PALBA.CZ

Upraveno ... pomlčkovou válku nevedu
Neměl bych šanci vyhrát, protože máš pravdu

Pokud vím, tak SB 2 (teď vážně nvím, jestli je dobře SB-2 nevo SB 2) by si zasloužil vlastní pořádné vlákno. Skeptiku, zkus to celé rozvinout a pak založit naprosto nové vlákno.

Správně je to jenom SB... Ta dvojka patří k motorům... S tím, že by si to zasloužilo vlastní vlákno souhlasím....

Jako 2 motory? To je podle mě blbina, TB-3 měl 4 motory a klíč značení byl naprosto stejný.

Pokud vezmeme celé označení verze, tak je to např. TB-3 4M-17 (Tedy TB-3, 4 motory M-17) nebo např. SB 2M-103 (tedy SB, 2 motory M-103)... Pokud to vezmeme pouze zkráceně, bez konkrétní verze, tak je to TB-3 a SB...

TB-3 značí, že to byl v pořadí třetí těžký bombardér SSSR (První byl Tupolev TB-1, druhý Polikarpov TB-2 etc.)

A co letoun nazývat konstrukčním označením, tedy ANT 40?

Konstrukčním označením se letoun označoval než byl zaveden do výzbroje... Je to tedy systematicky nesprávné u provozních letounů.... Ovšem počátkem roku 1941 se přeznačovaly letouny dle kontruktéra a tak např. DB-3F 2M-120 byl přeznačen na Il-4... Tohoto Tupoleva se ale přeznačení netýkalo....

Jistě, ale zrovna v inkriminovaném období byli sověti "úžasně kreativní" a systematičnost šla do psí ...

Je pravda, že chaos ve značení byl v sojuzu oblíbeným sportem... Pak začali verze ještě lišit sériema... A drobnými úpravami, které se sice objevují v literatuře, ale nikoliv v dokumentacích (např varianta s označením dle použité střelecké věže)... A další chaos do toho vnesl ještě internet, respektive angličtina na něm používaná... Už jsem byl několikrát sepsut nějakým "rádobyznalcem" proč píšu Jak, když je to Yak...

Ale nejspíše vliv na označení SB 2 měla skutečnost, že Tupolev byl od 1937 v base.
Proto připomínat jej oním obligátním ANT 40 bylo " nevhodné" a bylo zvoleno neutrální SB - rychlostní bombardér-.
Vrchnost nebyla drážděna a lidem to bylo fuk.

Já bych to s tím nekombinoval. Firemní označení x armádní označení. To je podobné jako u nás. Letadlo, které bylo zařazeno do výzbroje, neslo před číselným označením písmeno dle výrobce. Letadla určená pro vývoz toto písmeno nenesly. Pokud se teda nepletu.

Jen doplním úvodní text, že MNO měla zájem o nákup licence ve Francii typu Potez 63, který byl následně podle československých požadavků přepracován na typ Potez 636. Jeho vývoj ale ještě nebyl zdaleka dokončen a navíc trpěl řadou nedostatků, tak z obchodu sešlo. Rovněž se uvažovalo o Britském stroji Bristol Blenheim, jehož sériová výroba byla zahájena v roce 1936. Britové ale vyšponovali cenu strašně vysoko a tak i z tohoto obchodu sešlo. Jako další země, kde se mohlo nakupovat, byl Sovětský svaz. Se SSSR byla dne 16.5.1936 podepsaná spojenecká smlouva, která umožňovala spolupráci i co se vojenské techniky týče. Již v červnu 1935 navštívil SSSR generál Jaroslav Fajfr, kterému byl představen nový rychlý bombardér, který by mohl připadat v úvahu pro potřeby ČSR. Následně byl vojenský atašé v SSSR podplukovník František Dostih pověřen zjistit o tomto letounu více informací a zajistit jeho licenční výrobu. První žádost byla přednesená na jednání s velitelem sovětského letectva Alksnisem dne 16.10.1936. V listopadu SSSR projevila zájem o licenci na nový horský kanón C-5 a licence na SB-2 (Avia B-71) byla dána protiúčtem. Takže nakonec obchod byl výhodný pro obě strany.

Pri tom pokuse o Potez 63xx resp. Blenheim, ma napadá Už skôr získaná licencia na MB.200 bola úplne na nič a stroj bol pomalý na bojovú službu.
Čo tak skúsiť niečo iné B-10 bol dostupný v rovnakom čase ako MB.200 a úspešne ho prevádzkovali v ťažkých podmienkach Indonézie, Thajska

Už skôr získaná licencia na MB.200 bola úplne na nič a stroj bol pomalý na bojovú službu.

Ale kdeže. Celé je nutné to zasadit do kontextu doby. Koncem třicátých let vývoj letectví akceleroval mírou vrchovanou a přestože se dá ještě někde setkat s názory, že Bloch byl na prd, opak je pravdou. Pominuli průmysl, do kterého konečně přinesl znalost a praxi výroby celokovových letounů, pak něco podobného lze aplikovat i na samotné letectvo. Díky němu se podařilo vychovat výkonnostně adekvátní posádky soudobých "těžkých" bombardérů. A nezapomínej na naši provázanost/závislost s Francií. Licence B-10 by byla zřejmě utopií a když by náhodou klapla, první letouny by přišly kdy? Dříve než B-71? Pochybuji.

MB-200 na úkoly ke kterým byl předurčen a na které se letectvo soustavně připravovalo, to jest k nočnímu bombardování, tento spolehlivý stroj postačoval s prstem v nose.

V bojovém nasazení bych Blocha trochu srovnal s dalším "hranaťákem" a to Amiotem 143. Tyto mašiny ve francouzské kampani rovněž přešly na noční nálety a vedly si dobře.Viz. citace-Během tzv. „Podivné války“ letouny Amiot 143 podnikaly od 3. září 1939 průzkumné lety nad Německem, přičemž příležitostně shazovaly propagandistické letáky. K 10. květnu 1940, kdy po osmi měsících podivné války Německo zahájilo útok na Belgii, Nizozemsko, Lucembursko a Francii, zůstávalo ve službě v první linii 87 letounů Amiot 143. Po zahájení Bitvy o Francii byly tyto letouny hlavně používány pro noční útoky proti německým letištím, zásobovacím komunikacím, mostům, seřaďovacím nádražím v Porúří, Belgii i samotné Francii, přičemž si vedly překvapivě dobře a utrpěly relativně malé ztráty. Takže naše Blochy respektive Aera mohly mít šanci určitě při nočních náletech.

V kontexte doby sme mali o rok menej času ako Poľsko a o 2 menej ako Francúzsko a spol. SB2 bola najlepšia voľba, nikto iný nevedel dodať 60 bombardérov včas a tak kvalitných. Možno Taliansko nejakú verziu SM.81 ako alternatívu k MB.200.
Preto som sa pýtal na Americký priemysel. Ktorý mal kapacity a možno aj nejaké vhodne lietadlá.

Však ano, tvá otázka je legitimní. Nicméně by to bylo opravdu na dlouhé lokty. SB byla nejlepší možná varianta avšak s nákupem licence Blochu v roce 1934 nemá prakticky nic společného.

Hektor píše:V kontexte doby sme mali o rok menej času ako Poľsko a o 2 menej ako Francúzsko a spol. SB2 bola najlepšia voľba, nikto iný nevedel dodať 60 bombardérov včas a tak kvalitných. Možno Taliansko nejakú verziu SM.81 ako alternatívu k MB.200.
Preto som sa pýtal na Americký priemysel. Ktorý mal kapacity a možno aj nejaké vhodne lietadlá.

Nesouhlasí Ti časová osa. V zásadě jediný moment, kdy se protnulo uvažování o objednávce MB-200 z licenční výroby s prvními zvažováními o objednávce importovaných (a licenčně vyráběných) Tupolev SB bylo ve druhém pololetí 1935, kdy bylo dojednáno víc než 2/3 sleva za licenční poplatek za výrobu MB-200 v ČSR... Ve výsledku z ČSR bylo do Francie placeno něco mezi 3-mi až 4-mi% z celkových nákladů na pořízení MB-200.... Což IMHO jsou fantasticky výhodné finanční podmínky licence.

Možná mělo vyjednávání s více dodavateli podobně blahodárný efekt i při vyjednávání o importu Tupolev SB.... ale to nevím.


Ke zbytku ... Hektore, jsi moderátor, tak proč toto téma nechceš oddělit do samostatného vlákna (imho zčásti máš pravdu, zčásti ne a diskutovat by se měla i "česko-slovenská cesta" byť pokročila nejdále do fáze prototypů)?
Snad by zčásti relevantní mohlo být vlákno o Aeru A-304, byť relevantní (A-204) je jen zčásti?
Podobnou diskuzi jsi chtěl "rozjet" už před rokem. Ve vlákně o Š-328

Hektor píše:Na čom pohorel Potez-631 pre ČSR a čo mal vlastne nahradiť? Mal plniť úlohu Ab-101? Alebo Šmolíkov?
Nechcete to oddeliť a vytvoriť vlákno "Letectvo ČSR 1936-1939 čo bolo a mohlo byť? "
Zvažovalo sa okrem MB.200 niečo iné? MB.210 nevzlietol až tak o moc neskôr.

Pro srovnání s rozhodováním o Aeru MB-200 s Malodohodovými spojenci:
Jugoslávci v létě 1936 vyjednávali ve Franci, Německu, Švýcarsku a Velké Británii o dodávce 36 letadel a o možnosti licenční výroby v Jugoslávii:
Blenheim Mk.I,
Bloch MB.174,
Breguet 462,
Dornier 17E a
Potez 630
zdroj: Dornier Do 17 Yugoslav Story, B. Ciglič, D. Savič, 2007


Rumuni zhruba v témže období "šli" do importu Potez 540 (a to konkrétně 543 s motory 14K) a MB-210 Verdun (objednáno s původními motory 14K, nikoliv s remotorizací na novou generaci tj. 14N).


V rumunském i jugoslávském případě taktéž šlo o letadla s obdobným motorem G-R 14K jako MB-200 (tuším, že stejně jako v ČSR byl, v době rozhodování o typu letadla, tento motor licenčně vyráběn i v obou zemích) https://en.wikipedia.org/wiki/Gnome-Rh% ... tral_Major

Docela by mě zajímalo, jakou bojovou hodnotu měli Avie B-71 v době Letecké bitvy o Británii z pohledu Němců. I když zastarávali, tak snad zase ne tak rychle. Klidně se mohli používat na noční nálety, když i mnohem starší stroje se v takové roli dokázali uplatnit. Rovněž si říkám, proč Němci neumožnili další výrobu po březnu 1939 (ve službách ČSR letectva mělo být celkem 205 těchto letounů), když vše bylo v běhu. Mohli je využívat jak ke svým účelům (proti Polsku by to byla pořád špička), tak i prodávat svým spojencům.