Stránka 1 z 1

Výskové létání 2. část - Luftwaffe

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 07:01
od Haness
Obrázek
Vývoj německého výškového létání sahá možná nejdál do minulosti, Luftwaffe potřebovala letadla létající ve velkých výškách daleko dřív než jiné letectva – zřejmě. Jelikož němci bojovali „přípravnou“ válku ve Španělsku potřebovali také tam kvalitní bojové informace, teď už jde ovšem jen o to, jestli je potřebovali skutečně tak moc, kvůli vedení boje, nebo jenom potřebovali představit svou bojovou hodnotu. Tak či onak se Luftwaffe se svým letectvem dostala na vysokou úroveň ke které patřilo i létání ve výškách a to především kvůli průzkumu. Je jasné že RAF musela své letectvo vybavit jak výškovými stíhačkami, tak průzkumníky, ale ty byly až na druhém místě, jelikož skutečnou hrozbu tvořily německé výškové průzkumníky.
Němci zase takovou potřebu ve výzbroji výškovými stíhačkami neměli, před nimi byl přednější vývoj spíše nočních stíhaček.

Jako RAF se ani Luftwaffe nesnažila vyrobit čistě výškové letadlo, vždy to byla letadla upravená, vznikaly zde ovšem některá letadla, která měla v konstrukci už zahrnuta výšková kritéria. Takovým letadlem byl třeba He-177 Greif, při konstruování to měl být letoun který by měl z velké výšky zaútočit nejlépe střemhlav na vybraný cíl. Jal ovšem všichni víme tak ani k jednomu z tohoto nedošlo a tento letoun se stal propadákem. Ona daná velká výška ze které se měl vrhat střemhlav byla klasická hranice dostupnosti tehdejších letadel, takže nebyl žádný problém v jeho zachycení.

Nevím jaký letoun by se dal označit jako nejlepší německé výškové letadlo WW2, ale pravdou je že jednou z nejznámějších konstrukcí upravovaných a modernizovaných Luftwaffe byla stará známá „létající tužka“ Junkers Ju-88 a jeho další subverze. Samotný Ju-88 byl střední bombardér v základu, ale Němci z něj vytvořili velice obratný noční stíhací letoun (verze G), bitevní útočné stroje které útočily na pozemní cíle svou silnou hlavňovou výzbrojí a pumami a také průzkumné letadlo. Poté přišla další „verze“ tohoto letounu – Ju-188 ten byl zprvu konstruován jako dálkový průzkumný letoun a střední bombardér, konstruktéři vycházeli z konstrukce Ju-88 což je vidět, změnou prošla především kabina, motory a jiné část. Dalším vývojovým stupněm byl Ju-288 který už tak podobný Ju-88 nebyl, konstruktéři sice vycházeli z tohoto stroje, ale Ju-288 byl naprosto jiný, nebyl ani konstruován pro průzkumné či jiné úkoly, byl to výdobytek německého snažení o dosažení těžkého bombardéru, tohle ovšem velice rychle ztroskotalo a tak se z Ju-288 stal další střední bombardér který mohl nést náklad 4 000 kg bomb.
Tak, konečně je tu hlavní důvod mého psaní o Ju-88. Vývojový stupeň Ju-388 tento stroj by se dal zařadit do kategorie letounů konstruovaných jako výškové už od začátku. Hned zprvu byl vybaven přetlakovou kabinou silnými motory a zpevněným trupem. Tento stroj byl konstruován pro plnění výškového bombardování a výškového průzkumu, obranná výzbroj byla doplněna o dálkově ovládané zadní střeliště, ovšem ani jeden stroj Ju-388 nebyl nikdy bojově použit.

Dalším známým letadlem, které bylo používáno jako výškové byl Junkers Ju-86 – ten byl poprvé operačně použit ve Španělsku. Luftwaffe vyvinula během WW2 verzi Ju-86P což byla upravená verze pro létání a bombardování ve velkých výškách. Tyto stroje se zapojily do válečného dění v roce 1940 a hned začaly být používány nad Anglií, vyvinula se z nich další verze a to Ju-86D kterou Němci použili nad Ruskem.

Jako další byly upravovány stroje jako třeba Me-109, především její pozdější verze, Me-110, He-111 a jiné páteřní stroje tehdejší Luftwaffe, bohužel se zdroje o těchto strojích dost špatně shánějí, takže pokud může někdo doplnit, či opravit (pže jsou to informace někdy nepodložené) tak budu rád.

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 07:32
od michan
Je to poměrně dobré a někteří jistě i doplní další skutečnosti.
Já upozorním, že na podzim 1940 a jaro 1941 vznikla pro tažení na východ potřeba pro Wehrmacht a Luftwaffe, jak jsme zde již říkali, mít výškové letouny pro průzkum. A tak se upravovalo. Popsané jsou v historické literatuře tyto tipy: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1188 je to u čl. 3

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 10:18
od Jája
Pro mě německý výškový stroj je hlavně Ju-86P, protože ten byl hlavní příčinou proč se Britové vrhli na vývoj výškových verzí Spitů.
Dále výškové průzkumné verze pozdních Me-109, "proslavené" hlavně Clostermannem a jeho soubojem ve stratosféře.
Ostatně Ta-152 už byla vlatně taky výškovou stíhačkou (snad i přetlaková kabina?).

Re: Výskové létání 2. část - Luftwaffe

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 10:50
od Elvis
Haness píše:stará známá „létající tužka“ Junkers Ju-88 a jeho další subverze.

Lietajúca tužka nebola prezývkou Junkersu Ju 88, ale Dornieru Do 17 a ďalších verzií z neho odvodených.

A doplním ďalší typ výškového bombardéru - Heinkel He 274.

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 11:55
od wildesau
Myslím,že He-177 nebyl až tak špatné letadlo,bohužel na jeho spolehlivost měl velký vliv špatný výběr motorů.Pokus spojit dva motory byl dost nešťastný.

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 13:14
od Fatale
Ale efektní. 8)

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 15:36
od Daver
no, při jejich vysoké hořlavosti byl efektní hlavně vizuálně

Re: Výskové létání 2. část - Luftwaffe

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 15:52
od Haness
Elvis píše:
Haness píše:stará známá „létající tužka“ Junkers Ju-88 a jeho další subverze.

Lietajúca tužka nebola prezývkou Junkersu Ju 88, ale Dornieru Do 17 a ďalších verzií z neho odvodených.

A doplním ďalší typ výškového bombardéru - Heinkel He 274.


Máš pravdu, úplně mi to v té změti jmen,typů a verzí uniklo,omlouvám se.

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 15:54
od Fatale
no, při jejich vysoké hořlavosti byl efektní hlavně vizuálně

Jaky s nima meli hlavne problemy? Prehrejvani?

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 17:10
od sa58
fatale píše:
no, při jejich vysoké hořlavosti byl efektní hlavně vizuálně

Jaky s nima meli hlavne problemy? Prehrejvani?


Spojovat dva motory je pěkná blbost, kolik % výkonu můžou dělat ztráty v převodech?

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 17:28
od Fatale
Nevim, kolik? Nejakou vyhodu to mit muselo, kdyz se o to pokouseli. Jenom kvuli efektu by do toho nesli.

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 17:40
od Tunac
fatale píše:Nevim, kolik? Nejakou vyhodu to mit muselo, kdyz se o to pokouseli. Jenom kvuli efektu by do toho nesli.


Možná aerodinamika, možná malá velikost křídel.

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 18:09
od Fatale
Aerodynamika mě napadla taky, ale zase mi nepřijde, že by byl zisk takovej, aby si tak komplikovali život a asi i výrobu. Možná ale neměli dost vrtulí... 8)

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 18:47
od Janni
Použití dvou motorů bylo nutné pro stupidní požadavek schopnosti střemhlavého bombardování(čtyřmotorák tak udělat nějak nejde):-) . Tahle hovadina udělala z He-177 paskvil.

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 18:50
od Daver
no..takhle. HE 177 byl projektován jako těžký bombardér, kterej by měl být schopen taky střemhlevého letu. Takhže vlastně šlo o snížení aerodynamického odporu a namáhání křídel při střemhlavém letu.

PříspěvekNapsal: 3/11/2006, 18:52
od Daver
Janni. stejná myšlenka ve stejnou chvilku:D