7,62mm samonabíjecí puška vz. 52 (52/57)
Napsal: 12/2/2006, 00:34
7,62mm samonabíjecí puška vz. 52 (52/57)
Druhá světová válka znamenala konec používaní výkonného puškového střeliva pro pěchotní zbraně (pušky). Náboj mě značný výkon kterého již nebylo v boji možno využít. Dostřel až 4 km byl pro reálné použití nepraktický, pěchota již na takovou vzdálenost boj nevedla. Zkušenosti ukázaly, že reálný boj probíhá na vzdálenost cca 400 m a navíc se na bojišti ve větší míře objevil lehký kulomet. Puškový náboj měl navíc větší rozměry a voják nesl pouze omezený počet nábojů. Již za války se objevily první náboje se zmenšeným výkonem, předobraz to nábojů pro poválečné automatické pušky. Byl to americký náboj 7,62x33 pro karabiny M1, německý náboj 7,92x33 vz. 43 Polte a i rozšířený sovětský náboj 7,62x39 vz.43 vznikl za války.
Československá armáda po roce 1945 uvažovala o zavedení nového zkráceného puškového náboje pro samonabíjecí pušku a lehký kulomet. Původně mělo jít o náboj ráže 7,5 mm. Pro něj se zkoušely tři prototypy samonabíjecích pušek – ČZ 147 z ČZ Strakonice, ZJ 481 a ZK 472 Zbrojovky Brno. V roce 1952 však bylo rozhodnuto o vývoji náboje ráže 7,62 označovaného jako „7,62mm krátký náboj vz.52“. Tento náboj byl používán v samonabíjecí pušce vz. 52 a v lehkém kulometu vz. 52. Dále několik vět o samonabíjecí pušce
Jak jsem již výše uvedl, čs. armáda uvažovala po válce zavést automatickou zbraň s novým nábojem. Během roku 1949 se objevuje nový strakonický prototyp ČZ 493 který je po vojskových zkouškách uznán společně s ZK 472 uznán za způsobilý k výrobě. Přesto dochází k novým zkouškám a nakonec je rozhodnuto nepokračovat ve vývoji zbraně s nábojem ráže 7,5 mm. MNO uložilo v srpnu 1950 rekonstruovat prototypy ČZ 493 a ZK 472 pro náboj ráže 7,62 mm. Po dalších zkouškách bylo rozhodnuto rekonstruovat pro nový náboj prototyp ČZ 493.
V České zbrojovce Strakonice tak vzniká prototyp ČZ 502. Výsledky zkoušek proběhly dokázaly, že se jedná o spolehlivou zbraň, kladně jsou hodnoceny ovladatelnost, rozměry i hmotnost. 20.3.1952 byla puška zavedena do výzbroje jako 7,62mm samonabíjecí puška vz. 52. Současně s ní je zaveden i nový náboj vz. 52.
Pro pohon mechanismu pušky jsou využívány prachové plyny odebrané z hlavně. Zajímavé je řešeno plynové zařízení, píst byl vlastně navlečen na hlavni. Hlaveň je uzamykána pomocí vykývnutí závěru. Zásobník pušky je skříňový dvouřady na 10 nábojů, je možno ho plnit i bez vyjmutí zásobníku shora za pomocí nábojového pásku. Spoušťový mechanismus umožňoval střelbu pouze jednotlivými ranami. Hledí bylo stavitelné od 100 do 900 metrů. Zajímavé je umístění bodáku který se sklápěl do předpažbí na pravé straně a byl s puškou trvale spojený.
Původně byla výroba pušky zadána do Považských strojární Považská Bystrica, výrobu však provázely dosti velké problémy. Proto bylo rozhodnuto přenést výrobu do Závodů přesného strojírenství Uherský Brod (nyní ČZ UB), kde výroba probíhala od roku 1953 do roku 1959.
To se však již vyráběla upravená verze pušky pod označením 7,62mm samonabíjecí puška vz. 52/57. V důsledku zavedení sovětského náboje vz. 43 bylo rozhodnuto o úpravě pušky vz. 52 pro tento náboj.
Puškou vzor 52/57 je vyzbrojena Hradní stráž. Puška je pro větší efekt chromována. V čs. armádě nahradil tuto pušku Samopal vz. 58.
TTD samonabíjecí pušky vz. 52 //52/57:
ráže (mm) – 7,62 // 7,62
úsťová rychlost střely (m/s) – 760 // 735
hmotnost s náboji (kg) – 4,33 // 4,3
délka hlavně (mm) – 520 // 520
délka pušku bez bodáku (mm) – 1005
počet nábojů v zásobníku – 10 // 10
Druhá světová válka znamenala konec používaní výkonného puškového střeliva pro pěchotní zbraně (pušky). Náboj mě značný výkon kterého již nebylo v boji možno využít. Dostřel až 4 km byl pro reálné použití nepraktický, pěchota již na takovou vzdálenost boj nevedla. Zkušenosti ukázaly, že reálný boj probíhá na vzdálenost cca 400 m a navíc se na bojišti ve větší míře objevil lehký kulomet. Puškový náboj měl navíc větší rozměry a voják nesl pouze omezený počet nábojů. Již za války se objevily první náboje se zmenšeným výkonem, předobraz to nábojů pro poválečné automatické pušky. Byl to americký náboj 7,62x33 pro karabiny M1, německý náboj 7,92x33 vz. 43 Polte a i rozšířený sovětský náboj 7,62x39 vz.43 vznikl za války.
Československá armáda po roce 1945 uvažovala o zavedení nového zkráceného puškového náboje pro samonabíjecí pušku a lehký kulomet. Původně mělo jít o náboj ráže 7,5 mm. Pro něj se zkoušely tři prototypy samonabíjecích pušek – ČZ 147 z ČZ Strakonice, ZJ 481 a ZK 472 Zbrojovky Brno. V roce 1952 však bylo rozhodnuto o vývoji náboje ráže 7,62 označovaného jako „7,62mm krátký náboj vz.52“. Tento náboj byl používán v samonabíjecí pušce vz. 52 a v lehkém kulometu vz. 52. Dále několik vět o samonabíjecí pušce
Jak jsem již výše uvedl, čs. armáda uvažovala po válce zavést automatickou zbraň s novým nábojem. Během roku 1949 se objevuje nový strakonický prototyp ČZ 493 který je po vojskových zkouškách uznán společně s ZK 472 uznán za způsobilý k výrobě. Přesto dochází k novým zkouškám a nakonec je rozhodnuto nepokračovat ve vývoji zbraně s nábojem ráže 7,5 mm. MNO uložilo v srpnu 1950 rekonstruovat prototypy ČZ 493 a ZK 472 pro náboj ráže 7,62 mm. Po dalších zkouškách bylo rozhodnuto rekonstruovat pro nový náboj prototyp ČZ 493.
V České zbrojovce Strakonice tak vzniká prototyp ČZ 502. Výsledky zkoušek proběhly dokázaly, že se jedná o spolehlivou zbraň, kladně jsou hodnoceny ovladatelnost, rozměry i hmotnost. 20.3.1952 byla puška zavedena do výzbroje jako 7,62mm samonabíjecí puška vz. 52. Současně s ní je zaveden i nový náboj vz. 52.
Pro pohon mechanismu pušky jsou využívány prachové plyny odebrané z hlavně. Zajímavé je řešeno plynové zařízení, píst byl vlastně navlečen na hlavni. Hlaveň je uzamykána pomocí vykývnutí závěru. Zásobník pušky je skříňový dvouřady na 10 nábojů, je možno ho plnit i bez vyjmutí zásobníku shora za pomocí nábojového pásku. Spoušťový mechanismus umožňoval střelbu pouze jednotlivými ranami. Hledí bylo stavitelné od 100 do 900 metrů. Zajímavé je umístění bodáku který se sklápěl do předpažbí na pravé straně a byl s puškou trvale spojený.
Původně byla výroba pušky zadána do Považských strojární Považská Bystrica, výrobu však provázely dosti velké problémy. Proto bylo rozhodnuto přenést výrobu do Závodů přesného strojírenství Uherský Brod (nyní ČZ UB), kde výroba probíhala od roku 1953 do roku 1959.
To se však již vyráběla upravená verze pušky pod označením 7,62mm samonabíjecí puška vz. 52/57. V důsledku zavedení sovětského náboje vz. 43 bylo rozhodnuto o úpravě pušky vz. 52 pro tento náboj.
Puškou vzor 52/57 je vyzbrojena Hradní stráž. Puška je pro větší efekt chromována. V čs. armádě nahradil tuto pušku Samopal vz. 58.
TTD samonabíjecí pušky vz. 52 //52/57:
ráže (mm) – 7,62 // 7,62
úsťová rychlost střely (m/s) – 760 // 735
hmotnost s náboji (kg) – 4,33 // 4,3
délka hlavně (mm) – 520 // 520
délka pušku bez bodáku (mm) – 1005
počet nábojů v zásobníku – 10 // 10
Tváří se dost tvrdě.