Udělal jsem přehled dělostřeleckých zbraní, pro které byla vyvinuta v SSSR jaderná munice
Zde jsem pro začátek uvedl "výcuc" z článku :
http://www.fortifikace.net/soubory/stud ... y_csla.pdf
--- V SSSR byl od roku 1954 vyvíjen prostředek ráže 406 mm SM-54 / 2A3B. Zaveden byl v roce 1957, používal JG o váze 570 kg, a dálka střelby byla 25,6 km (celková hmotnost 64 tun).
Souběžně byl vyvíjen i systém OKA-420 mm minomet s hlavní o délce 20 metrů, váze 55,3 tuny a dálkou střelby 45 km, s rychlostí palby 1 rána za 5 minut.
Tyto prostředky jsou známy pod původním ruským názvem Kondensator a Transformator. Vyrobilo se jen po čtyřech kusech, které se v roce 1957 objevily na přehlídce v Moskvě.
Vývoj v SSSR reagoval na zavedené dělostřelecké prostředky jaderného napadení USA a NATO. Od roku 1964 byly v SSSR vyvíjeny jaderné miny pro těžké minomety ráže 240mm, v tažené i samohybné verzi, později známé i v ČSLA pod názvem TULPAN, jakož i pro 203mm houfnice B-4M a pro 152mm houfnici D-20 (tažená verze), samohybná pak pod názvem Akacija.
http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/1 ... 1931-B-4BM
152 mm ShH 2S3 Akacija
V roce 1974 byla přijata do výzbroje další nová samohybná houfnice s otočnou věží, tentokrát již v ráži 152 mm. Dostala název 2S3 Akacija a využívala pásový podvozek, jenž byl původně zkonstruován pro protiletadlový raketový komplet 2K11 Krug. Vlastní houfnice byla úpravou osvědčeného poválečného děla typu D-20.
152 mm ShH 2S5 Giacint-S
D výzbroje byla zavedena v roce 1976 pod názvem 2S5 Giacint-S. Neměla otočnou pancéřovanou věž. Zbraň ráže 152mm byla lafetována na zádi korby a její obsluha nebyla nijak chráněna. Není „čistou“ houfnicí, ale de facto univerzální zbraní pro vedení nepřímé i přímé palby. Samotné dělo tohoto prostředku bylo odvozeno od tažené houfnice 2A36 Giacint-B, jež vznikla jako náhrada univerzálního 130 mm polního děla M-46
Z toho vyplývá, že teoreticky by mohly jadernou munici používat dělostřelecké prostředky počínaje ráží 152 mm. Prakticky však, když nebyli školeni ani příslušníci oddílu velké mohutnosti, tak použití 152 mm prostředků prakticky nepřipadá v úvahu.
V ČSLA byly v průběhu 80. let v organizačních strukturách dělostřelectva tyto počty dělostřeleckých prostředků ráže 152 mm :
Motostřelecké divize
V rámci dělostřeleckého pluku byl zařazen jeden oddíl KH 152 mm s 18ti kusy, s výjimkou 3. a 15. msd, kde byly místo nich 100 mm kanóny.
tankové divize
V rámci dělostřeleckého pluku byl zařazen jeden oddíl KH 152 mm s 18ti kusy, s výjimkou 4., 13. ( ta je později obdržela také ) a 14. td, kde byly místo nich taktéž 100 mm kanóny. Ve druhé polovině 80. let byl u 1. a 9. td jeden oddíl 122 mm nahrazen 152 mm ShKH.
Stupeň armáda
Dělostřelecké prostředky ráže 152 mm nebyly ve výzbroji začleněny.
Stupeň Front
V rámci dělostřelecké divize byl v rámci těžké houfnicové brigády zařazen jeden pluk KH 152 mm se čtyřmi oddíly po 18ti kusech.
Dále zde máme již citovaný oddíl velké mohutnosti. Dle tvrzení příslušníků tohoto oddílu, pro použití jaderné munice nikdy nebyli školeni. V případě nasazení specialistů prtz by bylo použití jaderné munice možné, jelikož například minomety 2S4 Tulpan používaly miny shodných balistických charakteristik jak pro klasickou OF munici, tak i jadernou. Rovněž tělo miny a její obsluha byly pro obě stejné, s výjimkou jediného úkonu na hlavové části jaderné munice. Ale toto je pouze teoretická možnost, pravděpodobně by k tomu nebyl čas.
-----Závěrem :To znamená, bez zbraní skladovaných k náhradě ztrát, bylo k dispozici 54 kusů na stupni front + 234 až 288 kusů ve válečných 15ti divizích ( tankové 72 až 126 podle období, motostřelecké 108 )
Střední skupina sovětských vojsk
211. Dělostřelecká brigáda
V Jeseníku byla dislokovaná 211. dělostrřlecká brigáda, která byla původně vyzbrojená 152mm samohybnými kanóni 2S5 "Giacint" a 152mm tahanými kanónovými houfnicemi D-20. V letech 1987 až 1989 došlo ke přezbrojení na samohybnou houfnici DANA, prý v počtu 120 kusů + 6 výcvikových. Byl to jediný útvar SSSR, který se přezbrojil na Danu.
Podle neověřených informací měl být jeden útvar Střední skupiny vojsk rozmístěné na území Československa vyzbrojen 6-12 kusy 2S4 Tulpan ?. Mohlo by se jednat jedině o 211. dělostřeleckou brigádu v Jeseníku.Ta měla mít na konci 80. let ve výzbroji 96 dělostřeleckých prostředků, tj. 5 oddílů po 18 a zbývá nám 6 kusů pro jednu baterii ( 2S4 ? ). Další dělostřelecké prostředky : 152 mm ShH v 211. db a v každé z pěti divizí ( nenašel jsem, kolik oddílů bylo v této ráži vyzbrojeno ), předpokládám, že vždy po jednom až dvou oddílech. To by činilo 108 až 216 kusů. ShKH DANA prý umožňovala střelbu i jadernou municí ??
Dále počty hlavic : Sovětský svaz udržoval největší jaderný arzenál v historii v roce 1986. Jednalo se o 45 000 hlavic, z toho 20 000 jich mohlo být taktických a operačně taktických, které byly určeny pro použití v případě válkyv Evropě. Zbytek (cca 25000), byly strategické ICBMs.