Bitva u Kurska I. Úvod Č 1 -4.

Klíčové bitvy i ty co byly mezi tím.

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Bitva u Kurska I. Úvod Č 1 -4.

Příspěvek od michan »

Bitva u Kurska I. Úvod. Č 1-4.

Díl I.

Část 1.


Bahno, koncem března 1943 zastavilo veškeré válečné operace na východní frontě. Generální štáb Německé armády a především vrchní velitel A. Hitler, po dvou taženích ( Moskva 1941 a Stalingrad 42/43, Kavkaz a vítězství u Charkova), uvažují jak dál? Vysvětlení si řekneme až po rozkaze, který vedl k operaci „ Citadela“, Hitler ho napsal již 15.4.1943 a vydal již 17.4.1943. Předkládám zde český doslovný překlad z výtisku č.4 a potom dodám výklad situace, tak jak to úplně stejně říká několik historických pramenů.

Dokument č.1: Operační rozkaz pro kurskou bitvu
Operační rozkaz č.6 ( Citadela) z 15.4.1943

Vůdce
OKH, gen. štáb poz. vojska, op. Odd. (I)
Č. 430246/43 g. K. Chefs.
TAJNÁ VĚC VELEN! Jen prostřednictvím důstojníka!
AOK 2 Ia 591/43 g. Kdos. Chefsache
Došlo 17.4. 1943 ( 2 přílohy) Do.
F.H.Qu. 15.4.1943
13 výtisků
Výtisk č. 4.

Operační rozkaz č. 6

Rozhodl jsem se, jakmile to počasí dovolí, provést jako první z letošních úderů operaci „Citadela“
Tomuto útoku tedy připadá rozhodující význam. Musí se podařit rychle a úplně. Musí nám vložit do rukou iniciativu pro toto jaro a léto. Proto je třeba provádět všechny přípravy obezřetně a energicky. Na místa hlavních úderů je třeba nasadit nejlepší svazky, nejlepší zbraně, nejlepší velitele a velké množství munice. Každý velitel, každý muž musí být prodchnutý přesvědčením o rozhodujícím významu tohoto úderu. Vítězství u Kurska musí působit na svět jako fanál.

K tomu přikazuji:
1/ Cílem útoku je soustředěným, bezohledným a rychle provedeným úderem vždy jedné útočné armády z Bělgorodu a jižně od Orla obklíčit nepřátelské síly, které se nacházejí v oblasti Kurska, a koncentrovaným útokem je zničit.
V průběhu tohoto útoku je třeba získat zkrácenou frontu, která ušetří síly, a to na linii Něžegol- úsek Koroča – Skorodnoje – Tim – vých. Ščigry – úsek Sosna.

2/ Jde o to
a) uchovat co největší moment překvapení a ponechat protivníka v nejistotě, zejména pokud jde o termín útoku.,
b) soustředit útočné síly na co nejmenší šířce, aby bylo možné místní drtivou převahou všech útočných prostředků ( tanky, samohybná děla, dělostřelectvo, zadýmovaní minomety atd.) prorazit naráz obranu nepřítele až ke spojení obou útočných ramen a tím uzavřít kotel.,
c) zabezpečit pokrytí boků úderných klínů útoku včasným a rychlým přivedením sil z hloubky tak, aby samostatné úderné klíny mohly útočit jen dopředu.,
d) včasným úderem dovnitř kotle ze všech stran nedat nepříteli čas k oddechu a urychlit jeho zničení.,
e) útok provést tak rychle, aby nepřítel ani nestačil uniknout z obklíčení, ani přisunout silné zálohy z jiných front.,
f) rychlým vytvořením nové fronty uvolnit včas síly, zvláště pak mechanizované svazky, pro plnění dalších úkolů.

3/ Soustředěné síly skupiny armád Jih zahájí útok z výchozí linie Bělgorod – Komorovka, prolomí obrannou linii Prilepy – Obojan a východně od Kurska a u Kurska naváže spojení s útočícími silami skupiny armád Střed. K pokrytí útoku na východě je třeba co nejdříve dosáhnout linii Něžegol – úsek Koroča – Skorodnoje –Tim, aniž by tím bylo ohrožené soustředění sil do těžiště ve směru Prilepy – Obojan. K pokrytí útoku na západě je třeba zasadit části sil, jejichž úkolem bude současně zaútočit do tvořícího se kotle.
Naposledy upravil(a) michan dne 20/5/2006, 00:07, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Bitva u Kurska I. Úvod Č 2.

Díl I.

Část 2.

4/ Útočná armáda skupiny armád Střed prolomí soustředěnými silami z výchozí linie Trosna – severně Maloarchangelsk obranu na linii Fatěž – Verejtinovo s těžištěm útoku na východním křídle a naváže spojení s útočnými silami skupiny armád Jih u Kurska a východně od něho. K pokrytí útoku na východě je třeba co nejdříve dosáhnout linii Tim – vých. Ščigry – úsek Sosna, ale tím nesmí být ohrožené soustředění sil v těžišti. K pokrytí útoku na západě je třeba zasadit části sil.
Síly skupiny armád Střed zasazené západně od Trosny až k hranici se skupinou armád Jih mají se zahájením útoku poutat nepřítele místními útoky zvlášť sestavených útočných skupin a včas proniknout do tvořícího se kotle. Nepřetržitým pozemním a leteckým průzkumem je třeba zjistit, aby se nepřítel nemohl nepozorovaně stáhnout. V tom případě je třeba okamžitě zaútočit na celé frontě

5/ Příprava sil obou skupin armád musí probíhat za využití všech maskovacích a klamných opatření a daleko od výchozích postavení tak, aby 6. dne od 28.4. ( vydání rozkazu OKH) bylo možné zahájit útok. Nejdříve možný termín zahájení útoku je podle toho 3.5. Přesun do výchozích postavení je třeba provádět jen v noci a za využití maskování.

6/ K oklamání nepřítele je nutné, aby v oblasti skupiny armád Jih nadále probíhaly přípravy na „Panthera“. Je třeba všemi prostředky (nápadný průzkum, akce tanků, přísun materiálu, radiové vysílání, agenti, šíření pověstí, akce letectva apod.) posílit a pokračovat v nich co nejdéle. Tato klamná opatření budou účinně podporována beztak potřebnými opatřeními ke zvýšení obranné síly fronty na Donu ( viz bod 11). V oblasti skupiny armád Střed není třeba provádět klamná opatření ve větším rozsahu, ale je třeba vytvářet nepříteli nesprávný obraz o situaci ( zpětné a nesprávné pohyby, transporty za dne, rozšiřování falešných zpráv o termínu útoku teprve v červnu atd.)
U obou skupin armád musí nově přisunuté svazky k oběma útočným armádám zachovávat zákaz radiového vysílání.

7/ Kvůli utajení lze do zámyslu zasvětit jen bezpodmínečně nutné osoby. Toto zasvěcení pak rozšiřovat jen krok za krokem a pokud možno co nejpozději. Tentokrát je v každém případě nutné dosáhnout toho, aby naše zámysly nebyly opět prozrazené neopatrností nebo nedbalostí. Zesílené orgány protišpionážní služby musí trvale potírat nepřátelskou špionáž.

8/ Útočné síly musí s ohledem na to, že v protikladu k dřívějším operacím jsou cíle útoku prostorově omezené a přesně známé, ponechat zpět všechna vozidla, která nebudou bezpodmínečně potřebovat, a stejně tak i obtížný balast. Jen to překáží a může to nepříznivě ovlivnit švih útoku a rychlé zasazení dalších sil. Proto musí každý velitel zajistit, aby se vezlo jen to, co je nezbytně potřebné k boji. Velící generálové a velitelé divizí musí přísně sledovat dodržování tohoto nařízení. Je třeba zavést přísná dopravní pravidla a bezohledně trvat na jejich dodržování.

9/ Nařízení k zaopatření a okamžité a kompletní registraci zajatců, obyvatelstva, kořisti a k propagandě vůči nepříteli jsou uvedená v Přílohách 1 a 3. …. Neuvádím je…..

10/ Letectvo zasadí všechny dostupné síly v těžištích útoků. Porady s velitelskými místy letectva musí být zahájeny okamžitě. Na utajení ( viz bod 7) je třeba obzvlášť upozornit.

11/ Pro útok má rozhodující význam, aby se nepříteli nepodařilo přinutit nás útokem na jiných místech skupiny armád Jih a Střed k přesunutí „ Citadely“ nebo k předčasnému stažení útočných svazků.
Proto se musí obě skupiny armád plánovitě a všemi prostředky do konce měsíce připravovat jak na operaci „ Citadela,“ tak na obrannou bitvu na ostatních ohrožených místech fronty. Je zejména třeba všemi prostředky urychlit budování postavení, dostatečně vybavit protitankovou obranou úseky ohrožené útoky tanků, agilním průzkumem včas rozeznat těžiště útoku nepřítele atd.

12/ V konečném cíli se po skončení operace zamýšlí:
a) přeložení hranice mezi skupinou armád Jih a Sever na všeobecnou linii Konotop (Jih) – Kursk (Jih) – Dolgoje (Střed).,
b) přeložení velitelství 2. armády s 9 pěšími divizemi a vojskovými částmi, které budou ještě upřesněné, od skupiny armád Střed ke skupině armád Jih.,
c) předání tří dalších pěších divizí skupiny armád Střed do disposice OKH v prostoru severozápadně od Kurska.,
d) Vyjmutí všech mechanizovaných svazků z fronty pro použití jinde.
Těmto úmyslům se musí přizpůsobit pohyby, zvláště u 2. armády.
Vyhrazuji si již během operace a v závislosti na průběhu bojů postupně předávat štáby a svazky podle bodu 12b do podřízenosti skupiny armád Jih.
Stejně tak si vyhrazuji, při průběhu operace podle plánu, nechat co možná nejrychleji zahájit z chodu útok na jihovýchod ( „ Panther“), aby se využilo zmatku u nepřítele.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Bitva u Kurska I. Úvod. Č 3.

Díl I.

Část 3.

13/ Skupiny armád budou hlásit opatření, která přijala pro útok a obranu na základě tohoto operačního rozkazu, s použitím map 1 : 300 000, se zahájením příprav, s rozdělením jednotek, jakož i s dohodami uzavřenými se 4. leteckou armádou resp. Velitelstvím letectva Východ k podpoře útoku a klamných operací.

Termín 24.4.
Podepsán : Adolf Hitler

Za správnost:
Generálporučík Hausinger.


Jak jsme již řekli východní fronta se ustálila koncem března 1943. Díky bahnu utichly veškeré boje na východní frontě a obě strany si po dvou taženích lízaly rány a uvažovaly jak dál.

Mapa východní fronty před začátkem bitvy u Kurska.

Obrázek


Stojící fronta probíhala od Leningradu přes město Staraja Russa, pak obloukem u Orla a Kurska do Bělgorodu a dále podle řeky Donec a Mius až k Azovskému moři. V kubáňském předmostí se držela 17. armáda. Ta jistila přístup ke Krymu, čímž kryla jižní křídlo německého východního vojska.
Dvě předchozí polní tažení, bohatá pro Němce na krizové situace ( Moskva, Stalingrad, Kavkaz a Rostov) nevedla k porážce SSSR.
Stažením vojsk z některých vysunutých částí fronty (zkrácením fronty ve Rževském oblouku), získal Hitler záložní vojska (U Rževa 22 divizí, z toho 3 tankové). Období bahna poskytlo čas. Jak toho všeho Hitler využije ? Jaké bude jeho třetí polní tažení?
Získal čas, získal zbraně a získal zálohy – důležité předpoklady pro válku. Jak to vše využije na co se zaměří?
Víme, že velice rychle připravil operaci „ Citadela“ viz datum – 15.4.1943 a jeho rozeslání -17.4. a 24.4.43.
V lednu 1943, tedy když již byl znám Stalingrad, udělalo Německo nové odvody získalo místo požadavku OKW, který zněl na 800 000 vojáků „jen“ 400 000. Tajné nařízení o podchycení válečných zajatců a práceschopného obyvatelstva na nově získaném území přineslo své ovoce. Němci znovu pročesali Německé hospodářství a celkově získali další vojáky a nové dělníky za ně.
V květnu 1942, bylo ve zbrani 9,4 miliony vojáků, na jaře 1943 to bylo již 11,2 miliony vojáků.
Pracovní fronta měla v roce 1942 35,5 milionů dělníků, v květnu 1943 již nový šéf německého hospodářství Albert Speer hlásil, 36,6 milionů pracovníků ve zbrojním průmyslu a na výrobu pro potřeby fronty.
I přes těžké bombardování německého válečného hospodářství spojeneckými svazy, produkce zbraní stoupala.
Na začátku roku 1942 Německo vyrábělo měsíčně 350 tanků a 50 SHD. Na začátku roku 1943 to již bylo okolo 700 tanků a 200 SHD měsíčně a produkce stále stoupala. Německo v těchto dobách čarovalo, stěhovalo továrny do podzemí.
Produkovaly se nové typy zbraní, Tiger I.a Ia, střední tank Panter, mohutný stihač tanků Ferdinand a těžké SHD a protiletadlové kanony na samojízdných lafetách. Stoupala výroba letadel všeho druhu.
Tato nová optimistická čísla, tyto trumfy Hitlera zřejmě přesvědčily.
V této době mnoho historiků trochu nechápe, že vojenští činitelé Německa ( a my lidé jsme rádi ), podcenili atomové volání. Němečtí fyzikové písemně i na pracovních zasedáních poukazovali na možnost výroby nové zbraně, za pomocí štěpení atomového jádra.
Vojenský zbrojní úřad vše odmítal, dle poslední doktríny, že mají být vyvíjené jen takové zbraně, jejichž dokončení netrvá déle než 9 měsíců.
Naposledy upravil(a) michan dne 1/7/2007, 10:05, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Bitva u Kurska I. Úvod Č 4.

Díl I.

Část 4.

Jaká tedy byla strategická situace Německa v předjaří 1943?
Německo dostalo s vojenskými úspěchy února a března na jihu , s hospodářskou mobilizací a časem, který se naskytl, svoji velkou šanci vytvořit novou koncepci války na východě.
Ta strategie již nemohla zaručit vítězství nad Sovětským svazem – na to síly Německa již nestačily.
Co ještě mohly, bylo oslabovat údery vojska Rusů, tím oslabovat moc Stalina a je otázkou, zda by ho donutily k jednání.
Plán Německa , který předpokládal porážku Rusů v „ Blitzkriegu,“ dobytí jeho hospodářských zdrojů a manévr k narušení pozic Britů v Africe a na Předním východě a Persii, tak ten jednou provždy ztroskotal po ústupu u El –Alamejnu a Kavkazu.
Nyní přicházela v „ ú v a h u j e n r e m í z a.“. Pochopí tohle Hitler? Ještě bylo možné napravit v této době všechny chyby od 22. června 1941.
Ale byla vůbec ještě remíza ve hře?
Stalin také ještě od Stalingradu k řece Mius a Donec nedosáhl svých záměrů a měl příliš mnoho obětí. I Rudá armáda byla hodně oslabená.
Možná, že něco napoví mínění polního maršála Mansteina, když říká: „ K ofenzívě s dalekosáhlými cíli, jaké jsme vedli v předchozích letech, už naše síly nestačily. Od nynějška pro nás byla nejvhodnější defenzíva“.
Nemohla to být strnulá defenzíva, neboť ani na tu Němci neměli dostatek sil na tak široké frontě jakou východní fronta byla. Třeba skupina armád Jih by na pevnou frontu 760 km dlouhou, potřebovala dle zákonů strategie obrany ještě nejméně 20 divizí.
Stále by však hrozilo, že Sověti zaútočí s drtivou převahou tanků a lidí na několika místech najednou. To již ukazovali v zimě 1942/43. Němci museli stále přesunovat mechanizované svazy z místa na místo a díry stále zacelovat.
Na čem tedy ležela teze remízy Mansteina, on říká: „ Šlo o uplatnění těch faktorů, v nichž jsme měli stále převahu. Museli jsme se – i když v celkovém měřítku jsme přešli do defenzívy – pokoušet zasazovat nepříteli mohutné dílčí údery, které by ho stály nejen krvavé ztráty, nýbrž i velké množství zajatců. Protivník by se tak stal postupně zralý na remízu. Museli jsme se snažit, abychom se i v rámci strategické defenzívy opět dostali k pohyblivě vedeným operacím, ve kterých spočívala naše síla.“
A snad by to byla cesta k remíze, spíše k jednání.
Spojenci v Casablance svým „ bezpodmínečná kapitulace Německa, Japonska Itálie“ vše zmařili.
Hitler však takto vůbec neuvažoval. Sotva získal operační a strategické rezervy, sotva mu Guderian postavil tanková vojska, myslel na ofenzívu.
Kurský oblouk nazývaný „ balkon“, to bylo to co jej zajímalo.
Jediným rozhodujícím útokem chtěl zničit soustřeďování sovětských tankových sil v kurském oblouku. Tím chtěl zničit i centrální rezervu Sovětské armády, o které si myslel, že je jediná pro rok 1943.
Věřil, že touto jedinou bitvou znovu získá iniciativu na východní frontě a že bude moci pokračovat ve svých plánech na dobytí SSSR.
Dokonce uvažoval, že po porážce Rusů u Kurska bude moci pokračovat z jihu v útoku na Moskvu.
Manstein, Guderian, Model a další generálové a maršálové jej varovali. Vysvětlovali nebezpečí této jedinné operace. V jiných fázích mu radili, aby začal dříve, než se Rus připraví. Neodkládal stále termín útoku.
Štáb Wehrmachtu Hitlera upozorňoval na hrozbu vylodění spojenců v Evropě, a že jsou to jediné rezervy, a že mohou být třeba i na jiné frontě. Několikrát prý se i Hitler děsil toho co připravuje, ale přesto vše vsadil na jedinou rozhodnou bitvu na východní frontě na tuto legendární „ Bitvu u Kurska.

Východní fronta použitá literatura:


Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem.
Lucas Cooper - Hitlerovy elitní jednotky.
G. K: Žukov – Vzpomínky a úvahy 1, 2.
Paul Adair – Hitlerova největší porážka.
Historie německé armády – Philippe Mason.
Nicholas Bethell a redakční skupina Time-Life Books – ÚTOK NA SSSR.
John Keegan – Druhá světová válka.
Janusz Piekalkiewicz – Tanková válka 1939 -1945.
Janusz Piekalkiewicz – Letecká válka 1939 – 1945.
Janusz Piekalkiewicz – Námořní válka 1939 -1945.
Len Deighton – Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině druhé světové války.
Hitlerova armáda – Sborník článků odborných redaktorů časopisu Command.
Válka jako Peklo – Eduard Rauss, Hans von Greiffenberg, Dr. Waldemar Erfurth, Peter G. Tsouras – editor.
Mathias Färber – Druhá světová válka v obrazech.
David Brownstone a Irene Franck – Historie válek.
Paul Carell – Spálená země.
Paul Carell – Operace Barbarossa.
Horst Scheibert – Německé obrněné jednotky.
Černí andělé – Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Velká vlastenecká válka.
Memoáry – maršál Vasilevskij
Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak – Ocelová lavina.
Christhoper Andrew, Vasilij Mitrochin – Neznámé špionážní operace KGB.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
V.V.Bešanov: „Kadry rešajut vse – surovaja pravda o vojne“ (Kádry rozhodují o všem – syrová pravda o válce), vyd. AST, Moskva 2006
L.M.Mlečin: „Josif Stalin, jevo maršaly i generaly“ (Josif Stalin, jeho maršálové a generálové), vyd. Centrpoligraf, Moskva 2005
L.M.Mlečin: „Russkaja armija meždu Trockim i Stalinym“ (Ruská armáda mezi Trockym a Stalinem), vyd. Centrpoligraf, Moskva 2002
B.N.Petrov: „Ot revoljucionnoj česotky k vojennoj katastrofe“ (Od revolučního svrabu k vojenské katastrofě), Vojenno-istoričeskyj archiv 3/2001 (Vojensko-historický archív 3/2001), Moskva 2001
M.V.Zacharov: „Generaľnyj štab v predvojennyje gody“ (Generální štáb v předválečných letech), Vyd. AST, Moskva 2005
N.Zenkovič: „Vyššij generalitet v gody potrjasenij“ (Vyšší generalita v letech otřesů), vyd. Olma-Press, Moskva 2005
„Statistika armejskovo terora“ (Statistika armádního teroru), Vojenno-istoričeskyj archiv 2/1997 (Vojensko-historický archív 2/1997), Moskva 1997
„Tragedija RKKA“ (Tragédie Dělnicko-rolnické Rudé armády), Vojenno-istoričeskyj archiv 1/1997 (Vojensko-historický archív 1/1997), Moskva 1997

Ch.Andrew,O.Gordějevskij: KGB – Důvěrná zpráva, Vyd. East Art Agenci 1994
Ch.Andrew,V.Mitrochin: Štít a Meč Vyd. Akademia 2001 a 2008
Oleg Kalugin: Proščaj, Lubljanka (Promiň, Lubljanko ) ,vydal Olymp 1995
Interviu s generálem KGB Olegem Kaluginem: Časopis Čajka 2002
M.Pečenka,J.Bašta a kolektiv: Encyklopedie špionáže,Vyd. Libri 1993
Mé poznámky a mapy.
Východní fronta použitá literatura:


Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem.
Lucas Cooper - Hitlerovy elitní jednotky.
G. K: Žukov – Vzpomínky a úvahy 1, 2.
Paul Adair – Hitlerova největší porážka.
Historie německé armády – Philippe Mason.
Nicholas Bethell a redakční skupina Time-Life Books – ÚTOK NA SSSR.
John Keegan – Druhá světová válka.
Janusz Piekalkiewicz – Tanková válka 1939 -1945.
Janusz Piekalkiewicz – Letecká válka 1939 – 1945.
Janusz Piekalkiewicz – Námořní válka 1939 -1945.
Len Deighton – Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině druhé světové války.
Hitlerova armáda – Sborník článků odborných redaktorů časopisu Command.
Válka jako Peklo – Eduard Rauss, Hans von Greiffenberg, Dr. Waldemar Erfurth, Peter G. Tsouras – editor.
Mathias Färber – Druhá světová válka v obrazech.
David Brownstone a Irene Franck – Historie válek.
Paul Carell – Spálená země.
Paul Carell – Operace Barbarossa.
Horst Scheibert – Německé obrněné jednotky.
Černí andělé – Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Velká vlastenecká válka.
Memoáry – maršál Vasilevskij
Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak – Ocelová lavina.
Christhoper Andrew, Vasilij Mitrochin – Neznámé špionážní operace KGB.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
V.V.Bešanov: „Kadry rešajut vse – surovaja pravda o vojne“ (Kádry rozhodují o všem – syrová pravda o válce), vyd. AST, Moskva 2006
L.M.Mlečin: „Josif Stalin, jevo maršaly i generaly“ (Josif Stalin, jeho maršálové a generálové), vyd. Centrpoligraf, Moskva 2005
L.M.Mlečin: „Russkaja armija meždu Trockim i Stalinym“ (Ruská armáda mezi Trockym a Stalinem), vyd. Centrpoligraf, Moskva 2002
B.N.Petrov: „Ot revoljucionnoj česotky k vojennoj katastrofe“ (Od revolučního svrabu k vojenské katastrofě), Vojenno-istoričeskyj archiv 3/2001 (Vojensko-historický archív 3/2001), Moskva 2001
M.V.Zacharov: „Generaľnyj štab v predvojennyje gody“ (Generální štáb v předválečných letech), Vyd. AST, Moskva 2005
N.Zenkovič: „Vyššij generalitet v gody potrjasenij“ (Vyšší generalita v letech otřesů), vyd. Olma-Press, Moskva 2005
„Statistika armejskovo terora“ (Statistika armádního teroru), Vojenno-istoričeskyj archiv 2/1997 (Vojensko-historický archív 2/1997), Moskva 1997
„Tragedija RKKA“ (Tragédie Dělnicko-rolnické Rudé armády), Vojenno-istoričeskyj archiv 1/1997 (Vojensko-historický archív 1/1997), Moskva 1997

Ch.Andrew,O.Gordějevskij: KGB – Důvěrná zpráva, Vyd. East Art Agenci 1994
Ch.Andrew,V.Mitrochin: Štít a Meč Vyd. Akademia 2001 a 2008
Oleg Kalugin: Proščaj, Lubljanka (Promiň, Lubljanko ) ,vydal Olymp 1995
Interviu s generálem KGB Olegem Kaluginem: Časopis Čajka 2002
M.Pečenka,J.Bašta a kolektiv: Encyklopedie špionáže,Vyd. Libri 1993
Mé poznámky a mapy.
Naposledy upravil(a) michan dne 6/8/2010, 11:31, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ralph Kerr
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 215
Registrován: 28/11/2005, 18:51
Bydliště: Lubník

Příspěvek od Ralph Kerr »

Přídavek:
Obrázek
Průběh východní fronty před bitvou u Kurska v létě 1943

Obrázek
Sovětští tankisté dostávají zbrusu nové stroje - jaro 1943

Obrázek
Během německých příprav k ofenzívě na Kursk si dne 7. června 1943 v prostoru Svěrsk japonský velvyslanec v Německu, hrabě Ošima prohlédl tank Tiger (Japonci uvažovali o jeho licenční výrobě)
Obrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Díky mapu jsem hledal a nenašel.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Pane michane - měl bych na vás dotaz. Narazila jsem na zajímavou informaci. Protože si myslím že by mohla být zajímavá i pro vás, tak se o ni podělím. Pokud nosím dřevo do lesa omlouvám se.

Na jaře roku 1943 se situace na východní frontě stabilizovala. 6. polní armáda byla zničena. Němci vyklidili rozsáhlé prostory Ruska. Na druhou stranu jejich vysoce efektivní protiútok u Charkova znamenal zastavení sovětské ofenzivy na jihozápadním směru. Vyklizení prostoru Rževa a Vjazmy pak přineslo významné zkrácení fronty a možnost vyztužení celé obrany na severní části fronty

Ukončené boje ukázaly několik zajímavých věcí.

1.Rudá armáda přes vzrůst bojové kvality nadále není schopna čelit útokům vedených zkušenými německými profesionály. Ze stejných důvodů má nadále vysoké ztráty při útočných bojích – strach velitelů ze sankcí za nesplněný úkol vedla k zbytečným čelním útokům na pevnou obranu. Takže živé síly i tato velká země měla trvalý nedostatek.

2.Výzbroj na obou stranách doznala jistých změn, více jich ale bylo u Rudé armády. Začínala získávat technickou převahu. Ale ještě se to neprojevovalo tak jak mohlo-neschopnost vojáků a velitelů toto zúročit. I zde vedli Němci o délku hlavně osmaosmdesátky.

3. Velitelé divizí, sborů a frontů u Rudé armády kteří nahradily zabité a padlé v prvních fázích války se ledacos naučily a začali být většině německých protějšků rovnocennými soupeři. Na skutečnou elitu wehrmachtu a SS však neměli a další průběh války ukáže že ani mít nebudou.

4. Celkově měla Rudá armáda na bojišti převahu ve všech ukazatelích s výjimkou vycvičenosti a profesionality protivníků.

To co jsem popsal se odrazilo u obou protivníků jinak. Němci nabili dojem že se válka dá vyhrát pokud se vyvarují některých chyb v minulosti. U sovětů to naopak přes viditelnou sebedůvěru vyvolalo pochybnosti o tom co bude - už dvakrát si mysleli že zimní úspěchy přinesou obrat ve válce a zatím tomu moc nenasvědčovalo.

Takto sestavené bojiště s těmito změnami se připravovalo na bitvu u Kurska. A zde je to co mě zaujalo.

Výše definovaná nejistota způsobila podle jediného pramene –jinde jsem to zatím nenašel zajímavou diplomatickou mezihru.

V červnu 1943 mělo dojít ve městě Kirovograd ke schůzce mezi Molotovem a Ribbentropem. Jednalo se o možnosti ukončit válku. Kirovograd tehdy ležel na němci obsazeném území.
Ribbentrop byl pro za podmínky že nová hranice bude stanovena tokem Dněpru pro. Koneckonců by hlavní úkol - životní prostor byl splněn. Molotov o tom odmítl jednat - jediná přijatelná varianta byla obnova původních hranic. Za tuto cenu byl prý údajně SSSR ustoupit od vyplácení reparací.
Na tomto rozporu došlo k patu a poté co se celá akce provalila a dověděli se o ní spojenci byla jednání ukončena.


Zajímalo by mě zda Vy osobně nebo kdokoliv jiný,máte přesnější informace. A také to zda je tato informace vůbec reálná. Já myslím, že ano.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Pátrač - je vidět, že opět jako již mnohokrát předtím, dokazuješ své skvělé znalosti v mnoha oblastech.
Až do Tebou kladené otázky je vše jasné a i já to svým popisem dokazuji.
Nejvíce se skutečně operační schopnosti a nejméně rovnocenost Německa ve vyšším velení se SSSR projeví u Kurska - obrana útok. Ale úplně nejvíce naopak - útok, obrana v operaci Bagration - viz přečtení celé zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=187

K Tvé otázce - o tomto mě není nic známo.
Buď jsou to nové poznatky, které jsem nikde nezachytil, nebo mystifikace a chuť být zajímavý, některého z autorů.
Dobré by bylo prostudovat ještě několikrát onen zdroj.
Skutečností sice je, že se archivy Západu otevírají po desítkách let ( u Ruska je to mnohem těžší - zde byly mnohé archivy zničeny úmyslně a mnohé nahrazeny zprávami naprosto novými - viz například protokoly o Katyni, které byly celé na rozkaz vyměněny a další a další - mnohé historické dokumenty také různým rozdělováním SSSR nelze dohledat), ale skutečností také je, že se na tom vždy nějaký senzacechtivý novinář a spisovatel přiživý.
Důležité je prostudovat věrohodnost zdroje - raději z několika pramenů.
V případě, že by to byla pravda, určitě by se k tomu někdo z oficielních historiků nějakým způsobem vyjádřil.
Opět - je třeba sledovat více pramenů a konfrontovat s něčím oficielním, než to přijmu jako věrohodné.
Ale tak je to přeci běžné, nebo mělo by být, u všeho...
Tedy závěrem - musím se přiznat, že o Tvé informaci z historie v současné době nic nevím...
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Sawyerik
praporčík
praporčík
Příspěvky: 317
Registrován: 24/12/2006, 18:37
Bydliště: Ostrava

Příspěvek od Sawyerik »

Sakra, kdyby se jednalo o rok 1941, možná i o léto 1942 tak snad. Ale že by o něčem takovém byli schopni Sověti (Stalin!) jednat v r. 43? To mi nesedí. A nejen proto, že jsem na to nikde nenarazil. Ani na zmínku, náznak. Připadá mi to takové Suvorovské.
K225
svobodník
svobodník
Příspěvky: 22
Registrován: 31/5/2008, 17:19
Bydliště: Doma

Příspěvek od K225 »

Únor 1942, Hitlerovská vojska odraženy od Moskvy, Stalin požaduje po svých vojevůdcích pokračovat s vytlačováním Němců dál na západ a zatím se v hlavě generalissima (soudě dle odtajněných dokumentů) líhne jiný plán: Vstoupit do tajných jednání s Hitlerem a uzavřít s ním separátní mír. Již dříve (v r. 1939) přeci s Hitlerem jinou „mírovou“ smlouvu dojednal.

Návrh německému velení:
1) 5. května 1942, v 6 hodin ráno bude na celé linii fronty zastaven vojenský postup. Vyhlášeno bude příměří do 1. srpna 1942 do 18 hodin.
2) Mezi 1.8. – 22.12. 1942 se německá vojska stáhnou na hranici území, jenž je na přiložené mapě vybarveno červeně. Na této hranici také bude nová hranice mezi Německem a SSSR
3) Po redislokaci vojsk budou ozbrojené síly SSSR koncem r. 1943 připraveny ke společným vojenským operacím s Německem proti Británii a USA.
4) SSSR deklaruje mírové spojenectví s Německem a obviní z rozpoutání války světové židovstvo v čele s Anglií a USA. V letech 1943-44 povede bojové akce s cílem zavést „nový světový řád“ (pozn. - týká se Latinské Ameriky, Arabského světa, Číny a dalších).

Poznámka: V případě zamítnutí bodů 1 a 2 budou německá vojska rozdrcena a německý stát přestane jako takový existovat na politické mapě.

Podepsán J. Stalin, Moskva, Kreml, 19. 2. 1942

Materiál pochází z Sekretnich Materialov Rossii
Jednu z komplexních verzí podkladů tohoto článku je možné v originále najít i na stránkách Komsomolské pravdy zde:
http://www.kp.ru/daily/23921/68943/
K225
svobodník
svobodník
Příspěvky: 22
Registrován: 31/5/2008, 17:19
Bydliště: Doma

Příspěvek od K225 »

Jedná se dokumenty publikované v knize Vladimíra Karpova
„Generalissimus“ .
Rozhovory údajně proběhly v Mcensku mezi 20-27. únorem 1942. Německé velení nechce přistoupit na požadavky ruské strany. Rusům bylo navrženo, ponechat hranici do konce r. 1942 tak, jak se nyní nachází fronta a zastavit bojové akce. Vláda SSSR musí urychleně skoncovat s Židy - izolovat na dálném severu a zlikvidovat.
Německé velení nevylučuje vytvoření jednotné fronty proti Británii a USA.
Po konzultaci s Berlínem Wolf oznámil, že pokud vedení SSSR vyhoví požadavkům německé strany, Německo stáhne svou hranici na východě ve prospěch SSSR.

Ve světovém měřítku má pak Německo tyto požadavky:
1)Latinská Amerika připadne Německu
2)Čína se stane protektorátem Japonské říše
3)Arabský svět bude Německým protektorátem na severu Afriky.

Výsledkem rozhovorů jsou tedy naprosto rozdílné názory a pozice. Wolf kategoricky odmítl možnost porážky Německa a vyslovil názor, že po několika letech válka stejně skončí vítězstvím Německa. Rusko pak bude nuceno vrátit se k jednacímu stolu, ale v mnohem slabší pozici.
Jednání z pověření Stalina se a Rusy údajně zúčastnil zástupce lidového komisariátu Vnutrennich del SSSR MERKULOV.
K225
svobodník
svobodník
Příspěvky: 22
Registrován: 31/5/2008, 17:19
Bydliště: Doma

Příspěvek od K225 »

Za připomenutí však stojí ještě jedna zmínka ohledně uzavření míru s Německem.
Podle "přeběhlíků KGB" Gordějevského a Mitrochina 7. října 1941 byl do Stalinovy pracovny povolán Žukov. Byl tam i L. Berija. Stalin s Berijou měli pocit, že Rudá armáda je již téměř poražena a Stalin oznamuje Žukovovi, že je na čase uzavřít s Němci mír. Jako příklad uvedl Lenina, který také v 1918 neviděl jiné východisko a podepsal s Němci Brest-Litevský mír. Pak prý pověřil Beriju, aby hledal způsob uzavření nového Brestského míru, třeba za cenu obětování Pobaltských republik, Běloruska, Moldavska a části Ukrajiny.
Berijovi agenti se údajně spojili s bulharským velvyslancem v Moskvě Stotenovem a požádali ho o roli prostředníka. Stotenov souhlasil.
Němci asi jeho pokusy neakceptovali.
Naštěstí Němci přeceňovali své síly a předložené návrhy zamítli. Mohli bychom se dnes historii mohli učit „trochu jinak“...
RAYTHEON
7. Major
7. Major
Příspěvky: 602
Registrován: 14/5/2007, 20:44

Příspěvek od RAYTHEON »

to K225
Wolf kategoricky odmítl možnost porážky Německa a vyslovil názor, že po několika letech válka stejně skončí vítězstvím Německa. Rusko pak bude nuceno vrátit se k jednacímu stolu, ale v mnohem slabší pozici.
K čemuž skutečně došlo ale daleko později, po skončení studené války.

Naštěstí Němci přeceňovali své síly a předložené návrhy zamítli. Mohli bychom se dnes historii mohli učit „trochu jinak“...
Domnívám se, že obě země byly natolik svázané svými ideologiemi, že by takovéto dohody byly porušeny hned při první příležitosti, ve chvíli, kdy by se jedna strana začala domnívat, že momentální situace umožňuje konečné zúčtování.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

K 225.
Můžeš mě u toho přeběhlíka Mitrochina říci na které straně něco takového najdu?
Čtu to zepředu i zezadu - zde na Palbě jsem toho z Mitrochina co se 2. světové války uvedl hodně již v Úvodu, ale i u partyzánského hnutí.
O jednání Hitlera a Stalina po 22. červnu 1941 a později mě buď v - Christtopher Andrew, Vasilij Mitrochin - Neznámé špionážní operace KGB Mitrochinův archiv - chybí stránky, nebo to tam prostě není.
Gordějevského nemám nyní k disposici, ale když mě napíšeš stránku na které něco takového je, určitě si to ověřím...
Buďme v těch senzacechtivých autorech zvláště opatrní...
ObrázekObrázekObrázek
K225
svobodník
svobodník
Příspěvky: 22
Registrován: 31/5/2008, 17:19
Bydliště: Doma

Příspěvek od K225 »

K Michanovi: Toho Mitrochina vyhledám. Jsem v práci, nemám všechny své zdroje.

K 1. příspěvku - citace z knihy Generalismus Karpova:
Během tiskové besedy s autorem Vladimírem Karpovem, (nositelem vyznamenání Hrdina Sovětského svozu) padaly též dotazy na věrohodnost oněch dokumentů. Jako člen KPSS měl údajně přístup k tajným dokumentům a též dokumentům v kabinetu Stalina v Kremlu. Zde také poprvé narazil na dokumenty týkající se jednání v Mcensku. Měly voskové pečeti a byly řádně podepsané. Některé neměli řádné evidenční archivní značky. Byly tam i osobní poznámky Stalina. Při osobním rozhovoru pak jednání v Mcensku nepřímo potvrdil i Berja.
Originální dokumenty by se nyní měly nacházet v tzv. Archivu Presidenta RF, který stále podléhá režimu přísného utajení. Kiril Anderson, řiditel Ruského státního Archivu existenci podobných dokumentů vylučuje. (Otázkou však je, zda jako státní zaměstnanec pouze dodržuje mlčenlivost o utajených dokumentech). Zdroj Komsomolská pravda - viz výše.
Ve svých memoárech se pak o událostech v Mcensku prý nezmiňuje ani Karl Wolf (nevím, nečetl jsem).
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Pan michan a ostaní diskutující - děkuji za odpovědi a nové podněty. Pokusím se něco doplnit. Já jsem tu informaci získal v knize Liddela Basila Harta, DĚJINY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY a je to popsáno na staně 521 až 522. Je to kapitola Úpadek Německa v Rusku

Přes další hledání a pečlivé jsem nic co by toto potvrdilo nenašel. Proto děkuji za to co jste uvedli.

Narazil jsem ale i na další informace o snahách o ukončení války s Německem ze strany SSSR.

V červenci 1941 se měli Stalin, Berija a Molotov setkat s bulharským velvyslance. Jeho jméno jsem nezjistil, ale ani sem se moc nesnažil. Měli ho požádat o zprostředkování rozhovorů s německou stranou o ukončení války Jako dar ke smlouvě měl být SSSR ochoten Německu přenechat Pobaltí,část běloruska, Ukrajiny a celou Moldávii.

Šílené je, že tento Bulhar odmítl.e prot že by nemohl skusit žádané. Ale tento Bulhar to odmítl proto, že nevěřil že by SSSR mohl prohrát válku s Německem. Takže Bulhar měl větší víru ve vítězství než Stalin a jeho nohsledi.

Tuto skutečnost potvrdil v roce 1977 generál Moskalenko, kterému ytto euvěřitelné věci při výsleších před popravou sdělil sám Berija. Připomíná to Brest - litevský mír, který uzavřel Lenin s Německem v době Velké války. Je zajímavé, že ve svých pamětech to Moskalenko neuvádí. Jde o knihu NA JIHOZÁPADNÍM SMĚRU.

Já na to narazil v knize Dmitrije Vologonova, TRIUMF A TRAGÉDIA, Bratislava 1990, nakladatelství Spektrum, strana 159 až 160.

Každopádně děkuji - velmi zajímavé věci.
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
adnar
svobodník
svobodník
Příspěvky: 23
Registrován: 31/7/2010, 20:49

Příspěvek od adnar »

michan píše:Bitva u Kurska I. Úvod. Č 3.

Díl I.

Část 3.

13/ Skupiny armád budou hlásit opatření, která přijala pro útok a obranu na základě tohoto operačního rozkazu, s použitím map 1 : 300 000, se zahájením příprav, s rozdělením jednotek, jakož i s dohodami uzavřenými se 4. leteckou armádou resp. Velitelstvím letectva Východ k podpoře útoku a klamných operací.

Termín 24.4.
Podepsán : Adolf Hitler

Za správnost:
Generálporučík
Tato nová optimistická čísla, tyto trumfy Hitlera zřejmě přesvědčily.
V této době mnoho historiků trochu nechápe, že vojenští činitelé Německa ( a my lidé jsme rádi ), podcenili atomové volání. Němečtí fyzikové písemně i na pracovních zasedáních poukazovali na možnost výroby nové zbraně, za pomocí štěpení atomového jádra.
Vojenský zbrojní úřad vše odmítal, dle poslední doktríny, že mají být vyvíjené jen takové zbraně, jejichž dokončení netrvá déle než 9 měsíců.

Dovolim si oponovat Nemci mali ešte velmi daleko k dokončeniu atomovej bomby a do jari 1945 by to určite nestihli navyše sa vydali zlou cestou a stále uvažovali o vytvorení AB s pomocou tažkej vody. Prostriedky a potrebne surovyny na skutočný vývoj AB nemecko v roku 1943 jednoducho nemalo a keby sa pokúsili vývoj bomby podporiť len by pútali prostriedky ktoré by mohli využiť efektívnejšie. Navyše aj keby mali do jari 1945 1-2 AB priebeh vojny a valiace sa vojska spojencov by to už nezastavylo skôr popohnalo kupredu. A prípadnu fabriku a atomovu elektráreň na obohacovanie uránu by zničily spojenecke bombardéry.
adnar
svobodník
svobodník
Příspěvky: 23
Registrován: 31/7/2010, 20:49

Příspěvek od adnar »

"Možná, že něco napoví mínění polního maršála Mansteina, když říká: „ K ofenzívě s dalekosáhlými cíli, jaké jsme vedli v předchozích letech, už naše síly nestačily. Od nynějška pro nás byla nejvhodnější defenzíva“."

Sčasti suhlasím z Manstainovým názorom že pre nemcov by z vojenského hľadiska bola vhodnejšia defenzíva.
Ale z politického hľadiska bola defenzíva neprijatelná a z časti aj z vojenského.
Z politického nemožné pretože vyčkávať na sovietsku ofenzívu by bolo priznať pred vlastným národom a hlavne pred Nemeckými spojencami nemožnosť konečného vyťazstva nad SSSR a o to viac aj nad spojencami za situacie keď boli Taliani po porážke v Afrike a pri Stalingrade a pri eskaláci bojov z Juhoslávskymi partizánmi už pomaly na kolenách a Rumunom sa po porážke pri Stalingrade začali podlamovať kolená a takmer všetci nemecky spojenci sa snažily z čo najmenšimi problémami odpútať od Nemecka. Za tejto situácie keď sa dal čakať stále väčší tlak spojencov na západe spolu z ich stále väčšou materiálnou prevahou bolo čakanie z politického hľadiska neprípustné.
Z vojenského bolo tiež problematické pretože vychodný usek frontu bol veľky a spojenci ak by zautočili súčastne na západe a na viacerých úsekoch na východe boli by museli byť nemecké sily rozdrobené na viacero menších záloh. Preto koncentrovaný útok na jednom úseku fronty nemusel byť vôbec zlý nápad.
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

"Z vojenského bolo tiež problematické pretože vychodný usek frontu bol veľky a spojenci ak by zautočili súčastne na západe a na viacerých úsekoch na východe boli by museli byť nemecké sily rozdrobené na viacero menších záloh. Preto koncentrovaný útok na jednom úseku fronty nemusel byť vôbec zlý nápad."

Při tomhle je docela zajímavé, že sice jedním dechem Manstein píše, že defenzíva a bekendový úder by byl výhodnější, ale vůbec se nebere v potaz, že při Husky nechal Hitler stáhnout část jednotek k jejich odražení. Úplně stejně by se nepochybně zachoval i při defenzívě. Čili, jak by asi takový bekend vypadal, kdyby neměl razanci s jakou Manstein počítal?
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Tak na Mansteina odpovídá skvěle Dzin a já nemám co dodat.

O atomové bombě – fyzikální princip AB byl známý již před 2. světovou válkou, ale technologie - jak k ní dospět - byly v plenkách, a tak se sice v nacistickém Německu do nástupu Speera ve vývoji ( nutno říci, že špatnou cestou – přes těžkou vodu), a to ve velkém pracovalo, aby se po jeho nástupu pokračovalo více méně již jen laboratorně a s menšími prostředky a spíš, jak se později ukázalo tou špatnou cestou…
Tady právě je naprosto správná věta od mnoha historiků –
Co nelétalo, nejezdilo a nestřílelo od vývoje do sériové výroby za 9 měsíců – bylo s nástupem Speera do vedení průmyslu ( šlo zpět do vývoje, nebo do laboratoří – každopádně dostávalo méně prostředků) - bylo v německém průmyslu těžko, nebo vůbec neprosaditelné…
Toto co říkají historici je sice paušál, ale „výjimky tvořily pravidlo“ a někdy se prosadily – když byla silná tlačenka pohlavárů – i projekty, které se vyvíjely déle než 9. měsíců ( některá trysková letadla, tanky a…..).


Zde je z Autorského zákona:

§ 31
Citace
(1) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo
a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,
b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,
c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;
vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.
(2) Do práva autorského nezasahuje ani ten, kdo výňatky z díla nebo drobná celá díla citovaná podle odstavce 1 písm. a) nebo b) dále užije; ustanovení odstavce 1 části věty za středníkem platí obdobně.


Kde zvláště upozorňuji na body za a), jakož i za b)!!! Důležitý je pak také, v kontextu bod c!

Nikde, ani v jednom mém článku nebylo použito z webu - Ctrl C a Ctrl V, neboť stejné ani podobné na webu neexistuje( myšleno v popisu historické události, nikoliv, když upozorňuji na použitý podklad, či nějaké vysvětlení, jako Wikipedie, atd) - já jsem nic takového neviděl. Stejně tak mimo několika vět, u kterých je vždy uveden autor buď hned, nebo nejpozději dole v článku, se nestalo, aby bylo porušeno - víc než je nutné .... pro objasnění obsahu, drobná část celého díla, ale zde - myšleno na webu - nezveřejněná - nikoliv zveřejněná...- bod b)...!!!

Další nekonkrétní příspěvky promažu, stejně jako ty, které nesměřují k doplnění faktů bitvy či vysvětlení bitvy bez podkladu.

Celá skupina příspěvků, která buď útočila na autora, ať již kladně nebo záporně, byla postupně promazána - zvláště ta která nic nevysvětlovala. Autor článku, v tomto případě i moderátor, postupoval dle autorského práva paragraf 31 - viz na začátku příspěvku a také dle svých moderátorských.
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Od Kurska po Bagration“