Z toho 15 mld. dolarů Kuvajtu a zbylých 15 mld. Saúdské Arábii. Má však dobře vycvičenou a zorganizovanou armádu v celé oblasti (na konci Irácko-Iránské války má vojenskou převahu a mír přichází ze strany Iránu), takže obsazení Kuvajtu 2. srpna 1990 mělo být nátlakem o odkladu nebo zrušení dlužných částek.
3. srpna je z iniciativy jordánského krále Husajna navržena konference čtyř států - tj. ještě Egypta a Saúdské Arábie. Saddám však obratem odmítá, což je bráno v arabském světě jako urážka - je to stejné jako rychlé uzavření obchodu bez dohadování se o ceně. Rychlé Saddámovo odmítnutí bylo způsobené pravděpodobně těmito faktory:
1. Cítí se vojensky nejsilnější v oblasti (má kvalitní a vycvičenou armádu díky konfliktu osmiletému konfliktu s Iránem, zvláště republikánské gardy)
2. Má k dispozici rakety Scud s chemickými hlavicemi
3. Vzhledem ke strachu z atentátu necestuje mimo území Iráku, pokud je to nutné, vysílá dvojníka. Ale na tak důležité a delikátní jednání se pravděpodobně vyslání dvojníka obával.
Nátlak silou (raketami Scud) má opačný výsledek. Saúdská Arábie jako druhý dlužník se obává, aby Saddám nyní nezaútočil proti ní. Proto již 6. srpna žádá USA o ochranu svého vzdušného prostoru (první letka US), je to spíše jen demostrativní čin, ale má delekosáhlé důsledky.
Do konce listopadu probíhají politická jednání na půdě OSN, po přijetí rezoluce 678 začíná velká logististká operace přemístění jednotek USA a dalších států vzniklé koalice do Saúdské Arábie.
Také ve štábu USA, které se (jak jinak, že?
) ujímá vrchního velení celé operace.Chtěl bych zde zmínit pouze politické pozadí celé protiirácké koalice. OSN v této době přijala několik rezolucí, vztahující se k oblasti. Všimněte si rezolucí ohledně Izraele a Sýrie. Bez vyřešení těchto bodů - tj. uspokojení jejich zájmů nemohla být zahájena akce Pouštní bouře. Problematická zde byla hlavně pozice Sýrie, která podporovala v Irácko-Iránské válce Irák (plynula to většina zbrojních dodávek) ale z politického hlediska po odmítnutí jednání bylo výhodné se přidat na stranu koalice (kalkukovala pravděpodobně s tím, že po porážce Iráku se stane nejsilnějším hráčem, což se v současné době potvrzuje - na pacifikaci Iráku získala Sýrie a Irán). V podstatě se dá říci, že bez "neutrality" Sýrie by průběh letecké kampaně nebyl tak jednoduchý, protože jednotky koalice by nemohly zaútočit na aktivní radary, zničení pasivního systému Ramona by bylo ještě složitější.
Přehled přijatých rezolucí OSN vztahujících se k této oblasti:
Rezoluce 681 : Territories occupied by Israel (20 prosinec)
Rezoluce 679 : Israel-Syrian Arab Republic (30 listopad)
Rezoluce 678 : Iraq-Kuwait (29 listopad)
Rezoluce 677 : Iraq-Kuwait (28 listopad)
Rezoluce 676 : Iraq-Islamic Republic of Iran (28 listopad)
Rezoluce 674 : Iraq-Kuwait (29 říjen)
Rezoluce 673 : Territories occupied by Israel (24 říjen)
Rezoluce 672 : Territories occupied by Israel (12 říjen)
Rezoluce 671 : Iraq-Islamic Republic of Iran (27 září)
Rezoluce 670 : Iraq-Kuwait (25 září)
Rezoluce 669 : Iraq-Kuwait (24 září)
Rezoluce 667 : Iraq-Kuwait (16 září)
Rezoluce 666 : Iraq-Kuwait (13 září)
Rezoluce 665 : Iraq-Kuwait (25 Srpen)
Rezoluce 664 : Iraq-Kuwait (18 Srpen)
Rezoluce 662 : Iraq-Kuwait (9 Srpen)
Rezoluce 661 : Iraq-Kuwait (6 Srpen)
Rezoluce 660 : Iraq-Kuwait (2 Srpen)
V některých zdrojích k Válce v zálivu naleznete chybně uváděnou rezoluci 673 místo 678 (s ultimátem 15.1.), ale je těžké rozlišit, kdo od koho opisoval:
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lka_v_Z%C3%A1livu
http://www.legionar.org/s_leg/index.php ... 9f9cc0ca81
http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=3691