Stránka 1 z 1

Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 13/3/2015, 23:46
od Pátrač
Pár slov k speciálním silám

Vallune, já jsem nikdy neřekl a nikdy jsem nenapsal, že speciální síly jsou k ničemu a že bych je nejraději zrušil. Já celou dobu tvrdím, že jsou potřeba, ale jejich úkoly jsou jiné než úkoly klasické armády. Představa, že pro obranu země nám v případě masivní krize a velké vojenské hrozby bude stačit několik set speciálů je nesmírně zcestná.

To že se dnes mluví hlavně o speciálních silách je dáno tím, že operace speciálních sil jsou podávány jako rekovné eposy a o prostých vojácích co nakonec stejně vše odedřou a přinesou největší oběti v boji proti mohutným silám protivníků se nikdo nevěnuje. Je to málo hrdinské.

Já jsem se tomu v této fázi chtěl vyhnout, ale jelikož to nejde, tak se k tomu musím vyjádřit

Takže jako jsou úkoly speciálních sil? Je jich hodně a když je zde vyjmenuji, zjistíte že zdaleka ne všechny jsou v možnostech naší malé země a hlavně rejstříku které by potřebovala.

Primo: Přímé akce

Přímé akce jsou údery a jiná ofenzivní činnost krátkého trvání a malého rozsahu prováděné jako speciální operace v nepřátelském, nebo politicky velmi citlivém prostředí. Zde je snad jasno. Takové operace mají naši speciálové za sebou a předvedli se ve velmi dobrém světle.
Na místě zde jsou specializované vojenské schopnosti za účelem obsadit, získat, poškodit nebo zničit určené cíle. Přímé akce se odlišují od konvenčních ofenzivních akcí:

- ve stupni fyzického a politického nebezpečí,

- operačních postupech a míře náročnosti

- preciznosti užití sil za účelem dosáhnutí specifických požadavků.

Přímé akce se dále dělí na:

A/ Nájezdy, léčky, přímé údery. Jde o operace určené k dosažení zvláštních cílů, které jsou přesně stanoveny a jejichž výsledky jsou často citlivé na čas. Taková válečná přesná chirurgie. Odehrávají se velmi často za hranicí, ve které jsou složky konvenční síly schopny efektivního působení, tedy řekněme za akčním rádiem konvenčních sil. Tyto operace obvykle zahrnují:

- útoky na kritické cíle,

- zajmutí určených osob nebo materiálu

- uchvácení, destrukci či neutralizaci protivníkova vybavení

B/ Útoky z odstupu.
Jedná se o útoky pomocí zbraňových systémů. Mohou být provedeny vzdušnými, námořními nebo pozemními platformami a jednotkami. Pokud mohou být dané cíle spolehlivě zničeny bez toho, aby bylo potřeba přímo do místa nasadit bojové síly, může se tento způsob útoku provést jako samostatná akce. Tedy třeba dron odpálí z výšky 10 kilometrů PTŘS a zničí bodový cíl. Nebo na základě přesné lokalizace nálet skupiny letadel a dojde ke zničení plošného cíle.

C/ Řízení útoku v místě cíle. Tyto operace zahrnují označení cíle a přesné popsání jeho polohy pomocí systému globální navigace, označovacích laserů, světelných signálů příp. pomocí jiných způsobů, kterými navedou letecké síly na místo určení. Tedy aby bylo jasněji: skupina operátorů se přiblíží k cíli, přesně jej lokalizuje a v pravý čas jej označí pro leteckou bombu nebo řízenou střelu. Někdy může být podle úvodní věty několikastupňová, tedy že skupin je několik zajišťují nejen zaměření cíle a další v dané operaci navádí letecké prostředky po trase k cíli.

D/ Záchranné operace.
Operace prováděné za účelem vypátrat, lokalizovat a zachránit či získat zpět:

- osoby, zde může jít o rukojmí, může jít o důležitou osobu z nějaké teroristické organizace a podobně.

- citlivé vybavení nebo předměty ohrožující národní bezpečnost. Pod tím si lze představit ledacos a asi máte sami spoustu nápadů.

Záchranné operace jsou charakteristické pečlivým naplánováním, nácvikem a detailní zpravodajskou analýzou. V takovýchto operacích se upotřebují nekonvenční taktiky a techniky, tajný průzkum, eventuálně pomoc místního obyvatelstva. Ve velké míře se používají pozemní bojové složky. Jsou velmi složité a jsou spojeny s velkým rizikem.

E/ Precizní destrukční činnost. Sem patří operace, ve kterých musí být minimalizovány vedlejší škody. Proto se zde používají velmi kvalitní zbraně a náloživo se speciálními odpalovači, zápalné prostředky, které se umísťují na pečlivě určené místo. Například chceme li zabránit vydávání nějakého obrovského nákladu tisku, není potřeba zničit celou velkou tiskárnu. Stačí tři čtyři detonace na správném místě, obrovský tiskový stroj zvaný rotačka se složí a jeho oprav nebo výměna trvá několik měsíců. Někdy se tyto prostředky používají tak, aby se staly spouštěčem pro přírodní sílu nebo umělou sílu, která přírodní sílu může připomínat.

F/ Operace proti nepříteli na hladině. Jedná se o operace vedené proti protivníkovým námořním objektům, včetně bojovníků, které se vyskytují na hladině. Mimo jiné sem patří operace s cílem obsadit plavidlo, prozkoumat ho a zmocnit se zájmových informací. Tedy něco co je naprosto mimo naše středoevropské ambice.

Secundo: Bezpečností výpomoc v cizí zemi.

Tyto operace zahrnují účast civilních a vojenských agentur vlády v jakýchkoliv akcích prováděných jinou vládou nebo dalšími ustanovenými organizacemi. Jejich posláním je osvobodit a chránit její společnost od podvracení, bezpráví a vzpour.

Provádět tyto akce jsou způsobilé jak konvenční jednotky, které koneckonců nesou jejich hlavní tíhu, tak jednotky speciálních operačních sil. Pokud se týká speciálních sil, jejich hlavní rolí a zároveň úkolem speciálních sil v těchto mezivládních činnostech je zhodnotit, vycvičit a dávat rady vojenským a paravojenským silám hostitelské země, což vyžaduje jejich jedinečné schopnosti. To se dnes děje v mnoha zemích světa podílí se na tom kde kdo. Výsledky, ale pokud jde o aktivity předváděné složkami armád NATO jsou krajně pochybného charakteru.

Cílem je umožnit těmto silám udržovat vnitřní stabilitu svého státu, potírat povstalce a násilí a eliminovat na příčiny nestability. Úspěšné mise v této oblasti mohou výrazně posílit politický vliv země nebo vojenské či politické koalice která je realizuje v zemi a nebo celé oblasti, kde se tak děje. Zdá se, že to je koneckonců jejich hlavní motivací.

Tyto operace se dělí na:
A/ Vojenská výpomoc dané zemi. Zde jde o:

- výcvik jednotlivců a jednotek v taktice, střelecké přípravě a dalších základních vojenských dovednostech

- výcvik v součinnosti mezi pozemními, leteckými a pokud jde o zemi s přístupem k moři, i s námořními možnostmi podpory nebo dělené taktické činnosti.

- poskytování rad a odborné pomoci vyšším vysokým vojenským představitelům v taktice, technikách a postupech vyžadovaných ke vnitřní ochraně země, ve prospěch které se tak činí.

B/ Bezpečnost obyvatelstva. Tyto operace posilují bezpečí obyvatel tím, že je poskytován dozor nad taktickými operacemi vedenými vojenskými jednotkami hostitelské země. Cílem takovýchto operací je zneškodnění a zničení povstalecké hrozby, oddělení povstalců od civilního obyvatelstva a vlastní ochrana obyvatelstva. To je ale spíše úkol pro konvenční armádu.

Jednotky speciálních sil mohou spíše cvičit místní vládní síly k protiteroristické činnosti.

Tyto operace jsou často spojovány s tím nejdůležitějším, tedy s dodávkami zbraní, zbraňových systémů, munice a dopravní techniky pro logistickou podporu.

Tertio: Speciální průzkum

Jedná se o průzkumnou a pozorovací činnost, která je vedena jako speciální operace v nepřátelském, nebo politicky velmi citlivém prostředí, nebo politicky citlivém prostředí.

Jeho cílem je shromažďovat a ověřovat informace strategického či operačního významu využívajíce vojenských schopností, se kterými se v konvenčních silách běžně nesetkáme. To má bezesporu velký význam a může to ovlivnit jak charakter příprav na hrozící konflikt tak jeho řešení pud už jednou propukl.
Díky těmto průzkumným akcím se velitelům všech stupňů dostanou na stůl pomocné údaje a rovněž jsou dodány informace užitečné pro další konvenční průzkumné a pozorovací akce. I přes dnešní dokonalé snímače s dalekým dosahem mohou být některé informace obstarány pouze vizuálním pozorováním nebo jinými shromažďovacími metodami v cílové oblasti. Zde bych viděl prostor pro skupiny hloubkového průzkumu různých hloubek průniku. Zásadní význam zde mají rozvinuté schopnosti speciálních sil při pronikání do oblastí, kde to rozhodně popíráme, někdy se jim říká popřené oblasti a nepřátelských oblastí.
Celosvětová komunikace a specializované letouny a snímače umožňují speciální průzkum proti cílům nepřístupným pro ostatní síly či složky. Činnosti uvnitř speciálního průzkumu zahrnují následující složky:

A/ Enviromentální průzkum. Jde o průzkumné operace vedené za účelem podání zprávy o hydromorfní, geologické a meteorologické situaci v oblasti. Termín enviromentální se dnes často používá v souvislosti s ekologií a udržením životního prostředí pro další generace. A ono je to velmi podobné. Výsledkem jsou znalosti o vodním hospodaření v cílové oblasti a tím jak je využít v náš prospěch, znalosti o počasí, tedy jaké prostředky a vybavení budou v případě působení na tomto území naše jednotky potřebovat a otázka geologie je jasná.

B/ Ozbrojený průzkum. Zde jde o průzkumné operace zahrnující lokalizování a napadení potencionálního cíle, například protivníkova materiálu, personálu a vybavení, v rámcově stanovených oblastech nebo podél určené linie kontroly. Ozbrojený průzkum není veden kvůli napadení již známých a dříve identifikovaných cílů, maximálně za účelem zjištění, že se u nich nic nezměnilo.

C/ Vyhodnocování cíle a nebezpečí. Jde o zvláštní a velmi citlivé operace, jejichž posláním je detekovat, identifikovat, lokalizovat a posoudit cíl, aby bylo zvoleno co možná nejúčinnější zapojení zbraní. Tento typ průzkumných operací může zahrnovat zhodnocování vedlejšího dopadu úderu nebo útoku po stránce chemické, biologické, radiologické, nukleární či průmyslově toxické. A logicky také možné škody na lidské populaci v cílové oblasti a prostředků občanské vybavenosti.

D/ Průzkum po úderu.
Tyto operace jsou realizované za účelem sbírání materiálů, které se užívají k vyhodnocení účinků úderu. Zjišťuje se:

- míra zničení cíle

- druhotné ztráty na okolní lidské populaci a prostředcích občanské vybavenosti a tím i možné politické dopady

- účinnost nasazených prostředků a také to jestli by na další obdobné cíle nestačilo něco méně ničivého

Kvarto: Nekonvenční válčení

Zde jde o operace zahrnující široké spektrum vojenských a paravojenských činností, jak krátkého, tak dlouhého trvání. Podílí se na nich jak konvenční tak i elitní a nakonec i speciální síly. Jde o tyto okruhy činností:

A/ Partyzánské válčení asi není potřeba vysvětlovat. Někde se umístí vojenská jednotka, zásobuje se třeba vzduchem a vede partyzánskou válku a snaží se způsobit co nejvíce škod a vázat co největší síly.

B/ Podvracení. Cílem těchto operací je podrývat vojenskou, ekonomickou, psychologickou a politickou sílu a morálku režimu či národa. Z tajné povahy tohoto rozvracení plyne, že značnou část činnosti provádějí složky podsvětí. Je otázka do jaké míry je to ještě vojenská operace, ale budiž. Dle mého skromného názoru to nemá s armádou ani vojenskými speciálními silami, o kterých se zde bavíme, nic společného.

C/ Sabotáže to asi není potřeba vysvětlovat. Ale já si to neodpustím. Je to totiž podvratná diverzní činnost, která spočívá v úmyslném a vždy důsledně utajeném poškozování předmětů denní potřeby nebo v narušování funkčnosti nějakého důležitého technického systému. K sabotážím dochází v době prudkých společenských konfliktů - válek, povstání, odboje proti vojenské okupaci a nebo pokud to děláme my, tak abychom pomohli někomu - například opozici , proti danému režimu v zemi která je naším zájmem.

Sabotáže jsou motivovány:


- boj o politickou moc

- konkurenční boj podporuje například průmyslová sabotáž

- snaha o prosazení politických, náboženských či jiných cílů. Jaký rozdíl je zde mezi námi anebo motivem teroristy?

- vyřizování si účtů, nenávist, pomsta, oslabení nebo eliminace soupeře pro vlastní prospěch…

Vzhledem k povaze této činnosti bývá tato téměř vždy velmi důsledně utajována a obvykle podléhá přísné konspiraci. Osobně je dokážu akceptovat jen v případě už probíhajícího konfliktu, jinak je to lumpárna.

C/ Zpravodajská činnost - zde je jasno

D/ Nekonvenční asistovaná záchrana. Během těchto operací se vyhledává, kontaktuje a podporuje vojenské i jiné osazenstvo a pomáhá se mu dostat z území drženého protivníkem do oblasti pod přátelskou kontrolou. T5eba se vyvedou ze zájmové země určité osobnosti opozičního projevu a sestaví se z nich exilová vláda. Její využití je potom už dané.

Kvinto: Boj proti terorismu

Zde jde o soubor ofenzivních, opatření snažící se předejít a zabránit terorismu. To je podle mě hlavní náplň speciálních sil posledních 20 let. Když jsem se díval na to, jak hoří dvojčata, řekl jsem svému veliteli, že svět jak jsme jej znali je pryč a už se nikdy nevrátí. Ale necháme nostalgie a řekneme si, že jde o tyto typy operací.

A/ Zpravodajské operace. Jde o aktivity mající za cíl sbírat informace o teroristických organizacích, jejich členech, prostředcích a činnosti. Je to základ k tomu, aby bylo možno zahájit to co bude v bodě B, tedy:

B/ Útoky na síť a infrastrukturu teroristických skupin, seskupení a organizací. Jde o preventivní útoky vedené proti teroristickým organizacím s úkolem zničit, rozvrátit a odzbrojit organizaci před tím, než se jí podaří napadnout cíle národního zájmu. Když to dlouhé roky dělal Izrael, byl trvale pod politickou palbou většiny světa. Dnes to dělá kde kdo a je to pořádku. Je to ale jedná účinná možnost jak terorismus alespoň trochu přibrzdit.

C/ Záchrana rukojmích a citlivého materiálu. Tyto činnosti zahrnují získání rukojmích či citlivého materiálu zpět z rukou teroristů za užití schopností, kterými konvenční síly nedisponují. A ani nemohou, jde přece o konvenční síly jejich určení, je úplně jiné. Konvenční síly ale mohou speciální síly podpořit.

D/ Nekinetická činnost. Akce zaměřené na poražení ideologie a motivačních hodnot teroristů. Termín „nekinetické akce“ se používá k označení těch vojenských činností, které nejsou zaměřeny přímo fyzicky proti nepříteli, ale pořád se dají označovat slovem „akce“, tedy nejde pouze o reakci, nebo o provozní a o zabezpečovací operace. Typicky v dnešním operačním kontextu do této oblasti dle mého názoru spadají Informační operace. To jsou operace zahrnující škálu proaktivních činností, které nepůsobí proti nepříteli přímo a fyzicky. Do této kategorie také spadá elektronický boj, který, byť omezuje kapacitu nepřítele bojovat, nemá všechny atributy „kinetické operace“, a proto je zařazován do této kategorie.“

Na rozdíl od „nekinetických akcí“ se u „kinetických akcí“ musí téměř vždy počítat i se ztrátami na životech, nebo újmě na zdraví, protože jsou k nim používány kinetické prostředky – zbraně, které mají za úkol ničit živou, nebo neživou sílu.

Dnes je práce na internetu, práce v masmédiích, a další aktivity. Ty ale jak se zdá nezvládáme ani trochu, nepřítel, tedy teroristé nad námi v této oblasti vedou.

Tolik tedy k úkolům speciálních sil na bojištích ale spíše mimo ně. A nyní mi řekněte, jak tyto síly mohou pomoci odvrátit masívní vševojskovou hrozbu naší zemi, pokud by k ní opravdu někdy v budoucnosti došlo.

Je nyní už jasné proč považuji za nutnost vytvořit silnou a účinnou pozemní armádu s potřebnou vzdušnou podporou a speciální síly nechat v roli která jim náleží? Tedy k tomu co je zde uvedeno?

A hlavně, co z toho opravdu potřebuje naše země zabezpečit?

Re: Pátračův sen II: komplexnější pohled na pozemní vojsko A

PříspěvekNapsal: 14/3/2015, 09:49
od Vallun
Vallune, já jsem nikdy neřekl a nikdy jsem nenapsal, že speciální síly jsou k ničemu a že bych je nejraději zrušil. Já celou dobu tvrdím, že jsou potřeba, ale jejich úkoly jsou jiné než úkoly klasické armády. Představa, že pro obranu země nám v případě masivní krize a velké vojenské hrozby bude stačit několik set speciálů je nesmírně zcestná.

To že se dnes mluví hlavně o speciálních silách je dáno tím, že operace speciálních sil jsou podávány jako rekovné eposy a o prostých vojácích co nakonec stejně vše odedřou a přinesou největší oběti v boji proti mohutným silám protivníků se nikdo nevěnuje. Je to málo hrdinské.
Ne, nenapsals to, ale i z tohohle cítím, že bys tak rád učinil...

Výčet je hezký, ale podstatná část z toho vůbec není doménou speciálních sil...
Primo B - drony jen prostředkem, jsou-li ozbrojeny, jedná se o součást letectva...

Primo F - je to sice činnost zvláštních sil, ale již dříve zmíněná jinde, jen proto, že jde o moře, netřeba to považovat za samostatný úkol. Nicméně z hlediska speciálních sil, toto je oblast, kde nepotřebujeme být příliš účastni.

Tak jaks podal Secundo, opět nejde o specifický samostatný rozsah činnosti, ale je to vymezení spíš z hlediska politického a logistického.

Terito A - dneska již není třeba jej řešit speciálními jednotkami, satelitní průzkum Ti to udělá lépe, rychleji a levněji...vlastní satelit asi nevypustíme, ale tahle data se dají za rozumnou cenu koupit. Provozuje je více agentur, takže nějaká je prodá vždycky...

Zpravodajská činnost, je li odlišená od průzkumu, pak není záležitostí speciálních sil, ale zpravodajských agentur...

Kvinto - je záležitostí speciálních sil policie a armády zároveň...ovšem z hlediska operačního opět nejde o samostatnou skupinu činností.

Informační operace - shodneme se, že jde o činnost budoucnosti a mimořádného významu, ale zse - nic pro speciální jednotky (někdy zaměňuješ speciální a specializované...).

A nyní mi řekněte, jak tyto síly mohou pomoci odvrátit masívní vševojskovou hrozbu naší zemi, pokud by k ní opravdu někdy v budoucnosti došlo.
Činnostmi, které jsi uvedl výše:) Tedy třeba tak, že Putlera trefí mezi oči...a celé situaci předejde - nicméně já rozhodně netvrdím, že nepotřebujeme kvalitní pravidelnou armádu, to rozhodně ne...ve svých představách jsme dospěl k tomu, ž ejen u pěchotních jednotek bychom měli mít ve zbrani 6 mobilních samostatných brigád o cca 7,5 tisíci mužích + cca 10 tisíc podpora a výcvik...(nedokážu odhadnout, kolik z toho může být v nějaké formě zálohy).

A hlavně, co z toho opravdu potřebuje naše země zabezpečit?
Všechno. Včetně námořních operací do budoucna - máme dost dobrých jachtařů a může se klidně stát, že je někde unesou piráti a my budeme potřebovat takový zásah realizovat, nebo je alespoň pomstít...

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 14/3/2015, 12:10
od cover72
Pátrači, zapomněl jsi na veledůležitý úkol, který stál přímo u zdrodu sil zvláštního určení -- minimálně u zrodu Zelených Baretů.

Tím úkolem bylo se infiltrovat za linie protivníka -- ať na území, které dobyl svým postupem, nebo do týla jeho území --, spojit se s místní opozicí, dát jí zbraně a výcvik a přímo vytvořit partyzánské hnutí.

Třeba na území NSR byly za tímto účelem malinké sklady zbraní.

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 14/3/2015, 13:18
od CAT
Cover: 10th SFG(A) to tehdy měla skvěle připravené, včetně skvělých vztahů s místním obyvatelstvem...

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 14/3/2015, 18:28
od skelet
OT promazáno

Vallun:
- průzkum oblasti pochopitelně musí probíhat komplexně. Dráhy satelitů jsou předem známy, a zájmový prostor jde upravit tak, aby byly tyto satelity oklamány. Letecký průzkum zase může být příliš nápadný.Tedy můžeš mít v některých případech postaven před fakt, že tam pošleš speciální průzkumný oddíl, který v zájmové oblasti provede nějaký úkol.
- cvičení námořních operací je .. mrhání časem a prostředky na výcvik jednotky. Protože:
a) jejich nasazení je nepravděpodobné
b) není je tam jak dostat
c) není je odtama jak dostat
Takže ano, měli by být schopni obsadit říční loď a případně ji i potopit (hodí se to například při povodních), ale určitě je zbytečné je cvičit pro boj s piráty. To už bychom opravdu mohli postavit jednotku pro boj ve vesmíru

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 14/3/2015, 19:08
od Vallun
skelet - mluvil jsem o tom, co Pátrač označil jako enviromentální průzkum. To dělat speciální jednotkou je nesmysl...jinak máš samozřejmě pravdu:)

a) jejich nasazení je nepravděpodobné
Kéž bys měl pravdu...zatím byla klika, že ve všech třech případech byl dotčen i občan jiné státní příslušnosti, která to vyřešila za nás...

b) není je tam jak dostat
c) není je odtama jak dostat
Což je problém, který je třeba řešit, ne se proto řešení vzdávat...

ale určitě je zbytečné je cvičit pro boj s piráty
vycvičit brigádu pro maritimní operace by byl samozřejmě zbytečný luxus, ale mít k dispozici kompletní tým, který vedle jiné odbornosti zvládne zasáhnout na moři považuji za správné.

Pátrači, zapomněl jsi na veledůležitý úkol, který stál přímo u zdrodu sil zvláštního určení -- minimálně u zrodu Zelených Baretů.
Ten úkol tam je, rozdělený do několika jiných...což je způsobeno tím, že Pátrač spojil několik různých hledisek rozdělení činností speciálních jednotek.

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 14/3/2015, 19:13
od skelet
Vallune, kvůli jachtařům opravdu nenakoupíme Globemaster, člun pro námořní operace a další výbavu speciálů pro operace na moři. Seal opravdu cvičit nepotřebujeme.

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 14/3/2015, 21:03
od Vallun
V tomhle se tedy dosti rozcházíme...

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 14/3/2015, 22:56
od Pátrač
Vallun a spol: No víte než jsem to dal dohromady, dalo to práce jako na kostele. A je to pouze a jen kompilace ze zdrojů třeba i z USA a i když se to Tobě nelíbí, třeba armáda, letectvo a námořnictvo USA v určité míře toto vše považuje za úkoly speciálních sil a na vše co je zde uveeno pají speciání skupiny, někdy jen o počtu 10 až 15 lidí. To, že Ty řekněš, že to tak není, na tom nic nezmění.

Ten výčet měl jediný účel - ukázat co jsou úkoly speciáních sil a tedy že asi ledakdo má problém rozlišit co jsou speciální síly a co jsou síly konvenční s vylepšeným výcvikem a nebo co je druh vojska jehož výcvik a použití mohou připomínat speciální síly, ale není tomu tak.

Třeba naše 4. brn nejsou speciální síly. Je to brigáda, která má složenec sil a těles a je zvykem ji považovat za speciální síly. Ale je to samo o sobě nesmysl.

Sami o sobě píšou: 41. mechanizovaný prapor je v současné době dislokován v Žatci. Prapor je určen především k plnění bojových a speciálních úkolů nejen při bezprostředním ohrožení státu, ale i mimo území České republiky. Ve zvláštních případech může plnit i úkoly nevojenského charakteru, např. při živelních pohromách. Prapor disponuje moderní technikou a výzbrojí, vyznačuje se manévrovací schopností a odpovídající palebnou silou. K jeho základní výzbroji patří bojová vozidla pěchoty (BVP-2) a minomety. Tak jak je u 4.brn standardem, byla do struktury praporu začleněna také průzkumná četa a družstvo odstřelovačů.

Z důvodu zachování vysokého stupně bojové připravenosti plní ty nejnáročnější úkoly v různorodém terénu. Výcvik vychází z určení praporu a je založen na výborné fyzické připravenosti všech vojenských profesionálů. Kromě tradičního výcviku vojáci musí zvládnout prvky bojového umění MUSADO, základy slaňování, horolezectví, překonávání přírodních a umělých překážek, učí se provádět přesuny na velké vzdálenosti, vést boj jednotlivce i skupiny, pohybovat se v neznámém terénu ve dne i v noci.

Zní to hodně dobře ale je to jen lépe a všestraněji vycvičená pěchota. Nic více anic méně.

Její 42. mechanizovaný prapor je na tom úplně stejně.

Trochu lépe t vypadá zde: 43. výsadkový prapor vznikl 1. října 1987 v posádce Chrudim jako 71. úderný výsadkový prapor, přičemž o dva roky později se uskutečnila jeho reorganizace na 71. výsadkový úderný prapor a pojmenování na útvar "Národního hrdiny Jana Švermy". Na základě rozkazu prezidenta republiky mu byl dnem 28. října 1991 propůjčen čestný název "Československých parašutistů". Při celkové reorganizaci čs. armády, provedené na sklonku téhož roku, byl transformován na 71. prapor rychlého nasazení. Do složení 4. brigády rychlého nasazení se včlenil v létě 1994.

43. výsadkový prapor představuje vševojskový útvar, který je předurčen k plnění speciálních bojových úkolů. Zejména jde o ničení a narušování činnosti důležitých prvků sestavy protivníka, o vedení průzkumu ve prospěch pozemních jednotek nebo o činnost taktického vzdušného výsadku.

Základním druhem jeho výzbroje jsou především lehké zbraně, granátomety a přenosné protitankové prostředky. Vlastními přepravními prostředky jsou vozidla značky Land Rover a Tatra. Prapor může být přepravován vzduchem a vysazen na padácích. Nižší palebná síla (oproti klasickému vševojskovému útvaru) je vyvážena velkou pohyblivostí a důkladnou psychickou a fyzickou přípravou. Také to nejsou speciání síly ale jedna jednotka druhu vojs - výsadkového vojska. Ale už se to ke speciálním silám blíží.

Posldní jednotka 4. brn je 44. lehký motorizovaný prapor. Kromě štábu, velitelské roty a roty logistiky má také 3 pěší roty, přičemž jedna je rotou zbraní. Jak je typické pro jednotky 4. brigády rychlého nasazení, bude do struktury praporu zařazeno také družstvo odstřelovačů a průzkumná četa. Do struktury praporu byla začleněna četa chemické ochrany. Jedním z úkolů, které mohou vyvstat, je například výstavba takzvané humanitární základny s kapacitou 450 osob. Jedná se o jakési stanové městečko, které může být použito například v případě živelných nebo ekologických katastrof.

Hlavním úkolem tohoto praporu by měly být zejména doprovody konvojů, boj v zastavěných oblastech a boj v horách. Jak již vyplývá z názvu praporu, hlavním dopravním prostředkem jeho příslušníků jsou zejména jejich vlastní nohy, ale pochopitelně také vozy Tatra 810. Tato jednotka je tedy jakýmsi moderním ekvivalentem pěších praporů.

Ergo kladívko, jediné co se v současné době dá pvažovat v naší armádě za speciální síy jsou tyto síly:

601. skupina speciálních sil je elitní útvar armády České republiky. Jednotka vznikla v říjnu 1952 jako výsadková brigáda. V současné době má 601. skupina pevné místo mezi elitními silami světa.

Úkoly které je připravena plnit:

- přímé akce
- strategický průzkum
- nekonvenční válčení
- tamější obrana v zahraničí
- boj s terorismem
- průzkum a záchrana na bojišti
- činnost stanovená vládou

Z tohoto pohledu to je speciální síla.. a navíc velmi uznávaná v celém světě.

Další speciální silou byla jednotka SOG, což byl útvar speciálních operací Vojenské policie a zároveň jedna z nejmladších českých jednotek. V červnu 2009 byla zrušena rozkazem Ministerstva obrany ČR.

Úkoly: posláním jednotky bylo plnit takové úkoly, na které ostatní útvary Vojenské policie neměly potřebné vybavení a výcvik. Jednotka byla připravené provádět svou činnost i mimo území ČR, a to zejména v oblastech působení české armády. SOG byl pověřován těmito úkoly:

- ochrana důležitých objektů a materiálu;
- VIP ochrana (zejména na misích);
- ochrana vládních letadel;
- policejní ochrana proti zvláště nebezpečným pachatelům trestné činnosti;
- provádění akcí proti teroristickým a zvlášť závažným trestným činům ve vojenských objektech.

Vytvoření: podzim 2002; zrušení: 30. červen 2009. Dnes už tedy není.

Takže AČR vlastně mimo 601. skupinu žádné speciání síly nemá a já se domnívám, že pokud by byla obnovena SOG, ani jiné nepotřebuje. Důraz je potřeba položit do obnovení vševojskové armády a letectva.

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 15/3/2015, 11:56
od bark
Pátrač - k tomu bych měl malou výhradu: 601. skupina speciálních sil je elitní útvar armády České republiky. Jednotka vznikla v říjnu 1952 jako výsadková brigáda.. Ta situace vzniku je mnohem, mnohem složitější:

601.sks vznikla z torza 22.vb, ale i ta měla svůj vývoj. Od 50.tých do 70.tých let existovaly dva útvary - 7.pluk zvláštního určení (Holešov, původně odloučená rota a prapor...z 22.vb, pak samostatný pluk) a 22.výsadková brigáda (Sabinov, pak Prostějov). Přičemž 7.pluk byl jakýmsi ideových předchůdcem dnešní 601.sks.
Po roce 1968 došlo ze dvou důvodů k likvidaci 7.pluku (politický - čistky po 1968, samozřejmě - a také byl fakt to, že 22.vb byla jako výsadkový útvar v podstatě již nefunkční, byť jinak dobře vycvičená jednotka - neměl přepravní kapacity pro výsadek a v rámci VS úderné výsadky větších rozsahů prováděli vlastně jen Sověti a Poláci - pro nácvik si musela techniku půjčovat od Rusů).
Takže po rekonstrukci výsadkových sil v 70.tých letech vznikly tyto útvary:

- 22. výsadkový pluk (později brigáda) kombinací z personálu původní 22.lehké výsadkové brigády a 7.pluku zvláštního určení (hloubkový průzkum 500km, zpravodajství, diverze - úkoly a struktura se během let mírně měnily, takže pamětníci mohou mít různé námitky - ale přibližně to tak bylo - já v Prostějově nesložil, takže tohle jistě někdo doplní...)
- 71.úderný výsadkový prapor (standardní úderný prapor) koncem osmdesátých let (víceméně jako následek organizačních změn na 22.vb...pamětníci doplní)
- SHpz/RHpz z bývalých průzkumných jednotek divizí (hloubkový průzkum do 100km, diverze), včleněny do samostatných průzkumných praporů (servis pro HPz, standardní průzkum)
- 1 až 2 prapory pluků k přikrytí hranice (15.msd, 9td.) měly být cvičeny pro aeromobilní operace (zda tak bylo, nevím - já jsem zažil toliko jedno velitelsko-štábní cvičení, kdy byl takto vysazen 1. prapor 68.msp 15.msd - dlužno podoktnout, že simulovaně. Ale zřejmě se s tím opravdu počítalo). + se muselo započítat to, že část příslušníků průzkumných rot pluků k přikrytí hranice měla výsadkový výcvik také (protože původně narukovali k 22.vb).
Takže po roce 1968 co se týká poklesu počtu výsadkových sil v ČSLA - to je mýtus. Jen byly více rozptýleny ve prospěch prvosledových jednotek, změněna struktura a byla to reakce na skutečné potřeby ČSLA.
- tehdejší OZU MV bylo přímo interesováno na výsadkové útvary a vybírali si od nich personál (tzn. byla to spíše vojenská, než policejní formace)

Takže bych to řekl asi tak - 601.sks je potomek 7.vpzu a 22.vb, 102.Hpz je potomek konceptu hloubkového průzkumu 22.vb. a divizních RHPz. Ostatně, klíčová je doba od let 1988-1991...co se dělo tehdy, nechci moc komentovat.

Co se týká dnešních speciálních sil, v jejich klasifikaci bych byl zdrženlivý - nedají se tak snadno naroubovat na podmínky ČSLA.

- 601.sks - jistě, je to spíše obdoba SAS (bez černých týmů pro policejní podporu, tu roli hraje URNA - jen zelené týmy) nebo ruského Vympelu, typická speciální jednotka vyššího řádu řízená spíš kýmkoliv jiným, než velením armády samotné (ano, existuje její oficiální začlenění do struktury AČR, ale co si budeme nalhávat...).
Pro samotný chod armády (AČR) má minimální význam už proto, že její počty nemají rozsah 22.pluku SAS a ani mobilizační potenciál (23.pluk). Tzn. - je to skupina vysoce ceněných profesionálů - ale s velmi volným vztahem k armádním záležitostem. Řekl bych, že přesnou obdobu ČSLA neměla - ale to ani žádná tehdejší armáda.
- 102.phpz - ta je vyloženě armádní jednotkou a dá se navázat na tradici hloubkového průzkumu jak 22.vb, tak divizních RHPz. V rámci koncepce vašich brigád, Pátrači, bych prosazoval její posílení nejen bojové části, ale i školicí - jako servis pro výcvik průzkumných rot Vašich brigád. Nebál bych se ji posílit na rámcový pluk.
- 43.výsadkový prapor...jistě, vychází ze 71., ale obávám se, že jeho začlenění do 4.brn bylo poplatné své době a považuji to za omyl.

Víte, ona 4.brn. se v počátcích deklarovala jako nástupce slavné 22.lehké výsadkové brigády z padesátých let. Jenže reálná potřeba takové jednotky byla sporná už na konci let sedmdesátých a dnes to platí také. Ostatně, vývoj tomu dal zapravdu - dnes je 4.brn. víceúčelová pěchotní formace s vloženým dělostřeleckým oddílem - v podstatě zesílený lehký mechanizovaný pluk. Jako kompaktní svazek je dle mého soudu obtížně nasaditelná - nejednotná dislokace, v podstatě praporní velení, víceméně zásobárna personálu pro expediční síly...osobně si myslím, že snahy - spíše mladších důstojníků - z ní udělat něco jako pluk typu Rangers je mi osobně velice sympatické.
Vracet se koncepčně k 22.vb 50-tých let je omyl. I veliké státy tento typ jednotek omezily (Rusko, Spojené státy) ve prospěch elitních pěších jednotek - horských brigád, Rangers apod. Takže tvrdím, že i když 4.brn. vznikla na základě pomýleného konceptu, její dnešní podoba vypovídá o tom, že může být v budoucnu elitním svazkem AČR.

Ale v takovém konceptu pochybuji o vložení dělostřeleckého oddílu (*) a úderného výsadkového praporu (**) - obě to jsou to typicky jednotky působící ve prospěch vyššího svazku, než je brigáda. Takže - oddělil bych obě jednotky od 4.brn, tu bych posílil o další standardní prapor (třeba i rámcový pro AZ a převelence pro expediční činnost), sjednotil koncepci pro všechny prapory a udělal z toho kompaktní jednotku ve smyslu - lehká pěchota typu Rangers s aeromobilními možnosti.

* upřímně, mám pochybnosti o jeho současné bojeschopnosti v technickém slova smyslu. Ať už to je výzbroj, zásoba munice nebo samotný účel včlenění (je to jediná funkční dělostřelecká formace AČR - proč je součástí brigádního velení ?).
** možná je načase 43.vp do rámcového pluku, beze změn úkolů na praporní úrovni, ale v podřízenosti vyššímu velitelství (podobně jako 102.) . Obě tyto jednotky fungují pro potřeby vyššího velení. 102. funguje přeci již dnes pro potřeby celé AČR (teď nemluvím o jejím podřízení zpravodajství), v případě 43.vp by to byla záloha GŠT pro okamžité nasazení na takticko-operační úrovni. Samozřejmě, je to jen jeden z návrhů...

Jinak si myslím, že mne za chvíli zástupci speciálních sil a jejich příznivci sežerou, je to pohled z vnějšku :) - a předem se omlouvám, Pátrači, za možný impuls k flame.

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 15/3/2015, 21:42
od Pátrač
Bark - zajímavé informace ale na druhou starnu jde o to, že mimo skupinu z Prostějova naše armáda nemá speciální síly. A URNA patří pod vnitro. Takže se u nás v republice i zde na Palbě může se může kde kdo snažit o nich pět ódy, ale výsledek je dán .

To co potřebujem máme. Pokud by došlo k růstu armády dle mého snu, byla by potřeba adekvátní síla ještě v duplikátu, ale nic více nepotřebujeme.

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 15/3/2015, 23:44
od Vallun
Takže AČR vlastně mimo 601. skupinu žádné speciání síly nemá a já se domnívám, že pokud by byla obnovena SOG, ani jiné nepotřebuje. Důraz je potřeba položit do obnovení vševojskové armády a letectva.
To, že musíme posílit pravidelnou armádu je pravda, ale pořád si myslím, že pro speciální síly bude práce víc, než dost...na podporu a součinnost s těmi novými brigádami, ale i pro samostatné úkoly.

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 16/3/2015, 12:51
od redy
Údajně se uvažuje o posílení speciálních sil o jednotku typu komando/rangers. http://www.onwar.eu/2013/05/30/budoucno ... ment-79004

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 20/3/2015, 19:21
od Mantra
Teze o vzniku speciálního pluku ze 601, 43.vpr, 102.pzpr a specialistů EOD se uvažuje už dlouho a záleží jaký generál je nahoře. Co vím tak 601. o nic podobného nestojí, sice podpůrnou jednotku by potřebovali, ale oni "pejskaři" z Chrudimi jsou zahalení v rouše Opatově a opravdu jsou spíše na expediční než na normální bojovou činnost. Jejich použití v rámci 4. brn je k ničemu.
O dělostřelcích nemá cenu psát, jeden oddíl na celou armádu!!!! Druhý prý bude v roce 2018 (záleží na rekrutaci) aby mohla 7.mb projít certifikací......dostřel děl 20km!!!! V dnešní době děs běs.

Otázka: k čemu by byla GŠT záloha v hodnotě cca. 500 vojáků se ÚP BREN a kulomety? Pochopím tankový prapor ale pěšáci?

Re: Pátračův sen II/A: diskuze o speciálních silách AČR

PříspěvekNapsal: 23/3/2015, 18:20
od bark
Mantra - *roucho Opatovo* - hehe :) Jaké další pěkné výrazy se zde ještě dovíme ?

Nicméně - já bych byl taky pro znovuvytvoření 22.pluku zvláštního určení (pro EdC by to bylo asi i velice líbivé a praktické, je to i pár desítek let tradice) z 43.vpr. a 102.pzpr
- část výcviku mají podobnou s podobnými nároky na vybavení (především hraje roli logistika)
- Lze si představit transfer personálu v případě potřeby, lepší karierní možnosti v rámci příbuzných odborností
- 601.sks by získala servisní jednotku (ve smyslu, jako má 22.SAS pluk Paras nebo jako měly RHPz/prapory v ČSLA servis v bojových plucích posádek - prostě materiální a technické zázemí).
- možná by nebyl od věci prapor kurzů - zajišťoval výcvik armádních odstřelovačů, potápěčů, ženijních specializací (samozřejmě i EOD), psychologické, zpravodajské, IT a jazykové přípravy. A to třeba i civilními kontraktory a pod velením 53...a Vyšpoint také není daleko - ano, mluví o dislokaci "domů" - do Prostějova.
- EOD týmy - zapeklitá otázka - jsou věcí dosti specifickou - prapor, byť na velice nízkých počtech a specifickou strukturou...není zcela od věci. A taky si myslím, že v rámci ženijních kursů výše uvedeného praporu kurzů by byli dobrými instruktory - osobně se domnívám, že by průzkumník nebo výsadkář měl umět alespoň základy - já je dostal.

601.sks bych do pluku nezařazoval z prostého důvodu - je to jednotka pracující ve prospěch státu, ne armády. Její podřízenost armádě je iluzorní a víc jí velí úředníci MZ, BIS a dalších agentur, než armáda - rsp. více jí stanovují úkoly - MO/GŠT je víceméně jen prostředník přání těchto pánů. V případě války by byli již dávno mimo dosah armádních struktur - a nedá se s nimi počítat jako s operační jednotkou ve prospěch aktuálních úkolů armády. Prostě by byli v případě války někde úplně jinde než k dispozici velení AČR.

Jo, k těm zálohám GŠT - no, ona to musí být jednotka schopná rychlého přesunu a zalepení problematické díry bez velkých nároků na průběžnou logistiku. Takže tanky asi moc ne...byla by to ale možná role 43.vpr v nové struktuře...jako aeromobilní jednotka s bitevní podporou (což bude po vyřazení Mi-35 bude jen iluze).

O dělostřelcích a 4.brn. smysl psát má - každá brigáda jeden dělostřelecký oddíl s vhodným vybavením dle jejího určení, to ano - ale hlavně vytvořit samostatnou dělostřeleckou brigádu působící v zájmu celé AČR - s těžkými jednotkami a také raketomety. Mít jedinou jednotku v rámci jedné brigády a jinak nic v celé armádě je blbost.
Také vyjmutí 43.vpr. ze sestavy 4.brn dává smysl - na jeho místo dát nový prapor na OT.