Pátračův sen: Pozemní síly AČR pro budoucnost

[kozlustechnykus]

Jaky pocty v ta studie uvadela? 0,5M pechoty a 50 000 jeepu? To mi netvrdte, ze tohle je furt jeste projev hlouposti/neschopnosti a ze uz nejde o umyslnou likvidaci ACR...

[klingy]

To mi pripomina ked niekoho u nas napadlo, ze nadzvokove letectvo nahradi 40 Hawkov

[Dzin]

A to se snažím vysvětlit s těmi minami a IED, Dzine: Rozdíl je v doktríně. IED je cíl, mina prostředek.] IED se ručníkář snaží zničit jedno, izolované vozidlo. Minami se vševojskový nepřítel snaží zastavit více vozidel s tím, že je pak zlikviduje dalšími prostředky!

A proto říkám, že je hnaní obrany proti IED/minám nedomyšlené. Proti IED funguje: posádka přežije, Bevko je imobilní, posádka vyleze a s podporou dalších, nepoškozených BVP zajistí kruhovou obranu, než se poškozené Bevko opraví či odveze. Ve výsledku BVP i všechny posádky přežijí.

Ale proti minám? Bevka jedou. Dělostřelectvo před ně nasype minové pole. Bevka do nich najedou a zastaví se: ať proto, že přišly o pásy, nebo proto, že nechtějí najet na minu. A než kdokoli stačí cokoli udělat, nepřítel doprostřed zastavené roty Bevek letadly či dělostřelectvem nasype kontejnerovou submunici, kombinovanou AT/AP, která zabije všechny a všechno.

Výsledek: v konvenčním konfliktu je IED naprd, protože posádku sice ochrání proti minám, jenže miny jsou jen prostředek, který je všechny podrží na místě těch pár minut, než je zničí jiný úder.

Takže máme kvůli ochraně před IED dražší, těžší, vyšší, méně mobilní a méně pancéřované BVP, jehož jediným "plusem" je, že osádce po najetí na minu život nezachrání, jenom odloží její smrt o dvě minuty (a ve střetném boji či obraně má horší vlastnosti kvůli kompromisu vůči odolnosti proti IED). Jó, to za to fakt stojí.
Je to takhle pochopitelné už, Dzine?!


Ad ten Bradley: pozor, ta fotka je nová věž s 30mm kanonem. Ta stará s 25mm Bushmasterem zdaleka tak velká nebyla, když uvážíme, že v ní seděli střelec i velitel. Ale je to ukázka toho, jak se vše velikostně nafukuje, protože se již právě nepočítá se skutečným bojem se stejně silným nepřítelem, proti ručníkářům či KLDR je to užitečné a zvětšení věže v těchto scénářích nepředstavuje minus.

Nemáš pravdu. Nasazení min se odvíjí od taktické situace a požadavku na ně kladené. Mohu tak použít jak jednotlivé kusy, tak i větší počty. Stejně tak mohu požadovat i jiné úkoly, než si nastínil. Minové pole může být jen na zdržení, může být na vyplnění prostoru, může být to co si popsal, na zdržení protivníka, může být jako varování atd. Záleží jen na tom, co se rozhodnu.

Podívej, prim je, aby posádka přežila a bevku se stalo co nejméně. Protože potom je šance na záchranu posádky a třeba i toho bevka. Existují na to taktické postupy. Je to totéž, jako když pěchota uvízne v minovém poli. Také se ji snažíme zachránit všemi prostředky. A také se přitom počítá s tím, že ji bude nepřítel postřelovat. útočit, nalétávat atd. Ale prostě, toto vše víme a právě snahou o co největší ochranu se snažíme jim to co nejvíce zjednodušit. Vem, že takhle by si mohl argumentovat i tím, na co silný pancíř, když stačí bevko znehybnět zásahem do pásu a potom je zničí. Tvůj scénář je jen jeden z mnoha a může být takový a i nemusí. Je navíc i běžně nacvičován v rámci bojových drilů.

Jak už jsme psal v jiném tématu, rozumím ti, ale podle mého to posuzuješ příliš úzkoprofilově bez širšího kontextu. A ten je, že protiminová ochrana tvoří nedílnou součást techniky a výcviku vojsk a čím lepší je proti tomu chráněna technika a lidé a čím více je na to vycvičena, tím lépe se s ní dokáže vypořádat. Rozhodně ji nelze zamítat s poukazem na IED, kterou tvoří jen jen jednu část (proti)minového boje. Chybou ale je, když se protiminový boj redukuje jen na obranu proti IED. Potom chápu, že proti tomu tak zbrojíš, ale vyjadřuješ se tak, jako by si protiminovou obranu úplně zavrhoval.

[Trabant]

S adorováním PTŘS se též pleteš. PTŘS jsou totiž relativně pomalé, takže standardní taktika je, že tank -- pokud má velitel pozorovací termovizi jako na Abramsech či T-72M4 -- zapadne za nejbližší terénní kryt a PTŘS mine. Alternativně práskne po střelci, navádějícím SACLOS PTŘS, a ten to strhne nebo umře. Na tohle je taktiak dávno připravená, musí se jen cvičit.

Záleží na tom, jestli má tank terénní kryt k dispozici. Já bych si jako střelec počkal, až se tank nebude mít kam schovat. U některých typů PTŘS nemusí být střelec a naváděč stejná osoba - naváděč může být 30 metrů vedle ( střelec po odpalu utíká pryč a o naváděči nikdo neví ).

A hlavně, tvé milované povstalce by jakákoli kompetentní armáda včetně AČR rozprášila po mechu a to jednak proto, že by je L-159, Tornady, Hawky nebo Su-34 s kontejnery a'lá LANTIRN a LGB vybombardovala do doby kamenné z bezpečné výšky 7km

Dobře zamaskovaného vojáka neuvidíš na 7 metrů, natož ze 7 km. Pokud jsi v lese, tak před odhalením termovizí tě ochrání široký klobouk ( nepustí IR záření nahoru ). A nesmíš si zapálit cigáro - tepelné záření roste se čtvrtou mocninou absolutní teploty.

Hodně záleží na disciplíně. Když se povstalci chovají jako tlupa opičáků, tak je armáda postřílí jak králíky.

[cover72]

Pokud jsi v lese, tak před odhalením termovizí tě ochrání široký klobouk ( nepustí IR záření nahoru )

Tak tohle platilo před 10 lety. Dnes jsou multispektrální FLIRy, které odhalí i prdnutí. Doslova.

[CAT]

Dobře zamaskovaného vojáka neuvidíš na 7 metrů, natož ze 7 km. Pokud jsi v lese, tak před odhalením termovizí tě ochrání široký klobouk ( nepustí IR záření nahoru ). A nesmíš si zapálit cigáro - tepelné záření roste se čtvrtou mocninou absolutní teploty.

Hodně záleží na disciplíně. Když se povstalci chovají jako tlupa opičáků, tak je armáda postřílí jak králíky.

Docela často se na Bechyňskym letišti cvičí, lítaj tam kontraktoři z Němec s LearJetama s jakejmasi kontejnerama. Co mám od vojclů, tak Apache co tam byli o našich vojácích schovanejch v lese díky tomuhle éru věděli na 5+km...

[Mauler]

Docela často se na Bechyňskym letišti cvičí, lítaj tam kontraktoři z Němec s LearJetama s jakejmasi kontejnerama. Co mám od vojclů, tak Apache co tam byli o našich vojácích schovanejch v lese díky tomuhle éru věděli na 5+km...

Což vystihuje potřebu chránit své jednotky PVO s vyšším dosahem než jaký má manpad jelikož stíhačky nemůžou být nikdy všude jinak se to změní v beztrestné vyzobávání zamaskovaných camperů protivníkem

[cover72]

O čemž jsem přesně psal Trabantovi. Psal jsem o tom v tom článku
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2014071501
Kde v diskusi rozvedli i ty moderní FLIRy.

[jikok]

[/quote]Dobře zamaskovaného vojáka neuvidíš na 7 metrů, natož ze 7 km. [/quote]
Vzhledem k tomu, že PČR z vrtulníku s přehledem sleduje prchajícího a skrývajícího se pachatele na 5 km a že najde i prochlazené děcko na podobnou vzdálenost, domnívám se, že asi nebude tvé tvrzení příliš validní...

[Dzin]

cover

Přesně si vystihl problém naší armády. Neschopnost politického vedení definovat přesně hrozby kterým musíme čelit. Následně je zde potom nechopnost velení AČR přesně definovat potřeby. Což je dáno jednak prvně zmíněným a potom i tím, že značná část velitelů si to nechce sp olitiky rozházet a chce se hlavně v klidu dožít co největší penze.

Ostatně z tvého příkladu to dobře plyne, živě si umím představit "klasického důstojníka" který vypotí podobnou "analýzu", která jen podporuje očekávání zadavatele. Kolega má názor že "v AČR je analýza sprosté slovo".

V tomhle si myslím, že právě proto je důležité změnit systém penzí tak, aby nebyl vázaný na platy vojáků. Tím by se vzal bič na ně a oni by byli méně náchylní plnit "přání z hora", protože by měli svoje jisté. Ale to je diskuze na celkovou reformu naší armády.

bark

Modernizovat T-72 je škoda peněz. Lepší je se věnovat nákupu modernějších strojů a jejich další případné modernizaci. T-72 nemodernizované verze mohou zůstat pro záložáky v rámci prvotních výcviků.

Jinak jen naokraj, M1 v základní verzi byl podle mého nadřazen T-72 a plně se vyrovnal T-80B, přičemž ten překonával ve schopnosti detekčních prvků a SŘP. Rozhodně nezaostával v palebné síle ani pancíři. Celkově byl na tom spíše lépe než hůře, než T-80B. Ale Leopard 2 byl nepochybně lepší.

Důvěra v NATO je opodstatněná. Právě na základě historických zkušeností. Obvykle sice převažuje mínění "Mnichova" a "komunistů", ale reálně NATO ukázalo, že svoje závazky plní. Dokonce to došlo tak daleko, že v současné době ostatní státy NATO zneužívají ochotu USA plnit svoje závazky a doslova se vezou na jeho účet.

[klingy]

Problem Dzine je v niecom inom politicke vedenie v CR a v SR vnima, ze bezpecnostna politika statu je vyriesena Natom a armada sa drzi len aby spojenci nepovedali...
Pri tom clenstvo v Nato je treba vnimat ako doplnkove... Okrem toho korupcia, klintelizmus, a amaterstvo politickych vedeni a Uradnikov a zial bohu aj casti vojenskeho persnonalu... A mame jasny obraz stave ozbrojenych sil...

[Dzin]

Členství v NATO je třeba vnímat jako stěžejní pro naši obranu, protože je to jediná praktická možnost, jak jí dosáhnout. Mít silné spojence. Jenže je třeba to vnímat ne tak, jak se to často prezentuje, že NATO nás ochrání, ale že NATO nás ochrání, ale my jsme součástí NATO a musíme k této ochraně přispívat. Jen se podívej, jakou podrážděnou reakci vyvolal gen. Pavel, když si dovolil přesně toto říci. Tedy, že ikdyž jsme členy NATO, musíme se sami snažit pro NATO něco dělat, aby ono něco dělalo pro nás. Vzpomínám si na článek prof. Kellera, který to ironizoval tím, že přeci článek 5 neříká nic o tom, že musíme být po vůli aby nám pomohli, ale že nám pomouhou. Jenže už nedodal, že podle článku 5 nám NATO pomůže jak bude moci, tedy třeba i vyjádřením morální podpory. Proto je důležité se jevit jako spolehlivý partner plnící si svoje závazky a pokud možno dělat i něco navíc. A je smutný fakt, že tak se naše politická reprezentace zatím moc nejeví.

[Trabant]

Docela často se na Bechyňskym letišti cvičí, lítaj tam kontraktoři z Němec s LearJetama s jakejmasi kontejnerama. Co mám od vojclů, tak Apache co tam byli o našich vojácích schovanejch v lese díky tomuhle éru věděli na 5+km...

Vojáci asi byli špatně zamaskovaní.

Když si vezmu sombréro metr v průměru, ještě pod něj dám čepici a zalezu do hustého lesa, tak mě infrakamera nemůže vidět. Všude kolem sebe budu mít pevné překážky.

[klingy]

Inak to poviem ak chceme aby sme boli respektovany a bral sa ohlad na nas nazor tak musime byt schopny nieco ponuknut nebit len privesok Takze ano ucast na kolektivnej obrane je podstatnou sucastnou nasej bezpecnostnej politky, nesmie byt zalozena len na kolektivnej bezpenosti, musime byt sa schopny postarat sa sami o seba...

Vstah k NATO by sa obrazne dal prirovnat: Clovece pomoz si sam, aj Pan boh ti potom pomoze...

[CAT]

Docela často se na Bechyňskym letišti cvičí, lítaj tam kontraktoři z Němec s LearJetama s jakejmasi kontejnerama. Co mám od vojclů, tak Apache co tam byli o našich vojácích schovanejch v lese díky tomuhle éru věděli na 5+km...

Vojáci asi byli špatně zamaskovaní.

Když si vezmu sombréro metr v průměru, ještě pod něj dám čepici a zalezu do hustého lesa, tak mě infrakamera nemůže vidět. Všude kolem sebe budu mít pevné překážky.

Jasně Trabante, teď si na to kápnul, vojáci se prostě neumí zamaskovat a tvá teorie o sombréru může žít dál... . Jen tak pro zajímavost bylo to letadlo od této společnosti http://www.gfd-hohn.de/.

[Martin Hessler]

Jasně Trabante, teď si na to kápnul, vojáci se prostě neumí zamaskovat a tvá teorie o sombréru může žít dál... . Jen tak pro zajímavost bylo to letadlo od této společnosti http://www.gfd-hohn.de/.

Skrýt se před termovizí není ve skutečnosti tak snadné, jak popisuje Trabant... Ale rozhodně to není nemožné. Legendy o "vševidoucnosti" termovizních zařízení patř do stejné kategorie jako pohádky o "neviditelnosti" letounů STEALTH. V praxi vám bude jakýkoli klobouk málo platný, ale i termokameru na vrtulníku/letounu lze zmást a ošálit. Za prvé, je třeba mít na paměti propastný rozdíl mezi vojenskou a policejní operací. Policejní vrtulník má tolik času na pozorování, kolik potřebuje. Může letět optimální rychlostí, v optimální výšce, zná předem oblast, v níž se vyskytuje pravděpodobný "cíl", a hlavně - nikdo na něj nestřílí. V případě pátrání po někom, kdo je ozbrojen kupříkladu útočnou puškou a relativním dostatkem nábojů, by mu hrozilo velké riziko sestřelení. Stejné riziko by podstupoval průzkumný vojenský vrtulník, jestliže by se dostal do palebného pole ručních PL střel nebo velkorážních automatických zbraní... V takové situaci je nasnadě, že pilot provede průlet ve větší výšce a vyšší rychlostí, čímž se drasticky sníží účinnost termočidel.
Poměrně účinnou ochranou před nimi je například zákop s nakrytím. Tuto účinnost lze dále zvýšit použitím přídavných termoizolačních vrstev, vhodná je stříbřitá záchranářská fólie "Survival Blanket". Není-li k dispozici, dobře ji nahradí pláty termoizolace sloupnuté z teplovodního potrubí... Zamaskovat vozidla je obtížnější, ale jejich termoobraz brzy vymizí sám, jakmile po odstavení vychladnou převodovky a motory. U moderrní bojové vozby se navíc s termočidly počítá a vozidla mají již z výroby snížené tepelné vyzařování.

Omlouvám se za OT.

EDIT: Je to trochu extrém, ale vzpomněl jsem si: v kursu nám bylo přednášeno o případu uprchlíka z věznice (stalo se v USA), který na sledování policejnm vrtulníkem s termovizí reagoval tím, že prostě zapálil na několika místech les. V žáru plamenů termokamera "oslepla", stoupavé vzdušné víry nad ohnisky požáru donutily vrtulník se vzdálit, a v hemžení hasičů i místních dobrovolníků se vězni - mimochodem, veteránovi operace "Pouštní bouře" - podařilo vyklouznout.

[bark]

Dzine - to je právě to, o čem hovořím. Obrovská důvěra v něco, co za pár let může být jinak. Já přeci neříkám, že nemáme mít spojence nebo že Aliance v této situaci nám neposkytuje jistou míru bezpečí. Mluvím o varovných příznacích, které způsobilo:
- příliš rychlé rozšíření i o státy s nevyjasněnými problémy (typicky třeba Rumunsko vers. Moldávie, Maďarsko vers. zbytek světa)
- snaha začlenit státy jen z politických důvodů a zájmů, bez strategického hlediska a hlediska vojáků
- podezřelé, víceméně jednostranné lokální navyšování sil (typicky Polsko) v situaci rostoucího nacionalismu
- prostý fakt, že EU není NATO a je nutné si přiznat, že NATO nejsou ozbrojené síly EU. A EU je ekonomický konkurent Spojených států. Tvrdit, že tyto celky mají naprosto shodné zájmy, je zcestné.

Příznaky jsou víceméně jasné:

- tvorba koalicí *ochotných*, které jsou doplňovány mimoaliančími silami (to byly v podstatě veškeré ofenzivní akce Aliance), často silně účelová spojenectví
- nejednotnost v rozhodování (typicky Libye)
- tvorba bloků názorů - obvykle Německo/Francie, několik neutrálů a pak USA, GB a Polsko.
- jak do koncepce NATO a zájmů EU spadá např. BondSteel v Kosovu nebo plánované základny v Bulharsku, Rumunsku a Turecku ?

V době Studené války a těsně potom byly rozpory minimální (Francie, Řecko/Turecko). Existoval silný vnější nepřítel, jednotná vnější politika, společný zájem. Nyní je hodně věcí jinak a považovat to za *vnitřní demokracii* v primárně vojenském paktu nelze. Aliance se buď pokusí nějakým způsobem reformovat (osobně jsem příznivcem budování vlastních sil EU), nebo do dvaceti let skončí. I v západní Evropě opět rostou stará nebezpečí a animozity.

Podívejte - přestaňte se na Alianci dívat očima vojáka, ale mrkněte se také očkem politika a historika.

[Pátrač]

Základní nedostatek mojí práce je v tom, že nedokážu sám definovat možné bezpečnostní hrozby. Proto armáda s mým vševojskovým jádrem pro základní formu symetrického boje, ale s jednotkami schopnými i asymetrického válřčení, tedy lehké motorizované prapory, posilovou dělostřeleckou brigádou a speciálními silami sdruženýmými ve 4. brigádě rychlého nasazení je použitelný vždy a to jak na našem území tak i v misích a jednotlivé brigády jsou schopny boje v symetrické válce kdekoliv by je spojenecké povinnosti přivedly.

Zde není pole pro hledání hrozeb, to by se to tady zahroutilo ale tak jak jsem to navrhl já, je to zvěno schopné podchyti vše. Samo problémy to má:
- nedořešené spojení, třeba se zadaří,
- letecká podpora - to je průšvih jako stodola
- slabá vojsková PVO, zde na něco přijdeme

Vše co sem píšete, si sleduji a pomalu ta schémata - tabulky upravuji. PO nějaké době je sem zase vložím a bude možno diskusi směřovat přesněji.

Dále sem už dál nevstupujte s termovizemi a tím jak se vojáci maskují či ne. Není to pro toto téma důležité, je to už otázka detailního řešení vybavení vojáka do pole.

Tankové jednotky jsem dal do vševojskových brigád hlavně proto, že jde o silné jednotky a naše území je pro jejich nasazení pokud budeme v obraně, více než dobré. Kdo o tom pochybuje, šup do vláken o podporučíkovi Argonantovi ve válce, která nebyla. Jsou toho tři díly, a je tam o použití tankových jednotek mnoho a mnoho. Nepsal jsem to s Argem jen pro bžundu a nostalgii, je to zároveň východisko pro mnoho dalších prací, pokud na ně někdy budu mít čas.

Dzine naše obrany schopnost by se měla opírat o NATO, ale hlavně je potřeba vidět, že NATO není Zlaté tele. NATO má svoje skryté bolesti a jeho divoké rozšiřování, díky kterému jsme v něm i my, ho velmi oslabila. Naše armáda rozhodně není výkladní skříň obranyschopnotsi a schopnosti dodržet stanovená pravidla. A podívej se na Slovensko, Rumunsko a další státy, které nakonec pro NATO budou problém v tom, že nebudouc schopny pomoci ani sobě, ne tak celé alianci.

Proto tvrdím, že priorita musí být, zajistit si základ obranyschopnosti vlastními silami.

EDIT: bark mě předběhl, dík!!!!!!!!

[Dzin]

Nemyslím si, že by rozšiřování NATO nějak oslabilo. Hlavní, co ho oslabilo nebylo rozšiřování, ale neodůvodněný pocit důvěry, že porážkou SSSR a jeho satelitů ve Studené válce prakticky zmizeli hlavní horzby a nyní není třeba už nějak zásadněji budovat silnou ozbrojenou sílu. Že NATO čekají už jen lokální konflikty proti slabému nepříteli, kterého snadno zvládneme. Ono to sice tak ze začátku fungovalo, ale prostě se ukázalo, že to byl krátkozraký přístup.

Z toho pramení potom neschopnost států NATO vybudovat a udržet silnější armádu. Sice se objevil pokus toto zvrátit v podobě oné 2 procentní HDP investice do obrany, ale z výše zmíněného důvodu to nenašlo u většiny států odezvu. A nejedná se jen o nové státy, ale i o ty staré. Jinak samo rozšiřování NATO není od věci. Protože nato sdružuje státy vyznávající demokratické hodnoty (nebo alespoň tvrdící, že je vyznávají) a proto je jeho šíření jen logickým spojováním snah a zájmů těchto států. ANo, EU je na tom stejně, ale EU je primárně politický blok, zatímco NATO vojenský. Význam NATO je v tom, že může tvořit určitý most mezi EU a mimoevropskými demokratickými partnery.

NATO se musí vyvýjet vzhledem k situaci ve světě. Ale díky tomu, že už od počátku je koncipováno se silně demokratickými mechanizmy není to nemožné. Je v tom jeho síla i slabina, záleží na úhlu pohledu. Každopádně to není nereformovatelný moloch Varšavské smlouvy, což bylo jen uskupení oddaných sluhů SSSR. Ona slabina je ovšem v tom, že díyk demokratickým principům může být náchylnější k tomu, že jednotlivé státy se budou snažit prosazovat jen svoje hledisko a tím přispějí k znefunkčení NATO.

Právě zde jsou kořeny oněch "varovných příznaků" o kterých píše bark. Nemusí to být nutně negativní příznak, protože jen demonstruje to, že NATO je opravdu demokratická instituce ve které ten nejsilnější nemusí mít hlavní slovo na jednání ostatních.

Podle mého by bylo pro NATO i EU jednoznačně prospěšné hlubší integrace EU a nalezení funkčních mechanizmů jejího fungování hlavně s přihlédnutím k uvědomění si globální role EU ve světě. EU a USA mohou být konkurenti, ale důležité je, že mezi USA a EU prakticky neexistují sporné otázky vyvolávající zásadní napětí a státy NATO a EU patří k té skupině demokratických států ve světě upřednostňující vzájemné mírové soužití. Navíc by posílení role EU ve světě mělo kladný vliv i na vztahy USA, které by potom nemuseli plnit roli "četníka světa" a existovalo by větší spektrum řešení různých problémů a krizí.

Ohledně rozporů v Západní Evropě a rostoucí síly nacionalistů, je otázka, jak moc reálná síla to je. Navíc si myslím, že plyne primárně z toho, že politické elity nedokázali dostatečně srozumitelně vysvětlit, že porážkou SSSR nic nekončí a dějiny jdou dál.




Pátrač
Co se týká definování bezpečnostních hrozeb. To je vždy alfa omega všeho. Podle mě je třeba ho odvíjet od politické situace a toho, že jsme součástí NATO a tudíž bezpečnostní hrozby je třeba definovat z pohledu této organizace, tedy jako globální. Nemůžeme je vztahovat jen na Českou republiku.

[Pátrač]

NATO jeho rozšiřování zásadně oslabilo.

12. března 1999 předali ministři zahraničí Česka, Maďarska a Polska své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační listiny, a jejich země se tak také staly členy NATO. V roce 2004 se v největší vlně rozšiřování NATO připojilo 7 států: Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko. 1. dubna 2009 přistoupily Chorvatsko a Albánie.

Vem si jaká je to rozloha, kolik je to obyvatel a jak slabé armády tam jsou. Třeba celé Pobaltí nemá ani jedno bojové letadlo a jeho vzdušný prostor na střídačku střeží jiné země, jejichž letadla se olítavají na úkor někoho jiného

Žije zde 6,78 milionu lidí na rozloze 175 015 kilomerech čtverečních. A tyto tři země nejsou schopny, ani jedna nebo dohromady, dát dokupy ani jednu letku. Jestli to není oslabení NATO, co potom je. Kde je naše obranyschopnost, kde je slovenská obranyschopnost? Jakou posilou pro NATO jsou Rumuni, Slovinci?

Dzine, sestup na zem a podívej se na věc střízlivě. NATO je v pozici trvale se vnitřně a vně se samo oslabující instituce. My se nemůžeme na NATO spoléhat. Rád se oháníš demokracií. OK. Pokud bude NATO čelit nedemokratickému nepříteli, nakonec asi vyhraje. Není důvod si myslet něco jiného.

Ale je otázka za jaku cenu. My se musíme naprosto demokraticky připravit na obranu bez toho, že bychom se na někoho spoléhali. Pokud to zvládneme, bude čas na to, aby mohly zafungovat demokratické mechanismy, ale aby mohly zafungovat, někdo jim k tomu musí dát čas prostor. A to platí pro celé NATO.

Pokud by všechny nové členské země přestaly porušovat to, k čemu se zavázaly a to včetně naší země a měly vybudované dostatečné vojenské síly, ani bych nepípl. Ale nejsou a pořád se to jen okecává. Říkám znovu, mě je tolik let, že mě se to asi už týkat nebude. Ale od mých 14,5 let jsem se osobně angažoval v obraně této země. A není mi tedy jedno to, co se zde dnes děje.

Ale kolikrát si říkám, jestli se má cenu se s tím, s odpuštěním, s..t