Zámysl použití JZ ČsF

[v.m.]

Zámysl použití jaderných zbraní Československým frontem (ČsF) v době „studené války“ (1962-1989)

Úvod

Materiál si klade za úkol seznámit zájemce o tuto problematiku s hlavními skutečnostmi plánování použití jaderných prostředků ČsF. Na druhé straně se záměrně vyhýbá podrobnému rozpracování těch otázek, které jsou osvětleny ve studii „Taktické jaderné prostředky ČSLA“. Zmiňovány jsou pouze v takové šíři, aby bylo možno pochopit celkový komplex opatření a činností spojených s problematikou plánovaného nasazení jaderných prostředků ČsF.

Československý front byl tvořen, v případě válečného nebezpečí, ze Západního vojenského okruhu (ZVO) s 1. a 4 armádou, 10. leteckou armádou a dalšími posilovými a týlovými jednotkami. Střední skupina vojsk OS SSSR, byla v prvním období posilována jednotkami ČsF, ve druhém pak byla ČsF podřízena.

Mezi prostředky jaderného napadení ČsF patřilo raketové vojsko ČSLA, tvořené komplety taktických a operačně taktických raket (TR a OTR), dále pak jaderné dělostřelectvo vysoké mohutnosti (OVM) a jednotky letectva, vyzbrojené letouny nosiči jaderných pum.

Kromě těchto prostředků mohly být vytvářeny i speciální zatarasovací/odtarasovací odřady, které by použily jaderné miny, podobně jako tomu bylo v armádě USA, kde byly využívány systémy „ADM“ (Atomic Demolition Munition).

Poznámka: Jediný odkaz na jadernou minu na čs. web stránkách lze najít na: http://toulky.vojenstvi.cz/foto_index.php?galid=5

Kapitola I.
Situace před vznikem raketového vojska ČSLA (do roku 1962)

Toto období, kdy ČSLA neměla žádné jaderné prostředky napadení, byla hodnocena v dokladu NGŠ ČSLA pro VKO (Vojenská komise obrany) o „Změnách ve složení ČSLA v míru a ve válce, provedených v roce 1960 a o novém operačním plánu z 15. 12. 1960“ následovně:

1) Zámysl použití JZ OS NATO při rozpoutání války proti ČSSR a ostatním zemím socialistického tábora:

„ Z prostředků atomového napadení, je ve složení pozemních sil 43 samostatných útvarů a 10 divizních jednotek, s celkovým počtem 282 hlavní a odpalovacích zařízení (OZ). Z toho jsou 2 skupiny balistických řízených střel REDSTONE, 2 pluky a 6 oddílů řízených střel CORPORAL, 2 oddíly LACROSSE, 1 oddíl řízených střel SE 4200, 12 oddílů raket HONEST JOHN, 6 oddílů kanonů 280 mm, 12 oddílů houfnic 203,2 mm a 5 divizních baterií raket HONEST JOHN a 5 baterií houfnic 203,2 mm. V složení vojenských vzdušných sil je 1 křídlo a 1 skupina taktických řízených střel s celkovým počtem 480 střel TM-61 a TN-76“.

„Ze strategických prostředků vzdušného napadení je na středoevropském válčišti kromě 250 středních bombardovacích letounů dvacet letek balistických řízených střel středního dosahu (SM 75 THOR), s celkovým počtem 60 odpalovacích zařízení.“

2) Hodnocení výstavby jaderných prostředků u západoněmecké armády:
„Rozhodující úloha je v plánu výstavby přikládána zbraním hromadného ničení - „ZHN“, z nichž má být do roku 1963 postaveno 19 oddílů a 2 skupiny s celkovým počtem 240 odpalovacích zařízení a 72 hlavní. Z toho 12 OZ HONEST JOHN, asi 72 MATADOR-MACE, 144 NIKE, 12 SERGEANT a 72 hlavní houfnic 203,2mm.“

Výše uvedené skutečnosti byly rozhodujícími pro přijetí rozhodnutí vyzbrojit OS členských států VS jadernými nosiči, které se realizovalo od konce roku 1961.

3) K množství prostředků jaderného napadení NATO a plánovaným cílům na území ČSSR:

„S přihlédnutím k rozboru objektů, které mohou být cílem atomového napadení, lze předpokládat, že na území ČSSR by při prvním úderu bylo napadeno 40-45 objektů za použití 63 až 75 atomových pum a náloží s účinností od 10 KT (kilotun) do 5 MT (megatun), (z toho 21 úderů na letiště, 30-40 na vojska v posádkách, 8 na sklady PHM (pohonných hmot) a munice a 4 až 6 na politickosprávní centra).“

„Lze předpokládat, že do D+5 by útočník mohl na cíle v ČSSR provést dalších 200 až 250 úderů atomovými pumami a náložemi o účinnosti od 2 KT do 5 MT“.

Poznámka autora: Ze současných poznatků vyplývá, že v průběhu jednodenní operace armádního sboru OS NATO, bylo postupně kalkulováno až s přibližně 465 jadernými údery proti vojskům protivníka.

Kapitola II.

1. Československý válečný plán z roku 1964

Teprve až v „Plánu použití ČSLA v době války z roku 1964“, bylo možno zaplánovat použití JZ i do činnosti ČSLA a to v sestavě:

-Čs. frontu: 331. frontová raketová brigáda, 11. pohybl
ivá raketová technická základna „PRTZ“, 41 samostatný raketový dopravní oddíl „SRDO“
-1. armády: 311. dělostřelecká raketová brigáda a divizní taktické komplety a 31. PRTZ
-4. armády: 321. dělostřelecká raketová brigáda a divizní taktické komplety a 21.PRTZ


Ke splnění úkolů frontu, měla raketová vojska frontu (včetně 1. a 4. A) a letectva 10. LA použít a provést při:

1) Bližším úkolu (BÚ):
44 úderů OTR a TR s jadernými hlavicemi; letectvo 10 atomových pum;
2) Dalším úkolu (DÚ):
42 úderů OTR a TR s jadernými hlavicemi; letectvo 7 atomových pum;
3) V záloze ponechat: 10 OTR a TR s JH; 2 JB letectva;

Poznámka: V počátečním stádiu konfliktu nemohl JZ čs. front bezprostředně nasadit, protože je neměl k dispozici. Letecká armáda SSSR, která byla JB vyzbrojena, mohla být do ČSSR přesunuta nejdříve za 5-6 hod. JH pro nosiče ČSLA nemohly být k PRTZ přesunuty dříve jak za 12-16 hodin. Tyto kalkulace byly více než optimistické.
Ve skutečnosti bylo možno dosáhnout pohotovosti raketových jednotek za dobu 24 hodin a více. Proto bylo zapotřebí průběžně realizovat celou řadu opatření. Mezi hlavní patřila ta, která byla zahrnuta v „Dohodě o opatřeních ke zvýšení bojové pohotovosti RV ČSLA“ z roku 1965, tj. vybudování jaderných skladů na území Československa. Mezi další opatření patřilo budování útvarových skladů nosičů a pro OTR také skladů KRPH. Brigády OTR také dostaly po roce 1964, vrtulníkové roje, k přepravě jaderných hlavic k jednotkám.
Cílem bylo dosáhnout zkrácení norem RVD tak, aby útvary TR a OTR byly připraveny k vedení bojové činnosti do 180 minut. Na základě současných poznatků lze konstatovat, že v období, kdy jednotky TR měly ve svých skladech i konvenční munici, nasazení oddílů TR s touto municí bylo v této normě možné. U brigád OTR byla situace o to složitější, že konvenční munici vůbec neskladovaly a předpokládalo se použití pouze jaderných hlavic. Pokud by nebyla učiněna předběžná opatření v průběhu eskalace napětí a nebyla jednotkám přidělena jaderná munice v předstihu, zámysl dosažení pohotovosti RVD ČSLA k 1. JÚ do 180 minut, byl zcela nereálný.

2. Československý válečný plán z roku 1974

Určení jaderných prostředků frontu a armád nezměněno.

Raketové vojsko mohlo svými taktickými prostředky provádět i konvenční údery. Změny v nasazení JZ (počtů) nebyly zaznamenány.

3. Československý válečný plán z roku 1977

Dokument z roku 1974 počítá jak s možností vedení jaderné i konvenční války.
Na operaci Československého frontu (ČsF), v případě jaderného konfliktu, je přiděleno 258 jaderných nábojů a to: 162 ks pro raketová vojska a 96 pro letectvo.

1. První jaderný úder – 1. JÚ:
použití 124 jaderných nábojů; z toho: OTR-28; TR- 56; letectvo-40;
2. BÚ:
71 Jaderné munice (JM), z toho: rakety-40; letectvo-31;
3. DÚ:
45 jaderné munice (JM), z toho: rakety-30; letectvo-15;
4. Záloha:
18 ks JM, z toho rakety-8; letectvo-10;

Československý válečný plán z roku 1986

Dokument z roku 1986 klade značný důraz na plánování obranné operace a vedení operací jak s použitím JZ, tak i bez jejich použití.

V případě použití JZ
1. První JÚ :
344 ks JM, z toho RVD- 88; letectvo-12;
2. Následující JÚ:
217 ks JM, z toho: RVD-139; letectvo-78;
3. Záloha:
27 ks JM, z toho RVD-21; letectvo-6;

Poznámka: 1. armáda měla přiděleno pro 1. JÚ 78 raket s JH (24 OTR; 54 TR); 4. armáda 75 raket s JH (23 OTR; 52 TR); ČsF v 1. JÚ měl přiděleno 16 raket s JH.

Československý válečný plán z roku 1989/ 1990

Poznámka: Tento operační plán byl připraven v roce 1989 a byl podepsán prezidentem Husákem v červenci 1989. V roce 1990, k němu po úpravách, připojil svůj podpis prezident Havel. Plán počítal s vedením obranné i útočné operace, po nástupu prezidenta Havla, byly pasáže k činnosti vojsk na cizím území (útočná operace/protiútok) začerněny, nicméně stále ještě počítal s možností použití JZ na základě zvláštního nařízení vrchního hlavního velení SOS VS (VHV SOS VS), k vedení obranných operací. Bylo plánováno využití až 546 JZ, které byly přiděleny ČsF na obrannou operaci. Speciální bojové prostředky měly být vydány na základě rozhodnutí VHV SOS VS z objektů „Čáslav“ podle přílohy čís. 6 operačního plánu, která není k dispozici.

1. První JÚ:
ČsF 328 JZ, z toho RVD-270; letectvem-58;
2. Další JÚ:
použít 169 JZ, z toho RVD-137; letectvo – 32;
3. Záloha:
49 JZ, z toho pro RVD -43; letectvo-6;

Prameny: OP ČSLA 1964-1990; kniha Petra Luňáka „Plánování nemyslitelného“.

Závěr
Přehled z jednotlivých „válečných plánů“ dává možnost „nahlédnout“ do rozvoje plánovaného použití JZ ze strany ČSLA. Prudký nárůst plánovaných JÚ k roku 1989/90 je zřejmě způsoben tím, že ČsF byly nově podřízeny raketové prostředky SSkV- 22. A (OTR i TR – 185. a 442.rb) se 191 ks JM (OTR-43; TR-81, dělostřeleckých granátů (JG) 62, stejně jako sestava celé 22. armády v druhém sledu našich vojsk. Dochází v tomto období i ke změnám v organizaci RVD ČSLA.

Poznámka:
Analogicky lze usuzovat, že obdobně jako dz (11., 21., 31. - prtz ČSLA), bylo přistoupeno i k určení skladů speciální munice na území ČSSR- JAVOR 51, 52, 53, které byly v přímé podřízenosti 12. Hlavní správy Ministerstva obrany SSSR (12. GUMO). Tato skutečnost- přiřazení Javor 51 k prtz 11, Javor 52 k prtz 21 a Javor 53 k prtz 31, není ale potvrzena.
Skutečností je, že v souladu s čl. 4. „DOHODY“ o opatřeních ke zvýšení bojové pohotovosti raketových vojsk, byla na každém skladu JAVOR umístěna k ochraně, údržbě, obsluze a včasné přípravě k výdeji jaderné munice, raketo-technická základna z počtu sovětských vojáků. Tento zámysl byl připraven už před rokem 1968 s tou změnou, že po „vstupu vojsk“ se dále nepředpokládalo, že pracovníci těchto prtz budou nosit „občanský oděv" (viz čl. 4 Dohody), naopak budou vystupovat jako součást SA na našem území.
Tím byla z Čs. strany sejmuta i povinnost zabezpečit objekty týlovou a strážní službou, zabezpečení výcviku, obsazení skladů JAVOR svými pracovníky bylo omezeno na 3-5 vojáků z povolání na každý objekt (vojáky z povolání a občanskými pracovníky-viz informace pro prezidenta ČSSR L. Svobodu z listopadu 1968), ostatní plánované funkce zrušeny.
Nicméně, i nadále pro československou stranu zůstala povinnost příjmu a přísunu připravené jaderné munice ze specielních skladů do PRTZ, k čemuž se zavázala udržovat v raketo-dopravních jednotkách potřebný počet speciálních přepravníků (čl. 6 Dohody).
Lze opět pouze odvodit, že prtz na skladech JAVOR byly, s výjimkou součástí určených ke spolupráci s čs. prtz (provádění prací, ke kterým neměly čs. prtz potřebnou výbavu), primárně určeny pro zabezpečení vlastních (rozuměj sovětských)raketových prostředků, které byly v sestavě 22. armády OS SSSR (SSkV). Tuto skutečnost podtrhuje poznatek, že raketové prostředky 22. A neměly vlastní prtz, vyjma krátkého období, kdy prtz KOZLOV byla transformována na prtz „smíšeného“ typu a podřízena 22. A.

Raketové vojsko pozemního vojska mělo, z hlediska podřízenosti, tento vývoj:
1. 9. 1961- zřízeny v podřízenosti Velitelství dělostřelectva MNO:
* 311. technická brigáda Hranice (od 1962 Stará Boleslav)
* 321. technická brigáda Hranice
15. 1. 1962 - zřízeny v podřízenosti Velitelství dělostřelectva MNO:
* 11. pohyblivá technická základna Hranice
* 41. samostatný technický dopravní oddíl Humenné
* Výcvikové technické středisko Hranice
1. 9. 1962- přejmenovány:
* 311. a 321. technická brigáda na 311. a 321. těžkou dělostřeleckou brigádu
* 11. pohyblivá technická základna na 11. dělostřeleckou základnu
* 41. samostatný technický dopravní oddíl na 41. samostatný dopravní oddíl
* Výcvikové technické středisko na Výcvikové dělostřelecké středisko
1. 1. 1963- zřízena v podřízenosti Velitelství dělostřelectva MNO:
* 331. těžká dělostřelecká brigáda Hranice
* 21. dělostřelecká základna Žamberk
* 31. dělostřelecká základna Kostelec nad Orlicí
1. 12. 1963- předána:
* 311. těžká dělostřelecká brigáda Stará Boleslav velitelství 1. armády
* 321. těžká dělostřelecká brigáda Rokycany (do 31. 5. 1963 Hranice) velitelství 4. armády
1. 9. 1969- předána velitelství Západního vojenského okruhu:
* 331. těžká dělostřelecká brigáda Hranice
* 11. dělostřelecká základna Hranice
* 41. samostatný dopravní oddíl Dašice (do 1964 Humenné)
* Výcvikové dělostřelecké středisko Hranice
- předána velitelství 4. armády:
* 21. dělostřelecká základna Žamberk
- předána velitelství 1. armády:
* 31. dělostřelecká základna Kostelec nad Orlicí
1. 9. 1976- předány od velitelství Západního vojenského okruhu k velitelství 4. armády:
* 331. těžká dělostřelecká brigáda Hranice
* 11. dělostřelecká základna Hranice
- předány od velitelství 1. armády k velitelství Západního vojenského okruhu:
* 311. těžká dělostřelecká brigáda Stará Boleslav (od 1980 Jince)
* 31. dělostřelecká základna Kostelec nad Orlicí
- předány od velitelství 4. armády k velitelství 1. armády:
* 321. těžká dělostřelecká brigáda Rokycany
* 21. dělostřelecká základna Kostelec nad Orlicí (do 1974 Žamberk)
31. 10. 1986- předána od velitelství 4. armády k velitelství Západního vojenského okruhu:
* 11. dělostřelecká základna Jince (do 1986 Kostelec nad Orlicí)
- předána od velitelství Západního vojenského okruhu k velitelství 4. armády:
* 31. dělostřelecká základna Kostelec nad Orlicí
31. 10. 1989- přečíslovány:
* 11. dělostřelecká základna Jince na 31. dělostřeleckou základnu Jemčina
* 31. dělostřelecká základna Kostelec nad Orlicí na 11. dělostřeleckou základnu Kostelec nad Orlicí
31. 10. 1991- zrušeny:
* 311. těžká dělostřelecká brigáda Jince
* 331. těžká dělostřelecká brigáda Hranice
* 11. dělostřelecká základna Kostelec nad Orlicí
* 31. dělostřelecká základna Jemčina
- podřízeny ministerstvu obrany a reorganizovány:
* 321. těžká dělostřelecká brigáda Rokycany na 6. raketový pluk Rokycany
* 21. dělostřelecká základna Kostelec nad Orlicí na 6. pohyblivou raketovou technickou základnu Kostelec nad Orlicí

K požadavkům na jaderné prostředky pro vedení operací armádního / frontového typu dle pramenů OS SSSR (do 900 km dosahu)

Pro plné pokrytí hloubky operací frontového/armádního typu, v obranné i útočné fázi, jsou zapotřebí následující prostředky jaderného napadení:
-raketa 9M76 kompletu 9K76 TEMP-S s dosahem 900 km;
-raketa 8K14 kompletu 9K72 Elbrus s dosahem 300 km; a / nebo raketa 9M714 kompletu 9K714 OKA s dosahem 400 km
-raketa 9M21 kompletu 9K52 LUNA-M s dosahem 75 km; a / nebo raketa 9M79 kompletu 9K79 TOČKA s dosahem 70 km;
-jaderné dělostřelectvo oddílů vysoké mohutnosti

Poznámka:
ČSLA disponovala od počátku pouze komplety TR 2K6 a 9K52 a komplety OTR SCUD 1A,1B s dosahem 35,70,160 a 300 km, v posledním období existence RVD také TR TOČKA a OTR OKA. Frontový prostředek typu TEMP-S nikdy ve výzbroji neměla. Oddíly vysoké mohutnosti ve své výzbroji měla (2), nicméně měly pouze krátkou dobu své existence.

TR LUNA M a TOČKA byly srovnatelné svým dosahem. Systém TOČKA, díky příznivému CEP, mohl také vést účinnou palbu konvenční municí (tříštivo-trhavou, či kazetovou), podobně tomu bylo i u kompletu OTR OKA (nástupce SCUD).
Nedostatečný dosah zejména prostředků OTR musel být nahrazován, byť v nedostatečné míře, letouny nosiči jaderných pum (nejdříve IL-28, později SU-7 B, SU-7BKL a další) ze sil 10. letecké armády, která působila v sestavě ČsF.
Letouny nosiče měly, zejména typ SU, omezený dolet (cca 450 km bez přídavných nádrží), takže požadovaný dosah na dopravu jaderné munice splňovaly jen stěží.
ČsF musel tedy spoléhat, mimo jiné, na podporu strategických raketových sil (strategických významem, ale ne dosahem) SA, dislokovaných na území bývalé NDR. Po umístění 122.rb do Hranic na Moravě, tato teoreticky mohla, až do svého stažení v rámci Smlouvy o raketách středního a kratšího dosahu, působit i ve prospěch ČsF.

[v.m.]

Krátká studie „Zámysl použití JZ ČsF“ navazuje na studii „Taktické jaderné prostředky ČSLA“. Jedná se o přepracovanou studii, původně umístěnou na webu fortifikace. Zajímavostí jsou malorozměrné jaderné zbraně, představované v armádě USA typem „SADM“ Mk-54, přepravované v kontejneru H-912. Ruská strana nepřímo potvrdila existenci obdobných jaderných min ve svých arzenálech, mělo se jednat o typ RA-115 a její modifikace. Odkaz ve stati na jadernou minu na čs. webech nelze jednoznačně identifikovat jako právě tento typ.
Kuriozitou byl zámysl Velké Británie umístit v 50-tých letech na území bývalé NSR 10 ks jaderných min „Blue PEACOCK“ o celkovém ekvivalentu mohutnosti převyšující až 5x JB svrženou na NAGASAKI. Později, v roce 1958, VB od tohoto zámyslu ustoupila. Důvodem bylo, mj., že USA vyvinuly typ Mk-54. Tento typ byl obhospodařován speciálními ženijními skupinami, které v případě vyhlášení pohotovosti, ukládaly tyto JM do vybraných lokalit u hranic se státy VS. Tento operační zámysl byl pravidelně procvičován, jak o tom svědčí svědectví bývalých specialistů americké armády. Na straně VS byl tento zámysl znám a u prvosledových jednotek se často procvičoval manévr ničení a překonávání pásma
jaderných zátarasů.

[Zemakt]

Zajímavé čtení. Co si mám představit pod termínem jaderná mina? Odhadnu postup útočících vojsk, zakopu a ve vhodný okamžik to vyhodim do luftu? Je k tomu někde něco více,myslím tím způsob nasazení. Děkuji

P.S: Jinak potom způsobu prezentace obrázku ti za chvilku někdo skočí.

[v.m.]

Jaderné miny plnily stejnou úlohu zatarasovacího prostředku jako klasické miny s tím rozdílem, že jejich účinek se pohyboval okolo 0,2kT až 6kT a působily ne proti jednotlivým objektům, ale skupinám cílů. Snímek jasně ukazuje, že byly transportovatelné jednou až 2 osobami v obalu H-912, protože celková váha byla okolo 30 kg. Pro jaderné miny budovala armáda USA buď "speciální" sklípky, nebo je ukládala do připravených úložišť např. v dálničních mostech apod. Samozřejmě možností byla celá škála. Rozněty byly buď časované, nebo také s odpalem rádiovým povelem. Miny byly jištěny proti neautorizovanému vyzvednutí či manipulaci (autodestrukce následovala do 10 sec.). Jiný způsob zatarasovacího prostředku představoval Bzk Davy Crocket 120mm s hlavicí o rozměrech 28x41 cm a váze cca 23 kg. Sami vojáci USA s trochou nadsázky prohlašovali, že tento prostředek způsobí více ztrát vlastním vojskům, než nepříteli. Ke zdojům: Hlavním zdrojem jsou cizojazyčné weby a diskuzní fóra, obdobná tomuto. K tomu je zapotřebí ale velmi dobrá znalost AJ.

[kopapaka]

Zemakt:už skáču...
v.m.: Jak už naznačil Zemakt, tak jsi špatně vložil obrázky...
Postup je tady: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3037

Jinak něco ke kompletu M-28/M-29 Davy Crockett tu na palbě máme...
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2501

[Alchymista]

Zajímavé čtení. Co si mám představit pod termínem jaderná mina? Odhadnu postup útočících vojsk, zakopu a ve vhodný okamžik to vyhodim do luftu? Je k tomu někde něco více, myslím tím způsob nasazení.

Treba si uvedomiť, že pod pojem mina spadajú nielen "tradičné" protipechotné, protitankové či protilodné míny, ale aj míny objektové, určené na deštrukciu objektov buď ihneď po ich opustení vlastnými vojskami, alebo až následne, keď objekt začne využívať nepriateľ.
Takže si predstav efekt výbuchu jednej alebo i niekoľkých takýchto náloží napríklad v hĺbke niekoľko desiatok metrov pod dráhovým systémom na nejakej leteckej základni niekoľko dní po jej obsadení/dobití...

Druhá možnosť je použiť takéto nálože na prehradenie kritických miest a smerov postupu nepriateľa.
S relatívne malými jadrovými mínami je možné veľmi operatívne zabezpečiť neopraviteľnú deštrukciu dôležitých komunikačných uzlov, mostov, tunelov, vodných ciest a podobných objektov, ktoré sa klasickými trhavinami ničia obtiažne a často sa ani nedajú klasickými trhavinami poškodiť "neopraviteľným" spôsobom (s dobou opravy viac ako 30 alebo 90dní)

[Pátrač]

Tak nějak mám pocit, že o jaderných minách zde na palbě něco máme. Jen si nedokážu vybavit kde. Kolegové pomozte, pokud úplně nehloupnu. Něco se mi mate, že zde máme poměrně velký soubor v četně jejich detekce a zneškodňování, ale mohu se plést.

v.m. - co se týká systému Davy Crockett tak v ATM číslo 7/2008 je o něm poměrně sofistikovaný článek od pana Lukáše Visingra. Jeho úplný ext je třeba zde:

http://search.seznam.cz/?sourceid=szn-H ... ckett++ATM

[Alchymista]

Myslím, že to bude v článku, kde sa debatovalo o československej cvičnej jadrovej míne.

[cover72]

Pátrač - tady to je: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=755 ... &start=140