Stránka 1 z 1

Severoatlantická smlouva

PříspěvekNapsal: 16/6/2009, 09:10
od kacermiroslav
Severoatlantická smlouva

Washington D.C., USA
dne 4.dubna 1949


Strany této smlouvy znovu potvrzují svoji víru v cíle a zásady Charty OSN a svoji touhu žít v míru se všemi národy a všemi vládami. Jsou odhodlány hájit svobodu, společné dědictví a kulturu svých národů, založenou na zásadách demokracie, svobody jednotlivce a právního řádu. Jejich snahou je podporovat stabilitu a blahobyt národů v severoatlantickém prostoru. Jsou rozhodnuty spojit své úsilí o kolektivní obranu a zachování míru a bezpečnosti. Proto se dohodly na této Severoatlantické smlouvě:


ČLÁNEK 1
Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.

ČLÁNEK 2
Smluvní strany budou přispívat k dalšímu rozvoji mírových a přátelských mezinárodních vztahů posilováním svých svobodných institucí, usilováním o lepší porozumění zásadám, na nichž jsou tyto instituce založeny, a vytvářením podmínek pro stabilitu a blahobyt. Budou usilovat o vyloučení konfliktu ze své mezinárodní hospodářské politiky a budou podporovat hospodářskou spolupráci mezi všemi smluvními stranami jednotlivě nebo společně.

ČLÁNEK 3
Aby bylo co nejúčinněji dosaženo cílů této smlouvy, budou smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.

ČLÁNEK 4
Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany.

ČLÁNEK 5
Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo v Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru. Každý takový útok a veškerá opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

ČLÁNEK 6
Pro účely článku 5 se za ozbrojený útok najednou nebo více smluvních stran pokládá ozbrojený útok
- na území kterékoli smluvní strany v Evropě nebo Severní Americe, na alžírské departementy Francie, na území Turecka nebo na ostrovy pod jurisdikcí kterékoli smluvní strany v severoatlantickém prostoru severně od obratníku Raka;
- na ozbrojené síly, lodě či letadla kterékoli smluvní strany, jež se nacházejí na těchto územích nebo nad nimi nebo na kterémkoli jiném území v Evropě, kde byla umístěna okupační vojska kterékoli smluvní strany v den vstupu této smlouvy v platnost, nebo ve Středozemním moři nebo v severoatlantickém prostoru severně od obratníku Raka.

ČLÁNEK 7
Tato smlouva se nedotýká a nebude žádným způsobem vykládána, jako by se dotýkala práv a povinností smluvních stran, které jsou členy OSN, vyplývajících z Charty, ani základní odpovědnosti Rady bezpečnosti za zachování světového míru a bezpečnosti.

ČLÁNEK 8
Každá ze smluvních stran prohlašuje, že žádné její současně platné mezinárodní závazky vůči kterékoli jiné smluvní straně nebo kterémukoli třetímu státu nejsou v rozporu s ustanoveními této smlouvy, a zavazuje se, že nepřijme žádný mezinárodní závazek, který by byl s touto smlouvou v rozporu.

ČLÁNEK 9
Smluvní strany tímto zřizují Radu, v níž bude každá z nich zastoupena, aby projednávala věci týkající se plnění této smlouvy. Rada bude organizována tak, aby se mohla kdykoli pohotově sejít. Rada zřídí takové pomocné orgány, jaké mohou být potřebné; zejména ihned zřídí výbor pro obranu, který bude doporučovat opatření nutná k plnění článků 3 a 5.

ČLÁNEK 10
Smluvní strany mohou na základě jednomyslného souhlasu vyzvat kterýkoli jiný evropský stát, který je schopen napomáhat rozvoji zásad této smlouvy a přispět k bezpečnosti severoatlantického prostoru, aby přistoupil k této smlouvě. Každý takto vyzvaný stát se může stát smluvní stranou tím, že uloží u vlády Spojených států amerických svoji listinu o přistoupení. Vláda Spojených států amerických vyrozumí každou ze smluvních stran o uložení každé takové listiny o přistoupení.

ČLÁNEK 11
Tato smlouva bude ratifikována a její ustanovení budou smluvními stranami plněna v souladu s jejich ústavními postupy. Ratifikační listiny budou uloženy co nejdříve vládou Spojených států amerických, která uvědomí všechny ostatní signatáře o každém uložení. Smlouva vstoupí v platnost mezi státy, které ji ratifikovaly, jakmile budou uloženy ratifikační listiny většiny signatářů, sestávající z ratifikačních listin Belgie, Francie, Kanady, Lucemburska, Nizozemska, Spojeného království a Spojených států, a pro další státy smlouva nabude účinnosti dnem uložení jejich ratifikačních listin.

ČLÁNEK 12
Poté co bude smlouva v platnosti deset let, nebo kdykoli později, se smluvní strany, jestliže o to některá z nich požádá, poradí o revizi smlouvy, přičemž vezmou v úvahu faktory ovlivňující mír a bezpečnost v severoatlantické oblasti včetně vývoje světových i regionálních uspořádání podle Charty OSN pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

ČLÁNEK 13
Po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od smlouvy rok poté, co podá oznámení o odstoupení vládě Spojených států amerických, která vyrozumí vlády ostatních smluvních stran o každém oznámení o odstoupení.

ČLÁNEK 14
Tato smlouva, jejíž anglické i francouzské znění mají stejnou platnost originálu, bude uložena v archivu vlády Spojených států amerických. Řádně ověřené kopie budou touto vládou předány vládám ostatních signatářů.


Zdroje: http://c-a-s.wz.cz/web/acr.htm
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Možná by nebylo od věci znát text Severoatlantické smlouvy, jejiž jsme již také pár let členem. Pro náš stát byl vstup do Severoatlantické aliance velice důležitý mezník v historii. Prakticky jako jedna z prvních zemí původně nepřátelského Východního bloku (Varšavské smlouvy) jsme byli přijati do této západní aliance. U mnoha lidí to může vyvolávat negativní dojmy, protože přeorientování z Východu na Západ bylo poměrně dosti rychlé a někdy až překotné. Ale to vše svědčí o strategické poloze České republiky ve srdci Evropy. Tato poloha je důležitá jak pro Východ, tak i pro Západ a co si budeme povídat, vzhledem k lepší ekonomické situaci Západu bylo již od roku 1990 jasné, na kterou stranu se bude chtít naše vláda přidat. Jestli je to dobře, nebo špatně, to už nechám na Vás. Ale jak všichni víme, nic není černobílé a týká se to i této Severoatlantické aliance.

PříspěvekNapsal: 16/6/2009, 09:41
od vencour
Že jsem rejpal: ono i přeorientování se ze západu na východ bylo celkem rychlé.

Co si takhle připomenout HAVLA

PříspěvekNapsal: 15/2/2011, 00:25
od v.m.
To jsme tak rychle zapomněli, co jsme chtěli?
aneb, jak nám Američané rychle vysvětlili, že se pleteme!

Václav Havel
Z projevu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy
Štrasburk 10. května 1990


……………………
„Přesto se domnívám, že obě vojenská seskupení by se měla v radikálně nové situaci postupně proměňovat směrem k ideálu úplně nového bezpečnostního systému, který by předvídal budoucí sjednocenou Evropu a který by vytvářel cosi jako její bezpečnostní pozadí či bezpečnostní záruku. Šlo by o jakési členité bezpečnostní společenství obepínající velkou část severní polokoule. Garantem sjednocovacího procesu v Evropě by tedy musely být nejen Spojené státy americké a Kanada na západě, ale i Sovětský svaz na východě. Mluvím-li o Sovětském svazu,
mám tím na mysli to společenství národů, v něž se tato země dnes proměňuje.


Co to konkrétně znamená pro NATO a Varšavskou smlouvu s ohledem na už zmíněnou asymetričnost situace?

Pro oba pakty to znamená výrazně posilovat tu jejich funkci, kterou dnes už do jisté míry získávají, totiž funkci politických nástrojů společných odzbrojovacích jednání, a výrazně oslabovat jejich funkci dřívější, totiž funkci nástroje obrany jedné půlky Evropy proti eventuálnímu útoku půlky druhé. Čili: oba pakty by měly stále zřetelněji fungovat spíš jako nástroje odzbrojování než jako nástroje zbrojení.


Zdá se, že NATO jako struktura smysluplnější, demokratičtější a lépe fungující by se přitom mohlo lépe proměňovat v zárodek nového evropského bezpečnostního systému než Varšavská smlouva. Rozhodně se ale i ono musí proměňovat. Především by mělo – tváří v tvář realitám soudobého světa – pozměnit svou vojenskou doktrínu. A mělo by také – s ohledem na svou proměňující se funkci – změnit brzy i svůj název. A to přinejmenším ze dvou důvodů: za prvé proto, že současné proměny
jsou výsledkem vítězství dějinného rozumu nad dějinnou absurditou a nikoli vítězství Západu nad Východem. Současný název je do té míry spjat s érou studené války, že by bylo výrazem nepochopení současného vývoje, kdyby se měla Evropa spojovat pod praporem NATO.


Velké „severské“ bezpečnostní pásmo, jak je na první pohled zřejmé, lze v podstatě nazvat pásmem „helsinským“: země, které by mohly a měly k němu patřit, jsou totiž účastníky takzvaného helsinského procesu. Co z toho vyplývá, je zřejmé: nové struktury, které by měly vznikat paralelně s transformací či postupným zánikem struktur starých, by mohly v oblasti bezpečnostní vyrůstat ze základů daných helsinským procesem.

Z této ideje vyrůstá i československý návrh na zřízení Evropské bezpečnostní komise jako zárodku budoucího jednotného „helsinského“ bezpečnostního systému, garantujícího bezpečnost sjednocující se Evropy. Účastnické státy Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě byly s touto iniciativou seznámeny, nemusím proto její smysl zde znovu vysvětlovat. Jak by postupně odumíral či ztrácel smysl Varšavský
pakt a jak by se postupně proměňovalo NATO, tak by rostl význam této komise, respektive toho, co by kolem ní vznikalo a do čeho by NATO postupně vrůstalo. Pokusím se celou tuto úvahu stručně shrnout. Kdyby helsinský proces začal ve sféře bezpečnostní přerůstat z oblasti společných doporučení účastnickým státům do oblasti jejich společných smluvních závazků, mohl by vytvořit široký rámec záruk pro rodící se politickou jednotu Evropy.“

PříspěvekNapsal: 16/2/2011, 10:24
od Pátrač
v.m. - je tento článek celý? Nějak mi z něj nevyplývá co že nám to měli Američané vysvětlit.

Porovnej současnost s představami

PříspěvekNapsal: 26/2/2011, 10:54
od v.m.
Stačí srovnat, jaké měl Havel představy o dalším bezpečnostním uspořádání Evropy ve své době a jak rychle musel modifikovat své představy, respektivě přijít na to, že Československo není "pupkem světa" a nebude to ono, které bude určovat bezpečnostní uspořádání Evropy a bude moci do toho mluvit.

Současně srovnej úlohu Konference, později Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, rozhodující pro rozpad "bipolární" Evropy a jeho dnešní úlohou.

Srovnej úlohu OSN s konkrétními kroky NATO a úkoly, které si NATO dalo ve světě a odpověď si už dáš sám, kde se ocitla původní kolektivní bezpečnost!

Re: Severoatlantická smlouva

PříspěvekNapsal: 20/10/2016, 12:04
od Dzin
kenavf píše:
Dzin píše:...
kenavf
Pokud to budu brát jen podle toho, že preventivně někoho zabiješ, potom si vrah a patříš za mříže. Ovšem záleží konkrétně na situaci a míře ohrožení, tudíž zda proti tobě někdo nevykonával násilný čin, který si odvracel před jeho dokonáním, nebo ne.

Ešte šťastie že rusi pri tom nikoho nezabili.Takže nie sú úplne v tej istej kategorii ako štáty NATO,ktorí pri týchto aktivitách zabíjali a majú na svedomí cez milion životov,takže aplikovaním tvojej filozofie NATO sú to vrahovia a patria za mreže.


kenavf píše:
Dzin píše:....

Teda na okraj,ak to chceš dať do NATO tak to tam daj.
Západné štáty preukázali že v daných arabských krajinách nedokážu zaviesť stabilnú vládu,náhrada "umierneného" diktátora vždy skončila veľkým krviprelievaním,občianskou vojnou a zabíjaním medzi rôznymi klanmi a frakciami.Ak mám takúto skúsenosť,tak logickým výsledkom je, že radšej nechám u moci umierneného diktátora,ktorý to tam dokáže udržať na uzde("len" s pár desiatkami mŕtvych).Ale aj napriek tejto skúsenosti štáty NATO spôsobili destabilizáciou stávajúcich systémov a následnú smrť viac ako milina ľudí v občianskych vojnách ktoré to vyvolalo.Pretože bez podpory NATO opozičným teroristom(rezačom hláv),by vládcovia daných krajín vedeli stabilizovať situáciu už v zárodku.Spočítaj si počty obetí(Sýria,Lýbia,Irak,...),ten milion tam napočítaš.


Mě spíše zajímalo tvoje tvrzení, že NATO je odpovědné za více než milion mrtvých. Docela by mě zajímalo z čeho vycházíš? Nebo zdrojem tvého tvrzení je domněnka, že všichni zemřelí v rámci konfliktů, kterých se účastnili státy NATO jdou jen a pouze na vrub této organizace? Jmenoval si tedy konflikt v Iráku, Sýrii a Lýbii, takže to znamená, že místní politické elity neměli svého času žádný vliv na dění a stejně tak nikdo jiný než NATO se zde na vývoji situace v těchto zemí nepodílel?

Máš přehled, kolik operací NATO ve světě podniklo a jaké byly jejich propozice?

Re: Severoatlantická smlouva

PříspěvekNapsal: 20/10/2016, 12:47
od kenavf
Dzin píše:
kenavf píše:
Dzin píše:...
kenavf
Pokud to budu brát jen podle toho, že preventivně někoho zabiješ, potom si vrah a patříš za mříže. Ovšem záleží konkrétně na situaci a míře ohrožení, tudíž zda proti tobě někdo nevykonával násilný čin, který si odvracel před jeho dokonáním, nebo ne.

Ešte šťastie že rusi pri tom nikoho nezabili.Takže nie sú úplne v tej istej kategorii ako štáty NATO,ktorí pri týchto aktivitách zabíjali a majú na svedomí cez milion životov,takže aplikovaním tvojej filozofie NATO sú to vrahovia a patria za mreže.


kenavf píše:
Dzin píše:....

Teda na okraj,ak to chceš dať do NATO tak to tam daj.
Západné štáty preukázali že v daných arabských krajinách nedokážu zaviesť stabilnú vládu,náhrada "umierneného" diktátora vždy skončila veľkým krviprelievaním,občianskou vojnou a zabíjaním medzi rôznymi klanmi a frakciami.Ak mám takúto skúsenosť,tak logickým výsledkom je, že radšej nechám u moci umierneného diktátora,ktorý to tam dokáže udržať na uzde("len" s pár desiatkami mŕtvych).Ale aj napriek tejto skúsenosti štáty NATO spôsobili destabilizáciou stávajúcich systémov a následnú smrť viac ako milina ľudí v občianskych vojnách ktoré to vyvolalo.Pretože bez podpory NATO opozičným teroristom(rezačom hláv),by vládcovia daných krajín vedeli stabilizovať situáciu už v zárodku.Spočítaj si počty obetí(Sýria,Lýbia,Irak,...),ten milion tam napočítaš.


Mě spíše zajímalo tvoje tvrzení, že NATO je odpovědné za více než milion mrtvých. Docela by mě zajímalo z čeho vycházíš? Nebo zdrojem tvého tvrzení je domněnka, že všichni zemřelí v rámci konfliktů, kterých se účastnili státy NATO jdou jen a pouze na vrub této organizace? Jmenoval si tedy konflikt v Iráku, Sýrii a Lýbii, takže to znamená, že místní politické elity neměli svého času žádný vliv na dění a stejně tak nikdo jiný než NATO se zde na vývoji situace v těchto zemí nepodílel?

Máš přehled, kolik operací NATO ve světě podniklo a jaké byly jejich propozice?

Pretože bez podpory NATO opozičným teroristom(rezačom hláv),by vládcovia daných krajín vedeli stabilizovať situáciu už v zárodku.Ale NATO podporou ozbrojenej opozície spôsobilo občiansku vojnu a s tým súvisiace obete ktorých počet už prekročil milion.Alebo chceš tvrdiť že by si tam títo diktátori nevedeli urobiť rýchlo poriadok?To aby život človeka malo na svedomí NATO nevyžaduje aby ho zastrelil osobne vojak armády NATO.

Re: Severoatlantická smlouva

PříspěvekNapsal: 20/10/2016, 13:20
od Dzin
kenafv
Teď konkrétně, kde NATO podporou opozice způsobilo občanskou válku? V Libyi ne, Afghánistán také ne, Jugoslávie také ne, marně hledám nějaký stát, kde by provedlo NATO svojí operaci a kde by platilo to co píšeš. V Sýrii také ne, tam nemá NATO žádnou misi a Irák také ne. A destabilizace? Ty vycházíš jen z teorie, že destabilizace je jen a pouze díky zásahu NATO, což je teorie, která nemá relevantní základ. Vlastně říkáš, že na situaci v zemi se vůbec nepodílí vnitřní dění v ní, ale je odvislá jen a pouze od vnějších vlivů.

Pořád si ale neuvedl nic, co by svědčilo o tom "více jak milionu mrtvých" díky akcím NATO.

Re: Severoatlantická smlouva

PříspěvekNapsal: 20/10/2016, 13:49
od kenavf
Dzin píše:kenafv
Teď konkrétně, kde NATO podporou opozice způsobilo občanskou válku? V Libyi ne, Afghánistán také ne, Jugoslávie také ne, marně hledám nějaký stát, kde by provedlo NATO svojí operaci a kde by platilo to co píšeš. V Sýrii také ne, tam nemá NATO žádnou misi a Irák také ne. A destabilizace? Ty vycházíš jen z teorie, že destabilizace je jen a pouze díky zásahu NATO, což je teorie, která nemá relevantní základ. Vlastně říkáš, že na situaci v zemi se vůbec nepodílí vnitřní dění v ní, ale je odvislá jen a pouze od vnějších vlivů.

Pořád si ale neuvedl nic, co by svědčilo o tom "více jak milionu mrtvých" díky akcím NATO.

Koľko je v Iraku mŕtvych od roku 2003 od kedy sa tam angažovalo NATO a postaralo sa aj o popravu Hussajna?
Koľko je v Lýbii mŕtvych odkedy sa tam angažovalo NATO a postarala sa aj o zabitie Kaddáfiho?
Koľko je v Sýrii mŕtvych odkedy sa tam angažovalo NATO a podporuje a vyzbrojuje ozbrojenú opozíciu?

Afganistán bola len epizoda na ktorej sa mali západné mocnosti poučiť že v daných krajinách nedokáže západ nastoliť udržateľnú demokratickú vládu a radšej to nechať na umiernených diktátoroch.(Aj tak to bolo zaujímavé,Z 19 útočníkov na dvojičky bolo 15 zo Saudskej arábie ale USA zaútočili na Afganistan!To že vraj preto,že sa tam skrýva Bin Ládin, ale toho zlikvidovali pre zmenu v Pákistáne! a kde sú sankcie proti tej Saudskej arábii? :shock: )

Re: Severoatlantická smlouva

PříspěvekNapsal: 20/10/2016, 14:15
od Dzin
Irák - až 45000 sadámových vojáků a až 55000 povstalců, 12000 iráckých vojáků a 5000 vojáků aliance. Až 100 000 civilistů (z toho 40 000 připisováno na vrub USA a jeho spojenců).
Lýbie - celkem až 16 000 mrtvých bojovníků a až 15000 civilistů.
Sýrie - tam NATO do teď nezasáhlo takže nula. Od kdy potom definuješ zahájení podpory opozice a její vyzbrojování?

Uvádím nejvyšší odhady, takže celkem je to do 250 000 všech mrtvých na všech stranách způsobených všemi účastníky konfliktu. A to je maximální hodnota, udávají se i nižší čísla, i poloviční až třetinová.

Re: Severoatlantická smlouva

PříspěvekNapsal: 20/10/2016, 15:01
od jarl
Pánové Dzin a Kenavf. Probíhající vojenské konflikty ani jejich politické pozadí tu řešit nebudete! S tím si běžte do hospody, kde o tom můžete už asi posté znovu "diskutovat".