PALBA.CZ

Typ 98 Ya-I Go

Typ 98 (Ya-I Go) byla speciální, dálkově řízená vozidla, naváděná k cíli pomocí odvíjeného kabelu. Ya-I Go byly poprvé představeny již v roce 1937 a byly určeny k ničení Sovětských bunkrů při hranicích s Mandžuskem. Celkem vznikly dvě varianty a to Ko a větší Otsu. Ko bylo dlouhé půl druhého metru, vážilo 200kg a motor měl výkon dvě koňské síly. Otsu bylo dlouhé metry dva, vážilo 400kg a motor dosahoval výkonu až čtyř koňských sil. Rychlost u obou variant se pohybovala kolem čtyř kilometrů v hodině. Celkově bylo vyrobeno zhruba 300 kusů a byly nasazeny u 27. Nezávislého ženyjního regimentu v Mandžusku. Údajně ale nebyly nikdy bojově nasazeny a na konci války byly všechny zničeny. Často se také můžete setkat s nesprávným označením Type 97 Yi-Go. Víc sem toho bohužel nenašel.

Zdroje:
http://www3.plala.or.jp/takihome/i-go.htm

Kolik to neslo výbušniny? A co je ta "trubka" nahoře?

Polarfox píše:... A co je ta "trubka" nahoře?

Asi to bude pouzdro na ovládací drát, na první fotce je viděl jak vyčuhuje z tý roury.

Zaráža ma, že tento stroj určený na ničenie bunkrov bol tak príliš pomalý. 4 km/h no nič moc. Mám za to, že vojaci a zbrane bunkra by stroj zneškodnila skorej než by sa k nemu "doplazil" no nie?

řekl bych, že dost velkým zpomalovacím prvkem bylo odvíjení kabelu.

I pásy mi přijdou dost vachrlaté. Otázkou je jak moc byl tenhle stroj hlasitý, jelikož by s ním, kvůli strašlivé pomalosti, šlo útočit snad jen v noci. Podle mě se nejednalo o nic zlomového, spíš naopak. Nejspíš byl celý stroj zcela nepoužitelný, kdy neexistují zmíňky o jeho bojovém použití. Je ale dobré vědět, že i v Japonsku se snažili konstruovat netradiční stroje.

tak z různých překladů japonské wiki jsem zjistil toto:

vozidlo bylo vyrobeno z hliníkových slitin (?), pásy kombinace kov-pryž, pohon elektrický - 600V stejnosměrný motor. řízen i napájen byl kabelem z generátorových vozů na bázi tanku Chi-Ha (??). rychlost údajně až 18 km/h, operační dosah 1000m. nesená nálož cca 40 kg.
vozidla měla být nasazována ve skupinách a to v noci, díky tichému pohonu byla při zkouškách velmi úspěšná.
27. ženijní pluk, který je měl ve výzbroji, byl v dubnu 1945 odeslán do Japonska a vozítka si vzal ssebou, proto nebyla bojově nasazena. Po kapitulaci je japonci zničili. Američané měli údajně o vozidla velký zájem. Podařilo se jim získat několik vraků, které po válce zkoumali.