Historie civilní obrany v našich zemích

Odpovědět
kouty
Příspěvky: 8
Registrován: 26/8/2011, 14:30

Historie civilní obrany v našich zemích

Příspěvek od kouty »

HISTORIE OCHRANY OBYVATELSTVA V NAŠICH ZEMÍCH

Období po první světové válce

V roce 1929 z podmětu ministerstva národní obrany a za aktivního přispění Československého červeného kříže vniklo Ústředí obrany obyvatelstva a jeho místní výbory. To zahájilo činnost od roku 1930. Tato složka se stala jakousi pomocnou aktivistickou složkou vojenského letectva a obrany proti vzdušnému napadení. Neměla vlastní členskou základnu, ale pouze řídící orgány pro koordinaci dobrovolné činnosti Československého červeného kříže, hasičů a v některých místech i členů tělovýchovných organizací a skautských organizací.
Ústředí obrany obyvatelstva a jeho místní výbor ukončili svoji činnost schválením zákona o ochraně a obraně proti leteckým úkolům v roce 1935. Tímto rokem začíná dlouholetá historie organizované ochrany obyvatelstva na našem území

Předválečné období

Přijetí zákona č.82 o ochraně a obraně proti leteckým útokům dne 11.dubna 1935 bylo ovlivněno především nástupem nacistů v Německu a vývojem jejich zahraniční politiky. K realizaci ustanovení tohoto zákona byli zřízeny v různých městech (ustanovoval je zákon) poradní sbory civilní protiletecké ochrany.
Výkonné složky civilní protiletecké obrany byly rozděleny na svépomocnou službu obyvatelstva a na pohotovostní oddíly veřejné služby. Členy výkonných složek mohli být pouze občané nepodléhající mobilizaci, podle potřeby mohli nastoupit ženy a mládež.
Pohotovostní oddíly byli rozděleny do osmi odborných služeb a to do pořádkové a bezpečnostní služby, poplachové služby (pečovala o provozuschopnost výstražných zařízení), požární služby, samaritánské služby (udržovala stanice první pomoci a jejich vybavení), asanační služby (obstarávala ochranné prostředky, dezinfekce a další záležitosti nezbytné k odmořování zasažených ploch), spojovací a zpravodajské služby, zastírací služby (měla za úkol zatemnění a maskování důležitých objektů) a zvláštní služby (likvidovala nevybuchlou munici a opravovala poruchy na inženýrských sítích).
Výcvik byl prováděn ve střediscích branné výchovy úředními cvičiteli branné výchovy za spolupráce Československého červeného kříže, hasičů a jiných organizací a spolků k tomuto přizpůsobivých. Byly organizovány poměrně časté cvičení ve městech za účasti hasičů a letectva.
Hlavními plusy tohoto zákona bylo položení veškerých opatření spojenými s ochranou a obranou před leteckými a jinými útoky na obce, které měli v dané době široké pravomoci, ale také i velkou odpovědnost vůči fyzickým a právnickým osobám. Dále zákon dále umožňoval rozsáhlé zásahy do práv občanů v případě potřeby, například znárodnění majetku.
Zákon o ochraně a obraně proti leteckým útokům byl upraven zákonem č. 75 Sb. ze dne 8.dubna 1938 a společně platili až do roku 1961, kdy skončili vydáním zákona č.40 Sb. o obraně Československé socialistické republiky.
Ochrana obyvatelstva před chemickými útoky byla specifikována vládním nařízením č.83 ze dne 17.dubna 1935, které pojednává o individuální protichemické ochraně. Toto nařízení upravovalo, kdo bude povinen si plynovou masku pořídit na vlastní náklady a komu ji bude hradit stát. Výrobu a cenu měl stát díky nařízení pod svou kontrolou a jakékoliv porušení bylo tvrdě trestáno. Výroba plynových masek pro obyvatelstvo započala až v roce 1937, díky dlouhému smlouvání ohledně ceny a distribuce. Určité množství této "lidové masky" sloužilo k ochraně obyvatelstva ještě v padesátých letech.

Období druhé světové války

Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava (Protektorat Böhmen und Mähren) vstoupil v platnost německý zákon č. 827/1935 tzv. Luftschutzgesetzt. Zákon byl v průběhu války doplňován prostřednictvím pozměňovacích nařízení.
Československá civilní protiletecká ochrana byla roku 1941 začleněna do říšské protiletecké ochrany tzv. Luftschutz. Byli vybudovány ústředny protiletecké ochrany (Luftschutzzentralstellen) v Praze, Plzni, Brně a Českých Budějovicích. Na celém území protektorátu byla také vybudována tzv. síť výstrahy (Warnungsnetz).

Období mezi lety 1945-1948

Osvobozená Československá republika měla po ukončení války vyhlídky na dlouhodobé mírové období v rámci demokratického zřízení. Strategické postavení ČSR se na rozdíl od roku 1938 díky výsledkům druhé světové války lišilo v náš prospěch a upevňovali se spolupráce s vítěznými mocnostmi.
Od roku 1946 probíhala organizovaná likvidace protiletecké ochrany. Odstraňovali se stavby, zařízení a zbytky původní organizační struktury. Tato likvidace pokračovala až do roku 1948.

Období po roce 1948

V červnu roku 1948 byla vydána Směrnice pro prozatímní organizaci protiletecké ochrany, jež se odvolávala na původní legislativní normy. Směrnice řešila organizaci protiletecké ochrany a přechodně také pevnou strukturu civilní ochrany. Civilní ochrana byla charakterizována jako ochrana života a statků před požáry a jinými mimořádnými ohroženími, před leteckými a jinými útoky.
Opět se zahájil výzkum a vývoj protiplynových masek pro obyvatelstvo. Byl vyvinut prototyp tzv. civilního filtru a na rok 1951 byla zajištěna výroba 90.000 těchto masek. Ministerstvo vnitra se také snažilo získat zpět materiál a vybavení, které předalo v letech 1945-1947 jiným resortům.
Civilní obrana byla zaměřena na ochranu obyvatelstva, řídících orgánů a národního hospodářství proti konvenčním zbraním (letecké bombardování s masovým použitím tříštivotrhavých pum) a proti bojovým otravným látkám. Těžiště příprav a opatření spočívalo především v městských aglomeracích a závodech, které byli kategorizováni do tří kategorií dle důležitosti. Každé město či objekt měl být v případě napadení maximálně soběstačný, s meziokresní pomocí se nepočítalo.
Bylo ustanoveno 13 služeb civilní obrany, a to zdravotnická, protipožární, komunální, krytová, obnovovací, silniční a mostní, spojovací, energetická, pořádková a bezpečnostní, veterinární, zatemňovací, maskovací a protichemická. Později k těmto službám přibyla ještě služba plynárenská, dopravní a služba zásobovací, avšak zrušena byla služba maskovací , zatemňovací a protichemická.
Civilní obrana byla od svého vzniku plně závislá výzkumu a vývoji dotovaného ministerstvem národní obrany. A to i ve specifickém vývoji týkajícím se obrany obyvatelstva a státu. Proto bylo koncem roku 1955 rozhodnuto o vybudování Výzkumného ústavu civilní obrany, který se měl zabývat výzkumem pouze pro potřeby civilní obrany.
Byl zřízen také Výzkumný ústav vzduchotechnických a chemických zařízení, který byl zaměřen na ochranu pře zbraněmi hromadného ničení.
Vláda dne 13. září 1956 přijala usnesení týkající se usnadnění rozšíření protichemické ochrany. V mírové době mělo být vybudováno tolik úkrytů, které by pokrylo 60-70% obyvatelstva. Zbytek obyvatelstva měl být ukryt v polních úkrytech, postavených v době případného narůstání válečného ohrožení.

Období 1958-1975

S narůstajícím hrozbou využití atomových zbraní bylo zapotřebí podpořit rozvoj civilní obrany v Československu. To se neobešlo bez legislativních změn, proto byl novelizován zákon z roku 1951. V roce 1958 vláda přijala Usnesení vlády Republiky československé č.49 o civilní obraně Republiky československé a současně s schválila Směrnici o civilní obraně Republiky československé. Celý dokument byl přísně tajný.
Usnesení neměnilo v podstatě nic na základních principech, podle kterých byla civilní ochrana organizována. Nově však byla stanovena řada úkolů a opatření pro nositele civilní obrany, kteří měli zajistit přechod k ochraně před zbraněmi hromadného ničení.
V březnu roku 1962 byla schválena koncepce ochrany obyvatelstva a národního hospodářství, ze které vyplývali především tyto zásady:
-nelze zabezpečit úplnou ochranu obyvatelstva před zbraněmi hromadného ničení, lze však snížit ztráty na životech a to především evakuací z míst, o kterých se předpokládá, že budou napadeny, a dále zřizování úkrytů na celém území státu a vybavení všech obyvatel státu prostředky individuální protichemické ochrany.
-je nutno zabezpečit nepřetržitou výrobu pro vojsko a to i v evakuovaných prostorech.

Platnost této koncepce byla téměř dvacet let. Až s rozvojem raket dlouhého doletu na počátku osmdesátých let došlo k přehodnocení priorit ochrany a hlavní důraz byl kladen z evakuace na ukrytí.
Podle této koncepce byla zabezpečena individuální protichemická ochrana obyvatelstva a to především ochrannými maskami CM-3, filtry MOF, brašnami, dětskými ochrannými vaky DV-65, dětskými maskami DM-1, osobními zdravotními balíčky a dalšími ochrannými prostředky. Tyto prostředky byly vyráběny podle stanoveného plánu a přidělovány mezi obyvatelstvo podle vyhlášky.

Obrázek

Byl vyvinut impregnant, jehož jednoduchým použitím bylo možné vytvořit jakýkoliv oděv filtračního typu. Také se do ochranných zdravotních balíčků začali přidávat antidota snižující za určitých podmínek účinek ozáření.
Důležitá také byla informovanost obyvatelstva o účincích zbraní hromadného ničení. Za tímto účelem byla v letech 1955-1957 organizována tzv. masová příprava obyvatelstva k civilní obraně a v letech 1960-1961 a 1962-1963 tzv. všenárodní příprava obyvatelstva k civilní obraně. Údajně se zúčastnilo 5,7mil. občanů v první etapě a 4,5mil. v druhé. Byla schválena tzv. základní norma znalostí, která stanovovala konkrétní obsah i rozsah přípravy a byla realizována v dvouletých cyklech v období 1966-1973.

Období 1976-1989

Civilní obrana byla 1. listopadu 1976 převedena z podřízenosti Federálního ministerstva vnitra ČSSR do podřízenosti Federálního ministerstva národní obrany. Doposud se řídila vládním usnesením č.49 z roku 1958 a jeho přílohou. Tento dokument byl však již historicky překonán a nevyhovoval civilní obraně vzhledem ke změnám, které nastali. Byl proto nahrazen několika novými zákony a vyhláškami.
Vedle těchto zákonů se civilní obrana řídila usneseními Rady obrany státu. K nejdůležitějším patřilo usnesení ze dne 22. dubna 1976 k zabezpečení řízení civilní obrany v České socialistické republice a Slovenské socialistické republice, dále ze dne 10. listopadu 1978 k Zásadám řízení obrany ČSSR v míru a za branné pohotovosti a usnesení ze dne 27. listopadu 1980 ke Směrnicím pro uváděním ČSSR do branné pohotovosti.
Vrcholným orgánem řízení civilní obrany ČSSR se stala Rada obrany státu a její řízení příslušelo ministru národní obrany. Jeho výkonným orgánem se stal štáb Civilní obrany ČSSR.
Civilní obrana byla definována jako součást obrany Československé socialistické republiky, zahrnující opatření k zabezpečení ochrany a obrany obyvatelstva před následky nepřátelského napadení, k vytvoření podmínek pro plynul chod hospodářského života při nepřátelském napadení a k odstraňování následků tohoto napadení.
V době míru měla civilní obrana především školit obyvatelstvo ohledně obrany před účinky soudobých bojových prostředků, zabezpečit včasné varování obyvatelstva, řešit přípravu ukrytí, evakuaci, protichemickou a protiradiační ochranu či zdravotnické zabezpečení obyvatelstva. Také měla zvyšovat odolnost národního hospodářství, vytvořit a připravit orgány řízení a jednotek civilní obrany i organizovat zatemňovací opatření.
Za branné povinnosti měla civilní obrana především za úkol záchranné a likvidační práce včetně materiálního, sociálního a technického zabezpečení napadených, dále poskytovat pomoc vojsku, udržovat veřejný a provádět pyrotechnická a vyprošťovací akce v místu napadení.
Důležitým prvkem v přípravě obyvatelstva měli společenské organizace, které napomáhali civilní obraně. Byl to především Svaz pro spolupráci s armádou, Československý červený
kříž a Svaz požární ochrany.
Vědeckovýzkumnou činnost prováděl pro civilní obranu Výzkumný ústav civilní obrany, který se zabýval vývojem přístrojů a prostředků zaměřených především na:
• odolnost národního hospodářství
• přírodní katastrofy
• psychologickou přípravu obyvatelstva
• varování a vyrozumění
• kolektivní ochranu
• prostředky zdravotnické ochrany obyvatelstva
• prostředky ochrany dýchacích cest
• čistící materiály
• prostředky likvidačních prací
• opravárenskou techniku pro civilní obranu

Výzkumný ústav civilní obrany byl významnou částí civilní obrany, bez které by civilní obrana nebyla schopna plnit své úkoly.

Individuální protichemická ochrana v tomto období

Základy koncepce rozvoje individuální ochrany byly položeny v polovině šedesátých let a vydrželi následující čtvrt století. Prostředky individuální protichemické ochrany se rozuměly prostředky ochrany dýchacích cest a povrchu těla, zdravotnický prostředek jednotlivce a osobní dozimetrický přístroj.
Tyto prostředky byli předělovány obyvatelstvu v následující pořadí:
• příslušníci jednotek civilní obrany
• osazenstvo objektů výrobní sféry
• děti do 15 let
• ženy v domácnosti, důchodci...

Obrázek

S prostředky na ochranu povrchu těla se u obyvatelstva nepočítalo v důsledku nesmírných nákladů. Počítalo se s použitím improvizovaných prostředků ochrany (pláštěnky, igelitové sáčky, gumové holinky).
Při dodržování správného uskladnění a zacházení s těmito prostředky, mohou tyto prostředky být použity i 40 let po vyrobení.

Civilní obrana ČSFR

Jedním z prvních kroků po listopadových událostech roku 1989 bylo sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č.168 Sb, ze dne 23.května 1991 o vázanosti České a Slovenské Federativní Republiky Dodatkovými protokoly I a II k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů a konfliktů nemajících mezinárodní charakter, přijatými v Ženevě dne 8. června 1977.
Zabezpečení základních funkcí civilní obrany bylo zajištěno vydáním Směrnice pro činnost nevojenské části Civilní obrany ČSFR v přechodném období dne 1.srpna 1990. Směrnice zahrnovala tyto úkoly:
• varování a vyrozumění
• protiradiační a protichemické zabezpečení
• kolektivní ochranu obyvatelstva
• ochranu hospodářství
• organizační strukturu civilní obrany
• přípravu štábů, jednotek a zařízení
• příprava obyvatelstva
• řídící a organizátorské práce
• materiální, technické a finanční zabezpečení

Civilní obrana v České republice

Dne 1.ledna 1993 začal fungovat Štáb CO České republiky, pro jehož fungování bylo vydáno Usnesení vlády České republiky č.126 ke stavu civilní ochrany České republiky, její struktuře a materiálnímu zabezpečení, jeho přílohou jsou Opatření civilní ochrany České republiky. Pojem civilní ochrana začal oficiálně používat po dlouhé době zákon č. 21/1993 Sb.

Činnost civilní ochrany byla zaměřena především na:
• udržování trvalé provozuschopnosti a pohotovosti varovacích a vyrozumívacích systémů
• údržbu vybudovaného úkrytového fondu
• přehodnocení zásad individuální ochrany a prostředků s přihlédnutím k potřebám a možnostem, včetně zabezpečení jejich přípravy
• vytvoření předpokladu k navázání spolupráce Civilní obrany ČR se sousedními státy a pro její začlenění do příslušných organizací a systémů
• stanovení zásad pro využití opatření civilní ochrany při mimořádných situacích v míru, včetně účasti v regionálních záchranných systémech
• řádné skladování a ošetřování materiálů civilní ochrany a jeho evidenci
• efektivní a racionální využívání přidělených finančních prostředků v souladu s nově vydanými předpisy,
Funkci centrálního vzdělávacího zařízení začal plnit Institut civilní obrany ČR Lázně Bohdaneč, který vznikl spojením bývalých vzdělávacích a výzkumných středisek CO.
31. 12. 1993 byly zrušeny štáby civilní ochrany okresů a statutárních měst na základě Usnesení vlády České republiky ze dne 24. prosince 1993 čl. 660.
Usnesením vlády České republiky č. 53 ze dne 20. ledna 1999 byl vysloven souhlas s převodem výkonu státní správy ve věcech civilní obrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra, s účinností od 1. ledna 2000.
22. dubna 2002 byla usnesením vlády České republiky schválena Koncepce ochrany obyvatelstva od roku 2006 s výhledem do roku 2015 a 11.prosince 2007 byla Výborem pro civilní a nouzové plánování schválena koncepce pro léta 2013-2020. Tyto dokumenty řeší přípravu a realizaci opatření k ochraně obyvatel ČR.

---------------------------------------------------------
Citace:

ŠILHÁNEK, Bohumil a Josef DVOŘÁK. Stručná historie ochrany obyvatelstva v našich podmínkách. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2003, 176 s. ISBN 80-866-4012-4.
KONEČNÝ, Rudolf. HZS MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Prostředky indivi-duální ochrany [online]. [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/soubor/14-zip.aspx
http://www.hp6.cz/rservice.php?akce=tis ... 2012042401
http://www.ioolb.cz/ioo_historie.php
http://www.hzsmsk.cz/index.php?ID=1447
Uživatelský avatar
parmezano
7. Major
7. Major
Příspěvky: 551
Registrován: 17/3/2012, 16:17

Re: Historie civilní obrany v našich zemích

Příspěvek od parmezano »

Velmi dobrou zkouškou CO byly bývalé spartakiády , během jejich přípravy a průběhu uplatňovaly
předpokládané postupy v případě situace ohrožení obyvatelstva v době branného ohrožení státu. Hromadné přepravy cvičenců a návštěvniků dobře simulovaly předpokládané evakuace obyvatelstva z ohrožených míst. Hromadné ubytování cvičenců dávalo prostor ke studiu chování ubytovavých a na základě toho upřesňovat směrnice a předpisy týkající se nouzového ubytování válkou postiženého obyvatelstva. Také při jedné spartakiadě proběhlo měření obličejů cvičenců z důvodu získání údajů pro výrobu ochraných masek .
Obrázek
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Re: Historie civilní obrany v našich zemích

Příspěvek od Tkuh »

Je škoda, že toto pro palbu ne zcela typické dílo, tal jednoznačně zapadlo. Za sebe můžu říct, že když jsem četl nadpis, představoval jsem si něco na téma Odpor proti okupantům, ale ono ne. Člověk se dočte něco málo o zákonech, které měly na svědomí ty podivná cvičení postupu při jaderném/chemickém útoku. Dobrá práce :up:
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: Historie civilní obrany v našich zemích

Příspěvek od Mirek58 »

Mám takový pocit ,že úvodní článek, byl tak nějak vzat letem světem.
Historie CO a její vývoj, byl daleko složitější a komplexnější problematikou s dalekosáhlými důsledky do prakticky všech oblastí obyvatelstva ČSSR/ samospráva, stavednictví a urbanistiky, členění Čsla, včetně ekonomie a ergonometrie průmyslu a dopravy/.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Re: Historie civilní obrany v našich zemích

Příspěvek od Tkuh »

Já především oceňuju snahu orat pole dosud na palbě neorané, a prestože problematika bude jistě složitější, vždy se musí od něčeho začít. Takže u mě dobrý
kouty
Příspěvky: 8
Registrován: 26/8/2011, 14:30

Re: Historie civilní obrany v našich zemích

Příspěvek od kouty »

Děkuji, pánové, za každý postřeh či chválu. Historie CO je opravdu velice rozsáhlá a je nad moje síly ji zde více vypisovat. Mohu vám ale slíbit, že v brzké době dodám informace k PIO, které jsou (mohou být) v dnešní době použity při vyhlášení výjimečného či válečného stavu jednotkami HZS. K samotné historii se už vracet ale nebudu.
Bax
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 292
Registrován: 23/10/2009, 13:37

Re: Historie civilní obrany v našich zemích

Příspěvek od Bax »

Ještě dopište, že z mnoha úkrytů se staly diskotéky. :eek:
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Historie civilní obrany v našich zemích

Příspěvek od Lord »

Taky jsme do nich hodili, mělo to odér „atomového krytu“ a hrálo se techno. Dnes už dýzi tolik nejedou, tak z toho udělali „indoor“.
Podzemní bunkry byly poměrně velké a jistě nákladné. By mě jen zajímalo, zda je to stále ve vlastnictví státu, kdyby náhodou :?:
Je trošku vtipné jak i stavby, resp. prostory reflektují změnu společenského klimatu.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Ostatní“