PALBA.CZ

Je pokračovatelem(konkurentem) 3M80 Moskytu a vychází z projektu Ch-61 Jakont. Název je odvozen od dvou řek: tibetská BRAchmaputra a MOSkva a symbolizuje jejich soutok.
Společný projekt zahájen v r.1998 NPO "Mašinostojenie" a Organizací obraných prací Indie(DRDO) a společná vývojová kancelář byla pojmenována BrahMos Aerospace Private Limited(BMAPL). Firma BMAPL dostala na vývoj 122,5milUS z ruské strany a 128mil US z indické. Ruská strana zodpovídá za vývoj vlastní rakety,indická za systémy řízení.
V polovině r.1999 byly dokončeny projektové práce a připraveny podklady pro sériovou výrobu.
První test byl uskutečněn 12.7.2001 na polygonu Chandipur v indickém státě Orissa v oblasti Bengálského zálivu.Sériová výroba byla zahájena v r.2003 a průběžně pak byly prováděny dílčí úpravy. Zkušební testy byly ukončeny v r. 2005 a uskutečnila se veřejná presentace na letecké výstavě Aero India 2005.
Střela BraMos se vyznačuje vysokou manévrovostí při rychlosti cca 2,5M ,pracuje na principu "vystřel a zapomeň" a má velmi nízký radarový odraz. Celková váha se pohybuje okolo 3000kg,bojová hlavice váží 300kg. Letový režim se pohybuje mezi 10m až 14km a je možno ji vystřelit ve všech azimutech. Po dobu letu je naváděna inerciálním navigačním systémem , v koncové fázi pak aktivní radarová samonaváděcí.
Vyvinuty jsou tyto verze - lodní,letecká i pozemní.

V nejbližší době s ní začnou být vyzbrojovány ruské a indické námořní a letecké síly. V první fázi Indie plánuje nákup 100ks pro své námořnictvo. Následně pak leteckou verzi pro Su 30MKI indického letectva. Celý nakup pro letectvo má být dokončen během 2-3let.

Délka: 8m
Rozpětí křídel: 1,7m
Průměr: 0,7m
Váha-3000kg
Pohon:
startovací: THP
letový: SPVRD - 4000kN

Rychlost:
ve výšce: 760-800 m/s(2,5-2,8M)
při zemi: 2M
Dolet:
ve výšce: 300km
při zemi: 120km
Letová výška: 10m-14km
u cíle: 5-15m
Systém navádění:
Inerciální s aktivním radarovým koncovým navedením
Váha hlavice 300kg
Typ hlavice: průbojná

Jeden z podkladů k tomuto článku(pro znalce ruštiny)
http://sergib.agava.ru/russia/chelomei/ ... rahmos.htm

Jedno obrazové doplnění. Tatra je prostě "všude".

První střelecké testy letecké varianty Protilodní střely BraMos budou provedeny koncem roku 2007.
Oznámil to dnes vedoucí projektu BraMos Sivathanu Pillai pro list India-Defens (Agentura New Delhi).

Vše probíhá v souladu se zakázkou ozbrojených sil Indie. Jako s nosičem Protilodních střel BraMos je počítáno s letouny Su-30MKI. Plánuje se,že každý z letounů ponese po 2-4 střelách(viz obr).

Takto vidíme jak Putin a všichni ostatní schání, takřka nejjednodužším způsobem prachy na modernizaci i armády. Již nikdy 22. června 1941. To bude pochopitelně u Ruského vedení platit vždy.

Paradoxně se dnes soudí, že ruská armáda je na to hůře než v předvečer německého útoku. Nicméně od podobné kaše jí chrání snad jen atomové zbraně.

Toto tvrdí spíš propagandisticky orientovaní pisálkové, nebo ti, co se ještě neprobudili z minulého století.
Od poč. 21.století probíhá velká reforma Ruské armády. Udajně má v brzku(letos?) dokonce dojít ke zkrácení ZS na 18měsíců a rakeťáci+námořnictvo pouze profi (dřive ZS 3roky)
Navíc přesně v Ruském duchu. Levně a jednoduše. Na US námořní převahu(LL za miliardy) BraMosy a Švaly(za statisíce).
Na US leteckou převahu - roje pozemních raket.
A pozemní vojsko? Tam bych řekl patří stále ke světové špičce.

No jo, ale, máš to dobře vymyšlené: / 1. NIKdy to největší soupeři neudělají.
2. Nikdy to neudělají.
3.Když náhodu se stane něco jiného, platí 1,2 bod a ty to seřaď

Indický propagačno-dokumentárny film o strele Brahmos
veľmi sugestívne úvodné video
http://www.youtube.com/watch?v=0np6B33YM30

a nejaké podrobnosti
http://www.youtube.com/watch?v=dCqxIcX5B4M
http://www.youtube.com/watch?v=bBdf73YAZ8c
http://www.youtube.com/watch?v=gJCQc1obEsQ

Zaujímavo vyzerá štart a činnosť pomocných manévrovacích motorov v kryte vstupu vzduchu.

Rusko a Indie pracují na vylepšené verzi rakety BraMos, pracovně označené BraMos-2.
Měla by mít oproti původní verzi vyšší rychlost, více než 5000km/h. Původní verze dosahuje maxima 3600km/h.
Tím by se výrazně zvýšili šance BraMosu-2 při pronikání PVO/PRO. Opět se bude jednat o verze námořní,ponorkové, letecké a pozemní.
Zdroj: Agentura RIAN, Lenta

http://img.lenta.ru/news/2008/02/08/brahmos/picture.jpg

Přibližně vím co umí Moskito, proto se ptám PEGE, dá se to vůbec zničit? Včera dávali v TV co uměl Exocet u Malvín a tohle se s tím vůbec nedá porovnati když frantíci je už taky omladily. To aby si všichni dávali opravdu pozor, odkud to přiletí, tím myslím hlavně LL!

Přibližně vím co umí Moskito, proto se ptám PEGE, dá se to vůbec zničit? Včera dávali v TV co uměl Exocet u Malvín a tohle se s tím vůbec nedá porovnati když frantíci je už taky omladily. To aby si všichni dávali opravdu pozor, odkud to přiletí, tím myslím hlavně LL!

Celkem dobre je to popsane v popisu tady.
U Exocetu ma obranny system "cas" asi 150-120 sekund a Moskita jen 25-30 sekund.

No jo Ali. Co to je 30 sekund. Než se zjistí že letí, tak něco uplyne a ta střela začne uhýbat a nic!! Čas je pryč! A co píše Pege, tak ji radar moc ,,nebere,,! Ono na ,,časový,, průšvih stačí Exocet! Myslím,že nikde na lodi nikdo nemá prst na tlačítku. A Moskit vydrží i Phalanx 30mm. Na reakci se mi zdá, moc času není. Prostě se povedly.

Prst na tlačítku sa už dnes nedrží, aspoň v lepších systémoch. Človek je na to proste príliš pomalý, takže mu je zverené maximálne tak aktivovanie systému do bojového režimu, ďalej sa už hrajú automaty.
Rozdiel v účinnosti strely 20 a 30mm kanónu je veľký, takže odolnosť voči 30mm systémom sa mi nezdá pravdepodobná (máš k tomu nejaký zdroj?). Na druhej strane je Moskit mimoriadne nepríjemný nielen svojou rýchlosťou a odolnosťou, ale aj tým, že v poslednom úseku robí naprogramované obranné manévre, ktoré sú zrejme vyberané náhodne a s náhodnými parametrami. Niekde som našiel zmienku o tom, že dokonca používa na sebaobranu klamné ciele, podobne ako Granit.

Alchy, psali to v ATM ale tady se ATM moc necení, jak jsem si všiml. Jinak, Moskito má panceřovaný štít na špici. Nechci kecat, pokusím se to v tom mém chlívu najít dnes až zítra.

moskit nemá pancíř. nemá šanci vydržet ani 20mm. CIWS myslím že dokáže zastavit jakoukoliv dnešní střelu. Porblém je, že na krátkou vzdálenost nemá dost času si podat 2 a více střel, když tu vzdálenost uletí ty střely za 2-3 sekundy.

Granit by mohl vydržet střepiny a projektily do 20mm. Ostatně jeho jméno vzniklo asi na základě toho xx mm pancíře co má na čumáku:-)

Mimochodem, myslíte že je vůbec 4M u BrahMosu vůbec reálné? Rusové dosud rychlost nad 3 machy řešili raketovým motorem, ale ten je pro potřeby protilodních řízených střel tak trochu na nic.

Mimochodem, myslíte že je vůbec 4M u BrahMosu vůbec reálné? Rusové dosud rychlost nad 3 machy řešili raketovým motorem, ale ten je pro potřeby protilodních řízených střel tak trochu na nic.

Pokud jsem se dobre dival tak 2,8M co je pro naporovy ( RAMJET ) motor normalni. A pro novou mozna scramjet. U obou typu maji rusi nejvic skusenosti.

O to jde Cernakusi i když ho zneškodníš, tak už je tak blízko, že trosky střely vlétnou do lodi i s palivem a umíš si představit co tam je za čurbes! A to je Moskito. Umíte si Představit ten fofrník Brahmos 2 co tu předložil Pege?Fotbalově řečeno: je to nechytatelné! Horší je, že to teď to ATM musím najít a to je večer na mrtvici u mě! A s tou mojí to flákne tutově! Ale najdu to ATM!

Nejde jen o kanóny. Jejich účinný dostřel se pohybuje opravdu mezi 1-2km.
Jde hlavně o protirakety na křižnících Aegis a jejich umístění v rámci svazu s letadlovou lodí. Tj svazu, který má k dispozici letouny včasné výstrahy AWACS, družicové napojení, mnohonásobné radarové vybavení a leteckou podporu(vzdušnou hotovost),útočné ponorky atd.
V případě takovéhoto svazu tedy nelze modelovat situaci raketa/y vs. 1loď ale raketa/y vs. lodní svaz. Samozřejmě to platí pouze pro námořnictvo USA.
Ostatní námořnictva jsou v dosti odlišné situaci.

To máš pravdu.
Ale ono to tiež nebude len jedna raketa. Uvažuj úder v sile najmenej jednej letky nosičov + ich podpora, alebo súčasný úder z niekoľkých lodí. Jednotlivá raketa ani nemá proti námornému zväzu príliš zmysel.

Černakus - pomenovanie Granit určite nevzniklo od pancieru, rusi tradične pomenovávajú zbraňové systémy menami hornín a minerálov - napríklad
P-100 Oniks, P-120 Malachit, P-350 Bazalt, P-700 Granit, P-1000 Vulkan...

Ano ,jednotlivost nezmůže nic. Proto také zmiňuji ten lodní svaz a jeho schopnost udeřit na nosiče těch raket PŘED TÍM, než vůbec úder provedou. A zde budou zřejmě nejnebezpečnějším nosičem ponorky. Letouny a lodě zaznamená AWACS či družice na 500km i více.Tím vzniká časový prostor na využití protiopatření,zejména letecký úder na nosiče.
Zachytit ale ponorku plovoucí na tichý chod na 300km,obvzláště když potencionální uživatelé užívají v hojné míře diesely, bude zřejmě dosti obtížné.