Strategická orientace AČR: cizí zájmy, hrozby, obrana

[Smutná krabice]

---

Potom čelo NATO jsou např. USA, které vlastní hlavní expediční sílu Aliance a pravidelně ji používá

Ne! Naprosto špatně a naprosto zcestné! Unilaterální akce členských států NATO nejsou, opakuji, NEJSOU, totéž co "akce NATO"! A z toho plyne, že fronta takových bojů nemůže být "frontou NATO", nýbrž výhradně "frontou samostatně ranařících členských států".

NATO mělo pouze tři akce a tři "fronty": v Jugošce pod záštitou OSN, v Afghanistánu, a bylo donuceno převzít koordinující roli v Libyi poté co Obama rozhodl že USA vycouvají a Cameron odmítl aby vedoucí roli převzala Francie či arabské státy.

Nic jiného (včetně původního útoku na Libyi) nejsou a nebyly akce NATO, a tudíž ani "fronta NATO", nýbrž "americké akce" a "americká fronta", "britské akce" (Falklandy např.) a "britská fronta", a "francouzské akce" (Mali např.) a "francouzská fronta". Např. od Mali se generální Tajemník NATO otevřeně distancoval.

Co se obrany před početní převahou týče, nemůžeš udržet iniciativu pokud je tvůj protivník alespoň trochu schopný, protože on může přejít do útoku na několika místech a ty nemáš kapacitu je vykrýt -> někde bude mít protivník svobodu pohybu -> někde protivník záskí iniciativu na kterou prostě musíš reagobat a "hasit požár".

Navíc i McRaven jasně naznačuje, že dominantní faktor té "relativní převahy" je moment překvapení - a pokud se SoF brání, potom moment překvapení má útočník který si vybírá kdy a kde zahájí útok.

Co se týlu týče, pravdu má Skelet: nejsme zranitelní jen raketovou a leteckou technikou, ale i leteckým výsadkem či infiltrací SoF. Viz ostatně tato moje práce, body "útok na projíždějící spojenecké přesuny vojsk". Základna v Čáslavi a Kbelích jsou vojenské cíle které by "obsluhovaly frontu" a tedy byly první na ráně. Z letišť na frontě se jaksi létat moc nedá, s výjimkou FOBů pro bitevní vrtulníky.

[Zemakt]

---

A co je potom Dzine SRN, Francie, nedej bože Španělsko. Hluboký týl? Jakože bojová uskupení těchto států by byly v případě potřeby na místě v cuku letu?

[kastellan]

---

Btw, v Mali jsou i naši vojáci + další pár států by se našlo... Takže to je jen výpomoc Francii v rámci jejího dohledu nad ex-koloniemi?

[skelet]

---

Dzine my jsme takový týl, že když na frontě blbě foukne vítr, tak to do nás buší dělostřelectvo. Ano, nejsme první na ráně, ale to je tak vše.
V rámci aliance bychom měli plnit IMHO rychlé zálohy pro východní hraničářské státy, které jsou první na ráně. Což IMHO znamená, že největší koordinaci bychom měli mít s Poláky.
A světe div se aliance po nás chce těžkou a střední brigádu.

[Mantra]

---

Pokud si to dobře pamatuji, tak hlavní týl NATO v Evropě je Německo. Kdyby jsme to byli my tak by do nás stále cpali prachy a chtěli by plno dalších věcí než jen několik parkovišť pro přesunující se techniku (nemocnice apod.)
NATU jsme slíbili,jako všichni, nasaditelnost a to až do 5000km od hranic NATO!!!!
Kdyby k této variantě došlo a NATO by muselo rozpoutat tu tzv. válku "steel on steel", tak všechny státy zruší všechny aktivity a budou se snažit pomoc SACEURovi ubránit NATO. Nepředstavitelné!!!
Představa přepravy 4.BÚU se všemi svými podpůrnými jednotkami a zásobami na 7 dní bojů je mrazící! A pak tam musíte dostat zbylé zásoby a to po dobu min. 6 měsíců, myslím že logistika, doplnění osob a státní ekonomika by klekla po prvním týdnu. Už jenom vyzásobit dělostřelecký oddíl municí, k tomu tzv. "pěšárna" a druhý den nebude čím střílet........
Z mého pohledu jediná cesta jak mít jakžtakž schopné NATO je nakupovat jednotný materiál, prostě jako stará dobrá VS, ale když vidím jak si Němci a Holandani PRONAJÍMAJÍ Leopardy a každý si do nich pořídí jiná rádia.........

Ještě ta infiltrace SF nebo výsadky - jestliže máme sklady munice na třech místech, nebo kolika, a mimo jakoukoliv vojenksou posádku, tak se může stát že je někdo obsadí než si stačíme vyzvednout munici!! VP není až tak všemocná....

[Dzin]

---

Smutná krabice
Na začátek předešlu, že nechci tvrdit a ani netvrdím, že na vše stačí lehké jednotky a není třeba disponovat těžkou silou. Ale to neznamená, že lehké jednotky nemohu efektivně a úspěšně používat v rámci svojí obrany a to i proti těžkým (obrněným) jednotkám.



To co si psal o NATO si uvědomuji. Ovšem tamto jsem psal prvně z pohledu jak který stát vlastní expediční sílu, kterou může použít v rámci Aliance.

Druhé, co s toho mělo plynout je, že my svojí obranu koncipujeme právě v návaznosti na naše zahraničně-politické ukotvení. Z toho tedy vycházíme. Ostatně jako malý stát/národ ani nemáme jinou možnost, protože úspěšná obrana pouze formou naší armády a zdrojů naší země je prakticky neřešitelná resp. má pouze omezenou řešitelnost.

Nyní se směřujeme na tzv. kolektivní obranu. V jejím rámci se ale nejedná jen o obranu nás, ale o obranu všech. V případě NATO je to tedy obrana všech jejích členů. Musíme potom tedy počítat, že se budeme podílet i na obraně jiných států NATO a stejně tak musíme počítat, že i ony se budou podílet na naší. Třeba už jen svojí polohou, kdy nám vlastně garantují nedotknutelnost našich hranic klasickým (konvenčním) útokem. Jediný stát, se kterým sousedíme a není členem NATO je Rakousko, ale to je členem EU a tedy zde máme onu garanci formou naší účasti v EU. Pokud tedy někdo zaútočí na nás, musí narušit svrchovanost jiného státu, se kterým ale sdílíme ideu kolektivní bezpečnosti a z ní plynoucí naše i jejich závazky.

Tudíž proto můžeme mluvit o "frontě NATO" (případně frontě EU), protože to plyne ze současné bezpečnostní situace ČR a v dohledné době to bude plynout.


S udržením iniciativi to není zase tak jednoduché. Museli bychom si probrat blíže konkrétní případy. Obecně ale ani snaha o útok na několika místech nemusí znamenat automaticky převzetí iniciativy. Podobně vybrat si kdy a kde zaútočíš ještě neznamená, že automaticky okamžitě přebíráš iniciativu. Hodně záleží na reakci obránce, která může být taková, že okamžitě přebírá iniciativu on. Chápu, co píšeš, ale to téma je docela obsáhlé, než aby se to dalo vyřešit tak zjednodušeně, jak píšeš.

Letecký výsadek by musel narušit suverenitu jiného státu. Navíc je obecně letecký výsadek považován za velmi zranitelný a v moderní "velké" válce prakticky nerealizovatelný. Ostatně všechny výsadky po WW2 se provedli při absolutní převaze, kdy naprosto nehrozil zásah protivníkovi PVO. Uvažovat o něm samozřejmě můžeme, ale reálně jsme jím v současné situaci prakticky nezranitelní. Infiltrace SoF je na tom lépe, ale i ona se opět musí dostat přes jiné státy a zde platí, že čím větší vzdálenost se musí překonat, tím klesá možnost úspěšné infiltrace.

Oboje musíme samozřejmě brát v potaz a připravovat se na ně, ale zase nemá cenu jejich možnosti přeceňovat. Vzdušnému výsadku by musela předcházet naprostá devastace PVO jak našeho tak i států mezi námi a výchozím místem výsadku a infiltrace by byla spíše strategického, než operačně-taktického rázu.


Zemakt
To bys zase musel definovat nebezpečí, které se má řešit. Jak už jsem psal výše, u nás platí, že kolem nás jsou státy zainteresované nějakou formou v kolektivní obraně s námi a jakýkoliv útok na nás musí nutně vést k porušení jejich svrchovanosti.

skelet
Na které frontě? Kromě Iskanderů neexistuje u států, se kterými nejsme spojeni v rámci NATO či EU zbraňový systém, který by nás zasáhl výstřelem. Který jiný dělostřelecký či raketový systém by to podle tebe byl?

Jak střední, tak těžkou se snažíme splňovat. Ony dvě brigády jsou na delší dobu asi to jediné, co jsme schopni provozovat, na třetí brigádu v současné době nemáme zdroje a výsadkový pluk je v asi jediná cesta na navýšení našich schopností a síly, které můžeme provést.

Mantra
Třeba poslední dobou se mluví o posílení naší infrastruktury pro potřeby NATO.

Jinak, nemusí být vše stejné, stačí, když je to kompatibilní. Což je ale u NATO problém, protože ne vše toto splňuje. Je to ale dáno tím, že se jedná o demokratickou organizaci, kde není žádný stát, který by měl jasnou ovládací pozici ostatních členů, jako v rozpuštěné VS.

[Zemakt]

---

To bys zase musel definovat nebezpečí, které se má řešit.

Bez ohledu na polemiku jak moc je to vážné a reálné. Od ukrajinksých událostí, jednoznačně Rusko.

Jak už jsem psal výše, u nás platí, že kolem nás jsou státy zainteresované nějakou formou v kolektivní obraně s námi a jakýkoliv útok na nás musí nutně vést k porušení jejich svrchovanosti.

Jistě, a co to má společného s týlem a hlubokým týlem?

[Dzin]

---

Zemakt
Společného to má onu potřebu pro definici týlu. Takže co se týká tebou jmenovaných států, z hlediska konvenčního konfliktu a války s Ruskem se v případě pozemních bojů jedná o (hluboký) týl. V případě námořní války mají zmiňované státy kontakt s mořem, kde operují ruská loďstva a tudíž se jedná o státy na "frontové linii".

[Zemakt]

---

Šalamounská odpověď

[skelet]

---

Dzine v podstatě jakýkoliv dělostřelecký a letecký prostředek. Představa, že udatná obrana NATO útok nepřátelských sil vykryje a hrdinsky odrazí hluboko do protivníkova území je sice krásná idea, ale v reálu to bude spíše zbožné přání. Ta vzdálenost našich hranic od hranic potencionálních protivníků je na takové uvažování malá. Takže nejsme v žádném hlubokém týlu NATO, takže naše energie by se neměla dávat do nějakých "expedičních sil". Ostatně jak jsi sám potvrdil, i NATO to po nás takto chce.

[Dzin]

---

Zemakt
Ani ne, spíše odrážející komplexnost problému. :-) Faktem ale je, že díky naší poloze vnitrozemského státu máme některá řešení naší obrany usnadněny v rovině vojenské a o to větší nároky jsou kladeny na rovinu zahraničně-politickou.

skelet
Jde o ten dělostřelecký prostředek. Aby dostřelil na naše území z území státu, který není člen NATO či EU prostě není. Takže platí to co jsme psal. Jsme v týlu a jako takový zasažitelní jen raketovou nebo leteckou technikou. Nejsme tedy vůbec "na ráně", abychom museli řešit obranu našeho území tak, jako státy, které mají jinou geografickou pozici vůči potenciálnímu nepříteli. Takže při obraně našeho území se musíme soustředit na zamezení náletů (vybudovat PVO), úderů raketovou technikou (letectvo schopné vyhledávat a ničit jí) a infiltrací SoF (pozemní síly rychlé reakce).

Nasazení našich pozemních sil se potom primárně plánuje mimo území našeho státu. Tzn. že musíme disponovat vybudováním expediční kapacity, abychom byli schopni vůbec toto udělat. Expediční kapacita ale neznamená jen lehké jednotky, mohou to být i nejtěžší tankové síly. Veškerou energii musíme soustředit právě na její posílení, abychom dokázaly naši armádu nasadit co nejdále a co nejdéle.

To, že nyní zvětšujeme naši expediční kapacitu vybudováním výsadkových jednotek je hlavně díky tomu, že na nic jiného nemáme prostředky. Ale stále to znamená, že ji navýšíme, protože budeme schopni nasadit alespoň něco. To je vždy lepší, než nic.

[skelet]

---

Dzine. Pokud bych bral případnou frontu jako "udatná obrana NATO útok nepřátelských sil vykryje a hrdinsky odrazí hluboko do protivníkova území", tak bych s tebou souhlasil. Pokud jsme ovšem 280km od první hranice potencionálního protivníka, tak s tím zkrátka souhlasit nemůžu. Ano, nejsme hraničářský stát, ale nejsme ani tebou zmiňovaný hluboký týl NATO (určitě ne na východní hranici).
A ano, použil jsem zkratku "expediční vojska" = lehké jednotky. A je otázkou jestli je nám taková jednotka vůbec k čemu, když naši nejbližší sousedi (a hraničářské státy) by více ocenily jiné jednotky. Takže proč investovat do lehké jednotky, když stejné peníze mohou jít do nákupu například k podvyživeným protiletadlovcům a dělostřelcům? Odpovím si sám.. protože je potřebujeme pro mise typu Mali, Afghánistán apod. Víc zatím nehledejme.

[Dzin]

---

Ale já netvrdím, že jsme "hluboký týl", naopak jsme psal, že nejsme nejhlubší týl. Hlavní výhody co máme je, že naše území není výrazně ohroženo napadením konvenční silou, naopak je před ní v docela dobrém zázemí jako oblasti uvnitř nějakého většího státu. Ne v nijak velkém, ale stále je to možno brát jako výhodu.

Měli bychom investovat zásadně do navýšení ostatních schopností, primárně zlepšit PVO a letectvo (vrtulníky) a tím opět výrazně navýšit naši obranyschopnost. Investice do výsadkového pluku chápu jako realizaci možného. Když vezmeš, potřebujeme nakoupit nové SAMy, radary, vrtulníky, tanky, BVP či samohybná děla. Doplnit počty vojáků, navýšit jejich bojeschopnost a celkově zlepšit jejich nasaditelnost. To je ale celkově dost nákladné a časově náročné. Hlavně co se nasaditelnosti týká. Když se zaměříme třeba na modernizaci 7. mb a nakoupíme masu těžké techniky, bude váznout zlepšení nasaditelnosti našich vojáků, protože nejprve budeme muset brigádu doplnit, zajistit výcvik a vybudovat/obnovit podpůrné kapacity. Naproti tomu vybudování výsadkové pluku se sice síla naší armády zvětší méně, ale navýší se právě její nasaditelnost a to výrazně levněji.

A to tom to taky je. Plus samozřejmě v tom hraje roli Afghánistán, Mali atd. ale v následujících letech toto bude stále primární nasazování naší armády, takže tím se i vylepšuje naše schopnost dostát závazkům v rámci operací NATO. Je to ona poptávka - nabídka. Může se jít i jinou cestou, ale výstavba výsadkového pluku nejde nijak proti tomu, co AČR má plnit v rámci spojenectví v NATO.

Pokud to tímto ovšem skončí a následně nebude rozvoj AČR pokračovat, bude to jistě špatně. Je třeba dokončit i výstavbu obou brigád resp. BÚÚ. Bez nich bude celý výsadkou pluk k ničemu. Ovšem základem potom je vůle občanů na vybudování naší armády a z ní plynoucí snaha politiků ji naplnit. Právě postoj našich občanů k budování ozbrojených sil (živený politiky) zapříčinil špatný stav, který je nyní.

[Mantra]

---

Omýlání nutností výsadkového pluku je opravdu krásné.
Připomíná mi to jednoho britského důstojníka, který komentoval postoje aliančních států k nutnosti budování těžkých a středních jednotek, které po nás NATO chce a naši státníci to na jednáních v NATO odsouhlasili, s tím že to nebude hned, ale v horizontu cca. 10let. No a když přišlo na dokládání stavu a plánů, kde už zase byli jiní lidé a vše bylo jinak, a oni začali vysvětlovat proč to vlastně nejde, i když peněz je na armádu dost, tak ten brit řekl - národy mají dost peněz, a když je dají na armádu, tak je armáda ani stát neumí utratit a radši to dají do platů vojáků a náborů kusovek z kterých nic není.......no a pak dodal "oni státy nelžou, oni jenom neříkají pravdu".

To co děláme už se v NATO stalo, jiný stát NATO(podobně velký), který se rozhodl pořídit jenom SF a pěšáky, i přes naléhání NATO, aby to nedělal, pak zjistil, že je to stejně dlouhodobě neúnosné......železo vydrží a dokáže víc než hrstka chrabrých bojovníků.

Co se týká investic do naší infrastruktury, tak to jenom proto, že cesty a mosty nejsou schopny vydržet přesuny těžkých jednotek, které by se přes nás mohli přesunout v případě problémů na východě. To vše se zjistilo až v roce 2014, kdy proběhl Krym a NATO bylo překvapené jak to Rusové dokázali tak rychle, aniž by v centrále NATO něco tušili a pak zjistili, že vlastně ani není jak dostat do pobaltí a na Ukrajinu dostatek jednotek a techniky (kde nic není ....) podobně jako v roce 1968 u nás. jojo hluboký mír je hluboký mír.

NATO dobře ví že celá Evropa je v pr.....od A do Z a nejlíp to vidí amík, který táhne cca. 49% všech nákladů NATO. Když vidí kde zbytek NATO, kromě Turků je, tak sami raději investují do projektů v Evropě, aby pomohli sobě v případě něčeho většího. Až jim dojde trpělivost s mexičanama a začnou se starat hlavně o tohle, tak z NATO bude prd. Ani FRA, GER nebo GBR to už dávno nezachrání......

Dnes ráno mluvili taky o tom, že naše armáda má nejvíc vojáků od roku 1993. A pak dodali, že vlastně 7000 vzp na velitelských funkcích hrozí vyhazov!! protože jim uplynula doba rozhodná........ale oni je nevyhodí, radši upraví podmínky a kariérní řád se může jít koupat......kdo tohle vymyslel a schválil!!???

A pak veškeré diskuze o týlu a jiných podobných věcech víceméně ztrácí smysl, protože největší problém je v lidském faktoru.
Až tady bude zas někdo jako tatíček Masaryk, který prohlásil: "Kdo chce mít dobrou armádu, nesmí hledět na to jestli je to hospodárné!" tak se zase armáda bude mít dobře.

[Scotty87]

---

To co děláme už se v NATO stalo, jiný stát NATO(podobně velký), který se rozhodl pořídit jenom SF a pěšáky, i přes naléhání NATO, aby to nedělal, pak zjistil, že je to stejně dlouhodobě neúnosné......železo vydrží a dokáže víc než hrstka chrabrých bojovníků.

Dnes ráno mluvili taky o tom, že naše armáda má nejvíc vojáků od roku 1993. A pak dodali, že vlastně 7000 vzp na velitelských funkcích hrozí vyhazov!! protože jim uplynula doba rozhodná........ale oni je nevyhodí, radši upraví podmínky a kariérní řád se může jít koupat......kdo tohle vymyslel a schválil!!???

Tak AČR určitě nejde cestou jen SF a pěšáci. Pokud by to tak bylo 7.mb by se nepřezbrojovala na nové pásové BVP, ale na Pandur případně Iveco LMV. Za obměnu BVP 2 novým strojem zaplatí MO odhadem 50 miliard. Nevím jak vám, ale mě to přijde jako celkem velká investice do naší těžké brigády.

To že má skončit 7000 velitelů je nějaký renonc ne? Pokud by to tak bylo, bude AČR první armáda bez velitelů. Znamenalo by to například odchod všech důstojníku a části praporčíků. Takže mi něco říká že to úplně pravda nebude.

OPRAVA: Nejedná se o velitele, ale o to že tento rok končí závazky 7200 vzp bez rozlišení. No alespoň může armáda ukázat jek si váží svých současných vojáků.

[Mantra]

---

Ten počet by Črozhlasu, a podle mýho z toho cca.80-90% jsou velitelské pozice, protože mají dobu rozhodnou na 4 roky a neměli by mít možnost tu funkci zopakovat.
Pak jsou další funkcionáři, kteří mají 5-7 let dobu rozhodnou a ty můžou tu samou funkci otočit ještě jednou. Principem této změny od 1. července 2015 bylo to, aby většina nových vojáků nedosáhla na výsluhu a po 14letech byla odejít.
No a čas letí rychle a tak první čtyři roky jsou pomalu za námi...........

[Dzin]

---

Co se týká investic do naší infrastruktury, tak to jenom proto, že cesty a mosty nejsou schopny vydržet přesuny těžkých jednotek, které by se přes nás mohli přesunout v případě problémů na východě. To vše se zjistilo až v roce 2014...

To není úplně přesné. Události na Ukrajině toto akcentovali, ale infrastrukturu řeší NATO dlouhodobě. Jde o to, že přes všechny upozorňování a proklamace tomu byla věnována minimální pozornost s tím, že jsou důležitější věci, kam dávat peníze.

NATO dobře ví že celá Evropa je v pr.....od A do Z a nejlíp to vidí amík, který táhne cca. 49% všech nákladů NATO.

Tohle se dost špatně určuje. Pokud bychom brali jen národní rozpočty na obranu, potom podle IISS v roce 2017 pokrýval rozpočet USA 70,1 procent ze součtu všech rozpočtů zemí NATO. Potom záleží, co si definuješ jako "pro potřebu NATO". Co se týká přímích nákladů, potom na udržování amerických jednotek v Evropě (EUCOM) v roce 2017 se jednalo o 20,3 mld dolarů, přímé financování pro NATO bylo 685 mil dolarů (cca 20,1 procenta z celku), financování vojenských kapacit NATO bylo 6,96 mld dolarů a zahraniční pomoc pro členy NATO 54 mil dolarů. Vše dle IISS. Ta udává, že včetně dalších nezapočítaných nákladů výše se celkové přímé výdaje USA na NATO v roce 2017 odhadovaly na 30,7 mld dolarů a pro rok 2018 se počítalo s 36 mld. dolary.




Scotty87
Bohužel pravda to je, alespoň co vím. Zde je jádro pudla v "době rozhodné". Problém je, že normálně dochází k postupnému náboru vojáků a ti jsou rozvrstveni napříč armádou. Proto se nestane, že by jim zmíněná doba rozhodná končila na nějakém stupni všem najednou. Ale když se tento termín zaváděl, udělalo se to prý tak, že všem vojákům v armádě byla začátek doby rozhodné stanoven stejně. Protože konec je odvislý od funkce resp. hodnosti, tak značnému počtu vojáků potom končí doba rozhodná také stejně. Tím i konec závazku a tak vlastně máš najednou masu lidí, kterou musíš nějak personálně vyřešit. Buď je povýšit, přesunout na jiné místo a nebo propustit či v některých případech ještě nechat na pozici. Jsou k tomu různá omezení, někdo v AČR se službou u personalistů by to jistě uměl dobře vysvětlit.

[Scotty87]

---

Scotty87
Bohužel pravda to je, alespoň co vím. Zde je jádro pudla v "době rozhodné". Problém je, že normálně dochází k postupnému náboru vojáků a ti jsou rozvrstveni napříč armádou. Proto se nestane, že by jim zmíněná doba rozhodná končila na nějakém stupni všem najednou. Ale když se tento termín zaváděl, udělalo se to prý tak, že všem vojákům v armádě byla začátek doby rozhodné stanoven stejně. Protože konec je odvislý od funkce resp. hodnosti, tak značnému počtu vojáků potom končí doba rozhodná také stejně. Tím i konec závazku a tak vlastně máš najednou masu lidí, kterou musíš nějak personálně vyřešit. Buď je povýšit, přesunout na jiné místo a nebo propustit či v některých případech ještě nechat na pozici. Jsou k tomu různá omezení, někdo v AČR se službou u personalistů by to jistě uměl dobře vysvětlit.

Pokud je to opravdu tak, pak je to něco s čím museli personalisté AČR počítat už od začátku tohoto systému. Měli tedy dost času se na tento problém připravit. Za současné situace kdy potřebují růst počtu vojáků se určitě budou snažit prodloužit závazky maximu možných.

[Zemakt]

---

Pokud je to opravdu tak, pak je to něco s čím museli personalisté AČR počítat už od začátku tohoto systému. Měli tedy dost času se na tento problém připravit. Za současné situace kdy potřebují růst počtu vojáků se určitě budou snažit prodloužit závazky maximu možných.

Jediná možnost, a popravdě i normální. Neboť vycvičit a potom, když se již dají sklízet plody, propustit. To je vrchlo debilismu.

[Dzin]

---

K době rozhodné se na netu dá dohledat docela dost diskuze a polemik. Nějaké názory tady, tady nebo tady.