Obrněný automobil SdKfz 234

Německé tanky, obrněná vozidla, tankové divize, těžká výzbroj.

Moderátor: Zemakt

Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Obrněný automobil SdKfz 234

Příspěvek od sa58 »

Obrněný automobil SdKfz 234

Obrázek
V minulém díle miniseriálu jsem uvedl, že výroba obrněných automobilů řady SdKfz 231 8-rad byla ukončena v roce 1942. Nicméně Waffenamt již v roce 1940 zadal vývoj nástupce této řady, mělo se opět jednat o těžký obrněný automobil s konfigurací podvozku 8x8. Domácí čtenáře bude jistě zajímat, že již při zadání vývoje byl vybrána pohonná jednotka pro toto vozidlo. Jednalo se totiž o vzduchem chlazený dvanáctiválec Tatra.

Zadání pohonu mělo své opodstatnění, vozidlo mělo být nasazeno v rámci DAK. To znamenalo enormní zatížení chladícího systému pohonu a vzduchem chlazený motor měl být vhodnější pro toto bojiště s extrémními podmínkami. Z nasazení sériově vyráběných vozidel v Africe však sešlo. První prototypy byly vyrobeny koncem roku 1941 a v první polovině roku 1942 prodělaly intenzivní zkoušky. Jeden z prototypů byl na podzim dopraven do Afriky, vzhledem k vývoji na tomto bojišti však na nějaké experimenty nebyl zrovna čas.

Vozidlo obdrželo vojenské označení SdKfz 234, jeho koncepce byla velmi podobná předchozí řadě 231. Výrobcem byla opět firma Büssing, na novém modelu lze vidět snahu o snížení technologické náročnosti a tím i ceny. Vozy řady 231 rozhodně nepatřili mezi levné hračky pro vojáky, verze 232 byla dokonce dražší než tank Panzer II... Základní koncepce OA zůstala zachována, šlo opět o svařovaný trup s rovnými deskami spojenými pod různými úhly. Síla pancéřovaní odpovídala předchozím německým OA, čelo korby mělo sílu 30 mm, záď korby 10 mm a bočnice měly sílu 8 mm. Vozidlo mělo opět dvě místa pro řidiče, přední a zadní nápravy byly řiditelné.

Jak jsem již psal v úvodu, vozidlo poháněl vidlicový, vzduchem chlazený vznětový dvanáctiválec do V Tatra 103 o objemu 14825 ccm, dávající výkon 210 HP při 2200 ot/min. Přenos výkonu zajišťovala převodovka Büssing GS, umožňující jízdu vpřed i vzad třemi rychlostmi. Zajímavostí je použití dieselového motoru u německé obrněné techniky, kde skoro všechno jezdilo na benzín. Obrovskou výhodou motoru Tatra byla na svou dobu skvělá spotřeba PHM. Na silnici stačilo 40 litrů, v terénu 60 litrů nafty na 100 km. Zásoba PHM byla 360 litrů, to postačovalo na skvělý dojezd skoro 1000 km na silnici.

Sériová výroba tohoto vozidla začala v červenci 1943. Postupně se vyrábělo několik variant lišících se výzbrojí.

Základní varianta měla označení SdKfz 234/1. Na korbě byla umístěna plně otočná šestiboká otevřená věž, připomínající věže předchozích OA. Síla čelního pancíře byla 30 mm, boky a zadní stěna měly sílu 14,5 mm. Na střeše byl umístěn odklopný rám s drátěným výpletem. Výzbroj se příliš nelišila od předchůdců, v čele věže byl lafetován rychlopalný 20 mm kanón KwK 38, po jeho levé straně byl umístěn kulomet MG 42. Pro kanón se nakládalo 250 nábojů ráže 20x138B, pro kulomet 1000 nábojů 7,92x57. Osádku tvořili čtyři muži - řidič, radista, velitel-nabíječ a střelec. Radista obsluhoval radiostanice Fu 12 SE 80 a Fu Spr. Ger F.

Obrázek SdKfz 234/1

Druhá verze SdKfz 234/2 je asi více známá pod bojovým označením Puma. Již na první pohled jde vidět, že Puma není obyčejné průzkumné vozidlo. Místo otevřené věže s kanónem ráže 20 mm byla na korbě umístěna upravená věž určená původně pro lehký tank Leopard. Síla pancíře odpovídala předchozí verzi, čelo věže mělo sílu 30 mm, bočnice 14,5 mm. Hlavní výzbroj tvořil dlouhohlavňový tankový kanón KwK 39 L/60 ráže 50 mm. Vedle něj byl ve věži lafetován kulomet MG 42 ráže 7,92 mm. Palebný průměr byl pro kanón 55 střel, pro kulomet 2850 nábojů 7,92x57. Osádka zůstává nezměněna.

Obrázek SdKfz 234/2

Třetí verze, označená jako SdKfz 234/3, nahrazuje vozidlo řady 233. Jedná se OA poskytující palebnou podporu svým krátkým kanónem StuK 37 L/24 ráže 75 mm. Kanón je lafetován nad korbou, kolem něj je vytvořen za všech zbývajících stran kryt navazující na korbu. Pro kanón se nakládalo 50 střel ráže 75 mm, doplňkovou výzbroj tvořil volně uložený kulomet MG 34 ráže 7,92 se zásobou 1950 nábojů. Osádka tvoří opět čtyři muži, rozdělení jejich úkolů se nemění.

Obrázek SdKfz 234/3

Poslední verzí, označenou jako SdKfz 234/4, byl OA vyzbrojený účinným protitankovým kanónem PaK 40 L/46 ráže 75 mm. Jednalo se o modifikovanou verzi 234/3, kanón byl umístěna nad korbou. Byl vybaven čelním ochranným štítem navazujícím na kryt bojového prostoru. Oproti verzi s krátkým kanónem byl PaK 40 posunut přibližně do středu vozu. Doplňková vyzbroj a umístění osádky se oproti verzi 234/3 nemění. Toto OA by se dalo asi označit za kolový stíhač tanků.

Obrázek SdKfz 234/4

Celkem bylo do konce války vyrobeno okolo 2300 vozidel všech verzí.


TD SdKfz 234 verze 1/2/3/4
délka – 5,86/6,8/5,86/ m
šířka – 2,33 m
výška – 2,10 m
hmotnost – 11,5/11,74/11,5/11,6 t
výkon motoru – 210 HP
max. rychlost silnice – 90 km/h
dojezd silnice – 1000 km
dojezd terén – 600 km
osádka – 4


Použité zdroje:
Pejčoch Ivo – Obrněná technika 1
Chant Chris - Tanky
www.panzernet.net
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »


Obrázek Obrázek
SdKfz 234/1

Obrázek Obrázek
SdKfz 234/2

Obrázek Obrázek
SdKfz 234/3

Obrázek Obrázek
SdKfz 234/4
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Tohle autíčko je jeden z mála německých obrněnců, u kterých mi nevadí označení nejlepší. Skutečně extratřída.

A je v pětatřicetině a řeknu vám, že je těžké odolat... Puma od Dragona!...mimochodem, všimněte si umístění kanystrů :wink:
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
wildesau
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 420
Registrován: 5/3/2006, 09:05
Bydliště: Otrokovice

Příspěvek od wildesau »

Jo ten Dragon je super,já mám babičku od Italieri a tam je věk už poznat.
Jinak konstrukce těchto vozítek mě přijde silně nadčasová.Při dobré taktice nasazení mohly být velmi efektivní.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Ten 50 mm kanón stačil na všechny obrněné automobily a transportéry, jen angličani u AEC, Daimleru a Staghoundu použili obdobnou výzbroj.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

wildesau píše:Jinak konstrukce těchto vozítek mě přijde silně nadčasová.Při dobré taktice nasazení mohly být velmi efektivní.
Přesně. konstrukce tohoto OA se Němcům mimořádně povedla.
Já bych si dokonce dovolil říct, že po modernizaci by Puma byla ještě dnes poměrně výkonným bojovým prostředkem.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
hornet
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 261
Registrován: 16/6/2006, 10:57
Bydliště: Hradec Králové

Příspěvek od hornet »

K tomuto zjevně povedenému OA mám dva dotazy:
1. Měl systém centrálního dohušťování pneumatik? (Podle obrázků bych řekl, že ne, ale raději se ptám).
2. Bojové označení Puma se týkalo pouze verze SdKfz 234/2, nebo se přeneslo i na ostatní varianty?
Díky za odpověď.
Uživatelský avatar
brano
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 277
Registrován: 5/9/2004, 20:17
Bydliště: KE

Příspěvek od brano »

1. Mám dojem, že by si asi chcel trochu veľa. Pokiaľ viem, tak nemal.
2. Ani jedna verzia oficiálne tento názov neniesla (ani 234/2).
Obrázek
Uživatelský avatar
jaromír dolanský
praporčík
praporčík
Příspěvky: 391
Registrován: 12/10/2006, 14:21
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od jaromír dolanský »

Možná je to nošení dříví do lesa, ale možná to někomu pomůže a udělá radost. Jedny z nejlepších stránek o německé obrněné technice v WWII. http://www.achtungpanzer.com/
Frank
Příspěvky: 2
Registrován: 3/8/2007, 15:53
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Frank »

Neni to zlé, silný pancíř a všeschno, ovšem obávám se že stačilo prostřilet mu všechny gumy a skončil.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Frank píše:Neni to zlé, silný pancíř a všeschno, ovšem obávám se že stačilo prostřilet mu všechny gumy a skončil.
No taky to nebylo vozidlo určené k průlomu fronty. Je to podobné srovnání jako tank ve městě, tam ti nepomůže sebelepší pancíř, bez podpory pěchoty z něj máš zanedlouho hodně drahý doutnající šrot.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Foxbat
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 289
Registrován: 30/3/2006, 20:36

Příspěvek od Foxbat »

Mám otázku, v niektorých dokumentárnych filmoch, dosť často sa na tomto alebo podobnom vozidle objavuje nejaká nádstavbová konštrukcia ako záhradka na prevoz materiálu, pozdĺžne trubky s niekoľkými priečkami? Vozidlo prekonáva nejaký vodný priekop, určite už to niekto z vás videl. Alebo je to anténa? lebo nič neviezlo.
hore možeš dole musíš
su aj taký, ktorým netreba krídel a kde žiadny stroj nedoletí...
Uživatelský avatar
jean2005
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 266
Registrován: 27/7/2007, 10:37
Bydliště: Pardubice

Příspěvek od jean2005 »

Jestli myslíš to, co je třeba u SdKfz 232 (najdi si tady na Palbě), tak je to rámová anténa.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Obrněný automobil SdKfz 234

Příspěvek od kacermiroslav »

SdKfz 234/2 PUMA
Jelikož jsem teď před pár dny dával na Palbu článek na téma lehký tank LEOPARD, jehož věž i s výzbrojí byla použitá u obrněného vozu PUMA, tak jsem si říkal, že by si místní úvodní článek zasloužil pár doplnění. PUMA by se totiž bez nadsázky dala nazvat kolovým tankem. O něco podobného se již před válkou pokoušela například Francie v podobě čtyřkolky PANHARD 178, která ale používala sice protitankový kanon, ale opět pouze ráže 25mm. Rovněž Italové zavedli řadu modelů Autoblinda AB s verzemi výzbroje od kulometné, přes 20mm až po 47mm kanon, které se velice osvědčili na africkém bojišti.

Nicméně PUMA je díky téměř kompletně převzaté věži a hlavní výzbroje ze středního tanku Panzer III (pozdějších verzí s prodlouženou hlavní) všechny převyšovala a to i díky osmikolovému podvozku atd. Aby se ale hmotnost vozu přeci jenom udržela na rozumné míře, nesla dělová věž oproti původní vyvíjené pro LEOPARD, slabší pancéřování. Čelní pancíř tak byl o síle 30mm a boky se zádi chránilo 14,5mm. Původní věž určená pro LEOPARDA měla tyto parametry: pancéřování - věž: čelo 80mm, boky a záď 50mm. Třicetimilimetrový pancíř byl skloněn pod úhlem 20° (vertikálně), boky a záď pak pod úhlem 25°. Stropní deska měla mít sílů 10mm (zdroj Wikipedia). Štít hlavní zbraně měl proměnlivou sílu od 40 do 100mm. Vstup do věže byl řešen dvojicí kruhových poklopů, kde každý z nich měl pozorovací periskop. Jeden pro velitele a druhý pro střelce. Pohonnou jednotkou byl dieslový motor TATRA V12 o výkonu 157 kW (210 koňských sil), který dokázal stroji o hmotnosti 10,5 tuny udělat na silnici rychlost až 90 km/h a úžasný dojezd 1.000 km. Pro kanon se nakládalo 55 ks munice a pro kulomet 2.850 nábojů. Na obou bocích věže byl instalován set zadýmovacích granátometů typu NbD 39 ráže 90mm (po třech kusech na každé straně, tj. 3 ks v jednom setu). Osádka si s sebou ještě většinou nakládala i samopal MP 39, nebo MP 40. Osádka byla čtyřčlenná ve složení velitel a střelec, kteří seděli ve věži, a řidič s radistou v trupové části. Zkouška instalace dělové věže proběhla v roce 1943 a na konci roku (některé zdroje uvádějí prosinec) byla zahájená sériová výroba, která dala vzniknout 101 strojům PUMA, které se vyráběli do září 1944.

V podobě PUMY dostali Němci vynikající průzkumný vůz, který v případě dobré taktiky mohl zastoupit i tanky či stíhače tanků, když v úkrytu vyčkal nepřítele a při střelbě do boků, byl jeho 50mm dlouhý kanon schopen zničit i střední tank. K jejich smůlu přišel do výroby pozdě a byl i poněkud výrobně nákladný. Jinak by se opět jednalo o ideální bojový prostředek na africkou půdu. Válečné úspěchy nezůstali bez povšimnutí a po válce byl koncept PUMY často napodobován celou řadou zemí.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Re: Obrněný automobil SdKfz 234

Příspěvek od kacermiroslav »

SdKfz 234/4
Historie zajímavého kolového stíhače tanků SdKfz 234/4 sahá až do roku 1940, když v srpnu zadal německý zbrojný úřad parametry nového těžkého obrněného auta, který by byl poháněn vzduchem chlazeným motorem TATRA. Již od samého počátku vývoje se totiž počítalo s nasazením v severní Africe, a proto padla volba na vzduchem chlazený dvanáctiválcový motor. Na konci srpna 1941 se podařilo dokončit první dva prototypy, ale vlastní sériová výroba byla zahájená až v července 1943, což již bylo příliš pozdě. Africké bojiště totiž padlo a spojenecká vojska již začínala ohrožovat i samotnou Itálií. Sériová výroba pak dala vzniknout čtyři verze, které jsou uvedené v úvodním článku od kolegy Sa58. Popisovaná verze 234/4 navázala na verzi 234/3, která již byla vyzbrojená 75mm kanonem, ale pouze v krátko-hlavňovém provedení L/24. Tato zbraň na nepřátelskou techniku nestačila a proto u modifikace, z které vznikla verze 234/4, byl použit kanon PaK 40 ráže 75mm o délce 46 násobku ráže (L/46). Ten se montoval například do stíhačů Marder I, II a III. Při použití granátu PzGr.39 o hmotnosti 6,8 kg s úsťovou rychlostí 790m/s byla průraznost na 100 m 106mm (pancíř skloněný pod úhlem 60°), na 500m 96mm, na 1000m 85mm, na 1500m 74mm a na 2000m stále slušných 64mm. S použitím PzGr.40 byla průraznost na kratší vzdálenosti do 1000 metrů, ještě výrazně vyšší (na 100m probíjel pancíř o síle 143mm, na 500m 120mm, na 1000m 97mm a na 1500m 77mm). Stíhač SdKfz 234/4 se tak i na vzdálenost dvou kilometrů dokázal vypořádat prakticky s většinou nepřátelské techniky. Ovšem jeho koncepce a bez věžové uspořádání jej limitovali. Tudíž opět bylo v době defenzivních bojů nejlepší útočit ze zálohy. Přeci jenom jednalo se o obrněný vůz jehož pancéřová ochrana nebyla na takové úrovní, jako u soudobých tanků. Další nevýhodou byl shora otevřený bojový prostor a jeho omezená velikost. Bylo tak možno naložit pouze 12 střel (jiné zdroje uvádějí pravděpodobnějších 36 kusů munice). Sekundární výzbrojí byl kulomet MG 42, který byl uchycen na pohyblivém závěsu vpravo do hlavní zbraně.

Co se počtu vyrobených vozů týče, tak taky se údaje značně rozcházejí. Pokud budeme věřit údajům z Panzernet, tak verze SdKfz 234/4 bylo od prosince 1944 do března 1945 vyrobeno 89 nebo 97 kusů. Poté se výroba zhroutila krátce před pádem Třetí říše. Jejich nasazení bylo nejčastěji na Západní frontě proti slaběji pancéřované Britské a Americké technice a na dobrých evropských komunikacích. SdKfz 234/4 byl nejtěžším německým kolovým obrněncem, tedy myšleno s nejtěžší výzbrojí. To se ale bohužel podepsalo v bojových podmínkách, kdy stroj trpěl malým palebný průměrem, otevřeným bojovým prostorem, slabší pancéřovou ochranou a především pak vlastní zbraní. Ta při výstřelu přenášela energii zpětného rázu na konstrukci auta, která tak značně trpěla.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Německá obrněná technika“