"Dificile est satiram non scribere" Decimus Iunius Iuvenalis "Lidé jako Hitler by nikdy nemohli napáchat tolik zla, nebýt lidí jako Eichmann" S. Wiesenthal "Ranní ptáče dál doskáče, ale pozdní kočka to unavené ptáče večer ráda dočká." Já.
Mirek58 píše: ... A u raket si poprvé konstruktéři jak lodí ,tak i řízených střel povšimli , že největší škody nepůsobí bojová hlavice střely ,ale zbytky paliva řízené střely.Což u britských moderních lodí bylo umocněno lehkými kovy materiálu trupu lodi. Sílu výbuchu uměli konstruktétři reálně utlumit na únosnou míru , ale ohen pronikající dírami po střepinách a trhlinami byl devastační .
V případě Sheffieldu je prakticky jisté, že bojová hlavice Exocetu nevybuchla, a u Atlantic Conveyoru je to taktéž velice pravděpodobné. Díky tomu, že obě lodě "pouze" vyhořely, se potápěly poměrně pomalu a posádky měly čas uniknout. Ztráty na životech tudíž byly nízké (20 mrtvých na S., 12 na AC.). Jediný Exocet který zasáhl cíl a jehož hlavice po zásahu vybuchla byl odpálen ze souše 12. června na torpédoborec Glamorgan, který měl ovšem štěstí a poškození nebylo vážné (ztáta vrtulníku a 13ti mužů). Kdyby však střela mířila o půl metru níž, nejpíš by ztratil celou záď což by znamenalo prakticky jistý konec. Tudíž tohle tvrzení stojí tak trochu na vodě. Pokud si vzpomínám, pak se právě na základě analýzy Falklandského konfliktu zjistila značná zranitelnost moderních válečných lodí vůdči poškození konvenční municí. V éře studené války hrozící přerůst do jaderného konfliktu (kde by pancéřování bylo houby platné) se zkrátka s konvenční námořní bitvou moc nepočítalo. Těžko říct, jestli se do dnešní doby v tomto směru něco změnilo k lepšímu. Jestli ještě někoho zajímá, jak o Argentinsko-Britském konfliktu referovaly naše sdělovací prostředky té doby, zde je odkaz na archiv ČT 24, pořad Stalo se před 25 lety. První krátká zmínka v Televizních novinách padla 2.4.1982. O potopení Generala Belgrana se krátce zmiňuje pořad ze 3.5.. Myslím že je zajímavé se na ty reportáže dnes s odstupem času podívat. Slovní obraty či termíny typu "Falklandské ostrovy Malvíny" už dnes člověk asi jen tak neuslyší... Ale přiznám se, že nějaký znatelný schizofrenický rozpor v tehdejší propagandě TN jsem nezaznamenal.
EDIT: Lord - je fakt, že jsem to našel až včera pozdě večer, dneska to zkouknu pořádně
Naposledy upravil Horny dne 17/7/2013, 17:37, celkově upraveno 1
No zrovna HMS Sheffield dojel na konstrukční nedostatek vlastní právě supermodernímu typu 42. Kvůli úspoře hmotnosti byly nástavby a velká část vnitřních struktur trupu z lehkých kovů a plastu. A ani muniční sklady nechránilo nic co by se dalo nazvat jakýmkoliv (i symbolickým) pancéřováním. Tak bylo ale možné získat výtlakovou rezervu hlavně pro další posilování protiletadlové výzbroje. Na rozdíl od univerzálnosti konkurenčních tříd byly tyto lodě primárně konstruovány pro protiletadlovou obranu doprovázených svazů, takže je tak trochu ironie že zrovna Sheffield dojel na letecký útok. A paradoxní je navíc to že ani sofistikované (na tehdejší dobu) vyhledávací systémy nedokázaly zaregistrovat Exocet letící ve výšce asi 5 m nad hladinou (raketa byla zjištěna až vizuálně z můstku v době kdy již bylo pozdě). A samotná ztráta se dá přičíst tomu že se lodě stavěly v době kdy bylo námořnictvo nuceno tvrdě šetřit. Energetické, elektronické i havarijní systémy které jsou v dnešní době několikrát zálohovány a jsou do jisté míry autonomní se v té době navrhovaly bez záloh a provázané do té míry že vyřazení jednoho mohlo vést (a při různých haváriích většinou i vedlo) k totálnímu systémovému výpadku celé lodě. A smůlou bylo že samotný zásah poškodil a vyřadil i nezálohovaný protipožární systém v pomocné strojovně. Těmito "bolístkami" ale trpěly všechny moderní britské lodě takže pokud by raketa zasáhla třeba HMS Invicible mohly být následky klidně stejné.
Scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope. Winston Leonard Spencer-Churchill
Horny píše:Jestli ještě někoho zajímá, jak o Argentinsko-Britském konfliktu referovaly naše sdělovací prostředky té doby, zde je odkaz na archiv ČT 24, pořad Stalo se před 25 lety. První krátká zmínka v Televizních novinách padla 2.4.1982. O potopení Generala Belgrana se krátce zmiňuje pořad ze 3.5.. Myslím že je zajímavé se na ty reportáže dnes s odstupem času podívat. Slovní obraty či termíny typu "Falklandské ostrovy Malvíny" už dnes člověk asi jen tak neuslyší... Ale přiznám se, že nějaký znatelný schizofrenický rozpor v tehdejší propagandě TN jsem nezaznamenal.
Horny, poslechnul jsem si to. K tomu rozporu, na začátku dubna televize krátce informovala o Falklandech a fašistickém režimu, ale ten druhý odkaz z května, tam už se obšírně mluví čistě o Malvínách a britské trestné výpravě. Takže Pátrač to pamatuje dobře. Prostě jak tomíci konflikt eskalovali, začalo navrch nabývat koloniální tažení
Scrat píše:Kvůli úspoře hmotnosti byly nástavby a velká část vnitřních struktur trupu z lehkých kovů a plastu. A ani muniční sklady nechránilo nic co by se dalo nazvat jakýmkoliv (i symbolickým) pancéřováním. Tak bylo ale možné získat výtlakovou rezervu hlavně pro další posilování protiletadlové výzbroje. A samotná ztráta se dá přičíst tomu že se lodě stavěly v době kdy bylo námořnictvo nuceno tvrdě šetřit. Energetické, elektronické i havarijní systémy které jsou v dnešní době několikrát zálohovány a jsou do jisté míry autonomní se v té době navrhovaly bez záloh a provázané do té míry že vyřazení jednoho mohlo vést (a při různých haváriích většinou i vedlo) k totálnímu systémovému výpadku celé lodě. A smůlou bylo že samotný zásah poškodil a vyřadil i nezálohovaný protipožární systém v pomocné strojovně.
Scrate, dobrý popis nástaveb z hliníků i o těch systémech. Na druhou stranu "měkkost" možná zabránila přímému výbuchu. Exocet by asi určitou sílu ocelového pancíře stejně prorazil, ne? Na druhou stranu mě rozsah požáru překvapil, ale i to je možné vysvětlit, prostě nemohli hasit, ale hořelo to dobře, plasty?
pokud si dobře pamatuju z dokumentu co jsem o potopení Shefieldu viděl, tak tam bylo spoustu hořlavého materiálu. Na základě vyhodnocení potopení byly tyto pak z lodí odstraňovány a nahrazovány novými.
Tak on se používal třeba azbest (např. bitevní lodě Iowa, či letadlovky), ten byl proti požáru odolný, horší to už bylo ze zdravotních důvodů pro posádku. Azbest je možné nahradit speciálně vyvinutými chemickými vlákny, otázka ceny, atd.? Ale v 70.letech se ještě na válečných (vojenských) plavidlech používal. 80.léta mohla být ve využívání nových materiálů přelomová, kdyby věděl někdo něco bližšího, klidně napište.
Azbest lze snadno nahradit keramickým vláknem na bázi zirkonu, to se používá už dlouho v průmyslových pecích a má na své straně řadu výhod jako je hmotnost, izolační schopnosti a zdravotní nezávadnost a nakonec i cena když se to tak vezme. Azbest není potřeba už hoodně dlouho, ale holt zákazníci byli dlooouho konzervativní. Zirkon má ovšem jednu nevýhodu, která zřejmě má ve vojenství svou roli - i když sám o sobě radioaktivní není, nachází se obvykle v zemi v blízkosti radioaktivních hornin, tedy při měření nějakou míru radioaktivity vykazuje.
Tak podle wiki pokusy se zvlákňováním zirkonu jako materiálu s vysokou ohnivzdorností začaly koncem 80. let minulého století. Podrobnosti technologie a rozsahu výroby nebyly dosud popsány v žádné odborné publikaci.
