Pátračův sen II: komplexnější pohled na pozemní vojsko AČR

[Mirek58]

Nechci do tvorby kecat. ale nejdříve bych si ujasnil, co je zapotřebí pro plnění úkolů.
/miny
/samohyb minomet
/PVO
A jsou zde rozdílná řešení pořízení výzbroje, nákup, domácí- zahraniční.
Tak bych zalovil v minulosti. A hlavně znova nevynalézal kolo.
BVP, SKOTů je tady spousta, včetně dokumentace k výrobě.
Takový 120mm Pram S by řešil palebnou podporu a to nemluvím o granátometu Vz.60 Klokan na možném pásovém podvozku.
Jenže tyhle první dva body by zajistila obnova spec.výroby pod hlavičkou MNO.
Zdá se to být hloupost, ale je třeba si uvědomit, že jinak se bude nakupovat metrová roura za 3,6 M
Bude-li spec výroba, je možný i vývoj a ceny klesnou na třetinu.

[klingy]

Mirku, ja som nad tym rozmyslal ci by sa v CR-SR koperacii (najma vyvoj) dalo vyrobit kolesove otecko na urovini BTR-82 resp. BTR-4 (dajme tomu druhosledove mobilizacne, pomenujte si to ako chcete) za podmineky pouzitia aspon 80% domacich dielov, a prisiel som k zaveru, ze by sa dalo, otazna je cena, keby sa pritalcilo tak sa da vopchat do 1 mil. € za KS...

[skelet]

tak dalo.. nejspíše by to bylo něco na způsob Tatrapanu.. ostatně něco takového rozvíjí ideově Knezdub s palbáckým vývojářem Petrz. Jelikož jsem zadavatel, tak jsem už dostal prvotní návrh a nevypadal špatně. Jsem zvědav na rozbor palbáky až to sem Petrz dá.

[klingy]

Skelete, lenze to je "len" opancierovany nakladiak, ja som skor myslel nieco ako Pandrur, s pouzitim velkeho mnozstva suciastok z Tatrovky (motor, brzdy atd.) , okrem ako su, aj som sa zamyslal, ci by sa nedala jednudocho posadit korba, na Ratravacky podvozok, ale bolo by asi moc vysoke, inak je zaujimave, ze v cechach vyvijate podvozky pre vseliake "Tigre a Nimre"... Ja vidim najvacsi problem v tom, ze nikto u nas nevyraba matrice pre termovziu....

Jedine, zeby to malo podobny vzhlad ako Lazar-2 ....



http://www.armyrecognition.com/serbian_ ... tures.html

[Mirek58]

Jak jsem psal, v první fázi nevynalézat kolo, ale použít to, co fungovalo.
Tedy posadit "hlavně" na daný podvozek, netahat je za NA.Potom postačí i lehký ( starý) protistřepinový pancíř.
Chci-li mít mobilní brigády, musí bít i zajištěná mobilita palebné podpory.
Odstřílet palebný přepad a fofrem pryč do záložního postavení.
Jenomže to by při mnou nahozeném postupu lobbisti dostali psotník a souchotiny.

[skelet]

Znovuzavádět výrobu něčeho, co se už :
a) nedělá
b) neodpovídá současným technologiím
je o ničem. Každý kdo kdy nakreslil výkres, ví že předělat staré výkresy je větší drbačka, než-li jej nakreslit znovu. Světe div se stejný názor má i tatrovácký konstruktér Milan Gália. Tak dlouho bys to upravoval na nový standard, až by z toho bylo něco nového. Navíc by tam bylo stále omezení své doby. Například slabý pancíř nebo otázka kam s palivovou nádrží, aby výsadek neuhořel.

[Mirek58]

Samozřejmě, co jedinec, to názor.
Takový je svět.
Myslím, že W.Churchil hodil armádě VB heslo - možné nyní, to nejlepší zítra- .

[skelet]

Něco jiného je modernizovat stávající kusy (pokud se to oplatí), a něco jiného je znovu spustit sériovou výrobu tohoto typu, když víme, že to je jen nouzovka.
U OT-64 to například znamená kompletně předělat hnací soustavu. U BVP narazíš na nízkou únosnost, nutnost předělat palivovou soustavu atd. A jako bonus můžeš narazit na licenční práva.

[Mirek58]

Ale já jsem psal o předělávkách na "nosiče hlavní".
Že BTR klidně může vozit 82mm hlaven, víme už angažmá v Afganistánu a jaká kategorie je BMD se 120 mm hlavní ( Nona ) proti BVP?

[skelet]

ok, moje chyba. pochopil jsem to tak, že chceš provádět novovýrobu. Omlouvám se..

[Pátrač]

Mirek58- takže asi takto. Minomety u praporů jsou, počet kusů tři, je otázka zda to navýšit a jestli tak o kolik. Opět kladu otázku, jestli je to účelné, jde o to, že prapor musí být uvelitelný stejně jako brigáda. Ale nic nezavrhuji, hledáme řešení. U brigády je jich tedy určitý počet je.

Miny už do naší výzbroje asi nikdo nezavede. Naše země je signátářem dohody proti pěchotním minám a tedy je všechny zrušila. A zavázala se je už nikdy nevyrábět, neskladovat a neprodávat. A jelikož jsme papežtější než papež sám, to samé jsem provedli u min protitankových. Mirku - na miny prostě zapomeň.

Ohledně konverze stávajících kusů BVP 1 a 2 na nosiče podpůrných zbraní, nevím kolik jich zde je a hlavně jde o to, v jakém jsou technickém stavu. Jestli by ještě této konverze byly schopné.

Podvozky OT-64 SKOT jsou v průměru staré cca 40 až 52 let. Nemyslím si, že by se dali k čemukoliv využít.

[Mirek58]

Tedy pokud miny nebudou, tak pro plnění úkolů v obraně se musí něčím nahradit.
Jde to, ale je to dražší řešení problému. ( vyšší počty salvových raketometů, děl, minometů, nebo počtu pěších jednotek určených k zatarasování směrů, co komu libo.)
A o Skoty nemám obavy, vydrží dost dlouho, jen se musí vyměnit součástky degradované časem, guma, elektrika.

[Flogger G]

Vážení diskutující, moje úvahy nad vojskovou PVO vychází z poznatků o přezbrojování vojenského a vojskového letectva RF a Číny vlastními výrobky. Proto se také nedivím ruským pozemním vojskům, že mají takovou nasycenost PL prostředky přímo u brigád. Vycházejí z možností doma vyráběných moderních bojových letadel a vrtulníků.

Pro Argonauta:
Letoun F-15 verze "E" se již zajímá především o pozemní cíle, ale ten by měl být teoreticky na naší straně. Mnohem víc mne znepokojují stroje Su-34, MiG-35, vylepšené Tu-22M. Tato letadla mají schopnost napadnout pozemní jednotky z velké výšky a vzdálenosti velice přesnými údery.
Osobně opravdu nejsem příznivcem zažazení bojových vrtulníků pod velitele praporu. Velitel tohoto stupně by byl příliš zatížen. Ale co je hlavní, nelze se dostat do situace Japonců u Nomonchanu v r. 1939, kdy bylo dělostřelectvo a pancéřové jednotky rozdrobeny mezi pěší útvary a nemohly působit frontálně soustředěnými údery - jeden z hlavních důvodů neúspěchu Císařské armády v Mongolsku.

[Aaron Goldstein]

Já bych nevylučoval ani konflikt s některou zemí, která je aktuálně spojenec... Spojenectví se navazuje a ztrácí velmi rychle...

V roce 1938 bylo Polsko ještě smluvně spjato s Hitlerem (smlouva z roku 1934 Hitler - Pilsudsky) a měla společně s Hitlerem vůči nám územní nároky... O rok později už jsme byli de facto spojenci proti Hitlerovi...

Takže bych se příliš neupínal k tomu, kdo nebo co proti nám může stát... Protože za rok to může (a nemusí) být úplně jinak...

[Dzin]

Jen bych si dovolil trochu upozornit na to, co už tu detailně rozepsal Julesák, ale přijde mi, že se to nějak víc nezapracovalo. Tedy koncepce rozvoje PVO. Musíme si opravdu uvědomit že NATO vyznává aktivní koncepci PVO, tedy hlavní důraz položený na vyhledávání a likvidaci prostředků (proti)vzdušného boje. SAM potom představují primárně doplněk výše zmíněného, který má eliminovat působení letectva protivníka, které unikne zničení. Což je z podstaty věci zákonité, nikdy nezničím úplně vše. Ale předpokládá se, že tyto síly nebudou značné a tedy na jejich potlačení bude stačit relativně slabší síla pozemních jednotek v rámci PVO. Tím, že jsme v rámci NATO automaticky přejímáme tento strategický model.

V opozici stojí zmiňovaná pasivní strategie, založená na pozemních silách PVO, které chrání jednotky před údery letectva nepřítele. Letectvo potom představuje opět doplněk této hlavní síly (samozřejmě se ale na vybojování vzdušné převahy stále podílí, byť trochu jiným konceptem). Nebudu hodnotit, který z obou principů je lepší, oba vycházejí z jiných historických zkušeností sahajících až do WW2, podstatou je, že je VELMI nákladné se snažit vybudovat oboje, aby byly dostatečně efektivní. V nejlepším případě dostanu slabé obě části.

Proto se Pátrač musí rozhodnout, jakou strategii bude preferovat, protože od toho se odvíjí nejen budování PVO, ale i dalších sil. Např. otázka vlastnictví moderních stihacích letounů případně jejich počtu, otázka výzbroje, typy a nasazení vrtulníkových jednotek, dělostřelectvo, REB atd.

[bark]

Dzin - souhlasím, jenže průšvih je v tom, že nemáme ani jedno, ani druhé. A spoléhat jen na spojence nelze, články v NATO mají hodně volný výklad a taky ta případná podpora může být jen morální nebo jen částečná.
Vzhledem k rozměrům naší země ta alternativa se silným letectvem nepřichází moc v úvahu, v podstatě - co si budeme nalhávat - letectvo máme pro air policing a případně pro přímou podporu (L-159...jenže ta vzhledem k nemožnosti získání vzdušné nadvlády nad cílovým územím je iluzorní).

Ty koncepty, které zmiňujete, mají ještě jiné stránky...

- Samotné základny letectva musejí být dosti silně chráněny před taktickými raketami a dalšími prostředky podobného dosahu - nejenom proti letadlům. Buď přiměřenou vzdáleností - jenže to se týká vlastně jen Ruska, Států + Kanady a řekněme Austrálie a Číny - ale Evropy v žádném případě - nebo musejí být chráněny výkonnou PVO/PRO. Např. z hlediska reálií Studené války byly v *suchu* pouze základny ve Španělsku, jihu Francie a řekněme ještě v Itálii. Dneska to není jiné a ochrana v Alianci obecně je na nízké úrovni. O Česku ani nemluvě, Slováci mají alespoň jednu S-300.

- Pro realizaci vybojování vzdušné nadvlády je potřeba nejen eliminovat také PVO nepřítele, to je druhý zásadní úkol. Jinak vám vzdušná nadvláda bude prakticky k ničemu - viz. např.:
* situace na sinajské frontě během Jom Kippur, kdy silnější a daleko lepší izraelské letectvo se beznadějně vyčerpalo proti egyptské PVO (ztráty byly na izraelské poměry enormní)
* situace na vietnamských bojištích, kde ani drtivá převaha v letectvu nevedla k nějakým úspěchům na pozemních frontách
* jugoslávské události, kdy nálety eliminovaly cca 2% vojenských cílů jugoslávské armády a kdy se na taktické úrovni letectvo díky PVO (byť postarší) téměř neprosadilo.
* a to nemluvím o tom, co se děje na Donbasu, kdy UA má absolutní vzdušnou převahu a paritu v pozemních silách.

A tato situace může nastat znovu - např. v realitě Rusko/NATO, nedejbože. Protože všechny vzdušné nadvlády byly doposud vybojovány proti výrazně slabšímu protivníkovi se současnou likvidací jeho PVO (typicky Irák). A to není pro naši armádu přenositelná zkušenost.
Dle mého soudu je přenositelná zkušenost jugoslávské armády nebo ukrajinských opolčenců (ta ještě více - to by měla AČR studovat a poučit se).

Osobně se domnívám, že pro potřeby vojskové PVO je letectvo malého státu (s čestnou výjimkou extrémně militarizovaného Izraele) k ničemu. A jak říkám, spojenecké závazky nejsou povinné a při případném konfliktu mezi členy (už se to stalo, Řecko-Turecko) bychom byli zřejmě nahraní.
Takže se domnívám, že v naší české realitě nemá smysl posilovat letectvo nad stávající úroveň, ale zesílit vojskové prostředky. I nad stávající slabé standardy NATO.

[pks]

bark - já bych byl opatrný s omezováním letectva, případně s jeho konzervací na aktuálních počtech.

Letectvo má výhodu, že se dá nasadit na větším území a může vizuálně identifikovat cíl.
Co když protivník naprogramuje odpovídač, aby se tvářil jako civilní letadlo? Raketová PVO bude váhat s jeho sestřelem (na rozhodnutí je pár desítek sekund).
Raketová PVO má omezenou kapacitu - může sestřelit třeba 10-15 cílů z jedné vlny a pokud jich poletí 50-100, tak ten zbytek garantovaně projde.
Protivník také může chvíli naši PVO dráždit a posílat "levné" narušitele - cvičné cíle a UAV, abychom rakety vyplýtvali - za nimi (než rakeťáci znovu nabijí) už mohou letět skutečná letadla.

14 Grippenů a 60 L-159 by asi dokázalo odpálit +- 140 6*14 AMRAAM + 100 SIDEWINDER (víc jich podle wiki nemáme) = 324 raket - tj. ohrozit protivníka citelnými ztrátami - vše v rámci 1 velké akce.
Čím je větší dosah raketové PVO, tím je střelba dražší - větší raketa a kapacita menší.

Grippeny jsou schopny startovat z rovné silnice (Švédové o tom básnili - nevím, zda to tu někdo zkoušel) a těch se může vybudovat třeba 100 - letadla mohou být rozmístěna každé někde jinde, aby útok na jedno místo minimalizoval ztráty, je potřeba investovat do klamných cílů a maket. Logistiku by mohla zajistit cisterna s palivem a kamion s náhradními moduly a střelivem.

L-159 si můžeme další vyrobit - jen je potřeba mít vycvičené piloty.

Pokud bychom chtěli mít levné "amatérské" letectvo, tak si myslím, že by někdo měl zapracovat na možnosti nést AA rakety běžnými civilními stroji. Je potřeba jen tu raketu dostat do vzduchu a v případě potřeby ji dokázat odpálit na cíl. Za americké občanské války také sever prováděl blokádu jihu tím, že na každou myslitelnou loď umístil dělo a tak bránil exportu bavlny :-)
160kg - raketa AMRAAM - to jsou normálně 2 cestující - takže třímístné letadlo by mělo být schopno tuto raketu unést a pokud dostane souřadnice cíle z pozemních radarů, tak i odpálit správným směrem.

Pozemní PVO má zase proti letectvu výhodu, že může být zapnuta "pořád" a hlídat a velmi rychle reagovat, zatímco letadlu to chvíli trvá, a když dojde palivo, tak musí domů.

Obě složky - leteckou i pozemní bychom měli rozvíjet rovnoměrně. Utajit před protivníkem, že nemáme letectvo, nebo pozemní PVO - to asi dnes už nejde.
Protivník bude primárně využívat naš nejslabší článek obrany, takže bude se vyhýbat známým pozicím pozemní PVO a bude mít připraveno 14 raket pro naše Grippeny.

[bark]

pks - no. já si myslím, že naopak přeceňujete ofenzivní možnosti letectva AČR a silně podceňujete logistickou náročnost jejich provozu, nejen toho materiálního. Kromě faktu, že by i při relativně rovnocenném protivníkovi musela AČR pracovat v režimu REB, radary PVO by byly prvními cíli - tzn. by se létalo absolutně naslepo. Že by nám předávali on-line informace spojenci, pokud bychom bojovali proti jinému členu NATO, na to zapomeňte. A Rusové mají prostředky, které by nám z pojítek udělaly černou díru.

K polní základně patří kromě cisterny s palivem a bedny s municí patří také alespoň možnost navedení a technický personál schopný letadlo připravit ke vzletu, zkontrolovat, natankovat a ozbrojit + zázemí pro ně...včetně další logistiky (pitná voda, jídlo, obydlí). Pokud vím, tak se v Česku cvičilo přistání na dálnici asi 2x (za ČSLA) a vůbec to není jednoduché. Prakticky cvičí z nezpevněných VPD mám dojem jen Rusové, protože jsou jejich stroje pro tohle stavěné. Systém polních letišť je v Česku už dávno zrušený a není pro něj vybavení.

Předpokládám, že je zde nějaký bývalý příslušník letectva, tak Vám to upřesní - např. Pátrač byl myslím vrtulníkář. Já si takto diversifikovaný provoz za války na nějakých silnicích nedokážu reálně představit - i v míru je to velice obtížné. U nás snad na D1 + dalších, ale ty budou jistě v dostřelu pozemních systémů potencionálních protivníků již během krátkého pozemního manévru.

Ty L-159 se dají de-facto nasadit jen při bezpečném nebi a jsou bezbranné proti MANPADS a jakýmkoliv systémům kratšího dosahu včetně hlavňových - musejí být chráněny. 14 Gripenů není žádný argument ani v realitě současných sousedů, snad vyjma Slovenska a to k nám vidí svou bývalou federální S-300 - a pokud by se vůbec dostaly do vzduchu a nebyly už jejich základny pokropeny kontejnerovou municí z nějaké té taktické rakety.

Jinak - ceny sofistikovaných leteckých zbraní, o kterých uvažujete, jsou velice vysoké a letadla pro ně musí být připravena - a nejde jen o závěsníky...a ty železné bomby snad už ani ve skladech nemáme.

Ale souhlasím v tom, že ten počet je málo. Kromě stíhačů by to chtělo také stroje s možností skutečné přímé podpory (ta možnost úplně padá s vyřazením Mi-24, byť by to byla nouzovka) a pak stroje schopné neutralizovat jejich základny. Jinak nemá o letecké válce z naší cenu vůbec uvažovat.

Použití ozbrojených civilních letadel nehodlám komentovat - za prvé jich je v Česku jen pár a ty větší dopravní by byly zabaveny pro přepravu VIP za hranice, jak je u Česku již vlastně tradicí. Nehledě na to...AMRAAM a Čmelda či Pilatus ? Hm.

Můj odhad je - vzlet pohotovostní letky, 50% ztráty a zbytek úlet za hranice a internace - protože by se pravděpodobně ani neměly kde vrátit. Naše základy nejsou žádný Ramstein, Incirlik nebo Aviano. Byla by to situace stejná, jako v Iráku pro irácké piloty - letěli naslepo a pokud nebyli sestřeleni, zdrhli do Íránu.

Naše území je příliš malé na to, abychom mohli počítat s nějakou rozsáhlou leteckou činností. To by naše letectvo muselo mít počty a vybavení (nejen letadla) jako má Izrael, včetně E3 apod. To je absolutně nereálné. A přitom i ten při obraně sází na pozemní PVO, letectvo je pro něj útočnou zbraní.

Samozřejmě, jsem zřejmě krajní názor na opačné straně od Vašeho...ale i kdybychom sázeli na kompromis, jste přílišný optimista. Přesto bych rád viděl u nás alespoň trojnásobné počty Gripenů, i kldyby to byl jen spotřebák pro prvních několik hodin války. Protože teď máme spíš holé zadky. Těch pár RBS70 přeci nemůžou myslet vážně jako vojskovou PVO.

[Argonantus]

Takže zase souhrný post.

Julesák - dvě koncepce:

1) Západný - vojskovú PVO keď nie priamo neuznáva, tak minimálne zanedbáva.

Ono je to malinko nedorozumění; jsou to dvě různé situace na té západní straně:
Američani si mohou dovolit zanedbávat PVO, protože ta letadla prostě mají.
Jiné národy jsou tím závislé na Američanech, což znamená, že jsou na tom úplně jinak, než USa. Pro nás je to jasný problém - naše armáda brání vlast jen tehdy, když je USA poblíž.
To, že třeba není v Ukrajinském konfliktu je pro nás jasné varování. To je třeba náš, místní, evropský problém.

A pak je ještě praktičtější problém, přesně to, co kritizuju v původním modelu \ČSLA.
PVO je prostě technicky daleko, i kdyby spojenecké vztahy fungovaly jak hodinky. Neumím si představit, že nějaký čenda velitel roty volá náčelníkovi štábu letectva USA (nebo komu vlastně) o leteckou podporu party Raptorů, kterou potřebuje asi tak do pěti minut.

Takže si myslím, že jiný model, než "východní" je do budoucna pro nás prostě jen omezeně funkční.
Nebo můžeme být "západní", pokud budeme mít sami masivní letectvo, což nějak v dohledné době nevidím.

Jinak mne těší, že mne podporujete i v tom "downsizingu" PVO - zdá se, že na to Rusové přišli taky, že je třeba těmi mašinkami opravdu nešetřit a mít je hodně po ruce.

klingy -

pri rozlohe SR, CR nepotrebujeme tak silne PVO brigady, pokial bude dostatok systemov PVOS resp. bude nimi pokryte cele uzemie

To právě vůbec ne. Jednak je asi dnes těkžo reálné solidně pokrýt plochu ČR proti opravdu moderním létajícím nebezpečím (moderní dvoumachvá manévrující stíhačka, střela s plochou dráhpu letu).
jednak si myslím, že Pátračova brigáda (prapor, a vůbec všechno) je mobilní právě proto, že neví, kde vlastně bude bojovat.
Je celá řada nebezpečí, dokonce možná většina, která se buď soustředí bodově do konkrétního prostoru s velkou intenzitou, nebo bude ohrožovat zemi ze zahraničí (parta s raletami na východní Ukrajině, parta se stíhačkami tamtéž). Armáda, která je schopna tam dojet a zasáhnout, minimálně na ploše Evropy, je schopna něco ubránit.

Představa. že budeme bránit vlast na Šumavě nebo v Čiernej byla zoufale mimo už v roce 1988 (spor s Pátračem o tehdejší obranný plán). Na hranicích může být na efektivní obranu už dost pozdě.
Tohle bychom se od těch Američanů naučit měli. Není v našich silách řešit problém za mořem a na jiném kontinentě. Ale určitě bychom to měli zmáknout na té Ukrajině nebo v itálii.

Pátrač, miny

Miny už do naší výzbroje asi nikdo nezavede.

Miny jsou zakázané a z hlediska popsané koncepce velmi omezeně funkční, protože příšerně pomalé. Přesně stejný problém, jako zakopávání tanků. Už se na to dnes každý vykašle, protože to vlastně nic doopravdy neubrání.

Flogger

Letoun F-15 verze "E" se již zajímá především o pozemní cíle, ale ten by měl být teoreticky na naší straně. Mnohem víc mne znepokojují stroje Su-34, MiG-35, vylepšené Tu-22M. Tato letadla mají schopnost napadnout pozemní jednotky z velké výšky a vzdálenosti velice přesnými údery.

jasně. Já to nechci konkretizovat, nepřítel může mít dnes cokoli (třeba to někde koupil), jde mi o velmi moderní supersonické bestie tohoto typu, kde je asi jakékoli PVO na hranici svých technických možností.

Rotními ani praporními prostředky takové letadlo asi nechytím, to je jasné.
Brigádními bych ale možná měl, to je ten problém, protože jinak se musím smířit s tím, že na nepřítele s takovou zbraní vlastně nemám.
A připadá mi to možná levnější, než koupit taková letadla sám. I když to je možná k diskusi.

Osobně opravdu nejsem příznivcem zažazení bojových vrtulníků pod velitele praporu.

No, ještě se o tom pobavme. V tom roce 1988 měli Američani ty parádní čtyři divize vytuněné vrtulníky. Ano, až na stupni divize. Mělo to ten důvod, že ten jejich systém se jmenoval vzdušná a pozemní bitva; na koordinaci dat pěšáka na zemi v lese, tanku a vrtulníku bylo plno akcí přímo založeno.

Loni jsem s překvapením zjistil, že naše vlastní divize (1. td) měla tehdy vrtulníky taky, v té Plzni - Líně. Potud teorie. za celou vojnu jsem vrtulník neviděl, nevěděl, že ho máme, necvičili jsme s nimi ani na kompletním cvičení divize, taktika o tom mlčela jako hrob, nikde se s tím nepočítalo. Koordinace s pozemními jednotkami nula, využití v pozemním boji nula.
Z mého hlediska - zcela vyhozené peníze.
Z hlediska armády - detašovaná jednotka letectva, zbloudilá v hlubinách systému pozemní armády, kde nikdo neví, co s ní.

Pokud mi Pátrač nakreslí manévr, kde mám jako velitel praporu možnost nějakým způsobem využít v boji vrtulník, který není dvěstě kilometrů daleko a nemusím k tomu mít svolení velitele brigády, pak nemám námitek. Já ale třeba tu pozorovací věc, co kouká za kopec, nutně potřebuji, jinak mají všechny pozemní vehikly jen velmi omezenou použitelnost. Znovu; může to nahradit dron?

Velitel tohoto stupně by byl příliš zatížen.

velitel praporu je velitel asi 5% celé naší armády, tak to nemůže být žádné ořezávátko. Bude nucen uznat, že letectvo se používá dnes už i na daleko menší akce, než útok praporu. Třeba na vyfocení poprsí nějaké filmové hvězdy.

Ale co je hlavní, nelze se dostat do situace Japonců u Nomonchanu v r. 1939, kdy bylo dělostřelectvo a pancéřové jednotky rozdrobeny

tady mám daleko méně jasno, protože dělostřelectvu moc nerozumím. Je možné, že na praporní úrovni je to opravdu brzo a že dělostřelec musí fungovat vždycky v nějaké baterii.
Zmátlo mne jen to, že velký kanón se speciálním střelivem, co umí střílet třeba po laserovém paprsku (Zuzana?), je možná funkčnější, než tank, protože zvedne kanon daleko výš.

Dzin

V opozici stojí zmiňovaná pasivní strategie, založená na pozemních silách PVO, které chrání jednotky před údery letectva nepřítele. Letectvo potom představuje opět doplněk této hlavní síly

já bych to ani jedním směrem nebral jako dogma, protože se s tím dá tvrdě narazit.
Každý extrém je omezeně použitelný; letectvo umí i plno jiných věcí, než jen ničit jiné letectvo.
A dělat PVO tak dokonalé, aby střelilo i strategický bombardér B2 je prostě docela drahá sranda.Stíhačka je možná paradoxně levnější.

Já myslím, že určitě jsou konflikty, které bez spojenců prostě nedáváme.
na druhou stranu, budou také konflikty, kde spojence volat nelze, protože je to trapas, spojence to nezajímá, případně, prostě to moc dlouho trvá.
Když si uvědomíme, kdo všechno dnes může mít vrtulník a dělat s ním problémy, tak odtud plyne ta nutnost mít zbraně proti vrtulníku u co nejmenší samostatně použitelné jednotky.

V tomhle to vidím přesně jako bark
-

nemáme ani jedno, ani druhé. A spoléhat jen na spojence nelze,

Hlavně, nelze spoléhat na spojence s každou kravinou. Kvůli ruskému mafiánovi s pěti vrtulníky a deseti obrňáky NATO nepřifrčí.
A jak se ukazuje, nepřifrčí možná i při docela velkých konfliktech, které mu z nějakého důvodu nepřipadají podstatné. Ukrajina.

Pokud neumíme řešit válečný nepřátelský létací stroj, pak neděláme armádu, ale děláme obranu proti tomu, co si přejeme, aby na nás útočilo.
Což je skoro zbytečná práce.

Např. z hlediska reálií Studené války byly v *suchu* pouze základny ve Španělsku, jihu Francie a řekněme ještě v Itálii.

No, ne, NATO je mělo hlavně v Británii, Německu a samozřejmě byly ve Francii, protože ta byla tak trochu detašovaná, jak jsem tu nastudoval pod vedením zdejších šamanů.
Ale máte pravdu, že i tak si snažili držet jistý uctivý odstup od našich hranic, alespoň 200 kilometrů i víc.

- Pro realizaci vybojování vzdušné nadvlády

To je, obávám se,mimo naše možnosti. V našich možnostech je jakási čestná remíza - že těm slabším s pár letadly to zkazíme. Ty větší musíme řešit se spojenci, jinak to nedáme.

* situace na vietnamských bojištích, kde ani drtivá převaha v letectvu nevedla k nějakým úspěchům na pozemních frontách

Totéž Afganistán pro Rusy.
To je voda na můj i Pátračův mlýn - za jisté konstelace je pozemní síla vzdušnou silou stále neporazitelná, nebo je to alespoň nesmírně drahé a složité.
Pozemní armáda stále má cenu, ale nemůže se tvářit, že žádné letectvo ještě nebylo vynalezeno.

Osobně se domnívám, že pro potřeby vojskové PVO je letectvo malého státu (s čestnou výjimkou extrémně militarizovaného Izraele) k ničemu.

Letectvo je i k jiným věcem, než k ochraně před jiným letectvem.
Je to prostě jistá taktická možnost. ostatněm napsal to za mne už pks.

Takže se domnívám, že v naší české realitě nemá smysl posilovat letectvo nad stávající úroveň, ale zesílit vojskové prostředky.

Mojí ambicí není určit potřebné počty, ale zorganizovat to málo, aby bylo co nejunivarzálnější pro všechny možné typy konfliktů, včetně hybridních, asymetrických a tak podobně. Což, obávám, se, ta zatím není. Naše současná armáda je přehlídka toho, co všechno nejde. drží to nad vodou pár perfektních jednotek, co se posílají do světa.

[skelet]

ad L-159
1) obrana proti MANPADS je otázkou dotažení programu L-159 do konce, tedy vybavení systémem REB a odpalovači klamných cílů (ostatně to jediné chrání všechny letouny)
2) obrana proti hlavňovým prostředkům je to samé co v bodě jedna + dokončení vyzbrojení moderními PTŘS jako Brimstone a Hellfire. (ostatně to jediné chrání všechny letouny)
3) L-159 je certifikována pro provoz na polních letištích
4) L-159 může být nosičem i AMRAAM (ostatně jeho konkurent Hawk 200 jej může nosit rovněž). Ale zde podotýkám, že nosičem, nikoliv stíhačem

Je třeba si rovněž uvědomit, že Asad používá proti pozemním cílům cvičné L-39, iráčané zase turbovrtulové Cessny 208