Vyřazení letiště na ostrově Pebble
Napsal: 27/3/2009, 23:06
Ostrov Pebble je součástí Falklanských ostrovů a nachází se na severovýchodě. Počet trvalých usedlíků byl v roce 1982 přibližně 25. Když argentinci obsadili Falklandy dobře věděli, že britská reakce na sebe nedá dlouho čekat a tak potřebovali přisunout co největší počet vojáků a techniky na ostrovy, aby byli schopní překazit plány britů na znovudobytí ostrovů. S tímto cílem také dne 23.dubna přistál na ostrově Pebble argentinský letoun a po něm přistál vrtulník UH-1 s argentinskými vojáky. Ti ihned vyrazili k usedlostem a zabavili všechny vysílačky, které usedlíci měli k dispozici.
Jakmile splnili úkol, odletěli a za několik dní nato přistál na nedostavěném letišti první transportní letoun Short Skyvan a z něj vystoupila první leteckého pozemního personálu. Po několika hodinách se na nebi objevily výcvikově-bitevní letouny T-34C-1 Turbo Mentor ze 4.útočné letky. Hned další den začaly piloti patrolovat a provádět cvičné lety. Veškeré zásoby dorazily během následujících dnů. 30.dubna přistály na letišti dvoumotorové bitevní FMA IA 58 Pucará. Celkem jich bylo 6. S jejich příletem se argentinská posádka na letišti zvětšila na 115. Civilistům byl zakázán pohyb po ostrově a své domy směly opustit jenom v případě vyzvednutí zásob. Podle svědectví usedlíků z argentinců čišela nervozita, která pramenila z několika důvodů: letiště nebylo plně operativní a prostory pro ubytování dalších 250 vojáků taky ne a kvůli přítomnosti letiště se z tohoto ostrova stal důležitý cíl.
V operačním štábu briských jednotek delší dobu probíhalo plánování nové a snad úspěšnější operace pro SAS. Ti si potřebovali spravit reputaci po nepovedených akcích na Jižní Georgii. Bylo rozhodnuto, že dojde k zneškodnění letiště a radaru na ostrově Pebble. Letecký útok byl zamítnut kvůli blízkosti osady starousedlíků.
Výsadek
V noci z 11. na 12.května bylo vysazeno osm mužů z lodní čety roty D 22.pluku SAS na ostrově Keppel, který se nachází jihozápadně od ostrova Pebble. Byli vysazeni z vrtulníků Sea King z 846. letecké námořní squadrony a s sebou si nesli kajaky, pomocí kterých se měli dostat na cílový ostrov. Vrtulníky je vysadily mezi pahorky Keppel a Cove Hill. Poblíž si měly “sasíci” vybudovat pozorovací stanoviště a zjistit činnost na protějším břehu.
Hlavní skupina o 48 mužích měla následovat 14.května ale až po zjištění důležitých informací předsunutou hlídkou u letiště.
Celých 24hodin setrvaly na pozorovacím stanovišti a pak nasedli do kajaků a vyrazili v noci na 13.května na ostrov Pebble. Cesta to nebyla ledajaká, na svých kajacích museli překonat 8km širokou Keppelskou úžinu a to s plnou výbavou a k tomu se ještě potýkali se silným proudem. Týmy ale prošli důkladným školením a naštěstí se vyhnuli všem problémům.
Po tomto vyčerpávajícím přesunu se ihned tato skupina vydala na pěší přesun, téměř přes celou polovinu ostrova, což znamená dalších 8-9km v těžkém terénu a s plnou polní na zádech. Došli až k První hoře, západně od letiště, kde vybudovali pozorovací stanoviště s výhledem na letiště a osadu. Z tohoho stanoviště začaly ihned odcházet důležité informace o rozmístění skladu munice a paliva, počtu letadel (celkem 11) a také se snažili najít radar, který mohl zjistit připlouvající údernou skupinu do vyloďovacího prostoru. Dále byly zjištěny dva bunkry na obou stranách letiště.
14.května se rapidně změnilo počasí a tak bylo vysazení hlavní skupiny dost nejisté, neboť nikdo netušil jestli vrtulníky Sea King zvládnou let v tak náročném počasí a ještě v noci. K ostrovu se pomalu a jistě přibližovaly letadlová loď HMS Hermes se sasíky na palubě, torpédoborec HMS Glamorgan a fregata HMS Broadsword. Na této poslední se objevily problémy s protiletadlou obranou tvořenou systémem Sea Wolf. Což ve finále znamenalo, že tato skupina nemá protiletadlovou ochranu dlouhého dosahu. HMS Broadsword zůstala pozadu a její posádka se v hrozném počasí snažila tento systém opravit. HMS Glamorgan pomalu doplul na vzdálenost dvanácti kilometrů a měl za úkol poskytnout palebnou podporu výsadku. Mezitímco HMS Hermes se přiblížila jenom na 70 kilometrů od břehů, což bylo blíž než se plánovalo. Bylo to proto, aby vrtulníky Sea King s rotou D na palubě měly před sebou kratší vzdálenost.
Po předání všech informací o argentinském vojsku na ostrově, bylo doporučeno provést útok v nadcházející noci. Předsunutý odřad označil přistávací zóny pro vrtulníky s 48 muži roty D 22.pluku SAS a jednoho dělostřeleckého návodčího. Byl to ten samý, co zosnoval dělostřeleckou palbu na ostrově Jižní Georgia – kapitán Chris Brown RA ze 148. baterie, 29. pluku Commando Královského dělostřelectva. Měl stejný úkol jako tenkrát – navést palbu HMS Glamorgan na vybrané cíle.
Zelená k provedení akce byla dána na palubě Hermesu v podvečer a vrtulníky Sea King HC4 odstartovaly s údernou skupinou, vedená kapitánem Hamiltonem, na palubách před půlnocí. Po letu za absolutní tmy a silného větru vrtulníky bezpečně přistály na ostrově. Úderná skupina navázala kontakt s předsunutou hlídkou a rozdělila se na skupinu palebné podpory a samotnou údernou skupinu, s úkolem zničit radar a letadla. Kvůli zpoždění již nenavázali kontakt s místními usedlíky jak bylo původně plánováno.
Jakmile byl dělostřelecký návodčí na místě, okamžitě navázal spojení s Glamorganem a za malou chvíli, 15.května nad ránem, již granáty dopadaly na sklad munice a paliva. Pod příkrovem palby pronikla úderná skupina na letiště a začala rozmisťovat nálože na letadla. Všechny byly umístěny na jedno místo, aby argentinci nemohli složit z několika letadel jedno schopné boje. Při ústupu ještě vypálily několik salv ze svých M16
a podvěsných granátů.
Odpověď ze strany argentinců byla zanedbatelná. Při útoku bylo několik “sasíků” zraněno, z toho jeden když nálož na letadle vybuchla dřív než měla. Po 30 minutách bylo po všem a “sasíci” se začali stahovat pryč. Za nimi zůstalo na letišti 11 hořících letadel – 6 Pucar, 4 TMC Mentor a 1 transportní letoun Skyvan a hořící nádrže na palivo. Jediné co nenašli byl radar. Úkol byl splněn - Letiště bylo vyřazeno z provozu. S tímto úspěchem se tým začal stahovat v 07.45.
Argentinci ale vyrazili do útoku a snažili se způsobit “sasíkům” nějaké ztráty. Než se ale dostali k větší akci, byl identifikován jejich velitel a ihned zastřelen. No a bez velitele útok pomalu zastavil a ústup pokračoval víceméně bez problémů. Argentincům se podařilo odpálit jednu protipěchotní minu, naštěstí pro brity pozdě, a ta lehce zranila další dva vojáky. Vrtulníky je vyzvedly na smluveném místě a odvezly je bezpečně zpět na Hermes.
Poslední argentinci opustili ostrov až 31.května na palubách vrtulníků Sikorsky S-61.
Jakmile splnili úkol, odletěli a za několik dní nato přistál na nedostavěném letišti první transportní letoun Short Skyvan a z něj vystoupila první leteckého pozemního personálu. Po několika hodinách se na nebi objevily výcvikově-bitevní letouny T-34C-1 Turbo Mentor ze 4.útočné letky. Hned další den začaly piloti patrolovat a provádět cvičné lety. Veškeré zásoby dorazily během následujících dnů. 30.dubna přistály na letišti dvoumotorové bitevní FMA IA 58 Pucará. Celkem jich bylo 6. S jejich příletem se argentinská posádka na letišti zvětšila na 115. Civilistům byl zakázán pohyb po ostrově a své domy směly opustit jenom v případě vyzvednutí zásob. Podle svědectví usedlíků z argentinců čišela nervozita, která pramenila z několika důvodů: letiště nebylo plně operativní a prostory pro ubytování dalších 250 vojáků taky ne a kvůli přítomnosti letiště se z tohoto ostrova stal důležitý cíl.
V operačním štábu briských jednotek delší dobu probíhalo plánování nové a snad úspěšnější operace pro SAS. Ti si potřebovali spravit reputaci po nepovedených akcích na Jižní Georgii. Bylo rozhodnuto, že dojde k zneškodnění letiště a radaru na ostrově Pebble. Letecký útok byl zamítnut kvůli blízkosti osady starousedlíků.
Výsadek
V noci z 11. na 12.května bylo vysazeno osm mužů z lodní čety roty D 22.pluku SAS na ostrově Keppel, který se nachází jihozápadně od ostrova Pebble. Byli vysazeni z vrtulníků Sea King z 846. letecké námořní squadrony a s sebou si nesli kajaky, pomocí kterých se měli dostat na cílový ostrov. Vrtulníky je vysadily mezi pahorky Keppel a Cove Hill. Poblíž si měly “sasíci” vybudovat pozorovací stanoviště a zjistit činnost na protějším břehu.
Hlavní skupina o 48 mužích měla následovat 14.května ale až po zjištění důležitých informací předsunutou hlídkou u letiště.
Celých 24hodin setrvaly na pozorovacím stanovišti a pak nasedli do kajaků a vyrazili v noci na 13.května na ostrov Pebble. Cesta to nebyla ledajaká, na svých kajacích museli překonat 8km širokou Keppelskou úžinu a to s plnou výbavou a k tomu se ještě potýkali se silným proudem. Týmy ale prošli důkladným školením a naštěstí se vyhnuli všem problémům.
Po tomto vyčerpávajícím přesunu se ihned tato skupina vydala na pěší přesun, téměř přes celou polovinu ostrova, což znamená dalších 8-9km v těžkém terénu a s plnou polní na zádech. Došli až k První hoře, západně od letiště, kde vybudovali pozorovací stanoviště s výhledem na letiště a osadu. Z tohoho stanoviště začaly ihned odcházet důležité informace o rozmístění skladu munice a paliva, počtu letadel (celkem 11) a také se snažili najít radar, který mohl zjistit připlouvající údernou skupinu do vyloďovacího prostoru. Dále byly zjištěny dva bunkry na obou stranách letiště.
14.května se rapidně změnilo počasí a tak bylo vysazení hlavní skupiny dost nejisté, neboť nikdo netušil jestli vrtulníky Sea King zvládnou let v tak náročném počasí a ještě v noci. K ostrovu se pomalu a jistě přibližovaly letadlová loď HMS Hermes se sasíky na palubě, torpédoborec HMS Glamorgan a fregata HMS Broadsword. Na této poslední se objevily problémy s protiletadlou obranou tvořenou systémem Sea Wolf. Což ve finále znamenalo, že tato skupina nemá protiletadlovou ochranu dlouhého dosahu. HMS Broadsword zůstala pozadu a její posádka se v hrozném počasí snažila tento systém opravit. HMS Glamorgan pomalu doplul na vzdálenost dvanácti kilometrů a měl za úkol poskytnout palebnou podporu výsadku. Mezitímco HMS Hermes se přiblížila jenom na 70 kilometrů od břehů, což bylo blíž než se plánovalo. Bylo to proto, aby vrtulníky Sea King s rotou D na palubě měly před sebou kratší vzdálenost.
Po předání všech informací o argentinském vojsku na ostrově, bylo doporučeno provést útok v nadcházející noci. Předsunutý odřad označil přistávací zóny pro vrtulníky s 48 muži roty D 22.pluku SAS a jednoho dělostřeleckého návodčího. Byl to ten samý, co zosnoval dělostřeleckou palbu na ostrově Jižní Georgia – kapitán Chris Brown RA ze 148. baterie, 29. pluku Commando Královského dělostřelectva. Měl stejný úkol jako tenkrát – navést palbu HMS Glamorgan na vybrané cíle.
Zelená k provedení akce byla dána na palubě Hermesu v podvečer a vrtulníky Sea King HC4 odstartovaly s údernou skupinou, vedená kapitánem Hamiltonem, na palubách před půlnocí. Po letu za absolutní tmy a silného větru vrtulníky bezpečně přistály na ostrově. Úderná skupina navázala kontakt s předsunutou hlídkou a rozdělila se na skupinu palebné podpory a samotnou údernou skupinu, s úkolem zničit radar a letadla. Kvůli zpoždění již nenavázali kontakt s místními usedlíky jak bylo původně plánováno.
Jakmile byl dělostřelecký návodčí na místě, okamžitě navázal spojení s Glamorganem a za malou chvíli, 15.května nad ránem, již granáty dopadaly na sklad munice a paliva. Pod příkrovem palby pronikla úderná skupina na letiště a začala rozmisťovat nálože na letadla. Všechny byly umístěny na jedno místo, aby argentinci nemohli složit z několika letadel jedno schopné boje. Při ústupu ještě vypálily několik salv ze svých M16
a podvěsných granátů.
Odpověď ze strany argentinců byla zanedbatelná. Při útoku bylo několik “sasíků” zraněno, z toho jeden když nálož na letadle vybuchla dřív než měla. Po 30 minutách bylo po všem a “sasíci” se začali stahovat pryč. Za nimi zůstalo na letišti 11 hořících letadel – 6 Pucar, 4 TMC Mentor a 1 transportní letoun Skyvan a hořící nádrže na palivo. Jediné co nenašli byl radar. Úkol byl splněn - Letiště bylo vyřazeno z provozu. S tímto úspěchem se tým začal stahovat v 07.45.
Argentinci ale vyrazili do útoku a snažili se způsobit “sasíkům” nějaké ztráty. Než se ale dostali k větší akci, byl identifikován jejich velitel a ihned zastřelen. No a bez velitele útok pomalu zastavil a ústup pokračoval víceméně bez problémů. Argentincům se podařilo odpálit jednu protipěchotní minu, naštěstí pro brity pozdě, a ta lehce zranila další dva vojáky. Vrtulníky je vyzvedly na smluveném místě a odvezly je bezpečně zpět na Hermes.
Poslední argentinci opustili ostrov až 31.května na palubách vrtulníků Sikorsky S-61.