Bagration 1944 XVI. Závěr. Bilance. Č 1.

Nejen bitva samotná, ale i události které ji provázely.

Moderátoři: michan, Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Bagration 1944 XVI. Závěr. Bilance. Č 1.

Příspěvek od michan »

Mapa operace Bagration.

Obrázek



Bagration 1944 XVI. Závěr. Bilance. Č 1.

Díl XVI.

Část 1.

Když na začátku července 1944 začínala 3 fáze operace Bagration existovala ze skupiny armád Střed jen její křídla.
V prvních dvou fázích Sověti zcela zničili německou 4. A a skoro zničili 9. A. O 3. TA na severu se jen otřeli, stejně jako o 2. A, která byla schována za Pripjaťskými bažinami, na jihu. Jakmile se podařilo dosáhnout těchto cílů, zničení středu skupiny armád Střed, začíná ofenzíva trochu ztrácet na tempu. Sovětská tanková a mechanizovaná vojska začínají pociťovat nedostatek PHM, munice a dalšího materiálu. Začíná se projevovat vzdálenost, kterou sovětská útočící vojska urazila. Němci se také začínají vzpamatovávat z šoku, který jim způsobil tak mohutný úder a začínají přisouvat posily.
Ale další sovětský plán teď počítá s frontálním postupem na západ.
STAVKA jej přepracuje a upraví tak, že vypadá od severu k jihu následovně:
1. Baltský front – bude útočit směrem na Dvinsk.
3. Běloruský front – bude útočit přes Moloděčno na Vilnius a Lidu a pak postupovat na široké frontě k řece Němen.
2. Běloruský front – dokončí likvidaci německé 4. A u Minska.
1. Běloruský front – bude útočit přes Baranoviči na Brest – Litevsk.
Jak jsme si řekli, za Minskem se rozkládá na ohromné ploše Nalibocký les. Z toho důvodu pro další postup vznikaly dva úzké koridory. Ten severní koridor směřuje přes Moloděčno, a ten jižní koridor přes Baranoviči.
Boje se tedy několik dní odehrávají právě okolo těchto měst.
Nejprve se Sověti snaží z chodu dobít město Baranoviči na jihu. Z chodu se to nepodaří. Němci město posílili jak víme 12. td, 4. td a 28. lehkou pěší divizí. Po několikadenních těžkých bojích, když Sověti přisunou další tankové a mechanizované sbory, Sověti Baranoviči obsadí dne 8. července 1944.
Na severu obejde sovětská 5. GTA obranu německé 5. td a pokusí se proniknout až k Vilniusu, hlavnímu městu předválečné Litvy. Vilnius Hitler prohlásí Fester Platzem. Tento Fester Platz má slabou posádku a hrozí mu stejný osud jako Vitebsku.
Žádost skupiny armád Střed, aby byl Vilnius vydán Hitler smete ze stolu dne 7. července 1944 slovy, cituji:
„Vzhledem ke svému operačnímu významu nesmí Vilnius za žádných okolností padnout do rukou nepřítele.“
Hitler totiž doufal, že proti Sovětům zasadí u Vilniusu německé tankové divize, které prorazí cestu ke skupině armád Sever. Německé td se sem začínají mezitím přisouvat z Německa a z jihu východní fronty. Hitler vůbec nedbá na konstatování OKH, že tyto td budou připraveny v operačním sektoru až po 23. červenci 1944.
Skupina armád Střed znovu naléhá. Hitler reaguje již podrážděně, že Vilnius musí být bráněn a že klidně zajistí zásobování ze vzduchu.
Polní maršál Model jede k Hitlerovi a setká se s ním 9. července 1944 ráno.
Rozhovoru mezi Hitlerem a Modelem je přítomen i generálplukovník Johannes Friessner, velitele skupiny armád Sever.
Friessner i Model si přejí, aby se skupina armád Sever přesunula na obrannou linii Riga – Dvinsk – řeka Dvina (dnešní Litevská Daugava).
Hitler ústup z podstatné části Litvy a z Estonska zamítne s odůvodněním, že admirál Dönitz nutně potřebuje pro výcvik svých posádek ponorek co největší rozlohu v Baltu.
Sovětská 5. GTA sice dorazí po těžkých bojích k Vilniusu oslabena. Sověti jí rychle doplní. 5. GTA pak svádí několik dní těžké boje o Vilnius. 5. GTA zde má opět velké ztráty, ale jsou opět doplněny. Hlavní město Litvy Vilnius obsadí 5. GTA společně s dalšími vojsky 3. Běloruského frontu dne 13. července 1944.
V polovině července 1944 se pak energie Sovětů, která byla soustředěna proti skupině armád Střed začíná vyčerpávat a STAVKA přenáší hlavní působení z centra na křídla. Cílem těchto bojů je obsadit co největší území v týlu německých armád.
Situace je příznivá. V západní Evropě musí Němci tvrdě bojovat proti invazním silám spojenců a nemohou odesílat žádné divize a letectvo.
Zde na východě museli Němci stáhnout od skupiny armád Severní Ukrajina 3 tankové a 2 pěší divize a zasadit je u skupiny armád Střed. Stejně tak odebrali 3 divize od skupiny armád Sever.
A tak Sověti spustí dne 13. a 14. července 1944 další ofenzívu, která je známá pod názvem Lvovsko – sandoměřská operace (řekneme si o ní jindy a samostatně), které se účastní 1. Ukrajinský front maršála Koněva a od 18. července 1944 pak převážná část 1. Běloruského frontu maršál K. K. Rokossovskij, pod dozorem maršála Žukova – pověřence STAVKY ( měl pod dozorem v Bagrationu 2. a 1. Běloruský front a 8. července mu Stalin a STAVKA přidělili Lvovsko – sandoměřskou operaci – větší část jeho 1. Běloruského frontu a především 1. Ukrajinský front ( maršál Koněv), který začínal útok první – 13. a 14. července 1944).
Vše tedy dopadá nakonec tak, že skupina armád Střed není schopna svá postavení udržet a začíná ustupovat za Dvinu, když již 3. TA stojí na východních hranicích Pruska.
Operace Bagration probíhá s takovou razancí, že po vzniku dalších operací již nemají pomalu Němci čím látat díry ve frontách. Již nestačí reagovat na koncentrování sil Sovětů na jednotlivých úsecích fronty, kde začínají nové operace.
Po válce přesto někteří němečtí generálové pro historiky uvedli, že kdyby Hitler nezasahoval do dění na frontách, že by nemuselo dojít k tak katastrofálním ztrátám v operaci Bagration. Němečtí generálové se opírají o to, že kdyby byly včas přisunuty silné německé td (aspoň tak silné jako 5. td), dokázaly by sovětské tankové sbory zastavit a katastrofa by nebyla tak veliká. Němečtí generálové netvrdí, že by nemuseli ustoupit, na to byla koncentrace Sovětů příliš veliká, oni říkají, že katastrofa by nebyla tak veliká.
Uvádějí to i v souvislosti s výrobou tanků v roce 1944, kdy jsou všeobecně nejbližší tato čísla:
Sovětská výroba tanků a SHD činila v roce1944 29 tisíc kusů. Anglie – 5 000 a Američané – 17 500.
Když byl v září 1943 jmenován ministrem pro válečnou výrobu Albert Speer dokázal racionalizací výrobních procesů a přechodem na masovou výrobu, zařídit výrobu v Německu tak, že Německo vyrobilo v roce 1944 mimo jiné i 19 000 kusů tanků a SHD. To i přes stále těžší bombardování Velkoněmecké říše spojeneckými letadly.
Z výše uvedeným lze samozřejmě polemizovat. Vždyť Sověti svých 29 000 ks zasazovali jen na jedné frontě. Německo svých 19 000 muselo nasazovat na východní frontě, v Itálii a od poloviny roku i v západní Evropě. Vždyť se přece naplnil dějinný strach Německa – válka na dvou hlavních frontách.
Rudá armáda čerpala z mnoha zbrojních závodů své země. Měla dostatek základních surovin. Mimo toho SSSR v rámci obchodní smlouvy (Lend – Lease) po celou válku dostával od západních spojenců, především USA a VB a částečně i Kanady vše co potřeboval. Ať již letadla, tanky, nákladní automobily, ingoty i zařízení továren. Stejně tak jako máslo, zeleninu, mléko a všechny druhy potravin. Sověti po válce v rámci „Studené války“ tvrdili, že britské a americké tanky nedosahovaly úrovně pozdějších německých a sovětských tanků a všeho bylo jen 4% potřeby. Přesto je i z dobových záběrů vidět, a zejména tank Sherman, že spojeneckou techniku používaly až do konce války.
Co však Sověti nikdy nezpochybňovali (ale to jenom tak, že o tom vůbec nemluvili) byl americký nákladní automobil Studebaker. Tento terénní nákladní automobil tvořil v roce 1945 dokonce 50 % celkového vozového parku Rudé armády. Jeepy pak v případě SSSR stály u zrodu odvozených konstrukcí.
Studebaker znamenal v průběhu operace Bagration, svou průchodností v terénu, že se k bojujícím mechanizovaným a tankovým jednotkám dostalo z týlu vše potřebné. Dařilo se z polních skladů do předních linií, k bojujícím jednotkám, dopravit munici, PHM, náhradní díly, proviant a další potřebný materiál.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Bagration 1944 XVI. Závěr. Bilance. Č 2.

Díl XVI.

Část 2.

Jedním z nejdůležitějších faktorů, které znamenaly v operaci Bagration zásadní úspěch Rudé armády, bylo zasazení sovětských tanků a SHD. Záplavy tanků a SHD nejvíce pomáhaly sovětské pěchotě v jejich útoku. Sovětské tanky a SHD bylo to, co nejvíce pomáhalo při obkličovacích operacích a uzavírání kotlů. Jako další faktor pak byla možnost zasazování dalších čerstvých tankových a mechanizovaných jednotek, které pak postupovaly dál na západ, po zhroucení německé obrany, a nevšímaly si obkličování.
Na severu to byla jezdecko – mechanizovaná skupina, která operovala v rámci 3. Běloruského frontu a na jihu pak její záloha (původně záloha od STAVKY) sovětská 5. GTA, která byla přimknuta k 1. Běloruskému frontu maršála Rokossovského. Právě tyto svazky napáchaly v německých řadách největší škody, když se Němci pokoušeli stabilizovat situaci a přisouvat zálohy.
Největší stížnosti všech německých generálů a maršálů při operaci Bagration směřovaly k Luftwaffe. Letadla s hákovým křížem na ocasních plochách, prostě v operaci Bagration, jako kdyby neexistovala. Všichni němečtí generálové a maršálové se shodovali: i jen několik letounů Luftwaffe by stačilo, aby poskytlo pozemním jednotkám taktickou vzdušnou podporu. I těch pár letounů by odstrašilo nebo i zničilo tu strašnou ruskou převahu bitevních letounů. Byly to právě sovětské bitevní letouny, které tak nemilosrdně řádily v německých ustupujících kolonách. Maršálové a generálové si byli vědomi, že Luftwaffe byla sice nutná na západní frontě, kde řádili spojenečtí letci. Věděli, že se hroutí německá města. Věděli, že komunikace na západní frontě jsou volné jen v noci. Přesto všechno si většina z nich myslela, že část stíhacích letadel měla být do Bagrationu zapojena.

Do konce července 1944 jsou Sověti zastaveni před skupinou armád Střed na čáře, která je patrná na přiložené mapě. Operace pak pokračují na severu a jihu.

Bilance Bagrationu:

Jako první věty bych zde uvedl – do dnešního dne nikdo přesně neřekl, jaké přesné ztráty v operaci Bagration měla skupina armád Střed. Jak sami uvidíte, všichni většinou konstatují, že se je nikdy nepodaří zjistit a ani spočítat. Uvedu zde to co bylo známo do 70tých let i to co je známo do dnešních dnů, včetně autorů.
K zjišťování ztrát při porážce skupiny armád Střed přistupuje několik faktorů. Některé divize byly zaangažovány v operaci Bagration od začátku. Některé divize byly nasazeny v průběhu operace. Dalším problémem je, že některé divize přestaly existovat ze dne na den a nezůstala po nich jediná stopa – to znamená, že i když někteří muži zkázu divize přežili, tak potom zemřeli v zajetí.
Všeobecně se konstatuje, že při operaci Bagration bylo zničeno přibližně 30 německých divizí.
Z údajů OKW se dozvíme, že celkové ztráty německé 4. A činily v operaci Bagration 300 000 lidí.
Earl F. Ziemke – historik, který vydal 2 knihy pojednávající o Stalingradu a o jaře, létě a podzimu roku 1944 z pohledu Němců i Sovětů (první v roce 1968, druhou 1987) říká, že postiženo bylo 25 německých divizí ze 4. A, tedy 130 000 mužů z původních 165 000.
Dále, že 3. TA ztratila 10 divizí. 9. A pak 10 až 15 tisíc mužů.
Alex Buchner – německý historik, jehož práce byly přeloženy do angličtiny a týkají se bitev roku 1944 na východní frontě – uvádí číslici 350 000 včetně 150 000, které Rusové zajali. Odhaduje současně, že počet zajatců zabitých během cesty do sběrných táborů, těch, kteří zemřeli hlady, nebo v zajateckém táboře, bylo 75 000.
Celkově tedy Alex Buchner uvádí 275 000 mrtvých německých vojáků. Končí větou přesná čísla nebudeme znát nikdy.
Po prozkoumání veškeré literatury se pak nejnovější průzkumy zastavují na tomto konstatování: v Bagrationu nalezlo smrt 44% německých vojáků z 600 000 zaangažovaných – což odpovídá číslu 264 000!!!
Vidíme, že čísla 264 000 a 275 000 jsou si dost blízká. Tolik tedy německých vojáků zahynulo v operaci Bagration. To by znamenalo, že Stalingrad je proti operaci Bagration div ne pouhá epizoda.

Ještě si řekněme některé pohledy, které s operací Bagration souvisí.
Pozdější generál Niepold, s kterým jsme se setkali u německé 12. td řekl a já cituji:
„Ztráta celé skupiny armád Střed urychlila celkový kolaps Německa. Válka by byla trvala mnohem déle a obrana proti nepříteli na východní frontě za předpokladu, že by skupina armád Střed nebyla rozdrcena, mohla zůstat ještě soudržná.“
Pozdější generál Plato, s kterým jsme se setkali u německé 5. td pak řekl a já cituji:
„Předzvěstí kolapsu na východě byla vlastně už porážka u Stalingradu. Bílá Rus (Bělorusko) byla ve chvílích, kdy jsme prohrávali na západě, v pořadí druhým vážným signálem, že ve válce už za žádných okolností nemůžeme zvítězit.“
Za OKH pak názor vyjádřil generál von Kielmansegg, cituji:
„Byl to začátek konce. Konce na východní frontě a ve spojení s nedávnou invazí na francouzské pobřeží i začátek konce války.“
Velmi důležitý je pak pohled profesora Johna Erickssona. Profesor Ericksson je totiž prvním historikem, který se dostal do státních archivů SSSR a bylo mu umožněno provádět interview s mnoha sovětskými vojevůdci. Mezi západními historiky je pro informace, které na západ přinesl, ceněn nejvíce.
Profesor Ericksson tedy říká a já cituji:
„Sověti ve dnech kdy rozdrtili skupinu armád Střed, dosáhli v jedné samostatné operaci největšího vojenského vítězství na východní frontě. Co bylo pro Rudou armádu úspěchem, znamenalo pro Němce katastrofu neuvěřitelných rozměrů, pohromu, která daleko překonala prohru u Stalingradu a vymazala 25 až 28 divizí respektive 350 000 mužů ze stavu německých branných sil.“
Sovětské ztráty z jejich archivů z roku 1993 – zdroje: G. F. Krivočejev, Moskva, Vojénnyzdat 1993, str. 203 (klasifikace „Tajné“ zrušena; ztráty ozbrojených sil SSSR ve válkách, bojových akcích a vojenských konfliktech) – podle plukovníka Davida Glantze. Plukovník David Glantz měl možnost po „Glasnosti“ prostudovat sovětské archivy, vydal práce o sovětské Maskirovce, vydal obšírné a neobyčejně podrobné pojednání o operacích Rudé armády za 2. světové války. Zvláště o letech 1941/42, o kterých bylo na západě velmi málo známo. Patří mezi nejvíce uznávané americké historiky moderní doby, píšících o východní frontě, cituji:

Sovětské ztráty v operaci Bagration.

Front______________Mužů___________Zabito__________Zraněno_______Celkem
__________________________________Nezvěstní

1. Baltský front_____395 000__________41 248__________125 000______166 301
3. Běloruský front___579 300__________45 117__________155 165______200 282
2. Běloruský front___319 500__________26 315___________91 421______117 736
1. Běloruský front__1 071 100__________65 779____________215 615______281 394
Dněperská flotila_______2 300______________48________________54__________102
CELKEM_________2 331 700__________178 507____________578 308_____765 815

Z této tabulky, kde je zaangažováno v operaci Bagration 2 331 700 vojáků, je mrtvých a nezvěstných sovětských vojáků 178 507. Znamená to pro Sověty skvělé číslo. Při útočné operaci, kdy bývají velice vysoké ztráty, náhle mluvíme o necelých 8% mrtvých. Jasně nám z toho vyplyne, že útočná operace Bagration, byla z hlediska Sovětů mistrná.
Naposledy upravil(a) michan dne 23/7/2007, 19:05, celkem upraveno 6 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Bagration 1944 XVI. Závěr. Bilance. Č 3.

Díl XVI.

Část 3.

V posledních částech si řekneme vojenské svazky obou stran a jejich velitele, kteří se Bagrationu účastnili.
Nejprve tedy Německo k 23. červnu 1944:

SKUPINA ARMÁD STŘED.

Velitel__________ generál polní maršál E. Busch – od 28.6. 1944 – generál polní maršál W. Model.

Náčelník štábu____generálporučík H. Krebs.

Zálohy skupiny armád Střed:
14.divize pancéřových granátníků_____ generálporučík H. Flörke.
707. zajišťovací divize pancéřových granátníků___generálmajor G. Gihr ( zajat).
Feldherrnhalle___________________generálmajor F._C. von Steinkeller (zajat).
20. tanková divize________________generálporučík M. von Kessel.

3. TANKOVÁ ARMÁDA.
Velitel___________________________generálplukovník G. H. Reinhardt.
Náčelník štábu_____________________generálmajor O. O. Heidkämper.
Záloha 3. TA _ 95. pěší divize_________generálmajor H. Michaelis ( zajat)

6. armádní sbor.
Velitel_____________generál dělostřelectva generálporučík G. Pfeiffer ( zabit).

197. pěší divize_____________generálmajor H. Hahne ( nezvěstný_zabit).
256. pěší divize_____________generálporučík A. Wüstenhagen ( zabit)
299. pěší divize_____________ generálporučík L. R. hrabě von Triola.

9. armádní sbor.
Velitel_____________generál dělostřelectva generálporučík R. Wuthmann ( zajat).

252. pěší divize______________generálporučík W. Melzer.
Útvar D ( útvar zvláštního nasazení)__generálmajor B. Pamberg.

53. armádní sbor.
Velitel_____________generál pěchoty generálporučík A. Gollwitzer ( zajat).

206. pěší divize_______________________generálporučík A. Hitter ( zajat).
246. pěší divize_________________ generálmajor C. A. Miller_ Bülow(zajat).
4. pěší divize________________________generálporučík Pistorius ( zabit).
6. pěší divize________________________generálporučík R. Peschl ( zabit).


4. ARMÁDA.
Velitel_______________________generál pěchoty generálporučík K. von Tippelskirch.
Náčelník štábu_________________plukovník E. Dethleffsen.

12. armádní sbor.
Velitel______________________________generálporučík Vincenz Miller (zajat).

18. divize pancéřových granátníků________generálporučík K. Zutavern (zabit).
57. pěší divize________________________generálporučík A. Trowitz (zajat).
267. pěší divize_______________________generálporučík O. Drescher (zabit)

27. armádní sbor.
Velitel_________________________generál pěchoty generálporučík Völckers (zajat).

25. divize pancéřových granátníků_________generálmajor P. Schürmann.
78. útočná(úderná) divize________________generálporučík H. Traut (zajat).
260. pěší divize________________________generálmajor G. L. Klammt (zajat).

39. tankový sbor.
Velitel____________________generál dělostřelectva generálporučík R. Martinek (zabit).

12.pěší divize__________________________generálporučík R. Bamler (zajat).
31. pěší divize__________________________generálporučík H. Ochsner (zajat).
110. pěší divize_________________________generálporučík E. von Kurowski (zajat).
337. pěší divize_________________________generálporučík O. Schünemann (zabit).

9. ARMÁDA.
Velitel__ generál pěchoty generálporučík. H. Jordan - od 27.6.44 – generál tankových vojsk generálporučík von Vormann.
Náčelník štábu___________________________plukovník Gundelach.

35. armádní sbor.
Velitel_________________________generálporučík K. J. Freiherr von Lützow (zajat).

6. pěší divize_____________________________generálporučík W. Heyne (zajat).
45. pěší divize____________________________generálmajor J. Engel (zajat).
134. pěší divize___________________________generálporučík E. Philips (zabit)
296. pěší divize___________________________generálporučík A. Kullmer (zajat).
383. pěší divize___________________________generálporučík E. Hoffmeister (zajat).

41. tankový sbor.
Velitel_________________________generál dělostřelectva generálporučík H. Weidling.
Náčelník štábu___________________plukovník Berger.

35. pěší divize_____________________________generálporučík Richter (zajat).
36. pěší divize_____________________________generálmajor A. Conrady (zajat).
129. pěší divize____________________________generálmajor R. H. von Larisách.

55. armádní sbor.
Velitel__________________________generál pěchoty generálporučík F. Herrlein.
Náčelník štábu_____________________________________plukovník Hölz.

102. pěší divize_________________________generálporučík W. von Bercken (zajat).
292. pěší divize_________________________generálporučík R. John.

2. ARMÁDA.
Velitel__________________________________generálplukovník W. Weis.
Náčelník štábu____________________________generálmajor H. von Treskow.

8. armádní sbor.
Velitel___________________________generál pěchoty generálporučík G. Hoehne.

20. armádní sbor.
Velitel_____________________generál pěchoty generálporučík R. Friherr von Roman.

23. armádní sbor.
Velitel_____________________generál ženistů generálporučík O. Tiemann.

Týlové, zajišťovací a výcvikové divize.

201. zajišťovací divize_______________________generálporučík A. Jakobi.
221. zajišťovací divize_______________________generálporučík H. Lendle.
286. zajišťovací divize_______________________generálporučík H. Oschmann.
391. zajišťovací divize__________generálporučík A. baron Diegon von Montenon.
390. polní výcviková divize___________________generálporučík H. Bergen.

Vojenská oblast Bílá Rus.
Velitel_____________generál kavalerie generálporučík E. von Rotkirch und Trach.

I v této bilanci je jasně vidět, kolik německých generálů bylo zabito a zajato a jak ohromná porážka, operace Bagration, to pro Velkoněmeckou říši byla. Každý si to jistě spočítá sám.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Bagration 1944 XVI. Závěr. Bilance. Č 4.

Díl XVI.

Část 4.

Svazky Rudé armády, které se účastnily operace Bagration, a jejich velitelé:

SEVER.

STAVKA_________________________________maršál A. M Vasilevskij

1. BALTSKÝ ( POBALTSKÝ ) FRONT.
Velitel_________________________armádní generál I. CH. Bagramjan.
Náčelník štábu________________od 28.6.44 generálplukovník V.V. Kurasov.

4. úderná armáda_______________________generálporučík P. F. Malyšev.
6. gardová armáda_____________od 28.6.44 generálplukovník I. M. Čisťjakov.
43. armáda____________________________generálporučík A. P. Běloborodov.
1. tanková armáda______________________generálporučík V. V: Butkov.
3. letecká armáda______________od 19. 8. 44 generálplukovník N. P. Panován.

3. BĚLORUSKÝ FRONT.
Velitel_______________________od 26.6.44 armádní generál I. D. Čerňjachovskij.
Náčelník štábu_________________od 23.8. 44 generálplukovník A. A. Pokrovskij.

39. armáda_____________________________generálporučík I. I. Ljudnikov.
5. armáda______________________od 15.6.44 generálplukovník N. I. Krylov.
11. gardová armáda______________od 28.6.44 generálplukovník K. L. Galitskij.
2. gardový tankový sbor____________________generálporučík A. S. Burdějnyj.
31. armáda______________________od 15.7. 44 generálplukovník V. V. Glagolev.
Jezdecko – mechanizovaná skupina____________generálporučík N. S. Oslikovsij.
3. gardový jezdecký sbor____________________generálporučík N. S. Oslikovskij.
3. gardový mechanizovaný sbor_______________generálporučík Obuchov.
5. gardová tanková armáda (5. GTA)___________maršál tankových vojsk P. A. Rotmistrov. Od 8. srpna 1944 pak velí 5. GTA generálporučík V. T. Volskij.
3. gardový tankový sbor______________________generál I. A. Vovčenko.
29. tankový sbor______________________________generál E. I. Fominych.
1. letecká armáda____________________________generálplukovník G. G. Chrjukin.

JIH.

STAVKA____________________________________maršál G. K. Žukov.

2. BĚLORUSKÝ FRONT.
Velitel_______________________________od 28.6.44 armádní generál G. F. Zacharov.
Náčelník štábu_______________________________generálporučík A. N. Bogoljubov.

33. armáda_______generálporučík Klučenin - od 9.7.44 generálporučík S. I. Morozov.
49. armáda_____________________________________generálporučík I. T. Gejšin.
50. armáda_____________________________________generálporučík I. V. Boldin.
4. letecká armáda________________________________generálplukovník K.A. Veršinin.

1. BĚLORUSKÝ FRONT.
Velitel____________________________________od 29.6.44 maršál K. K. Rokossovskij.
Náčelník štábu_______________________________generálplukovník M. S. Malinin.

3. armáda__________________________od 27.6.44 generálplukovník A. V. Gorbatov.
9. tankový sbor______________________________generálporučík B. S. Bacharov.
48. armáda__________________________________generálporučík P. L. Romaněnko.
65. armáda__________________________________generálplukovník P. I. Batov.
1. gardový tankový sbor_______________________generálporučík M. F. Panov.
28. armáda__________________________________generálporučík A. A. Lučinskij.
61. armáda_________________________od 26.6. 44 generálplukovník P. A. Bělov.
70. armáda___________________________________generálplukovník V. S. Popov.
Jezdecko – mechanizovaná skupina_______________generálporučík I. A. Plijev.
4. gardový jezdecký sbor________________________generálporučík I. A. Plijev.
1. mechanizovaný sbor_________________________generálporučík S. M. Krivošejn.
16. letecká armáda______________________________generálplukovník S. I. Ruděnko.
Dněperská flotila________________________________kapitán I. třídy V. V. Grigorjev.

Již z velikosti sloupce u 1. Běloruského frontu je patrné, že byly spolu s 3. Běloruským frontem nejsilnější Nutno si uvědomit, že to byly směry „ Hlavních úderů“. 1. Běloruský měl i největší úsek fronty a velmi mnoho úkolů v Bagrationu ( viz mapa), ale především, po doplnění to byl právě 1. Běloruský front ( jeho hlavní síly), který spolu s 1. Ukrajinským frontem začínal v polovici července 1944 operaci novou – Lvovsko – sandoměřskou.


Použitá literatura:
Donald Sommerville - Druhá světová válka den za dnem.
Lucas Cooper - Hitlerovy elitní jednotky.
G. K: Žukov – Vzpomínky a úvahy 2.
Paul Adair – Hitlerova největší porážka.
Paul Carell – Spálená země.
Horst Scheibert – Německé obrněné jednotky.
Velká vlastenecká válka.
Memoáry – maršál Vasilevskij
Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak – Ocelová lavina.
Přehled jednotek jsem citoval od amerického historika – plukovníka Davida Glantze.
Mé poznámky a mapy.

Zde se na nějakou dobu odmlčím. Opustili jsme Bagrationem území SSSR. Několik týdnů nebudou ani pondělky. Musím prostudovat desítky a stovky materiálů. Musím prostudovat( po dlouhé době) mnoho tehdejších zbraní – modernějších proti ww2. Zbraně 2 generace a nové taktiky – opět si vše připomenout. 2 roky jsem byl každý týden ponořen( s výjimkou Koreje, ale tam stejně bylo hodně z ww2) do věcí hodně starých, i když mě blízkých.
Po dohodě začínám pracovat na největším válečném konfliktu, co do let, ve 20. století.
Ano pracuji na 11ti letém konfliktu, kterým byl Vietnam.
Některý pondělek v srpnu by se mohl objevit první článek - Vietnam 1964 – 1975. Úvod.
Držte mě palce.
Naposledy upravil(a) michan dne 23/7/2007, 19:08, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
EASY_COMPANY
rotný
rotný
Příspěvky: 94
Registrován: 13/11/2005, 12:39
Bydliště: Most
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od EASY_COMPANY »

michane musím ti vzdát hold, opravdu skvělá série článku, velmi mnoho jsem se dozvěděl -- děkuji ti
Obrázek

Trénink je všechno a i květák je jen vycepované zelí
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

EASY_COMPANY, kolego dík.
I mne to v mnohém obohatilo.
Člověk měl v podvědomí spíše tu Moskvu, Stalingrad a Kursk.
Až když jsem začal blíže nahlížet do operace Bagration ( při jejím zpracovávání), seznámil jsem se s dalšími a dalšími fakty a materiály - uviděl jsem celý rozsah té katastrofy, kterou tato operace Němcům způsobila.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Sawyerik
praporčík
praporčík
Příspěvky: 317
Registrován: 24/12/2006, 18:37
Bydliště: Ostrava

Příspěvek od Sawyerik »

Plukovník David Glantz měl možnost po „Glasnosti“ prostudovat sovětské archivy,
Patří mezi nejvíce uznávané ruské historiky na západě, cituji:
Asi to myslíš tak, že Glantz patří mezi nejuznávanější historiky na západě zabývající se Východní frontou. Alespoň já se tedy domnívám, že je to Američan.
Obrázek

Spálené knihy osvítily svět.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Ano ovšem, jdu to opravit. Je to tak - vloudil se šotek.
David Glantz je americký historik, který píše o východní frontě.
Díky, že jsi mě zastavil.
ObrázekObrázekObrázek
Krojc
četař
četař
Příspěvky: 72
Registrován: 14/10/2013, 21:23

Re: Bagration 1944 XVI. Závěr. Bilance. Č 1.

Příspěvek od Krojc »

Doplnění o účasti říční flotily na Bagrationu - Dněperská flotila:
http://www.fronta.cz/historie-dneperske ... -flotily-1
Odpovědět

Zpět na „Bagration a souvislosti s největší bitvou ww2“