Rusové v armádě císařského Japonska
Po konci občanské války v Rusku, opustily zemi statisíce Rusů, kteří nechtěli a taky nemohli žít pod bolševickou knutou. Tisíce ruských emigrantů se usadili i v Mandžusku, kde už ruská komunita žila a emigranti tam proto rychle zapadli. V roce 1931 obsadila Mandžusko japonská armáda a na dobytém území vznikl loutkový stát Mandžukuo. Během bojů o Mandžusko podporovala ruská menšina Japonce, protože Rusové viděli v Japoncích spojence v boji proti nenáviděným komunistům a doufali, že společně osvobodí Rusko od bolševiků. Japonci se spolupráce s Rusy zamlouvala a povolili jim, aby založili vlastní vojenské oddíly, které měly chránit dopravní centra před nájezdy banditů. Japonci tyto oddíly vyzbrojili a později je používali v boji proti nacionalistickým a komunistickým partyzánům. Vojenská spolupráce mezi Japonci a Rusy se prohloubila 29. dubna 1938, kdy byl na císařovy narozeniny založen tajný vojenský útvar, který měl bojovat v japonské armádě. Velel mu major Asano Makoto, pod jeho velitele se oddílu začalo říkat "Asano". Do oddílu se hlásili hlavně synové bývalých bělogvardějců, kteří měli navázat na slávu svých otců, ale i prostí Rusové, kteří nenáviděli bolševiky. Oddíl dosáhl maximální velikosti 3 500 lidí a jeho hlavní činností bylo provádět sabotážní akce na území SSSR, až vypukne plánovaná válka Japonska se Sovětským svazem. Rusové měli během této války vyhazovat do povětří mosty, infiltrovat sovětské jednotky, měli jim otrávit jídlo a pitnou vodu.
Oddíl Asano bojoval po boku Japonců proti Sovětům v bitvě u jezera Chasan a v bitvě u řeky Chalchyn, ve kterých si na rozdíl od Japonců vedl úspěšně a v té druhé bitvě se mu podařilo úplně vyhladit jeden jízdní oddíl mongolské armády. Mongolové přehlídli jejich japonské uniformy a je považovali za vojáky Rudé armády. Nic netušíce k nim přijeli pro vodu a v okamžiku byli zmasakrování kulometnou střelbou. Po nezdarech u Chasanu a Chalchynu opustili Japonci svůj plán války se Sovětským svazem a obrátili svou pozornost k Tichomoří. Oddíl Asano nerozpustili, jen mu dali jiné úkoly. Rusové měli pomáhat japonským jednotkám a domobraně v boji proti partyzánům. Jednotka ztratila svůj tajný status a stala se součástí 162. střeleckého pluku ozbrojených sil Mandžukua. Po napadení SSSR nacistickým Německem se mezi některými ruskými vojáky začal projevovat ruské vlastenectví, chuť bojovat po boku Japonců mizela a morálka oddílu Asano se rozpadala. Japonci měli pro oddíl zvláštní slabost a záleželo jim na něm. Snažili se Rusy motivovat zvláštními příděly jídla a morálku oddílu dokonce přijel podpořit i císařův bratr. I přes tuto snahu morálka oddílu dál uvadala a sovětská tajná služba získala do svých služeb mnoho ruských důstojníků. Když 9. srpna 1945 vstoupila Rudá armáda do Mandžuska, reagovali místní ruské oddíly odlišně. Někteří Rusové bojovali po boku Japonců a snažili se zastavit postup sovětských vojáků. Rusové během těchto bojů využívali svojí mateřštiny a několikrát se jim podařilo vlákat sovětské vojáky do léčky. Ale sovětská přesila byla velká, netrvalo to dlouho a Sověti rozdrtili vše, co jim stálo v cestě. Většina Rusů však pragmaticky změnila stranu, ruští vojáci zatkli své japonské velitele a začali vést partyzánský boj proti Japoncům. Rychle získali kontrolu na ruskými vesnicemi, kde pak hlídali, dokud nepřišli sovětští vojáci. Zpočátku je sovětští vojáci nechávali být a dokonce pověřovali bývalé vojáky jednotky Asano hlídáním zajatých Japonců. Tohle samozřejmě nemohlo trvat dlouho, protože v patách sovětských vojáků dorazil do Mandžuska i agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ. Začalo hromadné zatýkání a většina Rusů skončila v jeho drápech. SMERŠ nezatýkal jen bývalé vojáky jednotky Asano, ale v jeho síti uvízli i všichni bývalí bělogvardějci, kteří žili v Mandžusku. Všichni byli hromadně převezeni do SSSR, kde je soudili. Důstojníky čekala kulka, ostatní 15 let na Sibiři.
Zdroj:
Autorem textu Jan Tinterov pro Historie válek
https://thesanghakommune.org/2018/11/01 ... 1932-1945/
