Japonské vyhlášení války USA a Velké Británii (8.12.1941)

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Japonské vyhlášení války USA a Velké Británii (8.12.1941)

Příspěvek od kacermiroslav »

Japonské vyhlášení války USA a Velké Británii
ze dne 8. prosince 1941



Císařský výnos

My, z milosti nebes císař japonský, vládce z rodu nepřerušeného po věky, oznamujeme vám, věrným a statečným poddaným:

Tímto vyhlašujeme válku Spojeným státům americkým a Britskému impériu. Muži a důstojníci Naší armády a námořnictva musejí pro válku udělat vše, co je v jejich silách. Veřejní činitelé všech úřadů musí svědomitě a vytrvale plnit přidělené úkoly a ostatní poddaní se musí pilně věnovat povinnostem, které jim přísluší. Celý národ se musí sjednotit ve své vůli a zmobilizovat všechny své síly, aby nic nemohlo ohrozit naplnění Našich válečných cílů.

Zajištění stability východní Asie a podpora světového míru jsou součástí prozíravé politiky, kterou formulovali Náš velký slavný císařský děd a Náš velký císařský otec, nastoupivší po něm. Stejnou politiku ctíme neustále i My. Rozvoj přátelství mezi národy a budování prosperity sdílené společně se všemi národy byly vždy základními principy zahraniční politiky Našeho císařství. Třebaže to ani zdaleka neodpovídá přáním Našeho císařství, opravdu nebylo jiné možnosti, než zkřížit zbraně s Amerikou a Británií. Jsou to více než čtyři roky3, co Čína, nechápající čiré úmysly Našeho císařství a ustavičně vyhledávající problémy, narušila mír ve východní Asii a přinutila Naše císařství pozvednout zbraně. Přestože byla znovu ustavena čínská národní vláda, s níž Japonsko spolupracuje a udržuje sousedské vztahy, režim, který přežívá v Čchung-čchingu spoléhající na americkou a britskou ochranu, dál zastává nesmiřitelný bratrovražedný postoj.

Amerika a Británie, dychtící po naplnění svých nezřízených ambicí na ovládnutí Orientu, podporují čchung-čchingský režim a zhoršují tak neklidnou situaci ve východní Asii. Obě mocnosti navíc podněcovaly další země, aby následovaly jejich příkladu, a zintenzivnily vojenské přípravy na všech stranách Naší říše, aby otřásly naším postavením. Všemožnými způsoby bránily Našemu mírovému obchodu a nakonec se uchýlily k přímému přerušení obchodních vztahů, čímž vážně ohrozily život Naší říše. My jsme trpělivě čekali a dlouho jsme to snášeli. Doufali jsme, že Naše vláda urovná situaci mírovou cestou. Naši protivníci však neprojevili ani náznak snahy o usmíření, podle oddalovali urovnání sporu a stupňovali mezitím hospodářský a politický nátlak, který měl Naši říši srazit na kolena. Takový vývoj situace, nebyl-li by zastaven, by nejen zmařil mnohaleté úsilí Naší říše o stabilizaci východní Asie, ale ohrozil by i samotnou existenci Našeho národa. Naše říše, hájící své bezpečí a svébytnost, nemá za tohoto stavu věcí jinou možnost než pozvednout zbraně a rozdrtit tuto překážku stojící v cestě.

S vědomím, že z nebes střeží naše kroky svatí duchové Našich císařských předků, spoléháme na věrnost a odvahu Našich poddaných, když pevně věříme, že poslání, které nám svěřili Naši otcové, bude naplněno a že zárodky zla budou rychle vykořeněny, trvalý mír navždy nastolen ve východní Asii a tím zachována sláva Našeho císařství.

Hirohito

8. dne, 12. měsíce, 16. roku období vlády Šówa


Zdroje:
Japonsko ve válce - Edwin P. Hoyt - 2000

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pro mnoho států světa a především pak pro Američany začala Druhá světová válka až japonským útokem na Pearl Harbor a vyhlášením války USA a Velké Británii. Ovšem tento krok byl předvídatelný a logický důsledek hospodářského embarga, které Spojené státy Americké a Velká Británie uvalalili na Japonské císařství. Pro Japonské ostrovy, nemající žádných vlastních přírodních zdrojů, se pak takové hospodářské embargo rovnalo odsouzení k smrti. Proto vyhlášení války byl preventivní boj o přežití a přístupu k surovinám. Japonské vojenské velení si bylo vědomo obrovského průmyslového potencionálu USA a s tím spojeného rizika vyhlásit takové zemi válku, ale de facto pro Japonce již nebylo jiné cesty.

Od druhé poloviny 19.století země jako Francie, Holandsko, Velká Británie a další pronikali na izolované Japonské ostrovy a postupně silou svých zbraní dokázali během pár desítek let změnit jinak po tisíciletí zaběhnutý způsob uvažování a žití na ostrovech. Japonské velení si uvědomilo, že pokud si chce udržet svou nezávislost, musí vybudovat stát a armádu podle modelu západních zemí. Jenomže to mělo jeden podstatný háček a to nedostatek vlastních surovin. Proto se rychle rozvíjejicí japonský průmysl musel dívat na okolní země jako na možný zdroj surovin, které nutně potřebovalo pro vedení způsobu života, jako západní civilizace. Tyto snahy eskalovali první čínsko-japonskou válkou (1894-1895) a rusko-japonskou válkou (1904-1905). V průběhu WW1 se z Japonska stala již světová velmoc, která aby udržela zaběhnutý standard, musela stále více shánět nové trhy a zdroje. Proto počátkem 30tých let 20.století zesílil tlak na vnitřními boji zmítanou Čínu. Tento tlak pak vyústil v čínsko-japonskou válku které se vklekla s drobnými přestávkami od roku 1931 do roku 1945.

Především USA si uvědomovalo sílící vojenskou a průmyslovou sílu Japonska a proto se rozhodlo přiškrtit tok surovinových zdrojů do Japonska. Tomu se to samozřejmě nelíbilo, protože si již zvyklo na svou sílu a moc a odmítalo hrát druhé housle a stavělo se na roveň světovým velmocím i jejich dobyvačným plánům. Napětí tedy muselo zákonitě eskalovat a vyústit nakonec ve vojenský střet dvou největších rivalu v dané lokalitě, Japonska a USA (Velká Británie měla svých starostí na kontinentě dost).
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Příspěvek od Tkuh »

Hodně lidí co znám považuje japonce za zbabělce a já nevím koho ještě, protože zaútočili na Pearl Harbor před vyhlášením války.
Já bych je zas tolik nesoudil, protože plán japonska byl takový: 7. prosince ve 13:00 hodin (EST) měl předat velvyslanec Nomura japonskou nótu o vyhlášení války státnímu tajemníkovi Hullovi. Jelikož ale v danou hodinu nebyla nóta přeložena celá, podařilo se ji Nomurovi předat až ve 14:20, kdy už byl Pearl Harbor napaden.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pokud by někdo Japonce považoval za zbabělce, že začali válku bez oficiálního vyhlášení, pak musí stejné měřítko platit na Němce (útok na Polsko, obsazení Rakouska, obsazení Československa) a mnoho dalších válek v minulosti.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Micuhide Akechi
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 141
Registrován: 11/10/2006, 11:13
Bydliště: Příbram

Příspěvek od Micuhide Akechi »

U Japonců se snad ani nedá v tomhle případě mluvit o zbabělosti, oni takovu "formalitu" nikdy nepoužívali a v jejich tradici chyběla. Navíc mnozí považovali zostření amerického embarga za válečný akt, takže proč se obtěžovat s vyhlášením války, když už v ní vlastně jsou?

Docela zajímavě to udělali sověti, když napadli Japonsko. 8. srpna v 11 hodin večer informovali v Moskvě Japonkého velvyslance o vyhlášení války a o půlnoci (nebo v 1, už nevím) zaútočili. Jenže útok probíhal podle místního, východoasijského času, takže diky časovému posunu ve skutečnosti předcházel vyhlášení o několik hodin. Ale v učebnicích to vypadá dobře - vyhlášení 8. srpna, útok 9. srpna.
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“