Stránka 1 z 2

ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 2/1/2020, 21:50
od kacermiroslav
ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER
Německo
1940
Obrázek

Pro posádky letadel, které musí nouzově přistát na vodě ve větší vzdálenosti od pobřeží, byla vyvinuta říšským ministerstvem letectva (Generalluftzeugmeister), generálplukovníka Udeta, záchranná bóje, která má sloužit jako útočiště pro posádku do doby, než dorazí záchranná letadla.

Bóje měří na délku přibližně 4 m, na šířku 2,5 m a na výšku 2,5 m a má na horní palubě asi 1,8 m vysokou věž se signalizačním stožárem a anténou. Tato bóje umožňuje několikadenní pobyt čtyřem osobám a v případě nouze může pojmout i posádky několika letadel. Podél vnějšího obvodu bóje probíhá těsně pod a nad čarou ponoru trubkové zábradlí, za které se může přidržet posádka hledající pomoc a pak se pomoci něj dostat k žebříku a k věži. Asi 100 m dlouhá plovací šňůra upevněná na bóji, která je viditelná díky střídavě zbarveným žlutým a červeným plovákům, má upozornit letadlo, které je v nebezpečí, na mořské proudy v daném místě. Pokud je to jen možné, má se letadlo snažit přistát na vodě z hlediska bóje na návětrné straně a proti mořskému proudu. V případě, že letoun bóji při přistávání mine, umožňuje plovoucí provaz posádce hledající pomoc dostat k bóji. Dále je ve věži bóje umístěn záchranný balon na desetimetrovém laně, který je možné hodit zraněným nebo vyčerpaným kamarádům.

Bóje, která je nad vodou opatřena jasně žlutým nátěrem a zřetelně označená čtyřmi červenými kříži na bílém podkladu, je osvětlena nepřetržitě svítícím bílým kotevním světlem s dosvitem asi 1 000 m. Uvnitř bóje jsou kóje se čtyřmi postelemi, suché oblečení a obuv, obvazový materiál a posilující prostředky. Předpokládaný nouzový proviant, který mj. zahrnuje také 25 l pitné vody, je při úsporné spotřebě dostatečný, aby mohl zásobit posádku až do převzetí trosečníků záchrannými letadly nasazenými na pomoc.

A konečně v bóji jsou k dispozici signalizační prostředky, jejichž pomocí na sebe může posádka upozornit. K označení přítomnosti lidí na palubě bóje, kteří potřebují pomoc, se má za dne na stožáru vztyčit černý signalizační balon a žlutočerveně pruhovaná vlajka. V noci má být za tímto účelem kromě bílého signalizačního světla na věži rozsvíceno červené a bílé světlo. K přivolání pomoci je možné odpálit červenou a bílou světlici, vyslat kouřové nouzové signály nebo světlice na padáku pomocí signalizační pistole, která je zde k dispozici. A konečně každá bóje je vybavena nouzovou vysílačkou. K přesednutí na přiletivší záchranné letadlo je u každé bóje jeden záchranný nafukovací člun.

Mužstvo, které použije některou tuto záchrannou bóji, je povinno bezprostředně poté, když dosáhne pobřeží, podat příslušné hlášení a uvést číslo bóje, aby bylo možné opět nahradit spotřebovaný proviant a použité kusy ošacení. Nakonec je upozorněno na to, že k utěsnění průstřelů, které by mohly vzniknout ve stěně bóje, jsou k dispozici utěsňovací zátky, které se zatloukají dřevěnou palicí. Pomocí čerpadla lze odčerpat již vniklou vodu.


Zdroje: Frontnachrichtenblatt der Luftwaffe, č.22 (Janus Piekalkiewicz – Letecká válka 1939-1945 – Plzeň 1995)

Celkem bylo vyrobeno asi 50 těchto záchranných bójí, které v průběhu roku 1940 Němci rozmístili do vod kolem Velké Británie. Podle dostupných informací zachránili velkou řadu letců a tím plně splnili to, k jakému účelu byly stvořené. Někdy se jim říkalo i Udet-Boje podle slavného německého stíhače z dob První světové války, který tragicky zahynul v listopadu 1941 a na jehož popud byly zkonstruované. Britové sestrojili svůj ekvivalent v podobě ASR-10, kterých sestrojili zřejmě jen v počtu 16 kusů. Jeden z těchto vyrobených záchranných prostředků je k vidění ve skotském muzeu v Irvine (Scottish Maritime Museum). Záchranné bóje si dokonce zahráli i ve filmech a to We dive at dawn (1943) a One of our aircraft is missing (1942). Jedna z bójí pak byla údajně začleněné do obrany přístavu Braye Harbour (Alderney) s posádkou tří mužů vyzbrojených kulometem.

Líbí se mi, že vůbec někoho v tom válečném shonu a vraždění napadlo stvořit něco, co mohlo vést k záchraně životů. Prostě proč zbytečně utrácet lidský život, že? Samozřejmě hlavním důvodem je zachránit nákladně vycvičené piloty a další létající personál a znovu je posadit do letounu a vyslat proti nepříteli.

Obrázek
Zdroje:
http://www.wikipedia.org

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 2/1/2020, 22:18
od kacermiroslav
Ještě doplním, že na tu válečnou vřavu, kde v zákopech, či stísněných prostorech v tanku či letadla umírali tisíce mužů, měli tito nedobrovolní "obyvatelé" skutečně komfortní bydlení. Dva páry dvoupatrových postelí poskytovali příjemné pohodlí včetně elektrického osvětlení nabíjené z baterií. V případě výpadku el. energie, bylo možno použít petrolejové lampy. Ve skříni bylo veškeré základní vybavení pro první pomoc, včetně suchého oblečení a bot. Teplé jídlo bylo možné připravovat na lihovém sporáku. Pro zahřátí byl k dispozici i koňak, proti nudě různé hry včetně karet a kancelářské potřeby. Výbava se neobešla ani bez cigaret.

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 2/1/2020, 23:04
od seabee
Zajímalo by mně docela, jestli je v tomto případě - záchrana za účelem návratu do boje - oprávněné použití červených křížů. Co na to Ženevské úmluvy, nebo námořní právo?

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 03:17
od Skeptik
Ano. Přesně pro tento účel byly ty červené krize vytvořeny ...
Velký obrázek
Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 09:41
od Vlastimil Čech
Zdá se, že tohoto zařízení mohli beze všeho užít i nepřátelské posádky v nouzi... Nebo ne?

Docela je to kontrast proti taktice bombardování civilistů ve městech, že? Napřed těžké bomby s cílem rozbořit budovy, pak zápalné, a nakonec tříštivé, ať to pobije co nejvíc hasičů a lidiček, co chtějí své domovy hasit.
To jsou kontrasty!

mimochodem, o téhle věci slyším poprvé! Kde jste to vyšťoural, pane Rase?

Edit: texty sloučil moderátor kacermiroslav

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 10:52
od kacermiroslav
seabee píše:Zajímalo by mně docela, jestli je v tomto případě - záchrana za účelem návratu do boje - oprávněné použití červených křížů. Co na to Ženevské úmluvy, nebo námořní právo?

Podle mě to je stejná situace, jako s vojáky zraněnými v jakémkoliv typu boje s tím, že po vyléčení se vrací do bojové činnosti. Něco jiného je ta situace, kde údajně byla jedna z těchto záchranný bójí vyzbrojená v přístavu, jako součást obrany. Předpokládám, že pak byla zbavená červených křížů, protože to by již bylo v rozporu se Ženevskou úmluvou.

Pane Čechu,
zdroj jsem uvedl, kde jsem tyto informace našel. Jedná se o knihu Letecká válka 1939-1945 od autora J.Piekalkiewicze. Jedná se o celou řadu přepisů dobových zpráv z tiskových agentur, včetně několika zajímavostí tohoto typu. A máte pravdu, je to velký kontrast a proto jsem to právě sem dal.

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 11:08
od Ejdou Rotacak
mě to jako zas tak velký kontrast nepřijde. Snaha o záchranu posádek byla od nepaměti. Coastal Command, soupravy pro přežití posádek včetně nafukovacích člunů atd. atd.
Spíš mi ale přijde, že šance, že mě sestřelej zrovna řekněme do 100-500 metrů od boje, je jako výhra v loterii. Piloti nebyli plavci otužilci. S těžkou výstrojí šli brzo ke dnu
a doplavat jen s 1m vlnami dál než 100 metrů (pokud se mi nenafoukla Dingy) byl heroický výkon o to víc mě překvapuje zmínka, že v bojích našlo útočiště mnoho sestřelených posádek.

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 12:12
od kacermiroslav
Bohužel nic bližšího než výraz "mnoho", jsem ve zdrojích nenašel. je fakt, že koncentrace 50 ks záchranných bójí také není nic moc extra, ale pořád lepší než nic. A jak zaznělo výše, mohli bóji použít i nepřátelští vojáci. Jen nevím, jak by oni mohli využít záchrannou vysílačku, jestli mohli volat i do Anglie. A další problém nastal v tom, že by spotřebovali proviant, ale pak by nedali Němcům vědět, že je potřeba jej zase doplnit.

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 12:32
od Zemakt
Píše se něco o způsobu ukotvení?

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 13:12
od kisam
Ejdou Rotacak píše:mě to jako zas tak velký kontrast nepřijde. Snaha o záchranu posádek byla od nepaměti. Coastal Command, soupravy pro přežití posádek včetně nafukovacích člunů atd. atd.
Spíš mi ale přijde, že šance, že mě sestřelej zrovna řekněme do 100-500 metrů od boje, je jako výhra v loterii. Piloti nebyli plavci otužilci. S těžkou výstrojí šli brzo ke dnu
a doplavat jen s 1m vlnami dál než 100 metrů (pokud se mi nenafoukla Dingy) byl heroický výkon o to víc mě překvapuje zmínka, že v bojích našlo útočiště mnoho sestřelených posádek.


Nie každý zostrel prebiehal tak, že sa lietadlo rútilo nekontrolovateľne k zemi. Stávalo sa, že pilot bol po súboji nútený núdzovo pristáť na vode (ditching). V takom prípade mohol lietadlo nasmerovať aspoň približne k tejto bóji - ak ju mal vizuálne na dohľad.

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 13:15
od seabee
Skeptik: Nemyslím. Dělá se tady v diskuzi rovnítko mezi sestřelený a zraněný. Ani záchrané dinghy letců nebyly opatřeny červenými kříži a záchrané hydroplány taky ne. Proto jsem se ptal na Ženevskou konvenci. Já ji detailně neznám, myslel jsem že někdo z přispěvatelů Palby ano.

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 13:40
od vodouch
Je všeobecně známo, že Červený kříž začal fungovat pro zmírnění utrpení účastníků válečného konfliktu. Myšlenka byla uznána za humanitární a organizace se poměrně rychle rozrůstala. Červený kříž (inverzní švýcarská vlajka) byl uznán za ochranný symbol.
Ale ... dej blbci funkci, vymyslí lejstro. Dej blbci zbraň, opustí jej jakákoli lidskost. Objekty Červeného kříže byly viditelně označeny, viditelné byly označeny i osoby, v organizaci působící. Přesto byly nemocnice bombardovány. Saniťáci nesměli být ozbrojeni (prý nesměli mít i jakékoli nože; to se mi zdá poněkud nepravděpodobné. Občas bylo třeba rozdělit oděv, aby bylo možno se dostat k ráně, a jsou látky, které nejdou trhat). Přesto však bývali úmyslně zabíjeni (podle neověřené informace prý Japonci (přistoupili k Červenému kříži v roce 1919) americké saniťáky stínali).
Mezinárodně uznávané pomoci v nouzi bylo několik způsobů, třeba mezinárodní pomoc námořníkům v nouzi. Britští námořníci nechali v únoru 1916 utopit posádku L 19; spekuluje se, že z osobních důvodů (odplata za bombardování civilistů).

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 13:44
od Ejdou Rotacak
o tom by třeba mohl vyprávět Wilhelm Gustoff, Goya, Cap Arcona a jiné :(

2 kisam

to samosebou vím, ale ....prostě ta pravděpodobnost byla vzhledem k počtu bójí v kanále dost spekulativní. Na vodu se moc
nepřistávalo, hrozilo zapíchnutí nosu, kotrmelec a už nikdy nevyplavali. Spíš se Házely Dinginy z jiných letadel.

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 13:48
od vodouch
kisam píše:
Ejdou Rotacak píše:mě to jako zas tak velký kontrast nepřijde. Snaha o záchranu posádek byla od nepaměti. Coastal Command, soupravy pro přežití posádek včetně nafukovacích člunů atd. atd.
Spíš mi ale přijde, že šance, že mě sestřelej zrovna řekněme do 100-500 metrů od boje, je jako výhra v loterii. Piloti nebyli plavci otužilci. S těžkou výstrojí šli brzo ke dnu
a doplavat jen s 1m vlnami dál než 100 metrů (pokud se mi nenafoukla Dingy) byl heroický výkon o to víc mě překvapuje zmínka, že v bojích našlo útočiště mnoho sestřelených posádek.


Nie každý zostrel prebiehal tak, že sa lietadlo rútilo nekontrolovateľne k zemi. Stávalo sa, že pilot bol po súboji nútený núdzovo pristáť na vode (ditching). V takom prípade mohol lietadlo nasmerovať aspoň približne k tejto bóji - ak ju mal vizuálne na dohľad.

Piloti letonů, pohybujících se nad mořem, byli vybaveni plovacími vestami. I když se nenafoukla dinghy, pilot mohl plavat do té doby, než omdlel z podchlazení. Dobu prodlužovalo oblečení (neoprenový efekt).

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 13:59
od Ejdou Rotacak
Jo, v podstatě to nerozporuje mnou napsané. Vesta, nevesta - po 15 minutách v ledové vodě už byli úplně vyřízení. Těch který vytáhli po dlouhé době živé - to byli jedinci, o kterých se píše v každý
druhý knižce jako o jednom ze zázraků WW2 allá "3 přeživší z Hoodu". Drtivá většina se jich utopila dřív než přišla pomoc. Víc šancí bylo ve středomoří. V Atlantiku to člověk dlouho nevydrží.

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 15:16
od kenavf
Ejdou Rotacak píše:o tom by třeba mohl vyprávět Wilhelm Gustoff, ..

Z viacerých hladisiek bol Gustoff regulérny vojenský ciel a nie nemocničná loď.

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 15:19
od Vlastimil Čech
Tak mne napadá: Když z rozbitého tanku vyskakuje posádka, pak je dobrým zvykem ji podle možnosti postřílet. Když ovšem z rozbité lodi posádku protivník postřílí, považuje se to za přenejmenším nemravné, stejně tak, jako postřílet posádku havarovaného letadla na padácích.
Jak je to vlastně? Čím se liší posádka letadla od posádky tanku, či lodě?

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 15:26
od kenavf
U posádky tanku sa nepovažuje že sa čisto len zachraňuje, pretože sa predpokladá že budú ďalej bojovať ako pešiaci. U posádky lietadla a lode sa to nepredpokladá. Zato na paragánov na padáku sa striela čo to dá.

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 15:40
od Vlastimil Čech
Ovšem pane Kenavfle, v případě záchrany posádek z té bóje, by to byl předpoklad nesprávný. Zachráněné letce čekala jistě po nějaké rehabilitaci a odpočinku další služba, nebo ne? Pak by bylo správné tu záchrannou bóji roztřílet. Asi takový přístup Britů se očekával, když bylo záchranné zařízení vybaveno ucpávkami průstřelů...

Re: ZÁCHRANNÁ BÓJE GENERALLUFTZEUGMEISTER

PříspěvekNapsal: 3/1/2020, 15:57
od kacermiroslav
Tak svým způsobem se jednalo o propagandu, kde se tyto bóje na veřejnosti prezentovali jako snaha o záchranu vlastních pilotů. A zřejmě to mohla být i určitá morální vzpruha pro piloty. Samozřejmě aby to mělo větší efekt, muselo by se jich kolem Británie, kudy se nejčastěji vedli útoky, rozmístit výrazně více. Zase na druhou stranu, pokud všech 50 ks bylo v Kanálu a jeho blízkosti tak to teoreticky vychází na distanc mezi jednotlivým bójemi jen pár kilometrů. Což v případě poškození letadla a klouzavého letu bylo do určité míry asi proveditelné přistát poblíž.

Nicméně hlavně jsem to sem dal jako zajímavost, kde i ta technická a logistická stránka věci byla dobře promyšlená.