Západní fronta 1939 - 1945 Úvod. Č 1.
Napsal: 28/1/2008, 07:42
Západní fronta 1939 -1945 Úvod. Č 1.
Dne 1. září 1939 ráno napadla armáda nacistického Německa Polsko. Začala 2. světová válka ( mnozí historici světa považují začátek 2.světové války rok 1937, kdy Japonská armáda napadla Šanghaj).
Prezident polského státu Ignacy Mošcicki, ráno dne 1. září 1939, do polského rozhlasu pronesl tuto řeč a provolání k polskému národu, cituji:
„ Dnešní noci náš odvěký nepřítel zahájil útočné akce vůči polskému státu, což prohlašuji před Bohem a dějinami.
V této dějinné chvíli se obracím na všechny občany státu s hlubokým přesvědčením, že se celý národ na obranu své svobody, nezávislosti a cti soustředí kolem nejvyššího velitele a ozbrojených sil a dá útočníkovi náležitou odpověď, jak se to nejednou stalo v dějinách polsko-německých vztahů“.
Adolf Hitler, vůdce nacistického Německa, pak dne 1. září 1939 krátce po 10. hodině, promluvil v Říšském sněmu, kde mimo jiné řekl, cituji:
„ … nařídil jsem svým vzdušným silám, aby se při útocích omezily na vojenské cíle. Jestliže se zachce nepříteli chápat to jako průvodní list, pak dostane takovou odpověď, že se mu nebude chtít žít. Dnes v noci použilo Polsko střelné zbraně v naší zemi, také s účastí pravidelné armády. Od 5,45 odpovídám na střelbu střelbou. Od této hodiny platíme pumou za pumu. Kdo bojuje za použití plynu, ten pozná otravný plyn….“
Je to již skoro 69 let ( nyní, kdy „Úvod“ píši je rok 2008) co se tyto události staly a co byly tyto věty vyřčeny. O těchto událostech, o tom co tomu předcházelo a co pak následovalo, byly napsány tisíce historických, memoárových a románových knih ( jenom v SSSR, do roku 1989, jich vyšlo více než 15 000). Byly natočeny hodnotné i méně hodnotné filmy, stejně jako seriály. Tématikou 2. světové války se zabývá i mnoho divadelních her. Stále a stále toto období někdo hodnotí a popisuje a to většinou neuceleně, většinou se soustředí na určitou oblast. Samozřejmě ani mě se nemůže podařit celá šířka záběru, ale nejméně zde postupně seřadím jednotlivé události podle časové osy. Stále a stále (jako mě) toto období přitahuje velké množství lidí různého věku. Stále se najde dost lidí, kteří se chtějí dostat ke kořenům vzniku největšího válečného konfliktu 20. století - celosvětového konfliktu.
Člověk chce vědět proč!
Proč?
Proč po 1. světové válce, která přinesla více jak 10 000 000 mrtvých a desítky miliónů zraněných, zmrzačených a duševně chorých, za necelých 21 let ( na Západní frontě skončila 1. světová válka 11. listopadu 1918 v 11 hodin) je tady ještě strašnější 2. světová válka?
Byli ti naši otcové, dědové a pradědové ve všech možných oblastech života (od politiků po dělníky a rolníky) tak stupidní, tak krvelační? Tak málo si vážili lidského života, že po jedné strašné válce, ani ne za 21 let začali novou?
Co je zřejmé, že naprosto selhali politici ve všech zřízeních, ať už je to republika, nebo monarchie. To už jenom tím, že nechali dopustit v Evropě vznik diktatur, kde je člověk přinucen ať chce nebo nechce poslechnout diktátora, ať se mu to líbí nebo nelíbí. Samozřejmě pak i v republikách nebo v monarchiích nastupuje rozkaz, pod hrozbou trestu smrti, že do té války jít musíš.
Ale nejen vznik diktatur byl příčinou pro vznik nové války. Tady je nutno se dívat na období a život v Evropě po 1. světové válce postupně, v její časové ose.
Když 1. světová válka skončila, vrací se domů na jedné straně vítězové a na druhé straně poražení. Vítězové se vracejí v euforii a poražení s ohromným zklamáním.
Politici vítězů nadiktují podmínky dalšího žití politikům poražených států, kterými byly Německo, Rakousko – Uhersko, Turecko a Bulharsko. To se stane 18. ledna 1919 kdy zasedne ve Versailles ve Francii k mírové konferenci 27 národů.
Rusko bylo bolševické ( nebylo vůbec jasné kdo a proč by Rusko zastupoval – Brestský mír) a s bolševiky nechtěl mít v Evropě nikdo nic společného, mimo toho budou bojovat bolševici ještě s Polskem ( maximálně tak křižáckou válku proti bolševikům).
Vítězné mocnosti, které ve Versailles diktují mír v roce 1919 jsou 4 – Francii zastupuje Georges Clemenceau, Velkou Británii David Lloyd George, USA prezident Woodrow Wilson a Itálii předseda vlády Orlando a ministr zahraničí Sonnino.
Již tady na této konferenci se jedna z těchto vítězných velmocí, a to Itálie, cítí poškozena tím, že jsou jí přiřčeny jen malé územní zisky, za jejích 680 000 padlých a 1,5 milionu raněných a invalidů.
Prezident USA Woodrow Wilson přijel do Versailles se svým „Čtrnácti bodovým“ programem, který vůbec nebyl připuštěn k diskuzi. Zástupce Francie Georges Clemencau o Čtrnácti bodech dokonce prohlásí, cituji:
„Mr. Wilson mne s jeho Čtrnácti body nudí, ostatně Všemohoucí Bůh jich měl jen deset.“
Versailleská smlouva, která se zde vytvoří a 28. 6. 1919 podepíše, nabývá platnosti dne 10. května 1920. http://history.sandiego.edu/gen/text/ve ... tents.html
Versailleská smlouva je k poraženým možná tvrdá, nikoli však mstivá. Ve 440 článcích se určují způsoby a termíny likvidace německé císařské armády, postup náhrad válečných škod a dlouhodobé zatížení německého hospodářství vysokými reparacemi (málo se hovořilo o tom, že reparace byly 1 000 miliónů liber, ale na obnovu Výmarské republiky dostalo Německo 1 500 miliónů liber).
Německu se povolovalo 100 000 vojáků Reichswehru sestavených jen z profesionálních vojáků, sloužících minimálně 12 let.
Celkový stav Reichswehru (100 000), měl být rozčleněn do 7 pěších a 3 jezdeckých divizí. Reichswehr nesměl mít obrněné transportéry, bojové letouny, chemické zbraně a těžší děla. Loďstvo smělo mít jen povolenou tonáž, přesně vymezenou, a nesmělo vlastnit žádné ponorky. V Německu byla zakázána výroba těžších zbraní, některého vojenského materiálu a bylo mu také zakázáno zbraně dovážet.
Ratifikaci Versailleské smlouvy provedly všechny státy mimo USA ( neschválena parlamentem). Versailleskou smlouvu, její dodržování měly garantovat všechny 4 vítězné velmoci.
Zároveň bylo rozčleněno Rakousko – Uhersko (skoro jen tlustou čarou, neboť se nekoukalo na národnosti), ze kterého vzniklo několik států (Rakousko, Československo, Maďarsko, Jugoslávie – některá území dostalo Rumunsko, Polsko a Itálie) a bylo určeno 50 kilometrové pásmo na Rýně.
Německo, jeho Výmarská republika již od počátku považovalo Versailleskou smlouvu za výsměch (necítilo se poraženo), nespravedlivý příkaz, který je nutný obejít, nebo co nejdříve zrušit.
Dalšími, velmi důležitými, i když nedokonalými smlouvami byly Locarenská smlouva podepsaná 16. října 1925. Locarenské smlouvy zajišťovaly závazně jen nové německé hranice s Belgií a Francií, jakož i 50 kilometrové demilitarizované pásmo na Rýně. Východní hranice Německa s Polskem a Československem zaručovaly tyto Locarenské smlouvy jen rámcově, což předpokládalo rozhodčí řízení v případě sporu.
Francie proto podepsala s Československem a Polskem, s každým zvlášť, naprosto nekompromisní spojenecké závazky také tento den, tedy 16. října 1925. Protokolem se vysvětlovalo, že oboustranná vojenská pomoc bude uplatněna v případě selhání vlastních Locarenských smluv, nebo při jejich porušení Německem - http://en.wikisource.org/wiki/Locarno_Pact
Například německým útokem na Polsko, Československo, či Francii. Vše bylo pojištěno tím, že od Společnosti národů (SN) hrozí nebezpečí z prodlení (zdlouhavé projednávání pojmu agresor a další). Tedy, že se začne i bez schválení SN, které se při poměru sil v něm kladně vyjádří tak jako tak.
Byla to však neexistence dvoustranných smluv mezi Československem a Polskem, které mělo později přímo katastrofální důsledky na Evropu a vedlo k 2. světové válce jako jedna z několika příčin.
Dne 1. září 1939 ráno napadla armáda nacistického Německa Polsko. Začala 2. světová válka ( mnozí historici světa považují začátek 2.světové války rok 1937, kdy Japonská armáda napadla Šanghaj).
Prezident polského státu Ignacy Mošcicki, ráno dne 1. září 1939, do polského rozhlasu pronesl tuto řeč a provolání k polskému národu, cituji:
„ Dnešní noci náš odvěký nepřítel zahájil útočné akce vůči polskému státu, což prohlašuji před Bohem a dějinami.
V této dějinné chvíli se obracím na všechny občany státu s hlubokým přesvědčením, že se celý národ na obranu své svobody, nezávislosti a cti soustředí kolem nejvyššího velitele a ozbrojených sil a dá útočníkovi náležitou odpověď, jak se to nejednou stalo v dějinách polsko-německých vztahů“.
Adolf Hitler, vůdce nacistického Německa, pak dne 1. září 1939 krátce po 10. hodině, promluvil v Říšském sněmu, kde mimo jiné řekl, cituji:
„ … nařídil jsem svým vzdušným silám, aby se při útocích omezily na vojenské cíle. Jestliže se zachce nepříteli chápat to jako průvodní list, pak dostane takovou odpověď, že se mu nebude chtít žít. Dnes v noci použilo Polsko střelné zbraně v naší zemi, také s účastí pravidelné armády. Od 5,45 odpovídám na střelbu střelbou. Od této hodiny platíme pumou za pumu. Kdo bojuje za použití plynu, ten pozná otravný plyn….“
Je to již skoro 69 let ( nyní, kdy „Úvod“ píši je rok 2008) co se tyto události staly a co byly tyto věty vyřčeny. O těchto událostech, o tom co tomu předcházelo a co pak následovalo, byly napsány tisíce historických, memoárových a románových knih ( jenom v SSSR, do roku 1989, jich vyšlo více než 15 000). Byly natočeny hodnotné i méně hodnotné filmy, stejně jako seriály. Tématikou 2. světové války se zabývá i mnoho divadelních her. Stále a stále toto období někdo hodnotí a popisuje a to většinou neuceleně, většinou se soustředí na určitou oblast. Samozřejmě ani mě se nemůže podařit celá šířka záběru, ale nejméně zde postupně seřadím jednotlivé události podle časové osy. Stále a stále (jako mě) toto období přitahuje velké množství lidí různého věku. Stále se najde dost lidí, kteří se chtějí dostat ke kořenům vzniku největšího válečného konfliktu 20. století - celosvětového konfliktu.
Člověk chce vědět proč!
Proč?
Proč po 1. světové válce, která přinesla více jak 10 000 000 mrtvých a desítky miliónů zraněných, zmrzačených a duševně chorých, za necelých 21 let ( na Západní frontě skončila 1. světová válka 11. listopadu 1918 v 11 hodin) je tady ještě strašnější 2. světová válka?
Byli ti naši otcové, dědové a pradědové ve všech možných oblastech života (od politiků po dělníky a rolníky) tak stupidní, tak krvelační? Tak málo si vážili lidského života, že po jedné strašné válce, ani ne za 21 let začali novou?
Co je zřejmé, že naprosto selhali politici ve všech zřízeních, ať už je to republika, nebo monarchie. To už jenom tím, že nechali dopustit v Evropě vznik diktatur, kde je člověk přinucen ať chce nebo nechce poslechnout diktátora, ať se mu to líbí nebo nelíbí. Samozřejmě pak i v republikách nebo v monarchiích nastupuje rozkaz, pod hrozbou trestu smrti, že do té války jít musíš.
Ale nejen vznik diktatur byl příčinou pro vznik nové války. Tady je nutno se dívat na období a život v Evropě po 1. světové válce postupně, v její časové ose.
Když 1. světová válka skončila, vrací se domů na jedné straně vítězové a na druhé straně poražení. Vítězové se vracejí v euforii a poražení s ohromným zklamáním.
Politici vítězů nadiktují podmínky dalšího žití politikům poražených států, kterými byly Německo, Rakousko – Uhersko, Turecko a Bulharsko. To se stane 18. ledna 1919 kdy zasedne ve Versailles ve Francii k mírové konferenci 27 národů.
Rusko bylo bolševické ( nebylo vůbec jasné kdo a proč by Rusko zastupoval – Brestský mír) a s bolševiky nechtěl mít v Evropě nikdo nic společného, mimo toho budou bojovat bolševici ještě s Polskem ( maximálně tak křižáckou válku proti bolševikům).
Vítězné mocnosti, které ve Versailles diktují mír v roce 1919 jsou 4 – Francii zastupuje Georges Clemenceau, Velkou Británii David Lloyd George, USA prezident Woodrow Wilson a Itálii předseda vlády Orlando a ministr zahraničí Sonnino.
Již tady na této konferenci se jedna z těchto vítězných velmocí, a to Itálie, cítí poškozena tím, že jsou jí přiřčeny jen malé územní zisky, za jejích 680 000 padlých a 1,5 milionu raněných a invalidů.
Prezident USA Woodrow Wilson přijel do Versailles se svým „Čtrnácti bodovým“ programem, který vůbec nebyl připuštěn k diskuzi. Zástupce Francie Georges Clemencau o Čtrnácti bodech dokonce prohlásí, cituji:
„Mr. Wilson mne s jeho Čtrnácti body nudí, ostatně Všemohoucí Bůh jich měl jen deset.“
Versailleská smlouva, která se zde vytvoří a 28. 6. 1919 podepíše, nabývá platnosti dne 10. května 1920. http://history.sandiego.edu/gen/text/ve ... tents.html
Versailleská smlouva je k poraženým možná tvrdá, nikoli však mstivá. Ve 440 článcích se určují způsoby a termíny likvidace německé císařské armády, postup náhrad válečných škod a dlouhodobé zatížení německého hospodářství vysokými reparacemi (málo se hovořilo o tom, že reparace byly 1 000 miliónů liber, ale na obnovu Výmarské republiky dostalo Německo 1 500 miliónů liber).
Německu se povolovalo 100 000 vojáků Reichswehru sestavených jen z profesionálních vojáků, sloužících minimálně 12 let.
Celkový stav Reichswehru (100 000), měl být rozčleněn do 7 pěších a 3 jezdeckých divizí. Reichswehr nesměl mít obrněné transportéry, bojové letouny, chemické zbraně a těžší děla. Loďstvo smělo mít jen povolenou tonáž, přesně vymezenou, a nesmělo vlastnit žádné ponorky. V Německu byla zakázána výroba těžších zbraní, některého vojenského materiálu a bylo mu také zakázáno zbraně dovážet.
Ratifikaci Versailleské smlouvy provedly všechny státy mimo USA ( neschválena parlamentem). Versailleskou smlouvu, její dodržování měly garantovat všechny 4 vítězné velmoci.
Zároveň bylo rozčleněno Rakousko – Uhersko (skoro jen tlustou čarou, neboť se nekoukalo na národnosti), ze kterého vzniklo několik států (Rakousko, Československo, Maďarsko, Jugoslávie – některá území dostalo Rumunsko, Polsko a Itálie) a bylo určeno 50 kilometrové pásmo na Rýně.
Německo, jeho Výmarská republika již od počátku považovalo Versailleskou smlouvu za výsměch (necítilo se poraženo), nespravedlivý příkaz, který je nutný obejít, nebo co nejdříve zrušit.
Dalšími, velmi důležitými, i když nedokonalými smlouvami byly Locarenská smlouva podepsaná 16. října 1925. Locarenské smlouvy zajišťovaly závazně jen nové německé hranice s Belgií a Francií, jakož i 50 kilometrové demilitarizované pásmo na Rýně. Východní hranice Německa s Polskem a Československem zaručovaly tyto Locarenské smlouvy jen rámcově, což předpokládalo rozhodčí řízení v případě sporu.
Francie proto podepsala s Československem a Polskem, s každým zvlášť, naprosto nekompromisní spojenecké závazky také tento den, tedy 16. října 1925. Protokolem se vysvětlovalo, že oboustranná vojenská pomoc bude uplatněna v případě selhání vlastních Locarenských smluv, nebo při jejich porušení Německem - http://en.wikisource.org/wiki/Locarno_Pact
Například německým útokem na Polsko, Československo, či Francii. Vše bylo pojištěno tím, že od Společnosti národů (SN) hrozí nebezpečí z prodlení (zdlouhavé projednávání pojmu agresor a další). Tedy, že se začne i bez schválení SN, které se při poměru sil v něm kladně vyjádří tak jako tak.
Byla to však neexistence dvoustranných smluv mezi Československem a Polskem, které mělo později přímo katastrofální důsledky na Evropu a vedlo k 2. světové válce jako jedna z několika příčin.