Stránka 3 z 4

PříspěvekNapsal: 5/4/2009, 18:04
od lamada
Tak pochopitelně, ale MiG-35 je už spíše stíhací bombardér než univerzál.


Rak nevím prošel jsem pár informací na netu a pár fotek. Univerzál fakt dle mého zatím není, ty s prominutím skelete tvrdíš , že je stíhací bombardér , ale ten přece nebude mít pod křídly 2x R 27, 4 x R 77, 2 x R 73 dle mého soudu je to výzbroj stíhacího letounu. Pro tu stíhačku mi hraje i jasně viditelný KOLS. Jak se snažím chápat Rusy ( a jejich myšlení v tomto směru docela chápu , možná, snad, asi) tak to by do Sbol letadla necpali. Spíš mi tam chybí něco jako Klen , Kren a nebo něco novějšího ale rozhodně si myslím, že by to tam frkli. No nevím jsme jenom lidi a i já se často pletu.

PříspěvekNapsal: 7/4/2009, 22:03
od rabo
lamada / ospravedlňujem sa za nesprávne oslovenie v predch. príspevku /
Nechcem tu riešiť ofic. názvy, ale OLS-K má plný názov / оптико-локационная станция кругового обзора нижней полусферы / a cieľ o veľkosti tank má byť schopný lokalizovať na vzdialenosť 20km a čln na vzdialenosť 40km. A Стан­ция пе­ред­не­го об­зо­ра - OLS-UEM.
Tie "proti lodné strely" sú bomby Kab-500kr - telev. navádzanie. ele

Tento stroj je "horúci kandidát" v tendri Indick. AF na nové stíh-bomb. lietadlo.

PříspěvekNapsal: 7/4/2009, 22:06
od lamada
Trochu bych chtěl doplnit PoPův příspěvek o působení MiG 23 na PC.
Každý pilot stíhacího letectva byl vycvičen jak k přepadům vzdušných cílů tak ničení pozemních cílů a opačně pilot sbolp byl prioritně vycvičen k níčení pozemních cílů a sekundárně k přepadům vzdušných cílů.
Příprava MiGu 23 verzí MF A ML což byli stíhací verze byla následovná.
Samotná akce začínala "předběžnou přípravou " piloti si plánovali tratě ,cíle, frekvence počet letadel výzbroj jednozlivých letadel a nevím co všechno ještě. Pozemní personál obdržel požadavek na přezbrojení letounů. Zpravidla se přezbrojoval 1 roj od jedné letky.( 4x MiG 23) ale to opravdu bylo různé. Začalo se sundaváním APU 23 z křídla ( nepohyblivé části) kdo si "bradlo nepotěžkal neuvěří" poté následovala montáž BD-3-60-23-K1 s kompletním přeskoušením Zámku D-3-57D a systému AOS a systému MVN. Pro jednodušší obsluhu se nahoru dávali raketové bloky UB -16-57 , následně se opět přezkoušeli obvody odpalu NRS pomocí KSK. Z trupových závěsníků se schodili APU - 62 IIM a namontovali se pumové opěrky, přezkoušeli se Zámky D-3-57D a mechanismus MBSVN jak po mechanické stránce tak po elektrické části. Posléze došlo na vybití plného palebného průměru ˇGŠ 23 a přezkoušení tohoto drobečka. V poslední části došlo k prověrce zaměřovacího systému.
4 bukouni práce na celý den. punktum.

Pokud se používali protizemní střely CH-23 tak to bylo obdobné, z křídel sundat bradla nahodit závěsníky na ně odpalovací zařízení APU 68 a na ně CH 23. Dole sundat APU nadat kontejner DELTA NG na pravou stranu vlevo pověsit zátěž.

No uznávám, že v těchto případech opravdu z naší "BEDNY" nebyla stíhačka.
Zteče na PC jsme mohli plnit pouze za přímé viditelnosti cíle. MiG 23 MF měl zaměřovací systém ASP 23DE jež omožŇoval přepnutím přepínače VZDUCH - ZEM do řežimu zem měřit šikmou dálku k cíli pomocí optického rámování cíle. ToŤ veškeré vybavení MF na PC.
U ML to bylo velmi obdobné stejný přepínač pouze zaměřovací systém S-17.

Pokud MiG 23 BN šel plnit ůkoly vzdušných přepadů dostal na dva závěsníky APU 13m či MTE či APU 60 na něj "registr" ( cvičnou SS) pilot odstartoval , letovodem byl naveden na kilometr za cíl přiblížil se na optiku provedl odpal a mazal pryč. Pokud byli mraky tak to přestávalo fungovat, ale hrdinsky se zapsalo cvičení vzdušného přepadu.
Prostě 23 byla jedna, ale několika verzí rozdílných vybavení a každá pokud plnila úkoly pro ně dané je plnila celkem efektivně.

PříspěvekNapsal: 7/4/2009, 22:41
od Pop
Ještě drobnůstka ke cvičným střelbám. Při nácviku na PC byl palebný průměr kanonu 60 granátů a ve dvojici podvěšených raketových bloků bylo 2 x 5 raket ráže 57 mm
Pokud se létalo na leteckou střelnici v oblasti Malacek, používal se na vzdušný cíl pouze kanon se zásobou 30 granátů. Cílovým objektem zde byl KVT - 04 ( kluzákový vlečný terč ) ve vleku za L-39V.

PříspěvekNapsal: 9/4/2009, 19:37
od skelet
Nevím, kam to dát, tak to dám sem. Pěkné video o vývoji MiG-105 - sovětské odpovědi na Dyna Soar, včetně archivních záběrů.
http://zvezdanews.ru/video/day_events/army/0029083/

PříspěvekNapsal: 2/3/2010, 11:41
od Vallun
Mám dotaz, co je azč letoun Mjasišev VM-T Atlant?
Zejména ten jeho hrb nechápu, na cosi jako AWACS to fakt nevypadá.

Obrázek
Obrázek

PříspěvekNapsal: 2/3/2010, 12:12
od skelet
VM-T Atlant sloužil jako obdoba Boeingu 747 NASA, respektive SuperGuppy. Sloužil, v počtu dvou kusů, v letech 82 až 89 v rámci programu Buran. To nad jeho hřbetem je aerodynamické pouzdro do kterého se umísťoval objemný náklad. Pak byl nahrazen Mrijou.
Obrázek

PříspěvekNapsal: 2/3/2010, 12:25
od Vallun
děkuji:)

Re: Ruské letectvo ve Studené válce

PříspěvekNapsal: 17/2/2013, 17:43
od mechtech
KOLS ( kombinovanaja optičesko lejzrovaja systěma)
Kvantovaja optičeskaja lokacionaja stancia anebo izdelije 23S

Re: Ruské letectvo ve Studené válce

PříspěvekNapsal: 17/2/2013, 22:18
od lamada
Něco málo k dotyčnému zařízení.

KOLS se skládá:
1)Přehledového a sledovacího infrazaměřovače TP
2)Laserového dálkoměru

V přehledu pracuje ve dvou zónách VELKÁ o velikosti 60° v horizontu a 30° ve vertikále a v režimu MALÁ kdy je v obou případech 30° .
TP slouží k vyhledání, zjištění a automatickému sledování vzdušného cíle podle jejich infračerveného vyzařování. LD slouží k měření dálky k VC při jeho automatickém sledování a nebo měření dálky k VC ve směru souhlasným s úhlem zamíření.

Pracuje v režimech
1)Ruční – ze zachycených cílů se vybere „STROBEM“ cíl na který chce letoun útočit pomocí tlačítka KU 31 v řežimu TP STROB
2)Pilotováním letounu – pokud mám TP v ose navedením letounu do sesouhlasení os letounu a TP
3)Zadáním cíle pomocí RLPK nebo ŠČEL 3UM
4)Ručním zadáním cíle pomocí KU 31 v režimu OPTIKA
Režim NAVEDENÍ a ZACHYCENÍ jsou přechodné a umožňují přechod do režimu SLEDOVÁNÍ cíle který umožňuje řešení úloh zamíření pomocí BCVM.
V režimu TP STROB se cíl zachycuje použitím tlačítka ZACHVAT na POM znašku STROB musím dostat na vybraný cíl pomocí tlačítka KU a provést zachvat. Pokud by značka cíle byla mimo pole strobu nedojde k zachycení. Vše se sleduje na SEI nebo IPV.
Při zadání cíle od RLPK nebo ŠČEL 3UM se cíl zachycuje obdobně jako v předešlém případě.
V režimu BLIŽNYJ BOJ na SEI a IPV naskočí dvě svislé čáry. Zmáčknutím tl ZACHVAT se dá pokyn BCVM pilot musí dostat cíl mezi dvě čáry drží se i tlačítko odpalu a jakmile se cíl dostane mezi tyto čáry dojde k odpalu vybrané střely příznak vybrané střely je signalizován na SEI a IPV. Po zachycení cíle se údaje o cíli přenáší do TGS střely která signalizuje zachycení cíle ZS.
LD pracuje v omezeném režimu při ztečích na PC úhel střemhlavého letu musí být více jak 10° a ¨D menší než 3500m pro bombardování a D max +500m pro NRS A KANON.
Dá se zaaretovat v režimu TP Fí0. Pro potlačení rušení vlivem oblačnosti, země nebo prostředků pasivní ochrany je možnost přidání a ubrání citlivosti ozn USILITEL TP.


TTD:
rozměr velké zony KOLS v azimutu………………………………………….. +/- 30°
v polohovém úhlu …………………………….+/- 15°
rozměr malé zony KOLS v obou úhlech …………………………………+/-15°
velikost posunutí středu malé zony přehledu k rovině souměrnosti letounu 0°, -15°,+15°
doba jednoho cyklu přehledu KOLS ( obnovení informace) VZ …. 3,5s
MZ…. 2,0s
rozměr sledování cíle v azimutu ……………………………….. +/- 30°
v pol.úhlu……………………………………………..-15°, +30°
D zjištění cíle v režimu TP STROB ze ZPS z rakurzu ¾ za NPP min 15 km max 40 km
D zjištění cíle v režimu TP STROB ze ZPS z Rakurzu ¾ na pozadí oblačnosti min 12-13km
D zjištění cíle na pozadí země…………………………………………………….. 8 – 13km
D zjištění cíle v řežimu BB …………………………………………………………… min 5 km
D zjištění cíle v režimu BB za omezené zjistitelnosti ……………………min 3,5 – 4,5 km
max chyba měření dálky…………………………………………………………………… 10m
doba zachycení cíle v režimu TP STROB……………………………………........……….0,5-6,0s
doba zachycení cíle v režimu BB TP……….......………………………………………….. 0,5- 9,0s
doba zachycení cíle v režimu ŠČEL 3 UM ……….......………………………..........0,5 – 15s

Re: Ruské letectvo ve Studené válce

PříspěvekNapsal: 4/3/2013, 18:25
od Julesak

Re: Ruské letectvo ve Studené válce

PříspěvekNapsal: 4/3/2013, 20:50
od Alchymista
IMHO kryty pristávacích rádiolokátorov...

Re: Ruské letectvo ve Studené válce

PříspěvekNapsal: 4/3/2013, 20:54
od Julesak
To ma síce napadlo, ale doteraz som nič také nevidel - je to niečo špeciálne?
Btw. mali by to byť fotky z Novej Zeme.

Re: Ruské letectvo ve Studené válce

PříspěvekNapsal: 5/3/2013, 02:03
od Alchymista
poznáš nejaké letište severnejšie? Zrejme aj rusom konečne došlo, že techniku treba chrániť...

Re:

PříspěvekNapsal: 5/3/2013, 12:06
od Dancer
skelet píše:VM-T Atlant sloužil jako obdoba Boeingu 747 NASA, respektive SuperGuppy. Sloužil, v počtu dvou kusů, v letech 82 až 89 v rámci programu Buran. To nad jeho hřbetem je aerodynamické pouzdro do kterého se umísťoval objemný náklad. Pak byl nahrazen Mrijou.
Obrázek

Celkem by mne zajímalo, kde měla tahle sestava těžiště...

Re: Ruské letectvo ve Studené válce

PříspěvekNapsal: 5/3/2013, 19:05
od Alchymista
evidentne veľmi blízko pôvodného ťažiska 3M, inak by asi ďaleko nedoletel...
http://www.buran-energia.com/vmt-atlant/vmt-desc.php

Náklady, ktoré boli v kontajneri prevážané - raketové stupne - majú ťažisko umiestnené dosť neobvykle. Motorové lôžka sú celkom bytelné kusy kovu, kyslíková nádrž je "pod" vodíkovou, takže ťažisko je výrazne posunuté na stranu motorov. A tak sa do kontajneru nakladal raketový stupeň "motorovou stranou" napred.

Re:

PříspěvekNapsal: 11/9/2014, 12:37
od IgorT
Altaj píše:A preto 70% Mig-29 u VVS nie je v letuschopnosm stave. Maly dolet a male moznosti utokov na pozemne ciele sposobili, ze Mig-29 nema taky komercny uspech ako F-16, hoci velku zasluhu na tom ma aj hospodarsky rozklad RF pocas 90tych rokov. Rusi dali prednost modernizacii Su-27 a Mig-31, najme Flankera, ktoremu sa Mig-29 v nicom nevyrovna. Ano Mig je lepsi akrobat, ale F-16 je pre dlhsiu vytrvalost a dolet na vnutorne palivo potencionalnejsia konstrukcia. Nove verzie Mig-29SMT, ktore mali rozsirene moznosti utokov na pozemne ciele ako nahrada za vyradene Su-17 a Mig-27 m maju na chrbte pridan palivovu nadrz, ktora vsak zas obmedzuje vyhlad dozadu.


Objavil som informáciu, ktorej sa mi ani veriť nechce, ale vysvetľovala by nekvalitu prvých typov MIG 29. Bol primárne vyvinutý, ako frontové, stíhacie lietadlo na ničenie nepriateľských lietadiel, riadenými strelami vzduch - vzduch. Sekundárne na ničenie pozemných cieľov neriadenými raketami a bombami. Svojou konštrukciou bol ozajstný gymnasta s mimoriadnou ovládateľnosťou a obratnosťou. A teraz k avizovaným nedostatkom. Veľké prevádzkové náklady, kontrastujúce s nízkou nákupnou cenou. Vo vtedajšej dobe bol konštruovaný, ako ozajstný vojnový stroj, u ktorého sa počítalo s krátkym, ale intenzívnym nasadením v tretej svetovej vojne. Takže životnosť mala činiť jeden ostrý bojový let! To znamená vyrábať veľké množstvo relatívne lacných strojov, bez ohľadu na dlhodobé prevádzkové náklady.

Re: Ruské letectvo ve Studené válce

PříspěvekNapsal: 11/9/2014, 22:43
od rabo
A čomu sa Ti tam nechce veriť ? Že "hviezda" Mig-29 bol lacný stroj? Bol. Mig-29 bol frontový stíhač, ale ani konkurent F-16A nebol na tom o nič lepšie skôr horšie. F-16 sa však začala modernizovať skôr a rýchlejšie. Mig-29 sa modernizovala tiež .ale nie tak výrazne. Výraznejšia modernizácia - Mig-29M, prevyšujúca modernizácie F-16, sa však už nestihla realizovať.

Re: Ruské letectvo ve Studené válce

PříspěvekNapsal: 12/9/2014, 05:30
od Pátrač
No jestli si něco vzpomínám, když jsem poprvé vuděl kokpit MiG -29, byl jsem překvapený jak je jednoduchý. Skoro jako MiG-23. Lítalo to dobře, ale spotřeba paliva byla neuvěřitelná. Dnes si myslím že to nebyl istrebitěl ale spotrebitěl. Skutečně frontová mašina na pár útoků a tím to haslo.

Ale leteckých dnech to bralo dech.

Re: Ruské letectvo ve Studené válce

PříspěvekNapsal: 12/9/2014, 09:04
od Alchymista
V knihe "Posledný let pilota Mig-25" popisuje autor v podstate rovnaký jav - údiv amerických odborníkov z relatívne malého množstva predovšetkým "motorových" prístrojov v kabíne Mig-25 v porovnaní s kabínou F-4.