PALBA.CZ

PL systém 2S6 TUNGUSKA – kódu NATO - SA-19 Grison

Přesné označení je hybridní PL systém. S vývojem začaly v 70.letech v konstrukční kanceláři KBP v Tule jako náhradu za ZSU 23-4 Šilka.Do výzbroje RA byl přijat v r.1987. Podvozek je vyráběn v Uljanovském závodě,kanony v Tule a raketová část v Kirovském závodě v Rusku. Název je převzat od sibiřské řeky vlévající se do Jeniseje.
Je určený k přímé ochraně tankových, motostřeleckých a jiných pozemních útvarů,proti letadlům, vrtulníkům a některých druhů ŘS na krátkou a střední vzdálenost. Proti vzdálenějším cílům používá řízené střely ZUR 9М311, na krátkou vzdálenost pak dva 30mm PL dvojkanony 2A38M .
Komplex je lafetován na podvozku GM-352,kde je umístěn dieselový motor V-46-2, který umožňuje komplexu dosáhnout max. rychlosti 65km/hod.Celý váží okolo 34t.
Bojová věž je označená 2A40M a má kruhový odměr.Na obou stranách jsou lafetovány kontejnery s raketami ZUR 9М311 a 30mm dvojkanony 2A38M,s hydraulicky ovládaným náměrem. V čele věže je umístěn střelecký(sledovací) radiolokátor, v zadní části pak radiolokátor přehledový.
Pancéřování z válcované oceli je odolné proti ručním střelným zbraním a střepinám. Osádka je čtyřčlená – řidič,střelec,operátor radiolog.systému a velitel.
30mm vodou chlazený kanon 2A38M je uřčen ke střelbě na letící cíle do 3km,na pozemní do 4km. Kadence se pohybuje mezi 1500- 4800 ran/min.Zásoba střeliva pro kanony je 2000 nábojů.
Dvojstupňová raketa 9M311 váží okolo 60kg a dosahuje rychlosti okolo 3M. Efektivní dálkový dosah je 8-10km,výškový 3-4km. Váha bojové hlavice se pohybuje okolo 10-15kg a cíl ničí střepinovým nebo trhavým efektem-dle nastavení zapalovače.
Modernizovaná verze 2K22 je označovaná 2K22M-1(M = modernizovany) a byla poprvé presentovaná v r. 1995. Uvádí se,že má 1,3-1,5 vyšší přesnost a bojovou efektivitu než základní verze.
Systém 2S6 TUNGUSKA byl bojově nasazen v Čečensku – cca 20ks.
Ve výzbroji ho mají armády Ruska a Běloruska.Systém byl též exportován do Indie (60ks), Peru,Maroko(2004)

Pěkný lovec vrtulníků a bitevních letadel.

Jen dotaz - USA mimo Vulcanu na podvozku M-113 (asi už vyřazen) a nově Stingerech na teréním vozidle ničím podobným nedisponuje. Nebo se mýlím?

Mají něco podobného,jen bez kanonu,pouze na bázi raket.
PT/PL system АDATS (Air Defense Anti Tank System)

viz obrázek:

Reklamně-informační video PV komplexu Pancíř -S1

http://www.youtube.com/watch?v=XnDSbzim ... 20military

Výborná zbraň pro PVO a dá se použít i při pozemním boji. Je to dobrá zbraň.

Tunguska byla přijata do výzbroje v roce 1982, ale v roce 1990 byl přijat do výzbroje systém 2S6M (komplet 2K22M), a ten je to co většinou vídáme na fotkách. První výrobní série 2S6 měli údajně jen 4ks PLŘS (osobně sem její fotku nikdy neviděl). Modernizace na 2K22M spočívala v změně v zaměřování kanonů a především v dodání kodovaného datalinku ke komunikaci s bakterijním velitelským stanovištěm.

Tím je systém Sborka (PPRU-1), ale především 9S373 Ranžir, nebo modernizovaná varianta 9S373M Ranžir M (ta především pro verzi M1, nebo příkladně TorM1) s vlastním radiolokátorem vyhledávání cílů, velitelské stanoviště může získávat informace až ze 6ti zdrojů dat (např, velitelské stanoviště PLsystémů na vyšší úrovni, RL 39N6 Kasta, RL 9S18M1 systému BUK , PLvelitelských systému Polana, ale i sousední baterie…..) a umožňuje cíle předávat vlastní podřízené baterii. A to nejen systému Tunguska, ale i Strela10M3, Tor a přes datalink systému Igla. I když je 2S6M systém plně autonomní, je tento způsob efektivnější a spadá pod centralizované velení PVO jehož vrcholem je systém Polana.

Baterie má 4 odpalovacích zařízení 2S6M (existují i baterie po šesti OZ), 1 velitelské stanoviště 9S373, x přepravně nabíjecích vozidel 2F77M na podvozku KamAZ 43101 s dvěma palebnými průměry pro kanon a osmi PLŘS.

Součástí kompletu je zabezpečovací oddíl s třemi vozidly na podvozku Ural 43203 a to:
2F55 s diagnostickou a testovací aparaturou a dílnou
1R10-1M pro údržbu elektronických systémů
2V110-1 pro údržbu kanonů
A jedním vozidlem na podvozku lehkého terénního GAZu:
9V921 s diagnostickým zařízením.

Systém může postřelovat i pozemní cíle a to i ŘS (podobně jako švýcarský ADAST).


Jedna baterie, která je součástí Pl oddílu je standardně v sestavě tankových a motostřeleckých pluků.


Reklamní video Tungusky:

http://mu.baz.cz/download/Tunguska.wmv

Díky já myslel, že to mají až od divize výše. Někde jsem narazil ( je možné, že dříve) na informaci od divize výše.

michan píše:Díky já myslel, že to mají až od divize výše. Někde jsem narazil ( je možné, že dříve) na informaci od divize výše.

Pluk má oddíl s baterii Tungusek (6ks) ( nebo oddíl s bateríí Strel10 (4ks)a baterí ZSU-23-4(4ks)),

divize má protiletadlový pluk se čtyřmi bateriemi systému TOR po 4 OZ v baterce (nebo totéž se staršími OSAmi). Ty jsou pružně přidělovány jednotkám divize podle potřeby.

Na úrovni armády je systém BUK (KUB) kdy se jedná o PL brigádu a v ní nějaký?? pluk s 5ti bateriemi a pluk TORů (OS) pro blízkou ochranu s tím, že součástí je brigáda radiotechnického vojska s RL a systémem velení. Opět jsou jednotlivé baterie přidělovány divizím podle aktuální potřeby.

Tentýž systém je součástí voj okruhú s tím, že jde o samostatné PL brigády v necitlivějších oblastech. Právě na úrovní voj okruhů jsou PL systémy S-300V (dříve Krug). Tento "Frontový" článej PVO se skládá se systému velení Polana, PL dalekého dosahu a několika brigád S300V. Zase obět v jednotlivých oddílech S300V je baterie TORů pro blízkou obranu. Systém Polana už spolupracuje se stíhacími útvary a případně i s daty od PVOS.

Neznamená to ovšem, že každý pluk má zmíněný oddíl, to je výsadou tankových a mechanizovaných divizí "první linie", na úrovni jednotek "druhořadých se musejí spokojit se systémy starší generace. Totéž platí na úrovních výš. Ve výzbroji výsadkových jednotek jsou systémy Strela1...... Záleželo na dislokaci a mírových stavech té které jednotky.

Neber mě za slovo, je to celkem složitý a vařím jen z kusých informací, protože sestavu třeba tankové divize sem kompletně neviděl. Tabulkově to ale nějak takhle je (bylo).
V roce 1989 vznikl brigádní systém, na který přešli některé jednotky, tam je brigáda na úrovni pluku divizního systému a 4 brigády tvoří sbor, v podstatě něco málo víc jak divize divizního systému. Tuto strukturu (vz.89) mám ve schématech, ale v podstatě než se to stačilo reorganizovat, došlo k rozpadu SSSR a Ruská armáda prodělala reozganizaci podle nových, mě neznámých tabulek.

Jo málem bych zapoměl, u pluků je také jednotka s přenosným systémem Igla zapojená do systému velení, s tím, že se přiděluje kam je třeba a tyto střely (těžko říct jestli jsou všechny jednotky vybaveny možmostí přenosu dat z vyšší, úrovně, spíš ale ópět podle jednotky) jsou ve výzbroji většiny útvaru armády.

Ale ber mě s rezervou!!!!! O detaily se nemůžu přít................

O těch S300V vím, ale ty Tungusky. Díky. Jo a díky za celé pojednání PVO zde.

Jen dotaz - USA mimo Vulcanu na podvozku M-113 (asi už vyřazen) a nově Stingerech na teréním vozidle ničím podobným nedisponuje. Nebo se mýlím?

nemýlíš už je vyřazen, protože byl prohlášen(poprávu) za zastaralý, ale ještě slouží v mnoha armádách světa. v Izraeli ho modernizovali na hybridní protiletadlový systém, tak že k němi přidaly rakety Stinger a ochopitelně přidali naváděcí systémy atd.(viz ATM 5/2006)

No neviem skôr by som tungusku srovnával napr s Nemeckým systémom Gepard.

Tá M113 mi oproti obom pripadá ako trabant proti BMW :-)

Uvedená zbraň je M-163 VADS (Vulkan Air Defense System) (existovala i tažená verze)pochází z roku 1969, tj trochu za horizontem. Čili nelze srovnávat s 2S6, ale spíš s ZSU-23-4 ze zhruba téhož období. Byl později modernizován na verzi M-163M1 (podvozek M-113M1) ale hlavně v roce 1984 na verzi M-163M2 PIVAS kdy dostal radiolokační zaměřovač. Ta poslední modernizace byla z nouze cnost, jelikož zcela vybuchl projekt M247 Sergeant York DIVAD, což bylo 2x40mm na podvozku M-48 s radiolokátorem. Čili věc podobná Gepardu. Jenže se nezadařilo. Jednak byl špatně zvolen podvozek (v té době to mělo být M-2) a radiolokátor prostě nefungoval proti nízkoletícím cílům (prioritní cíl vyl vrtulník) a tak projekt mazal k ledu.

Bylo jasné, že těch 20mm je nedostatečné, ale bohužel nic jiného nebylo a tak došlo na zmíňenou M-163M2 a ta vydržela doteď. Nenašly se peníze.

Já sem to tu někde už psal. Nelze srovnávat nasycení PL prostředky v armádě USA a v armádě Sovětské. Američané sází na vzdušnou převahu a proto je zcela jiná koncepce.

Jeden odkaz na krátke videjko, najviac sa mi páči ako spätný ráz kanónov posúva nejakých smiešnych 30 ton dozadu:)

http://www.military.cz/russia/sam/2k22_ ... a_XVid.avi

Čítal som, že pri vývoji 2S6 sovieti testovali aj koncepciu jedného 30mm (pravdepodobne Gš-6-30) rotačného kanóna. Viete mi niekto túto informáciu potvrdiť a poznáte nejaké ďalšie podrobnosti?

V Čečensku sloužil asi jen proti některým druhům ŘS, ne?

earms: Ano, uvažovalo se i použití rotačního kanonu. Sice Ti nedokáži potvrdit typ, ale varianta gatling tu byla.
Rosomak: Ńe, v čečensku systém používali pro podporu pozemních vojsk... zcela bezkoncepčně se ztrátami.

Kanón by mohol byť typu AO-18 alebo niektorá jeho varianta - je použitý v námornom systéme PVO - napríklad vo vežiach AK-630.

Použitie v Čečensku bolo inšpirované dobrými službami staršieho systému ZSU-23-4 Šilka v Afganistáne. Ukázalo sa však, že 2S6 Tunguska je lepšia v streľby na vzdušné ciele, ale na streľbu na mäkké pozemné ciele sa príliš nehodí.

Mam to z jedného diskusného fóra, písali tam že rusy skúšali až dve koncepcie "ZSU-2-30 a ZSU-6-30", no googel mi nič neponúkol a ani v literatúre čo mam sa o tom nikde nepísalo, tak preto som sa pýtal, díky za potvrdenie. Pravdou je že mohol byt použitý iný typ kanóna, presne ako píše Alchymista, nechal som sa však neobjektívne zviesť tým označením ZSU-6-30= Gš-6-30. Inak, škoda že nevieme skutočné označenie toho stroja s rot. kanónom,(tuším, že je to ťažko zistiteľná informácia), no mohol to byť niektorý Objekt?

Zbraň GŠ-6-30 (letecký kanón 9A621) je variantou zbrane AO-18, je predovšetkým výrazne odľahčená (145kg oproti 205kg) a má skrátené hlavne asi o 30cm.
Zbraň GŠ-6-23 (letecký kanón 9A620, AO-19) bola vyvíjaná paralelne z rovnakého základu.
Pre pozemný systém je jasne vhodnejšia zbraň AO-18, ktorá existuje aj v "chladenej" verzii. Väčšia hmotnosť je zanedbateľná, dlhšie hlavne sú výhodou, pretože dávajú väčšiu počiatočnú rýchlosť, rovnako výhodná je aj robustnejšia konštrukcia.

To označení ZSU-6-30 je jistě blud. Pokud bychom vycházely z "ZSU" tak by to bylo ZSU-30-6. Každopádně o ZSU-30-2 se dočíst můžeš, jestli je to označení správné nevím, ale konkutencí Tungusce byla úprava ZSU-23-4 s dvěma 30mm kanony, čili dalo by se to tak nazvat, ale oficiálně sem to neslyšel a asi je to také blud.

Vzhledem k tomu, že okolo protiletadlových systémů je toho dost, tak si myslím, že pokud by byl rotační kanon na něco namontován a dostalo se to do stádia zkoušek, tak by to bylo asi alespoň okrajově známé. Takže podle mého názoru jen koncepční úvahy jak na to, a bylo od toho upuštěno.