Úvod k PVO, PVOS a PRO
Napsal: 21/8/2006, 10:49
Úvod k PVOS,PVO a PRO.
Celou dobu co „ Palba“ jako diskuťák existuje, jde o to, co koho zaujme. Je to o vojenství. Většinou nás zajímají letecké boje a všechny typy letadel, tankové boje a tanky všech typů, mimořádné útoky na bodák a ruční a palné zbraně. Dokonce jako středoevropskou zemi se vykašleme na námořní bitvy – sem tam nějakou bitvu a nějakou zajímavou loď. Ještě tak hrdinské boje muže proti muži
Souvislosti trochu nechceme..
Veškeré konflikty začínají již nejméně od Habeše – 1930 tím, že armády útočí nejprve letectvem nebo loďstvem. WW1 nezačínala leteckým útokem – letectvo útočilo v průběhu bojů a loďstvo také.
Ovšem PVO je mnohem starší, začíná prvním balonem, prvním vzdušným viditelným útokem.
Prosím letopočty doplňte sami! Orientačně dám balonové 19. století.
Skutečně trochu PVO se traduje od ww1.
Zde tedy začíná PVO – protivzdušná ochrana jednotky, objektu – první byl, v každé četě, rotě určen letecký pozorovatel a na jeho upozornění „Vzdušný útok“. Později „ Letecký útok“ měli všichni střílet dostupnými prostředky po vzdušném cíli. ( stejný předpis byl pro armádu ČSSR a ČSR v 20., 30., 40., 50.,60 a 70. a 80 letech). Později nevím – myslím, že platí navždy.
Tak jak se vyvíjela technická zručnost lidí, států, tak jak jde vývoj i zbraní, tak se vyvine útok států, lidí ( lidé ani nechtějí) na jiné státy. Školně nebudu vyprávět o technické revoluci. Ani nebudu říkat, že ve válce jde základní zákon „akce a reakce“ rychleji. Že každá vyvinutá zbraň sebou nese protizbraň a ve válce rychleji.
Skutečností je, že první protivzdušně prostředky (PVO) byly pistole, pušky, strojní pušky a kulomety. Později se vyráběla děla, nejprve menších ráží, později větších, která do PVO vstupovala.
Nejprve nebyla PVO centralizována, byla jen přidělena jednotce, objektu.
Skoro takto jak uvádím vstupovala i vojska a státy do ww2.
Tedy pozorovatelé a ochrana jednotek a objektů, kulomety a děly.
Prvním zrodem PVOS, byla PVOS Velké Britanie, ta byla také ve vývoji elektronických prostředků a jejich zapojení do PVO první spolu s fašistickým Německem. Rusko na začátku spoléhalo na hlásky a protiletadlové dělostřelectvo a kulomety.
Úplným zrodem PVOS bylo vytvoření radiotechnického uzlu před „dnem Orla“ – před leteckou „ Bitvou o Británii“ v roce 1940.
Britové byly tedy zakladateli PVOS v pravém smyslu slova. V první fázi bylo spojeno PVO s ostatními prostředky centrálně do PVOS.
Britové vytvořili centrální velitelství, na které přicházely, dálnopisem, telefonem informace z RL ( prvních radiolokátorů), videohlásek, letadel a lodí. Zde je dozorčí důstojníci vyhodnocovali a předávali protiletadlovým bateriím a hlavně letectvu. Letectvo i s pomocí návodčích ze země a ve vzduchu, potom provádělo údery. Stejně tak zasahovalo protiletadlové dělostřelectvo.
Stejným nebo podobným způsobem byla organizována „ Kammhuberova linie“ – PVOS hitlerovského Německa proti spojeneckým svazům.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=835
Samozřejmě Sověti též na RL pracovali, ale velice rádi přijali dodávky RL Britů a Američanů v rámci – půjčka, pronájem ( mimochodem tyto RL od spojenců dokonce potom sloužili v 50 tých letech k zachycování letadel OSN na straně Severní Koreje – dodány byly od SSSR).
Sovětská PVO byla v době ww2 velice účinná v době bitvy u Moskvy. Němcům se přes bariéry videohlásek a hlavně protiletadlového dělostřelectva a letectva nedařilo nad Moskvu pronikat. Dokonce byly dny, kdy nad Moskvu Němci vůbec nepřiletěly, byly rozbiti již daleko od Moskvy a shazovaly bomby nahodile.
V průběhu ww2 se velmi zvětšila ( cm – pásmem RL) rozlišovací schopnost RL. Údaje RL byly čím dál přesnější, RL zvětšovala své dosahy. To vše dávalo přesnější informace, ale také se začíná zlepšovat REB ( Radiotechnický a elektronický boj). Od staniolových pásků, přes vysílačů na stejné frekvenci. Tedy do roku 1945 většina států pochopila nutnost organizace PVOS a PVO v širokém, propojeném a centrálně řízeném velitelství.
Budování PVOS a PVO začíná po ww2 ve všech státech světa, které mají armádu ( snad mimo Vatikánu, Andory a San Marina – v Evropě a možná některé státy Afriky je nemají dodnes).
Tak jak vstupují po ww2 do hry balistické střely a raketové vojsko a vůbec ohrožení raketami – vstupuje do tohoto centrálně řízeného celku PRO.
Účelem úvodu nebyly technické prostředky – sledujme pozorně popisy - redboy především a ostatních autorů technických a odborných článků o prostředcích PVO, PVOS.
Po popisech ( analýza) si půjde totiž udělat představu jak se třeba po ww2 vyrovnával SSSR a později Rusko s PVO, PVOS a PRO (syntéza) v jednotlivých letech 50, 60,70, 80, 90 minulého století a co se přesouvá do 21. století. Zároveň jak pozoruji tak redboy nejméně upozorňuje na některé prostředky USA.
Celou dobu co „ Palba“ jako diskuťák existuje, jde o to, co koho zaujme. Je to o vojenství. Většinou nás zajímají letecké boje a všechny typy letadel, tankové boje a tanky všech typů, mimořádné útoky na bodák a ruční a palné zbraně. Dokonce jako středoevropskou zemi se vykašleme na námořní bitvy – sem tam nějakou bitvu a nějakou zajímavou loď. Ještě tak hrdinské boje muže proti muži
Souvislosti trochu nechceme..
Veškeré konflikty začínají již nejméně od Habeše – 1930 tím, že armády útočí nejprve letectvem nebo loďstvem. WW1 nezačínala leteckým útokem – letectvo útočilo v průběhu bojů a loďstvo také.
Ovšem PVO je mnohem starší, začíná prvním balonem, prvním vzdušným viditelným útokem.
Prosím letopočty doplňte sami! Orientačně dám balonové 19. století.
Skutečně trochu PVO se traduje od ww1.
Zde tedy začíná PVO – protivzdušná ochrana jednotky, objektu – první byl, v každé četě, rotě určen letecký pozorovatel a na jeho upozornění „Vzdušný útok“. Později „ Letecký útok“ měli všichni střílet dostupnými prostředky po vzdušném cíli. ( stejný předpis byl pro armádu ČSSR a ČSR v 20., 30., 40., 50.,60 a 70. a 80 letech). Později nevím – myslím, že platí navždy.
Tak jak se vyvíjela technická zručnost lidí, států, tak jak jde vývoj i zbraní, tak se vyvine útok států, lidí ( lidé ani nechtějí) na jiné státy. Školně nebudu vyprávět o technické revoluci. Ani nebudu říkat, že ve válce jde základní zákon „akce a reakce“ rychleji. Že každá vyvinutá zbraň sebou nese protizbraň a ve válce rychleji.
Skutečností je, že první protivzdušně prostředky (PVO) byly pistole, pušky, strojní pušky a kulomety. Později se vyráběla děla, nejprve menších ráží, později větších, která do PVO vstupovala.
Nejprve nebyla PVO centralizována, byla jen přidělena jednotce, objektu.
Skoro takto jak uvádím vstupovala i vojska a státy do ww2.
Tedy pozorovatelé a ochrana jednotek a objektů, kulomety a děly.
Prvním zrodem PVOS, byla PVOS Velké Britanie, ta byla také ve vývoji elektronických prostředků a jejich zapojení do PVO první spolu s fašistickým Německem. Rusko na začátku spoléhalo na hlásky a protiletadlové dělostřelectvo a kulomety.
Úplným zrodem PVOS bylo vytvoření radiotechnického uzlu před „dnem Orla“ – před leteckou „ Bitvou o Británii“ v roce 1940.
Britové byly tedy zakladateli PVOS v pravém smyslu slova. V první fázi bylo spojeno PVO s ostatními prostředky centrálně do PVOS.
Britové vytvořili centrální velitelství, na které přicházely, dálnopisem, telefonem informace z RL ( prvních radiolokátorů), videohlásek, letadel a lodí. Zde je dozorčí důstojníci vyhodnocovali a předávali protiletadlovým bateriím a hlavně letectvu. Letectvo i s pomocí návodčích ze země a ve vzduchu, potom provádělo údery. Stejně tak zasahovalo protiletadlové dělostřelectvo.
Stejným nebo podobným způsobem byla organizována „ Kammhuberova linie“ – PVOS hitlerovského Německa proti spojeneckým svazům.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=835
Samozřejmě Sověti též na RL pracovali, ale velice rádi přijali dodávky RL Britů a Američanů v rámci – půjčka, pronájem ( mimochodem tyto RL od spojenců dokonce potom sloužili v 50 tých letech k zachycování letadel OSN na straně Severní Koreje – dodány byly od SSSR).
Sovětská PVO byla v době ww2 velice účinná v době bitvy u Moskvy. Němcům se přes bariéry videohlásek a hlavně protiletadlového dělostřelectva a letectva nedařilo nad Moskvu pronikat. Dokonce byly dny, kdy nad Moskvu Němci vůbec nepřiletěly, byly rozbiti již daleko od Moskvy a shazovaly bomby nahodile.
V průběhu ww2 se velmi zvětšila ( cm – pásmem RL) rozlišovací schopnost RL. Údaje RL byly čím dál přesnější, RL zvětšovala své dosahy. To vše dávalo přesnější informace, ale také se začíná zlepšovat REB ( Radiotechnický a elektronický boj). Od staniolových pásků, přes vysílačů na stejné frekvenci. Tedy do roku 1945 většina států pochopila nutnost organizace PVOS a PVO v širokém, propojeném a centrálně řízeném velitelství.
Budování PVOS a PVO začíná po ww2 ve všech státech světa, které mají armádu ( snad mimo Vatikánu, Andory a San Marina – v Evropě a možná některé státy Afriky je nemají dodnes).
Tak jak vstupují po ww2 do hry balistické střely a raketové vojsko a vůbec ohrožení raketami – vstupuje do tohoto centrálně řízeného celku PRO.
Účelem úvodu nebyly technické prostředky – sledujme pozorně popisy - redboy především a ostatních autorů technických a odborných článků o prostředcích PVO, PVOS.
Po popisech ( analýza) si půjde totiž udělat představu jak se třeba po ww2 vyrovnával SSSR a později Rusko s PVO, PVOS a PRO (syntéza) v jednotlivých letech 50, 60,70, 80, 90 minulého století a co se přesouvá do 21. století. Zároveň jak pozoruji tak redboy nejméně upozorňuje na některé prostředky USA.