Stránka 1 z 4

Polská lidová armáda - bratr ve zbrani v 80. letech

PříspěvekNapsal: 14/2/2009, 20:45
od Pátrač
POLSKÁ LIDOVÁ ARMÁDA - BRATR VE ZBRANI V 80. LETECH 20. STOLETÍ

Obrázek

Díl první: trochu historie

Polská republika je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem na západě, s Českem a Slovenskem na jihu, Běloruskem a Ukrajinou na východě a s Litvou a Ruskem v pásmu Kaliningradské oblasti na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři.
Polsko je členskou zemí Evropské unie, Severoatlantické aliance (NATO) a dalších mezinárodních organizací.

Dějiny této země jsou bohaté na vojenské události i na vojenské osobnosti. Není potřeba snad příliš zmiňovat bitvu u Grunwaldu, která se odehrála 15. července 1410. Byla to bitva mezi řádem německých rytířů a polsko-litevskou koalicí, výrazně podpořenou českým vojevůdcem Janem Sokolem z Lamberka a Janem Žižkou z Trocnova. Veliteli vítězné polsko-litevské koalice byl polský král Vladislav II. Jagellonský a litevský velkokníže Vitold, zatímco řádové rytíře v bitvě vedl jejich velmistr, Ulrich von Jungingen. Jednalo se o rozhodující bitvu polsko-litevsko-teutonské války která se odehrávala v letech 1409 až 1411 a jednu z největších bitev v dějinách středověké Evropy.

Pokud jsem se dostal do historie, nesmím zapomenout na významnou polskou osobnost, kterou bezesporu je :
Jan III. Sobieski, narozený 1629 a zemřelý 1696, velký korunní hejtman a vrchní velitel vojsk Polsko-litevské unie a od roku 1674 polský král . Je historiky považován za posledního z velkých polských králů a jednoho z největších bojovníků proti Tureckému nebezpečí. V roce 1683 přitáhl v čele spojených polsko-litevsko-německo-rakouských jednotek na pomoc Turky obležené Vídni a dne 12. září 1683 rozdrtil podstatně silnější turecká vojska vedená pašou Karou Mustafou, čímž zastavil turecký postup do nitra Evropy. Tato bitva by si zcela jistě zasloužila samotný článek na Palbu a možná se ho někdo ujme.

Obrázek

Během první světové války po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku Německem a Rakouskem bylo na tomto území zřízeno autonomní Království polské jako stát pod patronátem Centrálních mocností.

Polsko opět získalo skutečnou suverenitu až v roce 1918 po porážce Centrálních mocností. Nezávislost si udrželo i v následné válce se sovětským Ruskem. Jde o tvrdou porážku Rudé armády a zejména Buďonného 1. jízdní armády pod Varšavou. Druhá polská republika byla ustavena jako parlamentní demokracie, avšak kvůli neochotě polských politických stran se dohodnout, nacionálnímu napětí a hospodářským potížím byly polské vlády velmi nestabilní; ozývalo se volání po vládě pevné ruky, které roku 1926 vyslyšel maršál Józef Piłsudski, který provedl převrat a zavedl vojenskou diktaturu. Před vypuknutím druhé světové války měl velký vliv na chování Polska na mezinárodní aréně ministr zahraničí Józef Beck. Mimo jiné prosadil , že po podpisu Mnichovské dohody zaměřené proti naší zemi Polsko obsadilo části našeho území a tak se stalo dalším státem který se podílel na likvidaci naší státnosti.

Na počátku druhé světové války v roce 1939 bylo Polsko okupováno Německem a Sovětským svazem. Německem jako aktem vyhlášené a realizované regulérní války sovětským svazem pak na základě tajných dodatků Sovětsko – německé smlouvy ze srpna 1939. Během války bylo Polsko těžce zasaženo na lidském potenciálu a byla velmi významně poničena jeho infrastruktura. Nejznámější je určitě zničení Varšavy po Varšavském povstání a je bohužel zřejmé, že jeho území se stalo hlavním prostorem pro organizované vyvražďování židovského obyvatelstva z celé Evropy. Po válce SSSR většinu svého původního záboru anektoval a Polsko bylo naopak rozšířeno o nová území až po hranici s Německem na Nise a Odře.

Obrázek

Polští vojáci všech druhů zbraní bojovali po boku spojenců i Rudé armády na většině druhoválečných front. Polští piloti bojovali stejně jako naši letci a letci dalších států v RAF a mají velký podíl na tom, že RAF vyhrála svoji osudovou Bitvu o Anglii. Vojáci generála Andersona bojovali na Středním východě a byli jednou z obětí čelních útoků na Monte Casino v Itálii. Polští výsadkáři generála Sosabovského byli nasazeni na pomoc poražené 1.výsadkové britské divizi u holandského města Arnhem a stejně jako tato divize po urputném boji byli poraženi. Po boku vojáků Rudé armády bojovali polské pěší i tankové svazky už od operace Bagration a nakonec byli mezi těmi, kdo bojovali v berlínských ulicích.

Po celou dobu války proti okupačním jednotkám i vlastním kolaborantům nekompromisně bojovala Armija Krajowa řízená vládou generála Sikorského z Londýna a menší ale stejně výkonná Armija Ludowa řízená Moskvy. Polsko se stalo dějištěm dvou vojenských vystoupení, která jsou jedinečná svou beznadějnou statečností i osudovými následky pro povstalce a celou zemi. Šlo o dvě Varšavská povstání.

19.dubna tohoto roku uplyne už 66 let od chvíle, kdy v roce 1943 ve Varšavském ghettu vypuklo židovské povstání. Historikové, a nejen ti polští, hodnotí tento čin, ač v konečném důsledku neúspěšný, jako jeden z důležitých momentů 2.světové války. Němci se poprvé setkali s tím, že Židé, které chtěli vyhladit, nejdou na smrt jako beránci vedení na porážku, ale že se dokážou postavit na odpor. Varšavské povstání bylo potlačeno 16.května 1943. Padlo v něm asi 1000 židovských povstalců se zbraní v ruce a asi 30 000 ostatních lidí, příslušníků národa určeného k vyhlazení. Jeden z povstalců řekl svému příteli před tím než padl větu, která se zachovala v jeho deníku a zveřejnil ji ve své knize britský autor Gilbert.

„Bojujeme, aby po nás zůstaly alespoň tři řádky v učebnicích dějepisu”.

Myslím si, že toho nakonec dokázali mnohem více

O rok později v roce 1944 když byla Rudá armáda na konci července na dohled a dostřel od Varšavy, chtěli z ní Němci udělat hlavní opěrný bod své obrany. Mobilizovali proto asi 100 000 Varšavanů k opevňovacím pracím. Netušili však, že Armija Krajowa chystá svůj odboj - splnění tohoto příkazu by jí znemožnilo další aktivity, a proto jej Poláci ignorovali. Reakce Němců se dala předvídat a povstání muselo začít co nejdříve - stalo se tak 1. srpna 1944 kdy Varšavské povstání vypuklo.

Poláci nebyli dostatečně vyzbrojeni ale čekali, že vzhledem k postupu Rudé armády stačí vydržet nejdéle 10 dnů. Cíle povstání byly vyzrazeny hned první den a povstalci tak ztratili výhodu překvapení. Heinrich Himmler posléze nařídil zničení města a vyhlazení veškerého obyvatelstva. Rusové čekali na svých pozicích ještě další dva měsíce - pravdou zůstává, že byli oslabeni boji ve východním Polsku, ale zároveň je jasné, že pro Stalina bylo výhodné jak vyhlazení Armiji Krajowej, tak i nárůst polské nenávisti k Němcům. Díky leteckým dodávkám zbraní a léků od Spojenců sice povstání pokračovalo, nezabránilo však Němcům ve vraždění civilistů, kterých zahynulo asi 200 000.

Začátkem října se povstání vyčerpalo, ale i Němci byli oslabeni - 10 000 jich padlo, bylo 7000 nezvěstných a 9000 raněných. Byla podepsána kapitulace, ale s příslušníky Zemské armády se zacházelo jako se zajatci, podle Ženevských konvencí.

2. října 1944 podepsal generál Tadeusz Bór-Komorowski smlouvu o ukončení bojové činnosti na území Varšavy. Povstání se nezdařilo, do německého zajetí padlo 15 378 příslušníků Zemské armády. Na straně bojujících Poláků zůstalo 18 000 mrtvých a nezvěstných a 7000 těžce raněných.

Obrázek

Po válce se Polsko pod sovětským vlivem stalo komunistickým státem a bylo ustaveno v dnešních hranicích.

Obrázek

Velmi neblahou roli jak v polské politice tak i v polské armádě sehrál jeden sovětský maršál. Jde o velmi rozpornou osobnost Konstantina Kontantinoviče Rokossovského. Jeho život byl bohatý na zvraty a stál by za samostatný článek. Třeba se ho Ljubov ujme.

Ale je neoddiskutovatelnou pravdou, že na „žádost polských soudruhů“ ochotně přijal polské občanství a vzdal se toho sovětského. Záhy byl jmenován polským maršálem a stal se tak jediným držitelem sovětské maršálské hvězdy, který byl zároveň maršálem jiné evropské země. Kromě toho byl jmenován ministrem obrany ve své staronové vlasti. Narodil se totiž 21. prosince 1896 buď ve Varšavě nebo ve městě Velike Luki. Jeho otec byl polský šlechtic a jeho matka Ruska. Cíl jeho působení byl velmi prostý. Svojí aureolou válečného hrdiny - osvoboditele měl krýt přechod sovětských generálů do polské armády a její ovládnutí.

Nicméně Rokossovskij se v Polsku příliš populárním nestal. Mnozí mu nejspíše nezapomněli srpen 1944, kdy jeho armáda stála před Varšavou a dívala se jak tato hyne v boji a nepomohlo ani to, že polsky uměl velmi špatně. Pro většinu Poláků tak byl Stalinovým agentem. Také byl zodpovědný za faktickou stalinizaci polské armády a vznik tamních PTP.

Vrcholem všeho bylo násilné potlačení nepokojů v Poznani v roce 1956. Na Rokossovského přímý rozkaz byly nasazeny tanky proti demonstrantům a 74 civilistů bylo zabito. Tato kapitola jeho života je přímo tristní. Jak to bylo?

Po smrti stalinistického premiéra Bolesława Bieruta v roce 1956 nastalo krátké období, kdy polská společnost doufala v uskutečnění reforem. V Poznani došlo v červnu protestům dělníků, vyvolaných nedostatkem potravin a spotřebního zboží, špatnou úrovní bydlení, poklesem reálného příjmu obyvatel, vývozem zboží do Sovětského svazu a obecně špatnou ekonomickou politikou. Polská vláda nejprve odpověděla označením protestujících za skupinu provokatérů, kontrarevolucionářů a imperialistických agentů. Bezpečnostní složky zabily a zranily větší množství protestujících. Brzy ale stranické vedení pochopilo, že protesty dělníků získávají podporu v celém Polsku, a změnilo svůj postoj. Nyní protestující označovalo za poctivé dělníky s legitimními požadavky. Platy byly zvýšeny o 50% a vláda slíbila ekonomické i politické změny.

Po velkém otřesu v polské komunistické straně nový polský premiér Edward Ochab pozval v roce 1954 vyloučeného TOP komunistu a nyní čerstvě rehabilitovaného Gomułku do funkce prvního tajemníka PSDS. Gomułka si vymínil skutečnou moc k provedení reforem. Jednou z jeho podmínek byl odchod sovětského maršála Rokosovského, který nařídil ozbrojený zásah proti poznaňským dělníkům, z polského politbyra a ministerstva vnitra, s čímž Ochab souhlasil. Maršál polské armády Rokossovskij byl nekompromisně vyhoštěn, zbaven občanství a musel se vrátit do Moskvy.

Polsko a jeho armáda však zůstalo pevnou součástí Varšavské smlouvy, čemuž zcela jistě napomáhala i přítomnost sovětských divizí na polském území. Byla zde už konce II.světové války dislokována severní skupina vojsk Rudé, později Sovětské armády. Změna se začala rýsovat až v roce 1980. V tomto roce byly po vlně stávek vytvořeny nezávislé odbory Solidarita, které se postupně staly důležitou politickou silou a nakonec zvítězily v prvních postkomunistických volbách v roce 1989. Někdy v této době také došlo k přiznání Sovětského svazu k hromadné vraždě několika tisíc polských důstojníků v Katynském lese, což byla událost která poznamenává vztah Poláků k Sovětskému svazu a dnes Rusku ještě dnes a bude tak ještě několik generací.

Hlavní město této země se stalo místem kde vznikla na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. května 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR nová forma spolupráce mezi socialistickými státy a to vojenský pakt nazývaný Varšavská smlouva. Na palbě je k ní založeno samostatné téma ale po jediném malém článku tiše zemřelo na zapomenutí.

Polská lidová armáda byla považována za platného a významného člena koaličních sil. Bylo to dáno jejím postavením na hlavním směru boje proti potenciálnímu protivníkovi tedy státům NATO. Pravidelně se účastnila většiny spojeneckých velitelsko štábních i polních cvičení a prověrek bojové připravenosti, tedy spojenecký cvičení Varšavské smlouvy.
Pokud vím, přímo se účastnila těchto cvičení:
- Kvarteto v roce 1963
- Říjnová bouře v roce 1965
- Rodopy v roce 1967
- Odra – Nisa v roce 1969
- Bratrství ve zbrani v letech 1970 a 1980
- Štít v letech 1972, 1974 a 1976
- Družba v letech 1974, 1977 a 1982
- Družba 1982. Pokud vím později se již dalších cvičení mimo vlastní území neúčastnila.

V rámci svého začlenění do možného ofenzivního nebo branného boje na hlavním předpokládaném směru MOSKVA – VARŠAVA – BERLÍN –PAŘÍŽ nebo obráceně PAŘÍŽ – MOSKVA, byly jednotlivé armády Polské lidové armády začleněny převážně do:

PŘÍMOŘSKÉHO FRONTU, který byl tvořen:
- 1. polskou armádou
- 4. polskou armádou
- 18. gardovou armádou SSSR
- 5. leteckou armádou
Měl celkově 15 divizí – z toho jedenáct polských s celkovou údernou silou asi 3200 tanků a měl operovat nepřímořském baltickém směru. Jeho velitelství bylo utvářeno přímo z polského ministrova obrany. Další polské divize byly začleněny do:

1. ZÁPADNÍHO FRONTU, který byl tvořen
- 1. gardovou tankovou armádou SSSR
- 2. polskou armádou
- 5. armádou NDR
- 8. gardovou armádou SSSR
- 16. leteckou armádou SSSR

Tento front měl celkově 23 divizí z toho 6 polských a měl celkovou údernou sílu 5300 tanků. Měl operovat přímo z území HDR ve směru Berlín – Paříž. Jeho velitelství bylo utvářeno z Velitelství skupiny vojsk v Německu.

V minulém století se tato země a její armáda málem dočkaly toho, čeho se účastnily v roce 1968 u nás. S nástupem hnutí odborářů se dostalo Polsko do situace, kdy Nejvyšší sovět SSSR nabyl dojem, že Polsko je na odchodu ze socialistického tábora. Bylo se vší pravděpodobností rozhodnutotento proces zvrátit. Na tomto možném potlačení nástupu demokratických sil se měla podílet i naše armáda. Celá akce byla označena jako akce „KRKONOŠE“.

Hlavním cílem cvičení „KRKONOŠE“ bylo demonstrovat připravenost zúčastněných armád vstoupit na území Polska v případě, že polské vedení nepřijme opatření k potlačení tzv. protisocialistických sil. Cvičení se uskutečnilo v době od 6. do 9.12.1980. Příprava na jeho provedení byla zahájena 1. prosince poradou na Generálním štábu Sovětské armády v Moskvě, kterou řídil jeho náčelník maršál Ogarkov. Zúčastnili se jí:

- gen. Těreštěnko – 1. zástupce NŠ vrchního velení varšavské smlouvy,
- gen. Abolins – zástupce NGŠ Sovětské armády,
- gen. Blahník – náčelník GŠ naší armády,
- gen. Stechbart – velitel pozemního vojska armády NDR
- gen. Hubalowski – zástupce NGŠ polské armády.

Cvičení mělo proběhnout ve dvou částech:

Fáze 1: samostatná divizní taktická cvičení na území armád zúčastněných států v délce 5 až 6 dnů,
Fáze 2: frontové velitelsko-štábní cvičení se soustředěním vojsk na území Polska délka této etapy nebyla stanovena.

Předpokládala se účast:
- pěti až šesti divizí Sovětské armády jedné byla vyčleněna ze složení Střední skupiny vojsk v ČSSR,
- čtyř divizí Polské lidové armády,
- dvou divizí ČSLA
- jedné divize armády NDR.

Signál k zahájení 2. fáze a překročení polských hranic měl vydat sovětský generální štáb.

Za čs. stranu se na cvičení podílely 1. a 9. tanková divize, jejichž činnost řídilo velitelství Západního vojenského okruhu. Po překročení polských hranic měla 1. tanková divize směřovat do VVP Zagaň a následně do prostoru Opole, zatímco 9. tanková divize by se rozmístila na jih od Katovic.

Po návratu z Moskvy svolal genplk. Blahník dne 2. prosince shromáždění vybraných funkcionářů MNO, GŠ ČSLA, Západního i Východního vojenského okruhu, na kterém vydal pokyny pro přípravu čs. jednotek na cvičení jehož oficiálním vojensko-odborným tématem mělo být:

„uvedení vojsk do zvýšené bojové pohotovosti, přesun a zasazení do sražení s následným rozvíjením útoku do operační hloubky“.

Termín zahájení cvičení v této době ještě nebyl znám a podle informační zprávy ministra národní obrany arm. gen. Dzúra pro prezidenta republiky G. Husáka z 3. prosince se předpokládal týden na přípravu vojsk i štábů. Ve dnech 4. a 5. prosince provedla styčná skupina pod vedením zástupce velitele ZVO – náčelníka oddělení bojové přípravy genmjr. Gottwalda rekognoskaci na území Slezského vojenského okruhu. Součinnostní dohovor s 11. tankovou divizí zabezpečil náčelník štábu 1. armády genmjr. Vacek. Zajímavé je, že polská armáda bezprostřední přípravu na cvičení neprováděla a naši generálové se na území PLR pohybovali v civilním oblečení. Gen. Gottwald ve své závěrečné zprávě uvedl, že cvičení bude z polské strany chápáno jako intervence.

Zdá se že Poláci měli přece jen větší sílu pudu sebezáchovy než mi v roce 1968. Navíc viděli co se s námi stalo a byli připraveni tomu čelit.
5. prosince vydal ministr Dzúr nařízení pro velitele ZVO s úkolem „zpracovat, provést a řídit taktické cvičení dvou tankových divizí s vojsky na plných počtech“ s dobou pohotovosti k zahájení cvičení 6. prosince v 15.00.

Cvičení „KRKONOŠE“ bylo zahájeno 6. prosince v 17.00 vyhlášením bojové pohotovosti. Během noci se do sestavy hlavních sil přesunuly nejvzdálenější útvary:
- 11. motostřelecký pluk z Klatov,
- 74. motostřelecký pluk z Karlových Varů a
- 9. průzkumný prapor z Vimperka.
Přesun operační skupiny štábu ZVO z Tábora do Kuřivod ve VVP Mimoň proběhl od 7. prosince 16.00 do 8. prosince 02.00. Hlavní síly začaly stálé posádky opouštět 7. prosince v 19.00. Jako první přesun ukončila 1. tanková divize, která do 16.00 následujícího dne dosáhla určených prostorů ve VVP Mimoň. K zaujetí stanovených posádek 9. tankovou divizí ve středních a východních Čechách došlo až 8. prosince ve 23.00. V důsledku extrémního zimního počasí a nedostatečně rekognoskace pochodových os se přesun 1. tankové divize opozdil o dvě a půl hodiny a 9. tankové divize dokonce sedm hodin. Celkem bylo vyvedeno z posádek:
- 17.309 osob,
- 541 tanků,
- 261 BVP,
- 335 OT a
- 139 dělostřeleckých prostředků.
Ve vyčkávacích prostorech vojska doplňovala PHM a připravovala se k dalším přesunům. Následujícího dne, tj. 9. prosince ale ministr Dzúr nařídil cvičení ukončit. Jednotky 1. tankové divize e dostaly domů 12. prosince a 9. tanková divize o dva dny dříve.

Vojensko-odborný rozbor cvičení provedl 16. prosince velitel ZVO genplk. Veselý. Poukázal především na nepřipravenost techniky. V průběhu přesunů došlo celkem k 328 vynuceným technickým zastávkám, což se mimo jiné týkalo 80 tanků a 122 BVP/OT.
Zásadní nedostatky dále spatřoval v plánovací činnosti štábů a doplňování zásob ve vojscích v zimních podmínkách, které se v prostorech rozmístění opozdilo o 12 až 24 hodin. V průběhu cvičení došlo i k jedné mimořádné události, při níž zahynuli čtyři příslušníci 9. tankové divize.
Fakt, že nešlo o běžné divizní taktické cvičení potvrzuje i značná pozornost, která byla věnována jeho tzv. kontrarozvědnému zabezpečení, na němž se kromě kmenových příslušníků VKR pod vedením náčelníka Správy VKR ZVO plk. Navrátila podílelo i 168 agentů a 212 důvěrníků.

K další fázi nikdy nedošlo díky rozhodnutí polského generála Wojciecha Jaruzelskeho. Ten rozhodl o vyhlášení výjimečného stavu v noci z 12. na 13. prosince 1981, kdy stanul v čele Vojenské rady národní záchrany (WRON) , kterou tvořili vyšší důstojníci.

Tento krok a následný tvrdý zásah proti pozici kdy během roku a půl výjimečného stavu byly uvězněny tisíce členů Solidarity a odpor proti vyhlášení stanného práva stál život 11 lidí. Při následných "prověrkách" byly vyhozeny z práce tisíce lidí včetně 800 novinářů. Proti opozici bylo nasazeno 70 000 vojáků, 30 000 příslušníků státní bezpečnosti, 1750 tanků a 1400 obrněných transportérů.

Za toto všechno byl Wojciech Jaruzelski obžalován. Zástupci Institutu národní paměti generála Jaruzelského obvinili z komunistického převratu. Hrozí mu až osm let odnětí svobody. Generál později na svou obhajobu opakovaně prohlašoval, že jeho rozhodnutí bylo "menším zlem", jež údajně zabránilo sovětské intervenci v Polsku.

Podle historiků ale takový zásah nehrozil. Myslím si, že výš uvedený text dokazuje, že hrozil a byl pečlivě nacvičován. Já za svoji osobu mohu sdělit jen jedno. V té době jsem byl studentem na VSOŠ v Žilině. Pamatuji si vážné tváře našich velitelů. A nikdy nezapomenu jak s ke mně přitočil jakýsi Slovák a řekl mi, že bych měl co nejrychleji utéct ze školy protože bude válka, že Poláci se nedají. A já mu vůbec nerozuměl.

Tolik k první části.

Druhý díl následuje níže

PříspěvekNapsal: 14/2/2009, 21:15
od RAYTHEON
to Pátrač

Několik drobných poznámek:

na cvičení Štít 76 působil benešovský motostřelecký pluk v Polsku takže se polská armáda tohoto cvičení aktivně účastnila

VVP Mimoň byl v té době neznámý pojem, tento vojenský prostor zcela zabrala sovětská okupační armáda, ČSLA tam neměla ani kousek vlastního, opravdu tam byla vyvedena 1. tanková divize?

PříspěvekNapsal: 14/2/2009, 21:41
od Buhele
Polské plány z 50. a 60.let
http://armada.vojenstvi.cz/
Jinak malá chybička v článku.Otec Rokosovsského(nebo Rokosowskiho?) nebyl Žid,ale naopak-šlechtic.
A ještě pro zajímavost.Rokossovského praděda bojoval v Napoleonově armádě,děda strávil značnou část života v carských věznicích,otec pracoval jako strojvedoucí.

PříspěvekNapsal: 14/2/2009, 22:12
od Pátrač
Raytheon - děkuji, nevím pro ale rok 1976 mi vypadl ale v konceptu jsem ho původně měl. Napravil jsem chybu.

Buhele - provedl jsem ihned opravu, nevím proč jsem si zafixoval jeho židovský původ.

- VVP Mimoň nebyla neznámý pojem. Bylo to VVP, které podle mezivládní dohody z roku 1968 ze dne 16.10.

Ta stanovila, že mimo spoustu jiného se Sovětským jednotkám, které zůstali po srpnové invazi na našem území jim předají k dispozici tyto výcvikové prostory:
- Mimoň
- Libavá
- Lešť
- Mladá
- Malacky
Byl to tedy starý výcvikový prostor naší armády. Přesun do jeho lokality mi vzhledem k povaze cvičení připadá normální.

PříspěvekNapsal: 14/2/2009, 23:06
od Pátrač
POLSKÁ LIDOVÁ ARMÁDA - BRATR VE ZBRANI V 80. LETECH 20. STOLETÍ


Díl druhý: Přehled sil a prostředků této armády

Polská Lidová armáda byla v 80. letech minulého století tvořena:

A/ Pozemním vojskem organizovaném do tří vojenských okruhů: Varšavského, Pomořanského a Slezského
B/ Vojenským letectvem organizovaného do dvou stíhacích bombardovacích divizí, jedné letecké stíhací divize a školních, průzkumných, dopravních průzkumných leteckých jednotek souhrnně označovaných jako pomocné druhy vojenského letectva
C/ Protivzdušnou obranou , která byla členěna do tří sborů PVO.
D/ Vojenským námořnictvem které se členilo do tří flotil lodí a námořní vrtulníkové letky
E/ Frontové útvary a zařízení.


A nyní se na tuto armádu podíváme trochu lépe.


A/ POZEMNÍ VOJSKO POLSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY

A-1/ Varšavský vojenský okruh, velitelství dislokováno ve Varšavě. Měl ve své organizační sestavě tyto divize a vojenská tělesa na úroveň divize postavené:

1. motostřelecká divize, velitelství ve Varšavě-Legionowo,vyzbrojená technikou T-55 a OT-64
3. motostřelecká divize, velitelství ve městě Lublin, vyzbrojená technikou T-55 a OT-64
9. motostřelecká divize, velitelství ve městě Řešov, vyzbrojená technikou T-55 a OT-64
6. vzdušná výsadková brigáda, velitelství Krakov. Tato brigáda byla do roku 1986 dokonce výsadkovou divizí která byla postavena na tradicích výsadkové brigády generála Sosabovského, která bojovala a byla těžce poničena v operaci Market-Garden v září roku 1944 v Nizozemí.

Celkově lze hodnotit, že vojska tohoto vojenského okruhu byla vyzbrojena technikou straší provenience a i z hlediska bojového použití se uvažovalo s jejich nasazením v druhém sledu operační sestavy polních vojskl

A-2/ Pomořanský vojenský okruh, velitelství dislokováno ve městě Bydgošč. Ve své organizační sestavě měl tyto divize:

8. motostřelecká divize, velitelství ve městě Košalin, vyzbrojená technikou T-55 a BVP-1
12. motostřelecká divize, velitelství ve městě Štětín, vyzbrojená technikou T-72, T-55 a BVP-1
15. motostřelecká divize, velitelství ve městě Olštyn, vyzbrojená technikou T-55 a OT-64
16. tanková divize, velitelství ve městě Elblag, vyzbrojená technikou T-55 a OT-64
20. tanková divize, velitelství ve městě Ščečinek, vyzbrojená technikou T-72 a BVP-1

Obrázek

7. divize námořní pěchoty, velitelství v přístavním městě Gdaňsk, vyzbrojená plovoucími tanky PT-76. Musela mít i nějaké obojživelné transportéry ale nepodařilo se mi zjistit jaké. Zcela jistě byla tato vozidla sovětského původů ale nejsem v tomto odborník. Třeba by mohl vědět kolega rabo. Divize byla určena převážně k obraně pobřeží a v případě přechodu do útoku sloužila k výsadkům na pobřeží Dánska k zajištění severního křídla útočících armád severní skupiny Varšavské smlouvy.

Celkově lze hodnotit, že v roce 1988 krátce před rozpadem celého východního bloku svazky tohoto vojenského okruhu byly někde v jedné třetině úsilí k jejich přezbrojení na novou techniku.

A-3/ Slezský vojenský okruh, velitelství ve městě Wroclaw. Jeho organizační struktura byla tvořena těmito divizemi.

2. motostřelecká divize, velitelsví ve městě Nysa. Vyzbrojena byla technikou T-55 a OT-64
4. motostřelecká divize, velitelství ve městě Krosno-Ordzaňskie, vyzbrojena byla technikou T-55 a OT-64
5. tanková divize, velitelství ve městě Gubin, vyzbrojena byla technikou T-72, BVP-1
10. tanková divize, velitelství ve městě Opole, vyzbrojena byla technikou T-55, OT-64
11. tanková divize, velitelství ve městě Zagań, vyzbrojena byla technikou T-72, BVP-1

Tento vojenský okruh je možno hodnotit jako okruh vybavený nejvíce moderní technikou a s největší údernou silou. I zde bylo přezbrojování v běhu a politické změny jej napřed zatavily nakonec k celkové reorganizaci polských ozbrojených sil. Ale to by bylo mimo téma.

Do složení pozemního vojska dále náležely frontové útvary a zařízení

E 1/ Čtyři raketové brigády:
2. raketová brigáda dislokovaná v obci Choszczno, OZ LUNA-M, OZ OKA, OZ R-300
3. raketová brigáda dislokovaná v Biedrusku, OZ LUNA-M, OZ OKA, OZ R-300
18. raketová brigáda dislokovaná v Boleslavi a nakonec OZ LUNA-M, OZ OKA, OZ R-300
32. raketová brigáda dislokovaná v Orzyši OZ LUNA-M, OZ OKA, OZ R-300

Citované odpalovací systémy:

Operačně taktický raketový komplex 9K714 Oka je určen pro ničení pozemních stacionárních cílů v taktické a blízké operační hloubce protivníkova území. Raketový nosič 9M714 je vybaven jednokomorovým motorem na tuhé pohonné hmoty. Na raketový nosič se prostřednictvím přechodové části upevňuje jaderná hlavice 9N63. Ostaní hlavice - tříštivo-trhavá a kazetová - se připojovaly přímo na raketový nosič. Kazetová hlavice 9N74K obsahuje 95 kusů submunice, která dokáže zasáhnout plochu o velikosti 8-10 ha.

R-300 9K72 Elbrus / SS-1C SCUD-B. Hlavice nukleární, chemická či konvenční, ráže 5 až 80 kilotun, nosnost 770 až 950 kilogramů, dostřel 300 kilometrů. Zařazeny u 2. a 3. raketové brigády.
U 18. a 32. raketové brigády byly zavedeny modernizované střely R-300 9K72 Elbrus / SS-1e SCUD-D se zvýšeným dostřelem na 700 kilometrů. Není už uvažováno o jaderných hlavicích ale o hlavici konvenční, složenou hlavici tvořenou 40 kusy submunice nebo 100 kusy submunice označené jako antipersonal projektil ať už to znamená cokoliv.

Systém 9K52 Luna-M je taktický mobilní raketový komplex krátkého dosahu konstruovaný pro útoky proti pozemním stacionárním cílům. Jednostupňový raketový nosič 9M21 má motor 9D19 na tuhé pohonné hmoty. Může nést několik typů hlavic – jadernou, chemickou, tříštivo-trhavou, kazetovou se submunicí nebo s propagandistickými letáky. Minimální dolet činí 12 km a maximální 68 km. Raketa 9M21K s kazetovou hlavicí dokáže zasáhnout cílovou oblast o velikosti 0,1 – 2,5 km2.

Raketové brigády soustředily ve svých celcích veškerou tuto techniku celé Polské lidové armády. Vpřípadě potřeby bal byly vyčleňovány jednotlivé oddíly nebo baterie na přímou podporu určených vojsk.

E-2/ Čtyři dělostřelecké brigády:
1. dělostřelecká brigáda dislokovaná v oblasti obce Węgorzewo ,
5. dělostřelecká brigáda dislokovaná v Glogově,
6. dělostřelecká brigáda která byla v Toruni a poslední pak
23. dělostřelecká brigáda ve Zhořelci. Každá brigáda měla tuto základní strukturu:

- baterie velení a dělostřeleckého průzkumu
- 3 oddíly samohybných kanónových houfnic po 18 ks ShKH 152 mm, nebo 18 kanónech ráže 130 mm
- 2 oddíly kanónových houfnic 122 mm po 18 ks kanónových houfnic D-30
- oddíl raketometů 122 mm GRAD což je dělostřelecká reaktivní 40 hlavňová zbraň bez zpětného rázu, s lehce pancéřovanou kabinou pro obsluhu. Raketomet je určen k palebné podpoře pozemních vojsk.

Obrázek

Prvotním úkolem je ničení krytých i nekrytých plošných cílů, soustředěné živé síly, lehce pancéřované techniky, míst velení a jiných důležitých objektů a prostorů až do vzdálenosti 20 km nepřímou střelbou raketovými tříštivotrhavými střelami.

E-3/ Čtyři protitankové pluky:
14. protitankový pluk dislokovaný v obci – Suwalki,
16. protitankový pluk dislokovaný v Moragu,
17. protitankový pluk dislokovaný v obci Giezno,
20. protitankový pluk dislokovaný ve městě Źary

Tyto pluky byly koncipovány jednotně a bylo plánováno toto složení jejich hlavních prostředků. Ale nejsem si jistý jestli e jim to podařilo dokázat.
- baterie velení a dělostřeleckého průzkumu
- 2 smíšené protitankové oddíly po 12 ks kanónů 100 mm a 6 ks PTŘS KONKURS na BRDM-2
- 1 smíšený protitankový oddíl po 12 ks kanónů 100 mm a 4 ks PTŘS KONKURS na BRDM-2

E-4/ Čtyři ženijní brigády:
1. ženijní brigáda dislokovaná ve městě Břeh,
2. ženijní brigáda dislokovaná ve městě – Kazuń,
4. ženijní brigáda dislokovaná ve městě Gorzów Welkopolski,
5. ženijní brigáda dislokovaná v obci Szczecin.

Tyto brigády plnily tyto hlavní úkoly:
- ženijní úpravu terénu při přípravě provedení útočných operací
- budování polních obranných postavení
- budování přeprav přes malé vodní toky pomocí plovoucích soulodí a mostních prostředků malého dosahu-mostní automobily mostní tanky
- minovaní a odminovaní terénu, likvidaci a budování zátarasů

E-5/ Čtyři spojovací pluky:
4. spojovací pluk dislokovaný v Bydgožči,
6. spojovací pluk dislokovaný v Śremu,
12. spojovací pluk dislokovaný v Swiecie,
14. spojovací pluk dislokovaný v Střegomu.

- první tři vytvářely spojovací síť v rámci armády to mezi uzly velení armády a divizemi a mezi místy velení a týlově – technickými útvary a zařízeními armády.
- poslední pak vytvářel spojovací síť mezi vrchním polním velením a velením armád

E-6/ Dvě spojovací brigády:

- 2. spojovací brigáda přímo podřízená generálnímu štábu a určená pro vytvoření spojovací sítě mezi Polskou lidovou armádou a Národní lidovou armádou NDR. Pouze válečně mobilizovaný útvar. Dislokovaná ve městě Walcz,

- 15. spojovací brigáda přímo podřízená generálnímu štábu a určená pro vytvoření spojovací sítě mezi Polskou lidovou armádou a Severní skupinou vojsk Sovětské armády. Mírově na částečných počtech. Dislokovaná ve městě Sieradz.

E-7/ Tři pontonové pluky:
3. pontonový pluk dislokovaný ve městě Wloclawek,
7. pontonový pluk dislokovaný v Dublinu a nakonec
9. pontonový pluk dislkovaný ve městě Chelmno.

Byly vyzbrojeny československými pontonovými soupravami typ PMS na podvozcích Tatra T 813 8x8 . Celá pontonová souprava měla tyto části :
- 32 říčních dílů
- 4 pobřežní díly
- 4 sestavy pokládky vozovkových desek
- 2 auta nářadí, dílů a výstroje
- 12 vlečných a postrkových člunů.
Tyto mostové soupravy byly považovány za jedny z nejlepších v celé Varšavské smlouvě

E-8/ Tři pluky chemické ochrany :
1. pluk chemické ochrany dislokovaný ve Zhořelci,
2. pluk chemické ochrany dislokovaný ve městě Grudziadz a poslední
4. pluk chemické ochrany dislokovaný v Brodnici. Byly určeny:

- pro úplnou speciální očistu míst velení armád, armádních útvarů a zařízení.
- pro radiační a chemický průzkum a vytyčování pásem zamoření radioaktivním spadem a bojovými otravnými látkami
- pro prvotní záchyt a evakuaci zamořených osob
- v případě nasazení jaderných zbraní se pak jejich části vyčleňovaly do speciálních odřadů pro odstraňování jejich účinků na postižené jednotky. V ČSLA se tyto odřady nazývaly ZUO –záchranný uvolňovací odřad , nebo od roku 1985 OONJÚ – odřad odstraňování následků jaderného napadení.

U speciálních útvarů a útvarů druhů vojsk které jsou čtyři, vždy tři patří jednotlivým vojenským okruhům, tedy válečně armádám. Poslední čtvrtý je vždy útvar ze zálohy generálního štábu a sloužil jako posilový prostředek. Pluky chemické ochrany patřili pouze pod armády a pontonové pluky zrovna tak.

V Polské lidové armádě v polovině roku 1988 sloužilo celkem 347 tis. osob, z toho 170 tis. u pozemního vojska. Ve vybavení pozemního vojska se nacházelo 3330 tanků, 4850 BVP a obrněných transportérů, 81 odpalovacích zařízení taktických a operačně-taktických raket, 3060 dělostřeleckých prostředků a 435 protitankových kompletů.

B/ VOJENSKÉ LETECTVO POLSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY

Nepodařilo se mi zjistit jak se přesně jmenovalo a kde se nacházelo vrchní velitelství polského vojenského letectva. Takže se podíváme alespoň na jeho organizační strukturu, dislokaci a výzbroj.

2. stíhací bombardovací divize, dislokace Pila. Její organizační struktura obsahuje:

- 6. stíhací bombardovací pluk, místo dislokace, Pila. Vyzbrojena letouny Su-22 M-4. Byla to konečná verzí exportního typu Su-22. Byla odvozena od Su-17 M-4. Poháněna byla motorem Ljulka AL-21F-3.
- 7. bombardovací průzkumný pluk Powidz Su-20/22. Jedna letka byla vyzbrojena letouny Su-20 R, tedy v průzkumné verzi a dvě letky byly vyzbrojeny letouny Su-22 M-4


3. stíhací bombardovací divize, dislokace Świdwin

- 3. stíhací bombardovací pluk, dislokovaný Bydgoszcz. Byl vyzbrojen letouny Su-7B. Měl být schopen nosit taktické jaderné zbraně. Vznikl na základě změněných požadavků letectva SSSR v březnu 1956 jako stíhací-bombardovací modifikace, která mohla nosit také protizemní neřízené rakety S-5, S-3K a S-24. Přišla do výzbroje v lednu 1961. Do výzbroje sovětské armády a armád spřátelených zemí byl dodáván v letech 1961 až 1971.
- 8. stíhací bombardovací pluk, dislokace Miroslawiec. Byl vyzbrojen letouny Su-22 M-4
- 40. stíhací bombardovací pluk, dislokace Świdwin. Byl vyzbrojen letouny Su-22 M-4

4. stíhací letecká divize, dislokace Malbork

- 2. stíhací letecký pluk, dislokace Goleniow. Byl vyzbrojen letouny MiG-21 PF . Byl to modernizovaný záchytný stíhač MiG-21 P výkonnějším motorem R-11F2-300, 60.6 kN a modifikovanou výstupní tryskou.
- 34. stíhací letecký pluk, dislokace Gdyni. Byl vyzbrojen letouny MiG-21 PF
- 41. stíhací letecký pluk, dislokace Malbork. Byl vyzbrojen MiG-21 bis. Ten navázal na verzi MF. Má nový motor R-25-300 s tahem 95 kN s forsáží. Tento motor má stejné vnější rozměry a montážní body jako starší R-11 a R-13 a může být instalován do draků starších verzí. Menší spotřeba nového motoru spolu s větší kapacitou nádrží (2800 litrů) zvětšily výkonnost letounu. Byl vybaven soudobou avionikou a také mohl nést nové IČ střely krátkého dosahu R-60. Hřbetní nástavba je větší než u verze MF ale menší než u verze SMT. Nový radar RP-22 SMA Safír umožňuje i omezený pohled do spodní polosféry.

Pomocné druhy vojenského letectva představovaly útvary průzkumné, vrtulníkové, dopravní a školní:

- 32. průzkumný letecký pluk,dislokovaný na letišti Sochaczew-Bielice. Byl vyzbrojen MiG-21 R (Rozkryvajuščij). Byl zkonstruován koncem 60.let na základě verze PFM , jako speciální průzkumný letoun. Elektronické vybavení nutné pro průzkumné účely potřebovalo další prostor v úzkém trupu, zrovna tak jako palivové nádrže pro větší zásobu paliva. Tento problém vyřešilo překonstruování hřbetní nástavby. Nová nádrž na 340 litrů paliva zvětšila kapacitu vnitřních nádrží na 2800 litrů. Pod křídla bylo možno zavěsit další dvě přídavné nádrže po 490 litrech.

- 37. vrtulníkový pluk, dislokace na letišti Leczyca. Byl vyzbrojen vrtulníky Mi-8T a Mi-171V
- 49. bitevní vrtulníkový pluk, dislokace na letišti Pruszcz-Gdański. Byl vyzbrojen Mi-2 a MI-24D
- 56. bitevní vrtulníkový pluk, dislokace letiště Inowroclawek Mi-2 a Mi-24V
- 13. dopravní letecký pluk, dislokace Kraków. Ve výzbroji měl pestrou sestavu letadel -An-2, An-12, An-26 a veterána letecké vojenské dopravy Il-14
- 36. dopravní letecký pluk, dislokace letiště hlavního města Varšavy. Byl pověřen přepravou pro potřebu vlády diplomatického sboru země. Byl vybaven dopravními letadly Tu-134, Jak-40 a Mi-8 salon.
- 45. školní bojový letecký pluk, dislokace Babimost. Byl vyzbrojen letouny MiG-15 bis a MiG-17UT
- 47. školní vrtulníkový pluk, dislokace letiště Nowe Miasto – Pilica. Byl vybaven vrtulníky Mi-2.
- celkově čtyři školní letecké pluky . Měly čísla a označená 58., 60., 61., a 66 školní letecký pluk. Byly na nich rozmístěny cvičné stroje TS-1

V polovině roku 1986 u vojenského letectva sloužilo 41 tisíc vojáků.

C/ PROTIVZDUŠNÁ OBRANA

Protivzdušná obrana státu byla tvořena třemi sbory PVO. Měla k dispozici široké spektrum prostředků aktivního pasivního sledování vzdušného prostoru země a blízkého okolí. Letecké síly sloužily ochraně celého vzdušného prostoru, prostředky raketových sil pak ochranu hlavních politických a ekonomických center země.
Tak jako u letectva se mi nepodařilo zjistit kde sídlilo velitelství PVO Polské republiky. Podíváme se tedy na dislokaci jeho hlavních sil.

1. sbor PVO, velitelství Varšava. Byl tvořen těmito silami:

- 1. stíhací letecký pluk, dislokován na letišti Mińsk Mazowiecki. Byl vyzbrojen letouny MiG-21bis a MiG-29 A. Ten byl původně navržen pro vedení vzdušného boje na krátké vzdálenosti jako náhrada typů MiG-21, MiG-23, a jako protivník amerických F-14, F-15, F-16 a F-18. Měl sloužit pro PVO malého území, strategických objektů a uskupení vojsk. Pro potřebu PVO tedy skoro akorát

Obrázek

- 10. stíhací letecký pluk, dislokace na letišti Lask. Byl vyzbrojen MiG-21bis

- 3. protiletadlová brigáda, dislokace kolem hlavního města Varšavy. Byla vyzbrojena:

+ stacionární raketový protiletadlový komplet S-75 Volchov. Byl určeny pro ničení letadel, pozemních i námořních cílů. Zde pouze vzdušné cíle. Možnost zásahu v okruhu 43 kilometrů a výškový dosah 30 kilometrů.
+ pozemní protiletadlový raketový systém malého dosahu určený k ničení letounů, řízených střel s plochou dráhou letu, bojových vrtulníků a jiných vzdušných cílů na přízemních, malých a středních výškách S-125 Něva. Systém je schopen automaticky sledovat až 6 vzdušných cílů současně a zároveň navádět 2 PLŘS. Vestavěná televizní kamera s dosahem až 25 kilometrů přispívá ke zvýšení odolnosti proti elektronickému rušení. Dosah byl 18 kilometrů

- 1. radiotechnická brigáda, dislokace okolo hlavního města Varšavy

2. sbor PVO, velitelství Bydgoszcz. Byl tvořen těmito silami:

- 9. stíhací letecký pluk, dislokace letiště Zegrze Pomorskie. Byl vyzbrojen letouny MiG-21bis

- 28. stíhací letecký pluk, dislokace na letišti Slupek. Byl vyzbrojen letouny MiG-23 MF. Byla to exportní varianta verze M určená pro členské země Varšavské smlouvy. Byl označován jako záchytný stíhací letoun.

- 4. protiletadlová brigáda, velitelství umístěno v obci Gdyni. Byla vyzbrojen PLRK S-75 Volchov a S-125 Něva

- 26. protiletadlová brigáda, velitelství umístěno ve městě Grafice. Byla vyzbrojen PLRK S-75 Volchov a S-125 Něva

- 78. protiletadlový pluk, dislokace velitelství prostor Mrzezino. Byl vyzbrojen PL systémem S-200V Angara. Šlo o stacionární protiletadlový raketový komplet vyvinutý k odrážení hromadných náletů strategického letectva včetně nosičů jaderných zbraní, k ničení velitelských stanovišť umístěných na letadlech a letadel typu AWACS a též k ničení strategických průzkumných letadel typu SR-71. Dostřel této verze byl 250 kilometrů a výškový dostup 29 kilometrů

Obrázek

2. radiotechnická brigáda, dislokace velení - městečko Szczecin

3. sbor PVO, velitelství Wroclaw. Byl tvořen těmito silami:

- 11. stíhací letecký pluk, dislokace letiště Wroclaw. Byl vyzbrojen letouny MiG-21bis

- 62. stíhací letecký pluk, dislokace letiště Poznań. Byl vyzbrojen letouny MiG-21bis

- 1. protiletadlová brigáda, velitelství dislokováno v obci Bytom. Byla vyzbrojena PLRK S-75 Volchov a S-125 Něva

- 79. protiletadlový pluk, velitelství dislokováno v Poznani, Byl vyzbrojen PLRK S-200V Angara

- 3. radiotechnická brigáda, dislokace město Wroclaw

V polovině roku 1986 u PVO sloužilo 52 tisíc vojáků.

Celkově se ve výzbroji armády Polské lidové republiky nacházelo v polovině roku 1986:
- 3330 tanků,
- 4850 BVP a obrněných transportérů,
- 81 odpalovacích zařízení taktických a operačně-taktických raket,
- 3060 dělostřeleckých prostředků a
- 435 protitankových kompletů.
Letectvo a PVOS disponovaly:
- 480 bojovými letouny, z nichž 108 bylo stíhacích bombardovacích,
- 43 bitevními vrtulníky.
- 98 bateriemi OZ PLŘS všech tří uvedených typů


D/ VOJENSKÉ NÁMOŘNICTVO POLSKÉ LIDOVÉ REPUBLIKY

Štáb vojenského námořnictva sídlil přístavním městě Gdaňsk. Délka pobřeží a přístup k Baltickému moři vedly k tomu, že Polsko mělo poměrně velké a solidně vybavené vojenské námořnictvo. Bylo vytvořena:

3. flotila lodí, přístav Gdyně

- samostatné lodě se stálým přístavem Gdyni. Šlo o jeden torpédoborec WARSZAWA, sovětské třídy . KAŠIN, a jedna fregata KASZUB – šlo o polský projekt 620.

- 1. oddíl raketových lodí, dislokace Gdyně. Byl vyzbrojen 12 raketovými čluny sovětské třídy OSA I

- 2. oddíl raketových lodí, dislokace Gdyně. Byl vyzbrojen 3 raketovými korvetami sovětská třídy TARANTUL I

- oddíl ponorek, dislokace Gdyně. Šlo:
- o jednu ponorku s názvem ORZEL, sovětská třída KILO což byl kód NATO pro ponorky tzv. „projektu 877“ nebo též Paltus, ale snad díky exportu do Polska se jí říká také „Varšavjanka“.
- a dvě ponorky DZIK a WILK – sovětského původu tzv. „projekt 641“, což byl v podstatě vylepšený projekt 611 (stejná výzbroj, ale větší ponor a dosah), a „611“ zase nebylo nic jiného než poctivá ruská kopírka staré dobré německé třídy XXI. V kódu NATO šlo o ponorky FOXTROT.

8. flotila pobřežní obrany, přístav Świnoujście

- 12. oddíl minolovek, dislokace Świnoujście. Byl vyzbrojen 12 minolovkami třídy T-43 a 15 minolovkami třídy 207

- 16. oddíl stíhačů ponorek, dislokace Świnoujście. Byl vyzbrojen 11 kutry třídy PILICA

- 8. námořní ženijní prapor, dislokace Dziwnow. Byl určen k demolicím přístavů, zatarasováním možných invazních pláží a v případě vlastní vyloďovací operace k zajištění ženijní podpory vlastní námořní pěchoty

- 8. protiletadlový oddíl, dislokace Miedzyzdroje. Byl vyzbrojen dvěmi bateriemi PLRK S-75 Volchov a dvěmi bateriemi ZSU-23-4 Šilka.

9. flotila pobřežní obrany, dislokace vojenský prostor Hel

- 11. oddíl stíhačů ponorek, dislokace Hel. Vyzbrojen 5 stíhači ponorek třídy FALA a 8 stíhači ponorek třídy GROZNY

- 4. a 5 oddíl námořních výsadkových plavidel, dislokaci neznám. Byl vyzbrojen 23 výsadkovými loděmi třídy POLNOCNY polských projekty 770 a 776.

- 13. oddíl minolovek, dislokace Hel. Vyzbrojen 12 minolovkami třídy ORLIK

- 43. námořní ženijní prapor, dislokace Hel-Borze. Jeho určení se mi nepodařilo zjistit

- 7. protiletadlový oddíl,dislokace Ustka . Byl vyzbrojen dvěmi bateriemi PLRK S-75 Volchov a dvěmi bateriemi ZSU-23-4 Šilka.

Letectvo vojenského námořnictva

- 16. speciální letecký pluk, dislokace Darlowie. Byl vyzbrojen vrtulníky MI-2 a hlavně vrtulníky Mi-14 PW . Byla to základní verze určená k boji proti ponorkám. Vybavení stroje zahrnuje vyhledávací radiolokátor, ponorný sonar, na zádi umístění detektor magnetických anomálií a akustické bóje.
Výzbroj je nesena ve dvou pumovnicích uvnitř trupu a je tvořena dvěma samonaváděcími torpédy, hlubinnými pumami a pravděpodobně i námořními minami.

Obrázek

Součást vojenského námořnictva dále představovaly Námořní vojenská akademie Gdyni, Výcvikové středisko vojenského námořnictva Ustka, 6. pluk radiotechnického průzkumu Gdyni, 11. spojovací pluk Wejherowo a 3. zabezpečovací pluk Gdyni.

V polovině roku 1986 u vojenského námořnictva sloužilo 22 tisíc vojáků.

Co na závěr? Jen pár slov o tom, čím tato armáda prošla po roce1988.

Polská lidová republika se v roce 1988 zavázala snížit početní stav své armády v následujících dvou letech o 40 tis. osob, 850 tanků, 700 obrněných transportérů, 900 dělostřeleckých prostředků a 80 bojových letounů. V roce 1989 skutečně proběhlo snížení počtů Polské lidové armády o 33 tis. osob, 400 tanků, 600 obrněných transportérů a 70 dělostřeleckých prostředků, což mimo jiné znamenalo reorganizaci 3. a 9. motostřelecké divize na skladové základny, redukci 7. divize námořní pěchoty na brigádu, společně se zrušením jedné raketové brigády. Zároveň došlo ke snížení podílu výdajů vynakládaných ze státního rozpočtu na armádu z 7,7 % na 5,5 % a zkrácení délky vojenské služby u absolventů vojenských kateder civilních vysokých škol z 12 na 5 měsíců. V roce 1990 proběhla reorganizace většiny tankových divizí (5., 11., 16. a 20.) na motostřelecké a jediná zachovaná tanková divize (10.) byla převedena na rámcové počty. Zároveň proběhla transformace 2. a 15. motostřelecké divize na skladové základny.

V roce 1999 se země stala členem Severoatlantické aliance - NATO a je jednou z 10 zemí přistoupivších k Evropské unii v květnu 2004.

Tímto druhým dílem bych tuto rozsáhlou práci ukončil. Postupně se pokusím dodat další spojenecké armády.

Přivítám jakékoliv doplňky,opravy a informace.

PříspěvekNapsal: 14/2/2009, 23:10
od Thór
Pátrač-skvělé.Doplinit něco po tobě, není v mých silách a možnostech.Jakýkoli článek od tebe je pro mě přínosem. Jednu otázku mám, s Poláky jsme neměli až tak dobré vztahy před WW II. Máš informace, zdali se z Polské strany tento přístup v růběhu dalších let změnil?

PříspěvekNapsal: 14/2/2009, 23:15
od Pátrač
Myslím Thóre, že se musíš vrátit ještě jednou nahoru a přečíst si druhý díl který jsem abych nevytvářel další téma připojil za tři diskusní příspěvky. Tam je to hlavní - organizace, výzbroj, dislokace.

Otázka vztahů Polsko - Československo je na dlouho ale sem to patří. Požádám pana michana, myslím si, že bude povolanější. Pokud nebude moci, pokusím se sám.

PříspěvekNapsal: 14/2/2009, 23:23
od Thór
Pátrač-mě naprosto postačí tvůj názor na věc, sdělený SZ.Naprosto chápu že je to nejenom OT, ale také trochu "ožehavé" téma. Pokud se pode mnou láme led, tak promiň..... :oops:

PříspěvekNapsal: 14/2/2009, 23:27
od Pátrač
Mě ožehavá témata nevadí. Věci mám rád jasné a je mi jasné že Poláci a Češi si lezou na nervy od 11.století. Takže pokud se do toho dám tak to bude stát za to. Když jsem dal 12 hodin práce do tohoto, dám je i do jiné věci.

PříspěvekNapsal: 14/2/2009, 23:33
od Thór
Pátrač-co na tu časovou náročnost říká pozorovatel-signalista, kterého tímto zudravím? Ta moje říká občas zcela nepublikovatelné věci....... :(

PříspěvekNapsal: 14/2/2009, 23:36
od Pátrač
Jelikož je to dcera, může maximálně mrčet. To můj kocour ten někdy jedí jak látka VX. Jednou mi hodí monitor na nohu a klávesnici přerazí o hlavu. A šmidra.

PříspěvekNapsal: 14/2/2009, 23:48
od Thór
Pátrač-bráško, já jsem predátor jen do okamžiku, než otevřu dveře od bytu, pak jsem už jenom oběť. Ale to už jsem dost mimo, takže těžce OT.......

Dělení Polska

PříspěvekNapsal: 15/2/2009, 02:05
od takaru
Dík za zajímavý článek. Domnívám se, že je nutné víc poukázat na dějinné souvislosti - tj. historii vztahu Polska k Rusku a Prusku na základě starších dějů. Myslím že není nutné opisovat - docela stručně a výstižně je to tady :

http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Blen%C3%AD_Polska

Následky všech dělení jsou srovnatelné s variantami vztahů : maďaři/ slováci, češi/němci a jiné. (Baskové/španělé, ....). Navíc v kombinaci s polským nacionalismem v dobrém smyslu slova.

ČauP 8o)

PříspěvekNapsal: 15/2/2009, 09:16
od Mantra
Jenom doplním vojenskou zajímavost, že polští vojáci zdraví dvěma prsty. Zdraví pouze v případě, když mají na hlavě baret, brigadýrku - rogatywka s polskou orlicí.

Pozdrav se provádí ukazováčkem a prostředníčkem, jak vidno na obrázku, malíček s prsteníčkem jsou v dlani překryté palcem. Dva vztyčené prsty znamenají Čest a Vlast.
Obrázek

Není jasné odkdy a jak tento pozdrav vznikl, existují tři verze:
Tradice založená Tadeuszem Kościuszkou, který dal tento pozdrav k přísaze v roce 1794. Druhá verze se datuje k roku 1815, kdy byla v polsku Ruská armáda a poláci tak zdravili cara Konstatina Pavloviče a pod těmi dvěma prsty měly kámen, který po něm chtěli hodit. Třetí verze je asi taková nejpravděpodobnější, že tak zdravili přeživší z Bitvy u Olszynky Grochowské v roce 1831, kdy hodně vojákům chyběly právě dva prsty a i tak zdravili svoje nadřízené.

Za druhé války mělo hodně poláků problém s tímto pozdravem v Anglii, kde je podobný pozdrav se třemi prsty používán skauty a tak jich bylo hodně uvězněno pro zesměšnování cizích vojáků a podezření z opilství. Když se vše vysvětlilo tak byly poláci donuceni zdravit celou rukou.

PříspěvekNapsal: 15/2/2009, 09:49
od michan
I zde na Palbě něco máme z historie Polska - té nejstarší:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2771
A potom i té historie ČSR - Polsko , meziválečné:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2411
Stejně jako celou touto kapitolou se tyto vztahy nesou:
V. díl ČSR, Mnichov 1938:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=197

PříspěvekNapsal: 15/2/2009, 12:18
od RAYTHEON
to Pátrač

Právě proto, že bývalý VVP Mimoň byl předán okupačním vojskům a ČSLA do něj v podstatě neměla přístup! Zajistit prostory pro soustředění divize není sranda!!

Laický dotaz na paliváře v.z.: doplnění PHM od CA bylo možné bez nějakých doprovodných opatření?

PříspěvekNapsal: 15/2/2009, 12:52
od Pátrač
Pan michan - děkuji za doplnění odkazů - já se přiznám, že jsem zdaleka všechno co na Palbě je, nestihl přečíct ale věděl jsem, že minimálně od Vás je zde o Polsku ledaskde psáno. Ale postupně to doháním.

Mantra - ale nepovídej. Že se Poláci zdraví dvěma prsty jsem věděl - mockrát jsem se s nimi setkal. Připadalo mi to takové svižné. Navíc jsem měl vždy pocit, že ke kázni přistupují poměrně volně. Ruce v kapsách při rozhovoru i s vysokým důstojníkem prostě neřešili a i voják se sapíkem se s generálem bavil jako rovný s rovným. To jsem jim i záviděl.

Ale jejich výkonnost byla příkladná a byli to spolehliví chlapi. A neviděl jsem, že by své velitele nerespektovali. Dělali na mě dobrý dojem a dodnes na ně a spolupráci s nimi rád vzpomínám.

Rytheon - myslím si, že to až tak zlé nebylo. Od roku 1982 do roku 1987 jsem na Mimoni strávil nejeden týden a bylo tam i dost našich jednotek a předsunutých skupin.
Vzhledem k citlivosti toho co v popisované věci probíhalo a k tomu, že se tam plánovala a procvičovala intervence proti jiné suverénní zemi, byla volba jednoduchá. Podotýkám, že celé to měli v režii sověti - tímto si pohlídali zda to probíhá jak má.

Doplňování PHM u pozemního vojska? Dobře, to je na delší text, ale protože Pátrač je kamarád, do tří dnů bude v ČSLA podrobný článek. Já už na něm ze stavovské hrdosti pracuji. :D

takaru - možná ano ale jak jsem psal šlo mi prioritně o sílu jejich amády. První díl jsem dal jako úvod, aby bylo jasnější, že ta armáda stála na pevných základech polské národní hrdosti a ta hrdost byla podložená tradicemi a vírou ve vlastní sílu. Pokud se na to cítíš, máš volné pole.

PříspěvekNapsal: 15/2/2009, 15:23
od Buhele
Nechtěl by ses Pátrači rozepsat o vlastních zkušenostech s polskými vojáky?
Dvě,tři historky častou řeknou víc než xstránkový seznam cvičení.

PříspěvekNapsal: 16/2/2009, 09:20
od Destroyman
Jen technická k těm ponorkám: Foxtrot a Kilo jsou kódy NATO, Poláci jim asi říkali jinak. Foxtrot byl tzv. „projekt 641“, což byl v podstatě vylepšený projekt 611 (stejná výzbroj, ale větší ponor a dosah), a „611“ zase nebylo nic jiného než důsledná ruská kopírka staré dobré německé třídy XXI. Dönitz asi zíral s otevřenou papulou, když ho pustili z basy... :D
BTW, jedna XXI je dodnes k vidění v Brémách.
Třída Kilo je zase tzv. „projekt 877“ nebo též Paltus, ale snad díky exportu do Polska se jí říká také „Varšavjanka“. Myslím, že Rusové, Číňani, Indové, Íránci a možná bůhvíkdo ještě je mají ve službě taky dodnes (ale ruku do ohně bych za to nedal).

PříspěvekNapsal: 16/2/2009, 09:32
od Vallun
Destroyman - Kila určitě ještě slouží v mnoha námořnictvech po světě. Čínani se snaží, pokud vím, o nějakou vlastní přestavbu, modernizaci..