PALBA.CZ

No ty jo. To je frkot.
Tohle už musela být A-235, ta má mít přes 200g zrychlení (otázkou v které fázi letu), ale tohle bylo sakra rychlejší, než jsem dosud u Gazel viděl.

To neni normalni horeni pevného raketoveho paliva. To je zpomaleny výbuch,,myslím, že chemicky vzorek tohoto materialu bude dost strezena ZÁLEŽITOST .

Honzik11:

Budeš se divit, ale máš pravdu s tím výbuchem. Pro vojenské účely se jako TPH rakeotvých motorů opravdu používají vysoce silné výbušniny typu HMX nebo HNIW. Proto mají také tendenci čas od času bouchnout. Ovšem oproti hliníku a chloristanu mají nejen vyšší specifický impuls, ale hlavně umožňují "hořet" postupnou vlnou (ve skutečnosti jde opravdu o explozi postupnou vlnou) a tím dosahovat značně vyšších hustot výkonu, nežli konvenční motory na TPH.

Záchyt B-52H zrejme nad Baltom:

vysoce silné výbušniny typu HMX nebo HNIW. Proto mají také tendenci čas od času bouchnout. Ovšem oproti hliníku a chloristanu mají nejen vyšší specifický impuls, ale hlavně umožňují "hořet" postupnou vlnou

O tom bych pochyboval.
Jde o látky, které z fyzikálního hlediska nejsou stabilní a to je při rychlosti odhoření velice problematické. Vznikají při tom rázy a to je malér.
Protože zde je rozhodující linearita hoření. V "pravěku" se proto přistoupilo k tzv "pancéřování" palivových zrn.
Kdysi zde na Palbě pokud mne paměť neklame byla o nových výkonech raket motorů padla zmínka a konkretizovala se do podoby nanotechnologie využité pro výrobu palivových zrn.

Mirek58:
https://scitoys.com/CL-20.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Hexanitro ... wurtzitane
https://en.wikipedia.org/wiki/Rocket_pr ... vantages_2

To nerozporuji, ano, krystalizace je jednou z cest, jak stabilizovat proces hoření. To je princip, pak nastupuje proces výroby a zde je cesta v nanotechnologii, ale!
Jsou to nové látky ( 2011) a od objevu k praktickému využití je sakra dlouhá cesta.
Rozdíl je vytvořit vzorek a palivové zrno a píšeme rok 2019.
Je zde ještě jedna cesta jak dosáhnout stability zrn.
Tzv. "M polymery".
To byl kdysi úspěšně dotažený směr do podoby poloprovozní výroby. Ale od r. 1990 o tomto směru vytratily z ruské strany veškeré informace.
V tom roce 1990 byla informace taková, že byla finální podoba dotažená do formy "delfíní kůže" ( výběžky měly rozměr cca 1 mm). Tehdy šlo především o povrchové vlastnosti, snížení tření, kavitace ap.

o tom se se mnou nepobavíš. O TPH vím veskrze prd. Nicméně bych neřekl, že jsou to nové látky. Třebas ta HNIW byla poprvé laboratorně syntetizována snad před 40 lety. Ten rok 2011 by měla být už průmyslová produkce.

Ruský pilot zostrelil vlastnú stíhačku
Článok Alexandra Berezina, uverejnený včera na webe baza.io, objasňuje okolnosti incidentu z pred dvoch rokov, pri ktorom došlo v lokalite Telemba (Burjatská republika) k havárii stíhačky MiG-31. Podľa týchto informácií bolo lietadlo omylom zostrelené raketou R-33, vypálenou z druhého MiGu-31 a ruské ministerstvo obrany sa to snaží utajiť.

https://www.leteckymagazin.sk/l/rusky-p ... -stihacku/

Spomenuté aj v téme Mig-31 pár mesiacov dozadu.

Ospravedlňujem sa, nezaregistroval som to.

Veď sa nič nestalo

Dňa 2.6.2019 prebehol na polygóne Sary-Šagan test rakety 53T6M systému PRO, druhý za cca mesiac:

Prvý let Altius-U, 20.08.2019:

Další prvý let BLP, tentokrát Forpost-R (plne rusifikovaný IAI Searcher):

Toto video by sa možno páčilo Pátračovi, škoda že je "nezvestný":

Nevím jak Pátračovi, ale mě se to líbí moc.
Mobilní hydrantový systém rozvodu paliva vidím prvně.

Pristátie Il-76 na poľnom letisku:

Našiel som ešte iný pohľad na to isté:

ELIMINACE LETIŠŤ na území Ruska tedy přinese jenom,, omezené omezení,,, jejich schopnosti.
Naopak transport jednotek pomalu kdekoliv po světě, pakliže do terénu nezapadne ten jejich skvělý podvozek je zcela realny.
Nicméně ony to umí i bojové stihaci a bombardovací typy. Což je opět nadstardantni + .