[align=left] Vzhledem k tomu, že se předchozí diskuze na toto téma zvrhla v přednášku ze základů elektroniky, raději založím nové téma. Takže:
Ono se řekne: Radioelektronický boj. Ale co to vlastně znamená? Samotný výraz "Radioelektronický boj" je již historický a v současné době se již nepoužívá. Původně totiž existovaly (na východě i západě) složky, jejichž určením byl "Radiový průzkum" (zabýval se komunikací), "Radiotechnický průzkum" (zabýval se technickými signály - radary, navigace ...) a "Radioelektronický boj" (rušil na zakázku cokoli) . Jednotky zajišťující různé druhy průzkumu působily samostatně a samostatně působily i složky provádějící rušení. Tehdy byla tato organizace postačující. Na bojišti nebylo ještě radioelektronických prostředků velké množství. Navíc pásma a druhy signálů používané pro komunikaci a používané pro technické určení byly diametrálně odlišné. Proto každá složka disponovala svou specializovanou technikou, nepoužitelnou ve druhé oblasti.
Od poloviny 70. let začalo docházet k rozsáhlé elektronizaci bojiště a od 90. let k jeho digitalizaci. To vedlo k vzájemné provázanosti a integraci různorodých systémů v ozbrojených silách. Také jednotlivé prostředky, využívající radiových signálů, používají stejná pásma a druhy signálů pro velmi odlišné účely. Proto bylo nutno tyto složky sjednotit a současně s tím se začal používat výraz "Elektronický boj" (EB).
Podle anglické terminologie má EB obvykle složky: ESM, ECM, ECCM.
ESM (Electronic Support Measures)
Elektronická podpůrná opatření jsou určena hlavně k zajištění všech dostupných informací o elektronických prostředcích protivníka. Jednou z jejich částí je i SIGINT (SIGnal INTelligence). SIGINT se dále dělí na COMINT (COMmunication INTelligence) a ELINT (ELectronic INTelligence).
COMINT se zabývá tím, čemu se v České kotlině zvyklo říkat "rádiový odposlech". To je lehce nepřesné označení, protože odposlech se provádí nejen z radiové komunikace, ale i z metalických a optických vedení, laserových pojítek apod.
ELINT se zabývá všemi ostatními signály, které nepřenášejí informace. Jsou to zejména radary. Patří mezi ně však i navigační systémy, naváděcí systémy zbraní, různé telemetrie atd.
Na základě informací získaných použitím ESM dojde k rozhodnutí, proti kterým elektronickým prostředkům protivníka použít ECM.
ECM (Electronic Counter Measures)
Elektronická protiopatření jsou asi tou nejznámější součástí EB. Jedná se o opatření za účelem omezení či znemožnění činnosti elektronických prostředků protivníka. Přeloženo do lidštiny to znamená rušení a jiné druhy zpříjemňování života spojařům. Dále se mezi to počítá rušení (aktivní i pasivní) radarů, narušování činnosti navigací, nabourávání počítačových sítí...
ECCM (Electronic Counter Counter Measures)
Elektronická proti proti opatření podniká protivník, pokud to není absolutní tupoun. Pokud proti němu zavedeme ECM, asi si nenechá všechno beztrestně zarušit. Podnikne protiopatření, mezi která patří změny frekvencí, kódů, časů vysílání apod. Mezi nepříliš elektronická, ale o to účinnější ECCM patří 500kg puma padlá na náš rušič.
To byl takový lehký úvod do teorie EB. Chápu, že Tiger nebo FW-190 jsou zajímavější témata. Napište, zda by jste měli zájem o pokračování, popř. na jaké téma z této oblasti.
Radioelektronický boj 2 - teorie a praxe
Radioelektronický boj 2 - teorie a praxe
Naposledy upravil(a) Barrymore dne 21/12/2007, 17:12, celkem upraveno 1 x.
Myslím, že původní téma Radioelektronický boj by se mělo přejmenovat na "Systémy s rozprostřeným spektrem" a toto téma přejmenovat na sekci "Elektronický boj" a zavést jako samostatnou kapitolu.
Barrymore to bere za dobrý konec a jelikož je člověk od zdroje a aktuálních informací, nezbývá než doufat, že přinese zajímavé informace, než ho to tu přestane bavit nebo spáchá sebevraždu tupou lžící
Barrymore to bere za dobrý konec a jelikož je člověk od zdroje a aktuálních informací, nezbývá než doufat, že přinese zajímavé informace, než ho to tu přestane bavit nebo spáchá sebevraždu tupou lžící
Barrymore - pro inspiraci ( radit bych si netroufal)
1/ Prostředky REB a jejich vývoj po ww2 ( pokud vlastníš nějaké podklady či znalosti) - základní názvosloví.
2/ Pokud máš znalosti - použití ve válečných konfliktech po ww2 ve 20. století.
3/ Současnost, rozdělení dle využití.
4/ Možnosti a technologická současnost ( pochopitelně dostupná), technické prostředky.
Jsem mimo mísu, ber to jen jako návod a urči si osnovu sám.
Je tady hodně lidí, kteří to uvítají. Určitě bude i oponování a může se zrodit dobrá věc.
1/ Prostředky REB a jejich vývoj po ww2 ( pokud vlastníš nějaké podklady či znalosti) - základní názvosloví.
2/ Pokud máš znalosti - použití ve válečných konfliktech po ww2 ve 20. století.
3/ Současnost, rozdělení dle využití.
4/ Možnosti a technologická současnost ( pochopitelně dostupná), technické prostředky.
Jsem mimo mísu, ber to jen jako návod a urči si osnovu sám.
Je tady hodně lidí, kteří to uvítají. Určitě bude i oponování a může se zrodit dobrá věc.
Přes svátky jsem si probral, co mám v PC, tak to sem budu postupně dávat.
Říká se, začněme od Adama. V případě tohoto tématu spíše od Bella. Už od prvních pokusů o spojení po kabelu bylo všem armádám jasné, že se bude jednat o revoluci ve válečnictví. Linkové spojení poskytlo vysokou operativnost velení podél dlouhé fronty. Již nebylo nutno se spoléhat na posly a spojky, běhající seč jim síly stačí, mezi jednotlivými štáby. Během několika let se armády hlavních velmocí staly životně závislé na fungujícím spojovacím systému.
Rychlé a spolehlivé spojení však dává nepříteli strategickou výhodu, proto se také od prvních pokusů o zavádění spojovacích prostředků začaly objevovat pokusy toto spojení narušovat a odposlouchávat. Už nebylo nutno čekat v záloze poblíž cest a přepadat rychle jedoucí spojky na koních. Hlavním prostředkem získávání informací o protivníkovi se staly kleště, nůž, kousek kabelu a sluchátka.
Krátce před první sv. válkou se začaly ve výzbroji armád objevovat první radiové stanice. V té době se jednalo pouze o velká, silně nemobilní zařízení. Jejich jedinou výhodou bylo však to, že při přerušení linkového spojení bylo možno stále udržovat komunikaci. V té době se o rušení jako takovém neuvažovalo. Za vrchol elektronického boje se považoval odposlech protivníkovy komunikace.
Právě v tomto období začíná světová válka. A v jejích prvních hodinách také příběh, který ukazuje, k jak neuvěřitelným událostem může dojít:
Začíná I.světová válka. Neuběhne ani dvacet hodin a vyplouvá britská loď s tajným cílem. V noci tajně zakotví u holandského břehu. Ze dna vyzdvihuje podmořský kabel vedoucí z Německa a přeřízne jej. Německo tak přichází o relativně bezpečné dálnopisné spojení se svými ambasádami a všechny depeše musí zasílat vzduchem - rádiem. Angličané tyto depeše zachycují a snaží se je vyluštit. Většina depeší je zašifrována podle různých kódových knih. Získanými telegramy se zabývá tzv. místnost č.40. V této místnosti je umístěno britské dešifrovací oddělení. Intenzívně zde od začátku války pracuje 40 lidí. Posuňme se na naší pouti historií dále. Je rok 1917. Po třech letech práce se kryptoanalytikům podařilo úspěšně proniknout do některých německých systémů. Na evropském válčišti zuří krutá válka, žádná ze stran nemůže získat rozhodující převahu. Válka zřejmě uvízla na mrtvém bodě, v zákopech umírají a strádají naprosto zbytečně tisíce lidí. Anglie žádá USA o pomoc. Spojené státy váhají, chtějí zůstat neutrální a do války se nechtějí zapojit. Angličanům je přitom jasné, že vstup USA do války by zásadním způsobem ovlivnil výsledek války. Němci naopak chtějí, aby USA zůstalo neutrální. Zlom nastává, když se novým německým ministrem zahraničí tává Zimmermann. V Německu se připravuje nová ofenzíva a současně bylo rozhodnuto zahájit bezpodmínečnou ponorkovou válku. Totální blokáda Anglie má přinést Německu převahu. Současně se však němečtí generálové bojí reakce USA.
Zimmermann vymýšlí plán, jak odvrátit pozornost USA od dění v Evropě. Jeho plán však bude díky luštitelům v místnosti č.40 odhalen a místo vítězství Německa vtáhne do války USA a přinese pád Německa a Rakouska-Uherska. O co šlo? Zimmermann chce využít dlouhodobých rozporů mezi Mexikem a USA o společnou hranici.Oznamuje proto mexické vládě, že Německo započne v nejbližší době totální blokádu Anglie. Německo má zájem, aby se vojska USA neobjevila na evropském válčišti. Nabízí tedy Mexiku dostatečné dodávky zbraní a jiného materiálu za slib, že Mexiko v případě, že by se Amerika chtěla zapojit do války v Evropě, zaútočí na jižní hranici USA. Amerika by pak určitě zůstala mimo evropské válčiště a snažila se vyřešit své vlastní problémy. Uvědomme si, že tehdejší USA ještě nebyly tou velmocí jakou jsou dnes a navíc přesun vojenských jednotek na evropské válčiště byl komplikovaným technickým problémem. Amerika by pravděpodobně zůstala v omezené válce o své hranice s Mexikem. Telegram s touto naprosto neuvěřitelnou a supertajnou nabídkou byl odeslán z Berlína na německé velvyslanectví do Washingtonu rádiem 17.1.1917. Zde byl přepsán a poslán dálnopisem na zastupitelství v Mexiku a následně předán mexické vládě. Ještě dříve, než se telegram dostal do Mexika, byl šifrový text k dispozici luštitelům v místnosti č.40. Luštitelé měli několik "kořistí", kódová kniha s kódem 13042 však k dispozici nebyla. Jednalo se o kód diplomatický a ten byl tedy pochopitelně méně dostupný než polní válečné kódy. Přesto se luštitelům podařilo knihu za tři roky pilné práce částečně rekonstruovat. Odeslaný telegram obsahoval 150 kódů. Po převodu prvních kódů luštitelé pochopili, že zde mají něco velice důležitého.
Zde jsou autentické kódy, které luštitelé horečně přepisovali ze své rekonstruované kódové knihy:
13347 vypuknutí
39689 USA
5905 válka
98092 ponorka
14936 neomezená
97556 Zimmerman
Vzrušením pravděpodobně nemohli dýchat. Pochopili, že to, co mají v ruce, je diplomatická bomba. Její zveřejnění by mohlo zatáhnout USA do války a to by znamenalo pro Němce jistou porážku. Ano, mají jasný důkaz, že Německo podněcuje válku na americké půdě!
Získaný otevřený text předali veliteli luštitelského oddělení admirálovi Hallovi. Ten věděl, že telegram nelze jen tak zveřejnit nebo předat USA. Nejprve se musí vyřešit věčné dilema kryptoanylýzy - jak využít získanou informaci, aby se protivník nedozvěděl, že jste prolomili jeho kód. Američané určitě obsah zveřejní a Angličané potřebují mít možnost monitorovat i nadále obsah německé diplomatické pošty. Hall vymyslel vynikající plán – přijtelnou legendu.
Musí Američany i Němce přesvědčit, že telegram získali již v otevřené podobě. Je pravděpodobné, že by Němci neuvěřili, že se jej podařilo získat na ambasádě ve Washingtonu. Budou tedy tvrdit, že se jej podařilo získat od podplacených státních úředníků, kteří se k němu dostali v Mexiku. Jenže byl zde problém. Hall měl k dispozici pouze ten telegram, který byl zaslán z Německa. Text poslaný telegrafem z Washingtonu se mohl lišit. Anglie tedy rychle úkoluje svého informátora v Mexiku (známého jen jako pana H). Agent musí získat telegram, který byl zaslán na ambasádu v Mexiku (za jakoukoliv cenu). Pan H. se vloupal do telegrafní společnosti Western Union v Mexiku a zde skutečně kopii příslušného telegramu získal. Text se opravdu lehce lišil (například byl podepsán již velvyslancem ve Washingtonu). Hall jásal - tyto rozdíly budou „důkazem“ , že Britové předali Američanům telegram získaný v Mexiku, nikoliv telegram, který byl poslán z Evropy do Ameriky. Anglie předává telegram do USA a současně informuje, jak jej "získala". Američané a Němci legendě uvěří. Plán vyšel perfektně i z hlediska politického záměru. Američané po zveřejnění obsahu vycházejí do ulic a žádají vyhlášení války Německu, během šesti týdnů Amerika skutečně do války vstupuje. Z války v Evropě se tak stává první válka světová. Zaměstnanci místnosti č.40 a další zasvěcenci ještě desítky let udrželi své tajemství. Nikdo mimo nich totiž netušil, že se jim podařilo změnit dějiny.
Tento příběh názorně ukazuje, že narozdíl od mínění většiny lidí, jediným úkolem jednotek elektronického boje není zarušit, co se dá i nedá. Rušení elektronického zdroje se provádí až v okamžiku, kdy je to nutné. Případně se rušit ani nezačne. Dále ukazuje, že elektronický boj, zvláště pak SIGINT neposkytuje výsledky "na zakázku". Jde o dlouhodobou anylýzu získaných informací. Zahájit vedení elektronického boje, potažmo ESM, až v okažiku prvního výstřelu, je zbytečné. Elektronický průzkum na taktické, operační i strategické úrovni vede i v míru každý stát. A ten stát, který to popírá, ho vede také.
Zdroje:
www.crypto-world.info
osobní zážitky a zkušenosti
Říká se, začněme od Adama. V případě tohoto tématu spíše od Bella. Už od prvních pokusů o spojení po kabelu bylo všem armádám jasné, že se bude jednat o revoluci ve válečnictví. Linkové spojení poskytlo vysokou operativnost velení podél dlouhé fronty. Již nebylo nutno se spoléhat na posly a spojky, běhající seč jim síly stačí, mezi jednotlivými štáby. Během několika let se armády hlavních velmocí staly životně závislé na fungujícím spojovacím systému.
Rychlé a spolehlivé spojení však dává nepříteli strategickou výhodu, proto se také od prvních pokusů o zavádění spojovacích prostředků začaly objevovat pokusy toto spojení narušovat a odposlouchávat. Už nebylo nutno čekat v záloze poblíž cest a přepadat rychle jedoucí spojky na koních. Hlavním prostředkem získávání informací o protivníkovi se staly kleště, nůž, kousek kabelu a sluchátka.
Krátce před první sv. válkou se začaly ve výzbroji armád objevovat první radiové stanice. V té době se jednalo pouze o velká, silně nemobilní zařízení. Jejich jedinou výhodou bylo však to, že při přerušení linkového spojení bylo možno stále udržovat komunikaci. V té době se o rušení jako takovém neuvažovalo. Za vrchol elektronického boje se považoval odposlech protivníkovy komunikace.
Právě v tomto období začíná světová válka. A v jejích prvních hodinách také příběh, který ukazuje, k jak neuvěřitelným událostem může dojít:
Začíná I.světová válka. Neuběhne ani dvacet hodin a vyplouvá britská loď s tajným cílem. V noci tajně zakotví u holandského břehu. Ze dna vyzdvihuje podmořský kabel vedoucí z Německa a přeřízne jej. Německo tak přichází o relativně bezpečné dálnopisné spojení se svými ambasádami a všechny depeše musí zasílat vzduchem - rádiem. Angličané tyto depeše zachycují a snaží se je vyluštit. Většina depeší je zašifrována podle různých kódových knih. Získanými telegramy se zabývá tzv. místnost č.40. V této místnosti je umístěno britské dešifrovací oddělení. Intenzívně zde od začátku války pracuje 40 lidí. Posuňme se na naší pouti historií dále. Je rok 1917. Po třech letech práce se kryptoanalytikům podařilo úspěšně proniknout do některých německých systémů. Na evropském válčišti zuří krutá válka, žádná ze stran nemůže získat rozhodující převahu. Válka zřejmě uvízla na mrtvém bodě, v zákopech umírají a strádají naprosto zbytečně tisíce lidí. Anglie žádá USA o pomoc. Spojené státy váhají, chtějí zůstat neutrální a do války se nechtějí zapojit. Angličanům je přitom jasné, že vstup USA do války by zásadním způsobem ovlivnil výsledek války. Němci naopak chtějí, aby USA zůstalo neutrální. Zlom nastává, když se novým německým ministrem zahraničí tává Zimmermann. V Německu se připravuje nová ofenzíva a současně bylo rozhodnuto zahájit bezpodmínečnou ponorkovou válku. Totální blokáda Anglie má přinést Německu převahu. Současně se však němečtí generálové bojí reakce USA.
Zimmermann vymýšlí plán, jak odvrátit pozornost USA od dění v Evropě. Jeho plán však bude díky luštitelům v místnosti č.40 odhalen a místo vítězství Německa vtáhne do války USA a přinese pád Německa a Rakouska-Uherska. O co šlo? Zimmermann chce využít dlouhodobých rozporů mezi Mexikem a USA o společnou hranici.Oznamuje proto mexické vládě, že Německo započne v nejbližší době totální blokádu Anglie. Německo má zájem, aby se vojska USA neobjevila na evropském válčišti. Nabízí tedy Mexiku dostatečné dodávky zbraní a jiného materiálu za slib, že Mexiko v případě, že by se Amerika chtěla zapojit do války v Evropě, zaútočí na jižní hranici USA. Amerika by pak určitě zůstala mimo evropské válčiště a snažila se vyřešit své vlastní problémy. Uvědomme si, že tehdejší USA ještě nebyly tou velmocí jakou jsou dnes a navíc přesun vojenských jednotek na evropské válčiště byl komplikovaným technickým problémem. Amerika by pravděpodobně zůstala v omezené válce o své hranice s Mexikem. Telegram s touto naprosto neuvěřitelnou a supertajnou nabídkou byl odeslán z Berlína na německé velvyslanectví do Washingtonu rádiem 17.1.1917. Zde byl přepsán a poslán dálnopisem na zastupitelství v Mexiku a následně předán mexické vládě. Ještě dříve, než se telegram dostal do Mexika, byl šifrový text k dispozici luštitelům v místnosti č.40. Luštitelé měli několik "kořistí", kódová kniha s kódem 13042 však k dispozici nebyla. Jednalo se o kód diplomatický a ten byl tedy pochopitelně méně dostupný než polní válečné kódy. Přesto se luštitelům podařilo knihu za tři roky pilné práce částečně rekonstruovat. Odeslaný telegram obsahoval 150 kódů. Po převodu prvních kódů luštitelé pochopili, že zde mají něco velice důležitého.
Zde jsou autentické kódy, které luštitelé horečně přepisovali ze své rekonstruované kódové knihy:
13347 vypuknutí
39689 USA
5905 válka
98092 ponorka
14936 neomezená
97556 Zimmerman
Vzrušením pravděpodobně nemohli dýchat. Pochopili, že to, co mají v ruce, je diplomatická bomba. Její zveřejnění by mohlo zatáhnout USA do války a to by znamenalo pro Němce jistou porážku. Ano, mají jasný důkaz, že Německo podněcuje válku na americké půdě!
Získaný otevřený text předali veliteli luštitelského oddělení admirálovi Hallovi. Ten věděl, že telegram nelze jen tak zveřejnit nebo předat USA. Nejprve se musí vyřešit věčné dilema kryptoanylýzy - jak využít získanou informaci, aby se protivník nedozvěděl, že jste prolomili jeho kód. Američané určitě obsah zveřejní a Angličané potřebují mít možnost monitorovat i nadále obsah německé diplomatické pošty. Hall vymyslel vynikající plán – přijtelnou legendu.
Musí Američany i Němce přesvědčit, že telegram získali již v otevřené podobě. Je pravděpodobné, že by Němci neuvěřili, že se jej podařilo získat na ambasádě ve Washingtonu. Budou tedy tvrdit, že se jej podařilo získat od podplacených státních úředníků, kteří se k němu dostali v Mexiku. Jenže byl zde problém. Hall měl k dispozici pouze ten telegram, který byl zaslán z Německa. Text poslaný telegrafem z Washingtonu se mohl lišit. Anglie tedy rychle úkoluje svého informátora v Mexiku (známého jen jako pana H). Agent musí získat telegram, který byl zaslán na ambasádu v Mexiku (za jakoukoliv cenu). Pan H. se vloupal do telegrafní společnosti Western Union v Mexiku a zde skutečně kopii příslušného telegramu získal. Text se opravdu lehce lišil (například byl podepsán již velvyslancem ve Washingtonu). Hall jásal - tyto rozdíly budou „důkazem“ , že Britové předali Američanům telegram získaný v Mexiku, nikoliv telegram, který byl poslán z Evropy do Ameriky. Anglie předává telegram do USA a současně informuje, jak jej "získala". Američané a Němci legendě uvěří. Plán vyšel perfektně i z hlediska politického záměru. Američané po zveřejnění obsahu vycházejí do ulic a žádají vyhlášení války Německu, během šesti týdnů Amerika skutečně do války vstupuje. Z války v Evropě se tak stává první válka světová. Zaměstnanci místnosti č.40 a další zasvěcenci ještě desítky let udrželi své tajemství. Nikdo mimo nich totiž netušil, že se jim podařilo změnit dějiny.
Tento příběh názorně ukazuje, že narozdíl od mínění většiny lidí, jediným úkolem jednotek elektronického boje není zarušit, co se dá i nedá. Rušení elektronického zdroje se provádí až v okamžiku, kdy je to nutné. Případně se rušit ani nezačne. Dále ukazuje, že elektronický boj, zvláště pak SIGINT neposkytuje výsledky "na zakázku". Jde o dlouhodobou anylýzu získaných informací. Zahájit vedení elektronického boje, potažmo ESM, až v okažiku prvního výstřelu, je zbytečné. Elektronický průzkum na taktické, operační i strategické úrovni vede i v míru každý stát. A ten stát, který to popírá, ho vede také.
Zdroje:
www.crypto-world.info
osobní zážitky a zkušenosti
A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."
OK, OK - díky.
Vem nás sebou, táhni nás a vem sebou RAYTHEON.
Když nebudeme rozumět - zeptáme se. Když budeme mít něco na doplnění - doplníme, nebo budeme oponovat.
Je to velice zajímavý obor, nezbytný ke každému kroku válečnictví ( vzal jsi to ještě hlouběji, k ww1 - OK).
Klidně si to pak nazvy: 1/ Úvod .
2/ .....
3/...
Otevři si u toho samostatně pod tím téma.
Věřím, že i admini to uvítají.
Za sebe to velice doporučuji, neboť u toho budou rozdílná témata technická, popisná a také použití.
Vem nás sebou, táhni nás a vem sebou RAYTHEON.
Když nebudeme rozumět - zeptáme se. Když budeme mít něco na doplnění - doplníme, nebo budeme oponovat.
Je to velice zajímavý obor, nezbytný ke každému kroku válečnictví ( vzal jsi to ještě hlouběji, k ww1 - OK).
Klidně si to pak nazvy: 1/ Úvod .
2/ .....
3/...
Otevři si u toho samostatně pod tím téma.
Věřím, že i admini to uvítají.
Za sebe to velice doporučuji, neboť u toho budou rozdílná témata technická, popisná a také použití.
Pro případné zájemce o bližší popis organisace odposlechů komunikace protivníka za WWII upozorňuji na tyto publikace:
1. Kenneth Macksey "Spojaři"
ISBN 80-7341-283-7
vydalo nakladatelství BB/art v roce 2004
Počet stran 303
2. Günther W. Gellermann "…A Naslouchali pro Hitlera…."
ISBN 80-901693-8-4
vydalo nakladatelství Bonus A v roce 1995
Počet stran 340
V druhé publikace je popsán způsob ochrany telefonického spojení UK - USA které bylo považováno za natolik bezpečné, že ho používali také Churchill a Roosevelt. Do tohoto spojení se jim Němci dokázali nabourat, v knize jsou ukázky některých zachycených rozhovorů.
1. Kenneth Macksey "Spojaři"
ISBN 80-7341-283-7
vydalo nakladatelství BB/art v roce 2004
Počet stran 303
2. Günther W. Gellermann "…A Naslouchali pro Hitlera…."
ISBN 80-901693-8-4
vydalo nakladatelství Bonus A v roce 1995
Počet stran 340
V druhé publikace je popsán způsob ochrany telefonického spojení UK - USA které bylo považováno za natolik bezpečné, že ho používali také Churchill a Roosevelt. Do tohoto spojení se jim Němci dokázali nabourat, v knize jsou ukázky některých zachycených rozhovorů.