PALBA.CZ

Zajímalo by mne, jak v Luftwaffe posádky letadel (resp. pozemní personál) využívaly letecké navigační mapy. Je nabíledni, že pilot stíhačky ji využíval mnohem méně, než navigátor v pětičlenné posádce bombardéru. Kolik takových map navigátor měl?

Četl jsem, že Německá Luftwaffe udávala za války často místa sestřelů a nouzovývh přistání v kvadrantech, pomyslných veličinách vyznačených na bojových mapách. Každý kvadrant označovaný kombinací dvou velkých písmen pokrýval prostor o rozměru asi 35x25 km. Například podstatná část území dnešního okresu Chomutov měla označení PG.

Podobná letecká navigační mapa střední Evropy vypracovaná generálním štábem Luftwaffe v roce 1940 s vyznačením bezletových zón, radiomajáků, terénních výškových bodů atd. je k vidění i na tomto portálu. Jsou na ní uvedeny kromě stupňů zeměpisné šířky a délky i očíslované kvadranty. Jde podle této mapy určit polohu (přibližnou) nouzového přistání? Liší se tato mapa od zmíněných bojových map?

V knize od Waltera Waisse o KG 27 jsou údaje o poloze sestřelu či pádu často uváděny. Jenže někdy je uvedeno například jen „Quadrat 8436“, jindy „Quadrat 3683/24 Ost“ a někdy s 5ti místným číslem, např. „Quadrat 97453“. Jak tyto údaje číst? Jsou další letecké mapy s uvedenými kvadranty dostupné?

Pokud jsi na tom dobře s angličtinou, tady je to vysvětlené - http://www.stormbirds.com/eagles/resear ... dnetz.html . Je to ztížené tím, že se používal i ten quadrat systém. Složitá záležitost, nikdy jsem se tomu ani nesnažil moc rozumět. Někde by měl být na netu kalkulátor kam se zadají ty údaje a ono to s trochou štěstí vyplivne klasicky zeměpisnou šířku a délku. Určitě se dá najít na tomto fóru - http://forum.12oclockhigh.net/ .
EDIT: tady je ten kalkulátor a trochu názornější vysvětlení - http://www.gyges.dk/reporting_grids.htm

Někde jí mám a pokusím se jí najít (stěhoval jsem se). Na žlutém podkladu, oboustranná (West, Ost), a oproti běžným současným mapám jsou na ní vykresleny izogony (úžasný je oblouk Kurské anomálie). Pokud jde o lokalizace - jde o čtvercovou síť.
Rozměr nic moc (až se oteplí na půdě>až ji najdu => změřím) ale je to něco okolo A2. Pak ji také nafotím - na skener je velká nebudu ji překládat. Není papírová, jde takové "pogumované" plátno. Získal jsem ji nepoškozenou a NIKDY nepřekládanou (i dnes je někde srolovaná).
ČauP

Přikládám navigační mapu, kterou používali stíhací letci Luftwaffe. Tato konkrétně ukazuje zakreslenou trojici velkých náletů na Říši. Mapa pochází z knihy Rammjäger od Walthera Dahla:

Předpokládám, že červeně je zakreslena trasa bombardérů a modře stíhačů, startujících ze země, kteří jim do toho měli kecat. Zaujalo mě, že všechny tři bombardovací svazy točily doleva, mělo to nějaký praktický důvod, nebo to byla jen shoda okolností?

Jen shoda okolností. Celá řada bombardovacích svazů točila během amerických náletů vpravo.

Je to zvyk, úzus z počátků letectví. Tehdy byly typické motory s výrazným točivým momentem, který stáčel letadla doleva. To je ostatně dodnes, opačně se točí mnohem méně motorů.
Takže se vžilo, že kapitán sedí vlevo, a točí se také vlevo, tak, aby viděl kam točí a nesrazil se s něčím. V civilním letectví se to tak dodržuje dodnes.
Jenže, jak psal Farky, někteří velitelé z různých důvodů považovali za lepší točit do prava. No a ti, kterým to bylo jedno, točili tak, jak byli zvyklí z výcviku, tzn. doleva.

Také to mohlo souviset s koordinovanou přípravou celé akce. Překvapuje mne, že na uvedené mapě jsou kvadranty původně označet "ost" škrtnuty a nahrazeny "Nord" případně "Süd", přičemž sever je dole a jih nahoře. Jinak kvadranty souhlasí s leteckou navigační mapou Nr.2525 Deutschlad (je na tomto webu) a navíc je rozšířena o menší kvadranty označené dvěma písmeny. Na mapě tak souhlasí označení okresu Chomutov písmeny PG, jak jsem psal výše.

Až se jednou opravdu kousnu a tuhle knížku přeložim do Čj, tak si smlsnete, je fakt hodně dobrá .

elefen píše:Také to mohlo souviset s koordinovanou přípravou celé akce.

Bezpochyby souviselo. Velitelé těch svazů si nevybírali kam budou točit, to jim nalinkovali plánovači náletu. Zkrátka dostaly před náletem jasně danou trasu s otočnými body a s časy v kolik hodin v tom kterém otočném bodu mají být. Bylo důležité tu trasu a časy dodržet, protože v opačném případě se mohlo stát (a také se to stávalo), že doprovodní stíhači nenašli svaz který měli chránit. Zpravidla totiž nezůstával s bombardéry kompletní doprovod po celou dobu, typicky býval rozdělený na tři skupiny které si ten svaz postupně předávaly - Penetration support, Target support a Withdrawal support.

Jen dodám...létání na Kvadranty má prý výhodu v tom, že je mají uživatelé - piloti a personál v hlavě. Prý na pilota v hotovosti stačilo zařvat ááášest, výšku QNE - Emila a letěl na Ostravu. Úspora času významná.