Paliva leteckých motorů předválečné ČSR

Moderátor: Hans S.

lkala
praporčík
praporčík
Příspěvky: 306
Registrován: 26/8/2008, 12:52
Bydliště: Brno

Paliva leteckých motorů předválečné ČSR

Příspěvek od lkala »

Paliva leteckých motorů předválečné ČSR
Tento článek jsem se rozhodl zaměřit na paliva leteckých motorů používaných v československém předválečném vojenském letectvu. Článek je opět (ostatně jako vždy) limitován dostupnými zdroji, kterých není mnoho.

Celý text je rozdělen do dvou oblastí. První se týká leteckého benzínu, používaného u československých leteckých motorů. V druhé části jsem provedl krátké srovnání a leteckými benzíny ostatních států.

Všechny údaje odpovídají stavu k roku 1936 a pocházejí ze zdrojů uvedených na konci práce.


Letecké benziny používané v Československém letectvu


Výše uvedený nadpis je poněkud zavádějící, protože ve skutečnosti se jedná pouze o jeden letecký benzín. Československé vojenské letectvo na konci 30-tých let používalo standardizovaný letecký benzín pro všechny typy letadel (ostatně jako většina vyspělých států). Jednotně používaný letecký benzín měl tyto vlastnosti:

1) Oktanové číslo: 85
2) Složení:
Letecký benzín: 50%
Benzol: 20%
Etylnatý líh 30%


Název Etylnatý líh je zastaralý název pro Etanol (ethylalkohol). Již z pohledu na složení je zřejmé, že naše předválečné vojenské letectvo používalo příměsi alkoholu. K tomu se ještě vrátíme níže.

Nejprve se věnujme vlastnímu základnímu benzínu. Ten byl na naše území dovážen z Rumunska. Pravděpodobně pocházel z ropných nalezišť v Ploesti, ale toto z dostupných zdrojů nejde potvrdit. Základní rumunský benzin, používaný k výrobě československého leteckého benzínu, byl vyrobený destilací. Jeho oktanové číslo se pohybovalo zhruba v rozmezí 65-66 oktanů. Tento benzín se používal jako základní pro výrobu. Dále se vyskytoval speciální (jakostní) letecký benzín, vyráběný rovněž destilací, s oktanovým číslem 72-75 oktanů. Ten byl získáván z kvalitní vybrané suroviny.

Tento základní benzin se poté upravoval. V tomto bodě byl tento benzin specifický, neboť Československo bylo jednou z mála vyspělých zemí (možná i jedinou), které nepoužívaly ke zvyšování antidetonační odolnosti tetraetyl olova (alespoň ne běžně). Zde je možno uvést jednu částečnou výjimku, kterou představoval německý letecký benzín. O tomto se zmíníme níže.
Československý letecký benzín byl tedy benzino-benzolo-lihovou směsí. Těchto směsí bylo zkoušeno více a nakonec byla jako standardní letecký benzin vybrána směs s výše uvedeným poměrem. Vlastnosti paliva se poměrem jednotlivých složek výrazně mění. Na následujícím obrázku jsou zachyceny křivky různých poměrů benzinu-benzolu-lihu ve směsi v závislosti na oktanovém čísle výsledného leteckého benzínu:


Obrázek
Obr. č. 1 – poměry složek v leteckém benzínu

Na ose x je procentní poměr Etanolu, na ose y výsledné oktanové číslo. Z průběhu křivek je zřejmé, že k nárůstu oktanového čísla dochází při snižování procentního poměru Benzolu vůči Etanolu.
Na místě je tedy otázka, proč neobsahoval československý letecký benzin pouze směs benzinu a Etanolu. Odpověď je nutno hledat v dalších vlastnostech výsledných směsí. Etanol s benzinem má při nižších teplotách tendenci společně s vodou odlučovat se z výsledné směsi. Toto nebezpečí kladlo zvýšené nároky na jeho kvalitu, konkrétně bylo nutná jeho vysoká čistota (asi 99,6 až 99,8). Dále se výsledná palivová směs tvořila až těsně před plněním nádrže letounu. Benzol se do benzino-lihových směsí leteckých benzinu přidával ke zvýšení jejich stabilnosti při nízkých teplotách. Stabilitou směsi byla myšlena teplota, při které nastává odlučování Ethanolu s vodou od benzinu. Tato závisí zejména na množství vody. Nejnižší teplota odlučování je tím nižší, čím méně vody je ve směsi a čím více Etanolu směs obsahuje. Přítomnost benzolu ve směsi byla žádoucí pro možnost používání Etanolu s vyšším množstvím vody, který byl značně levnější. Benzol tedy sloužil ke zvýšení stability výsledné směsi.
Výsledná směs s benzolem je ovšem limitována ještě dalším faktorem. Tehdy používaný běžný motorový benzol měl bod tuhnutí asi -7 až -13 st. C. Tato teplota limitovala jeho maximální množství ve výsledné směsi, protože jeho vymrzáváním ze směsi vznikaly krystalky. Ty způsobovaly ucpávání filtrů paliva a trysek karburátoru.
Výsledná směs tedy byla kompromisem. Přítomnost benzolu způsobovala snížení teploty, při které docházelo k odlučování Etanolu ze směsi. Naopak, přítomnost Etanolu snižovala její celkový bod tuhnutí.
Mimo Etanolu a Benzolu byly zkoušeny také kombinace jiných látek. Na dvou následujících obrázcích jsou zachyceny průběhy nárůstů oktanových čísel při použití jiných směsí látek.

Obrázek
Obr. č. 2 – oktanová čísla při použití různých alkoholů

Obrázek
Obr. č. 3 – oktanová čísla při použití acetonu a benzolu


Základem je vždy výše popsaný rumunský benzin.



Srovnání československého leteckého benzinu s benziny ostatních států


Pokusme se provést krátké srovnání leteckého benzinu používaného v Československu s leteckými benziny některých dalších států. K tomu je nejprve nutno zmínit způsoby měření oktanového čísla v jednotlivých zemích.
Hodnoty oktanového čísla jednotlivých benzinů byly zjišťovány pravděpodobně (není to zcela jisté) tzv. „motorovou metodou“, na zkušebním jednoválcovém motoru. Tento byl koncem 30-tých let všeobecně rozšířen a znám pod názvem C.F.R. – Motor Metod. Původně se jednalo o americkou metodu zkoušení benzinů, která se ovšem postupně prosadila i v dalších zemích. Přesto byla v některých státech částečně pozměněna. Z konkrétních údajů lze vysledovat pravděpodobně pouze část změn. Původní americká C.F.R. metoda používala pokusný jednoválcový motor s variabilním kompresním poměrem, typicky od 4:1 do 18:1. Příklad takového pokusného motoru z roku 1930 je na následujícím obrázku.

Obrázek
Obr. č. 4 – C.F.R. motor z roku 1930

Princip metody stanovování oktanového čísla spočívá v postupném zvyšování kompresního poměru měřené směsi, až do okamžiku začátku detonačního spalování. Celý postup je ještě o něco složitější, ale pro naše účely tento popis postačuje.
Mezi evropské státy, které přijali a pro stanovování oktanového čísla zavedli, původní americkou metodu C.F.R. se vstupní teplotou směsi 300 st. F (148,9 st. C, měřeno před vstupem do válce), patřilo i Československo. Kromě Československa do této skupiny zemí patřilo ještě Německo a pravděpodobně i všechny západní státy mimo Francii a Velkou Británii. V těchto dvou zemí zavedli modifikovanou C.F.R. metodu, kdy na základě praktických měření leteckých motorů vlastní konstrukce, upravili vstupní teplotu směsi na 260 st. F (126,7 st. C). Jinak byl postup měření totožný.
Zcela samostatně s odlišnou metodikou měření stálo U. S. Army Air Corps, které ke stanovování oktanových čísel benzinů používaly postupy založené na posuzování teplot speciálních svíček. Nic bližšího k této metodě se mi ve zdrojích nepodařilo zjistit.
Nyní několik poznámek k hodnotám v jednotlivých státech. V další tabulce jsou oktanová čísla hlavních západních států mimo Německa:

1) Velká Británie: a) 77 oktanů při 0,0 promile tetraetyl olova (dále jen t.e.o.)
b) 87 oktanů při 0,88 promile t.e.o.

Obě hodnoty měřeny modifikovanou metodou C.F.R.

2) Francie: a) 70 oktanů při 0,0 promile t.e.o.
b) 85 oktanů při 0,8 promile t.e.o.

Obě hodnoty měřeny modifikovanou metodou C.F.R.

3) Letectvo U.S. Army Air Corps: 92 oktanů při 1,58 promile t.e.o.

Hodnota měřena speciální metodou používanou v tomto letectvu. Při použití standardní C.F.R. (nemodifikované) odpovídá hodnotě 87 oktanů.

4) Pratt a Whitney: a) 73 oktanů při 0,0 promile t.e.o.
b) 80 oktanů při 0,53 promile t.e.o.

Obě hodnoty měřeny základní (nemodifikovanou) C.F.R. metodou

5) Wright: 87 oktanů při 0,8 promile t.e.o.

Měřeno základní C.F.R. metodou.


Při pokusech provedených našimi odborníky při přidávání t.e.o. do základního rumunského benzínu byly zjištěny tyto údaje:

1) přídavek 0,22 promile t.e.o. zvýší oktanové číslo o 5,8 až 9,5 oktanů (záleží na kvalitě základního benzinu, platí i dále).
2) přídavek 0,43 promile t.e.o. zvýší oktanové číslo o 10 až 15 oktanů.
3) přídavek 0,65 promile t.e.o. zvýší oktanové číslo o 12 až 16 oktanů.


Další nezodpovězenou otázku zůstává, proč naše předválečné letecké benziny nepoužívali mimo lihovo-benzolových příměsí, také přídavky t.e.o.
Důvody jsou zejména v nehospodárnosti a zbytečnosti. Přídavky t.e.o. do benzino-lihovo-benzolových směsí, totiž přinášely minimální zvýšení oktanového čísla. Na následujícím obrázku je tento fakt dobře patrný:

Obrázek
Obr. č. 5 – přídavky t.e.o. při různých směsích

Je tedy zřejmé, že v případě přídavků t.e.o. do čistých benzinů je nárůst oktanového čísla skutečně významný. V případě přídavků do benzino-etanolových směsí (např. 80% benzin / 20% Etanol), jsou přírůstky oktanových čísel nepatrné, v řádu jednotek. Při vyšších poměrech Etanolu již nemají praktický význam.
K srovnávanému polskému benzinu nemám žádné další informace. Důvody, proč při přídavcích t.e.o. do těchto směsí nedochází k výraznému zvýšení oktanového čísla, přesně nevím (nejsem chemik). Pokud jste někdo schopni tuto otázku odpovědět, uvítal bych to.

V textu byl vynechán německý letecký benzin. Tento jako jediný z vyspělých států nepoužíval přídavky t.e.o. nebo směsi s alkoholy, ale tzv. „Motyl“. Motyl byla (dnes již nepoužívaná) bezbarvá kapalina, jednalo se o pentakarbonyl železa. Ve srovnání s t.e.o. měla jednu výhodu a řadu nevýhod. Jediná její výhoda bylo to, že Motyl byl nejedovatý (tehdy používaný t.e.o. – tzv. etylfluid, byl extrémně jedovaný, vážné otravy způsoboval již pouhý kontakt s kůží nebo výpary). Účinnost tehdy používaného Motylu byla zhruba 10 krát nižší, než u t.e.o. Motylu se přidávalo asi 0,2 až 0,25 %. Nic bližšího se mi k němu nepodařilo zjistit.

Znovu zdůrazňuji, že výše uvedené popisuje stav k roku 1936.



Československé letecké benziny tedy i přes svoji odlišnost ve struktuře byly kvalitativně (ve smyslu velikosti oktanového čísla) zcela srovnatelné s leteckými benziny ostatních vyspělých států. Důvody nepoužívání t.e.o. nejsem z dostupných zdrojů zřejmé, našel jsem pouze konstatování, že tento přístup je vzhledem k možnostem našeho státu vhodnější (ovšem bez dalšího vysvětlení). Jako nevýhodu bych určitě viděl naši palivovou závislost na Rumunsku, ale toto byl problém nejen Československé republiky, ale i dalších států.

Další vlastnosti Československého leteckého benzinu (destilační křivky, tlaky par, bod tuhnutí apod.) nejsem z dostupných zdrojů schopen zjistit.


Do budoucna článek ještě doplním o maziva používaná v našich leteckých motorech.


Použité zdroje:

1) Letecká příručka 2, František Sekanina, Praha 1936
2) http://www.geocities.com/runyardj/octane1.html
Naposledy upravil(a) lkala dne 10/1/2010, 22:36, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Nesouvisela s výrobou této benzínové směsi nějakým zásadním způsobem" lihová aféra" z doby první republiky?
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Jako vojencký palivář musím tiše vzdychnout a říci škoda dobrých dob. Ikalo, to je sonda jakou jsem nikdy a nikde neviděl. Na maziva se těším.

A sa58 - jakou lihovou aféru myslíš?
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
lkala
praporčík
praporčík
Příspěvky: 306
Registrován: 26/8/2008, 12:52
Bydliště: Brno

Příspěvek od lkala »

Díval jsem se na internetu a o Biboli (což je název výše popsaného československého benzinu), zde lze nalézt skutečně hodně různých údajů, zejména o vzájemných poměrech jednotlivých složek. Konkrétně nejpřesněji asi zde:

http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/205481

Zde jsou poměry 44% etanolu, 44% benzenu a 12% petroleje.

Proto jsem znovu prošel výše uvedenou leteckou příručku z roku 1936, abych nepsal blbosti. Musím ale trvat na svých hodnotách, skutečně dle kapitoly č. III s názvem Pohonné hmoty, autor kapitoly Ing. František Waldhutter, jsou poměry Biboli používaném v roce 1936 v našem letectvu 50% rumunského benzinu o oktanovém čísle 65 (Bi), 20 % benzolu (bo) a 30 procent etylnatého lihu (li). Výsledné oktanové číslo 85.

Odpovídají tomu i grafy na obr. č. 1, které pocházejí ze stejného zdroje.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Pátrač píše:A sa58 - jakou lihovou aféru myslíš?
To jich bylo víc? :shock:
Já jsem někde o ní četl v nějakém článku o Agrárnících, bohužel si nevzpomínám na nějaké podrobnosti. A potom to bylo v nějaké knížce, kde autor konstatoval, že to bylo vyhazován peněz - mínil tím používání lihu v benzínu. Ale pro výrobce a pěstitele brambor to byl na tu dobu asi dobrý vývar, něco jako je dnes nafta z řepky...
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17709
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

sa58 píše:
Pátrač píše:A sa58 - jakou lihovou aféru myslíš?
To jich bylo víc? :shock:
Já jsem někde o ní četl v nějakém článku o Agrárnících, bohužel si nevzpomínám na nějaké podrobnosti. A potom to bylo v nějaké knížce, kde autor konstatoval, že to bylo vyhazován peněz - mínil tím používání lihu v benzínu. Ale pro výrobce a pěstitele brambor to byl na tu dobu asi dobrý vývar, něco jako je dnes nafta z řepky...
Krize zasáhla i oblast zemědělskou (1932), objevily se vážné potíže s odbytem jejich produktů a tak bylo nařízeno povinné míchání lihu do benzínu. Zemědělcům se snad dočasně pomohlo, ovšem motorismus utrpěl další vážnou ránu - pohonná směs tím výrazně podražila. citace z knihy Adolf Kuba : AUTOMOBIL V SRDCI EVROPY, str.165
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Nevím, ale v naší armádě byly používány tři druhy benzinu BiBoLi. Tak to třeba někdo prohodil...

Edit:
No, ale moc bych se panem Tintěrou nepřel. Má toho v archivech asi přece jen víc. Ale mýliti se je lidské a také je nutné věci upřesňovat.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
lkala
praporčík
praporčík
Příspěvky: 306
Registrován: 26/8/2008, 12:52
Bydliště: Brno

Příspěvek od lkala »

Já se nechci přít, to mě ani nenapadlo. Bylo to myšleno spíše jako upozornění, že se objevují i jiné údaje. Mám zatím pouze jeden zdroj, takže nemohu zcela garantovat, že mám pravdu.
Pokusím se to ověřit ještě jinde a uvidíme.

Jinak pana Tintěry vážím, jeho články jsou skutečně na výši.

Odkud máš tu informaci o používání více směsí Biboli? Je to pro mě nová informace, narazil jsem jen na používání jednotného (leteckého) benzinu.
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Já sem nemyslel, že československé letectvo používalo tři druhy paliva, ale že armáda používala tři druhy paliv. Prostě jsem v některé z monografií našel, že motor tanku LT vz. 35 byl seřízen na všechny tři benzinové směsy používané v československé armádě. Vždyť to vlastně uvádí i tebou uvedený odkaz na válku.cz. Automobilní BiBoLi a letecký BiBoLi. Třetím byl asi jen benzín, ale to jsem na hodně tenkém ledě. Teď je otázka, kdo to zaměnil a tak no...
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Ekolog
rotný
rotný
Příspěvky: 86
Registrován: 13/2/2007, 21:12
Bydliště: Náchodsko

Příspěvek od Ekolog »

Děkuji za velmi zajímavý článek. V tehdejší palivářské chemii se příliš nepoužívalo organických pochodů, jež vnášely do rovného řetězce benzínového uhlovodíku postranní atomy uhlíku. Tyto pochody byly v počátcích. Rozvětvením molekuly alkanu stoupá oktanové číslo výsledného produktu. Isooktan má OČ = 100.
Směsi líh, benzín, benzen měly základní nevýhodu menší výhřevnosti a to v poměru jejich obsahu a výhřevnosti ve výsledné směsi. Alkohol má výhřevnost přibližně 60 % oproti benzinovým frakcím. Benzen má výhřevnost asi 90 % oproti benzinovým frakcím. Na konci II. světové války byly používány benzíny s OČ i 130 a více, jež umožnily používat motory s vysokým kompresním poměrem a následně s velmi nízkou měrnou spotřebou. Tyto letecké benzíny obsahovaly velká množství antidetonačních přísad. To souviselo s vývojem palivářských technologií za II s. v. především za mořem.
Velmi účinným antidetonantem byl anilin. Byl však podstatně slabší než organokovové antidetonanty.
lkala
praporčík
praporčík
Příspěvky: 306
Registrován: 26/8/2008, 12:52
Bydliště: Brno

Příspěvek od lkala »

Sestavil jsem tabulku, ve které jsou shrnuty používané směsi u československých leteckých motorů cca k roku 1937. Údaje by měly být od výrobců daného motoru (ale zprostředkovaně přes jednu knihu), tedy jaká směs byla výrobcem doporučena. Obvykle ovšem existovali také alternativy, tedy výrobce uváděl např. směs 50/20/30 nebo čistý benzín s OČ 70 a více (uvedeno jako příklad).


Obrázek
Obrázek


Je tedy vidět, že zdaleka ne všechny motory měly od výrobců stanovenu směs 50/20/30 (zejména u těch starších), kterou používala armáda. To ale nevylučuje, že tato troj-směs nakonec mohla být použita (vzhledem k těm aternativám). U motorů, kde jsem směs nedohledal, uvádím "nezjištěno".
Obrázek
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Niekde som čítal, že použitie TEO v benzíne bolo chránené patentom a licenčné poplatky tvorili nezanedbateľnú časť ceny paliva. Patentová ochrana definitívne skončila až niekedy v 70. rokoch a zhodou okolností sa v rovnakom období objavuje bezolovnatý beznín s prímesou iného antidetonátoru, samozrejme opäť patentovo chráneného a zaťaženého licenčnými poplatkami.
Že by len zhoda náhod?
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Hektor
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1022
Registrován: 28/5/2008, 15:49

Příspěvek od Hektor »

Asi som to prehliadol tak sa spýtam, kde sa miešalo BiBoLi?
Bolo to v Rafinériách alebo až u spotrebiteľov?
Kde v ČSR boli rafinéria a s akou produkciou?
Benzín z Rumunska sa vozil vlakom?
Ďakujem
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Rafinérií bolo samozrejme viac, na Slovensku
- Bratislava - rafinéria Apollo (jedna z najstarších v Európe),

v Čechách
- Přívozské závody na čištění olejů v Moravské Ostravě
- Fantovy závody a.s. v Pardubicích
- rafineria v Šumperku
- rafineria v Kralupech nad Vltavou
- rafineria v Kolíně
- rafineria v Novém Bohumíně

http://www.techtydenik.cz/detail.php?ac ... 6095&mark=
Prvořadou starostí rafinerií po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo zajištění potřebných ropných surovin. Nebylo to snadné. Neúspěšná jednání s Polskem znamenala úplné zastavení dodávek ropy z bývalé haličské oblasti. (S rozpadem rakousko-uherské monarchie se Halič rozdělila na dvě části. Západní polovina s hlavními těžišti ropy připadla Polsku a východní byla připojena Ukrajině.) Bylo proto nutno se přeorientovat na jiné ropy. Byly to především ropy rumunské, které se staly postupně hlavními dováženými surovinami až do roku 1938, ale zpracovávala se i ropa perská, venezuelská a ruská (zakavkazská). Jen malou část (asi 10 %) tvořily ropy tuzemské (gbelská a později hodonínská), jejichž těžba se začala v poválečném období rozvíjet (těžba ropy na západním Slovensku v okolí Gbel a později na jižní Moravě v oblasti mezi Hodonínem a Břeclaví byla poměrně malá a až do roku 1938 nepřesáhla 30 kt ročně)

Prepravovala sa ropa, železnicou a riečnymi tankermi.
Ropa bola totiž surovinou aj pre ďalšie petrochemické produkty, palivá ako benzín a nafta tvorili často v medzivojnovom období len menej významnú časť produkcie rafinérií.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Alchymista píše: v Čechách
- Přívozské závody na čištění olejů v Moravské Ostravě
- Fantovy závody a.s. v Pardubicích
- rafineria v Šumperku
- rafineria v Kralupech nad Vltavou
- rafineria v Kolíně
- rafineria v Novém Bohumíně
Když už aspoň piš v Česku, toto je do očí bijící.
Moravská Ostrava v Čechách, to jsme to s tímto slovakismem a pragocentrismem dopracovali, že ani nemáme funkční jednoslovné označení pro naši zemi.
Vladimír
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 486
Registrován: 9/7/2010, 10:34

Příspěvek od Vladimír »

Rosomak píše:
Alchymista píše:
Když už aspoň piš v Česku, toto je do očí bijící.
Moravská Ostrava v Čechách, to jsme to s tímto slovakismem a pragocentrismem dopracovali, že ani nemáme funkční jednoslovné označení pro naši zemi.
Jednoslovné ne, ale dvouslovné - Česká republika, skládající se z Čech, Moravy a Slezska.

Označení "Česko" je paskvil vytvořený slovenskou menšinou bývalého Československa urážející všechny obyvatele současné republiky a to jak Čechy, tak Moravany a Slezany. Ostatně i bývalé označení Republika Československá diskriminovalo obyvatele Podkarpaské Rusi, jinak také řečeno Zakarpatské Ukrajiny.
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

S palivami pre motory to má pramálo spoločného, ale odpoviem...

Od plyšu uplynulo dvadsať rokov, od rozdelenia viac než pätnásť a stále ste si nevymysleli jednoslovné a pritom dostatočne jednoznačné pomenovanie? hm... To je ale váš problém, nie problém slovákov.
Pre nás je označenie "Čechy" dostatočne jednoduchý a jednoznačný. "Morava" sa v bežnej reči vyskytuje, len pokiaľ je potreba polohu miesta nejak bližšie upresniť, s výrazom "Sliezsko" som sa v bežnej reči asi ani nestretol, to sa už skôr použije "Ostravsko".

Ostatne, výraz Česko sa vyskytuje hlavne v reči politikov a novinárov, trochu ho používajú aj mladšie, porevolučné ročníky, starší hovoria vždy "Čechy", "v Čechách".

A konečne - ako sa týmto krajom hovorilo za prvej republiky? Za rakúska to bolo jasné - Země koruny české.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17709
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

do roku 1928 bylo ČR rozděleno správně na Čechy, Moravu a Slezsko. Do roku 1948 pak na Čechy a Zemi Moravskoslezskou. Po roce 1948 Čechy ...
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Rosomak
7. Major
7. Major
Příspěvky: 2318
Registrován: 7/8/2007, 08:54

Příspěvek od Rosomak »

Ale blbost. Země pak komunisté rozdělili na kraje kraje.
A kraje zůstaly, ba co víc, zvětšil se jejich počet, aby mohlo být více politiků, než při zemském zřízení s okresy.
Kraje by velikostí měly odpovídat NUTS-2 (http://cs.wikipedia.org/wiki/NUTS), 3-7.000.000 obyvatel pro NUTS-1.
My nemáme ani jedno, tak se všechno "statisticky" přepočítává a přerozděluje podle politických pravidel. http://cs.wikipedia.org/wiki/CZ-NUTS
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17709
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Blbost to není. Podívej se na co se Alchymista ptal, a jak jsem odpověděl.
Tímto také ukončuji toto OT.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Letectvo“