Stránka 1 z 1

Západní fronta 1939 - 1945 Úvod. Č 1.

Napsal: 28/1/2008, 07:42
od michan
Západní fronta 1939 -1945 Úvod. Č 1.

Dne 1. září 1939 ráno napadla armáda nacistického Německa Polsko. Začala 2. světová válka ( mnozí historici světa považují začátek 2.světové války rok 1937, kdy Japonská armáda napadla Šanghaj).
Prezident polského státu Ignacy Mošcicki, ráno dne 1. září 1939, do polského rozhlasu pronesl tuto řeč a provolání k polskému národu, cituji:
„ Dnešní noci náš odvěký nepřítel zahájil útočné akce vůči polskému státu, což prohlašuji před Bohem a dějinami.
V této dějinné chvíli se obracím na všechny občany státu s hlubokým přesvědčením, že se celý národ na obranu své svobody, nezávislosti a cti soustředí kolem nejvyššího velitele a ozbrojených sil a dá útočníkovi náležitou odpověď, jak se to nejednou stalo v dějinách polsko-německých vztahů“.

Adolf Hitler, vůdce nacistického Německa, pak dne 1. září 1939 krátce po 10. hodině, promluvil v Říšském sněmu, kde mimo jiné řekl, cituji:
„ … nařídil jsem svým vzdušným silám, aby se při útocích omezily na vojenské cíle. Jestliže se zachce nepříteli chápat to jako průvodní list, pak dostane takovou odpověď, že se mu nebude chtít žít. Dnes v noci použilo Polsko střelné zbraně v naší zemi, také s účastí pravidelné armády. Od 5,45 odpovídám na střelbu střelbou. Od této hodiny platíme pumou za pumu. Kdo bojuje za použití plynu, ten pozná otravný plyn….“

Je to již skoro 69 let ( nyní, kdy „Úvod“ píši je rok 2008) co se tyto události staly a co byly tyto věty vyřčeny. O těchto událostech, o tom co tomu předcházelo a co pak následovalo, byly napsány tisíce historických, memoárových a románových knih ( jenom v SSSR, do roku 1989, jich vyšlo více než 15 000). Byly natočeny hodnotné i méně hodnotné filmy, stejně jako seriály. Tématikou 2. světové války se zabývá i mnoho divadelních her. Stále a stále toto období někdo hodnotí a popisuje a to většinou neuceleně, většinou se soustředí na určitou oblast. Samozřejmě ani mě se nemůže podařit celá šířka záběru, ale nejméně zde postupně seřadím jednotlivé události podle časové osy. Stále a stále (jako mě) toto období přitahuje velké množství lidí různého věku. Stále se najde dost lidí, kteří se chtějí dostat ke kořenům vzniku největšího válečného konfliktu 20. století - celosvětového konfliktu.
Člověk chce vědět proč!
Proč?
Proč po 1. světové válce, která přinesla více jak 10 000 000 mrtvých a desítky miliónů zraněných, zmrzačených a duševně chorých, za necelých 21 let ( na Západní frontě skončila 1. světová válka 11. listopadu 1918 v 11 hodin) je tady ještě strašnější 2. světová válka?
Byli ti naši otcové, dědové a pradědové ve všech možných oblastech života (od politiků po dělníky a rolníky) tak stupidní, tak krvelační? Tak málo si vážili lidského života, že po jedné strašné válce, ani ne za 21 let začali novou?
Co je zřejmé, že naprosto selhali politici ve všech zřízeních, ať už je to republika, nebo monarchie. To už jenom tím, že nechali dopustit v Evropě vznik diktatur, kde je člověk přinucen ať chce nebo nechce poslechnout diktátora, ať se mu to líbí nebo nelíbí. Samozřejmě pak i v republikách nebo v monarchiích nastupuje rozkaz, pod hrozbou trestu smrti, že do té války jít musíš.
Ale nejen vznik diktatur byl příčinou pro vznik nové války. Tady je nutno se dívat na období a život v Evropě po 1. světové válce postupně, v její časové ose.
Když 1. světová válka skončila, vrací se domů na jedné straně vítězové a na druhé straně poražení. Vítězové se vracejí v euforii a poražení s ohromným zklamáním.
Politici vítězů nadiktují podmínky dalšího žití politikům poražených států, kterými byly Německo, Rakousko – Uhersko, Turecko a Bulharsko. To se stane 18. ledna 1919 kdy zasedne ve Versailles ve Francii k mírové konferenci 27 národů.
Rusko bylo bolševické ( nebylo vůbec jasné kdo a proč by Rusko zastupoval – Brestský mír) a s bolševiky nechtěl mít v Evropě nikdo nic společného, mimo toho budou bojovat bolševici ještě s Polskem ( maximálně tak křižáckou válku proti bolševikům).
Vítězné mocnosti, které ve Versailles diktují mír v roce 1919 jsou 4 – Francii zastupuje Georges Clemenceau, Velkou Británii David Lloyd George, USA prezident Woodrow Wilson a Itálii předseda vlády Orlando a ministr zahraničí Sonnino.
Již tady na této konferenci se jedna z těchto vítězných velmocí, a to Itálie, cítí poškozena tím, že jsou jí přiřčeny jen malé územní zisky, za jejích 680 000 padlých a 1,5 milionu raněných a invalidů.
Prezident USA Woodrow Wilson přijel do Versailles se svým „Čtrnácti bodovým“ programem, který vůbec nebyl připuštěn k diskuzi. Zástupce Francie Georges Clemencau o Čtrnácti bodech dokonce prohlásí, cituji:
„Mr. Wilson mne s jeho Čtrnácti body nudí, ostatně Všemohoucí Bůh jich měl jen deset.“

Versailleská smlouva, která se zde vytvoří a 28. 6. 1919 podepíše, nabývá platnosti dne 10. května 1920. http://history.sandiego.edu/gen/text/ve ... tents.html
Versailleská smlouva je k poraženým možná tvrdá, nikoli však mstivá. Ve 440 článcích se určují způsoby a termíny likvidace německé císařské armády, postup náhrad válečných škod a dlouhodobé zatížení německého hospodářství vysokými reparacemi (málo se hovořilo o tom, že reparace byly 1 000 miliónů liber, ale na obnovu Výmarské republiky dostalo Německo 1 500 miliónů liber).
Německu se povolovalo 100 000 vojáků Reichswehru sestavených jen z profesionálních vojáků, sloužících minimálně 12 let.
Celkový stav Reichswehru (100 000), měl být rozčleněn do 7 pěších a 3 jezdeckých divizí. Reichswehr nesměl mít obrněné transportéry, bojové letouny, chemické zbraně a těžší děla. Loďstvo smělo mít jen povolenou tonáž, přesně vymezenou, a nesmělo vlastnit žádné ponorky. V Německu byla zakázána výroba těžších zbraní, některého vojenského materiálu a bylo mu také zakázáno zbraně dovážet.
Ratifikaci Versailleské smlouvy provedly všechny státy mimo USA ( neschválena parlamentem). Versailleskou smlouvu, její dodržování měly garantovat všechny 4 vítězné velmoci.
Zároveň bylo rozčleněno Rakousko – Uhersko (skoro jen tlustou čarou, neboť se nekoukalo na národnosti), ze kterého vzniklo několik států (Rakousko, Československo, Maďarsko, Jugoslávie – některá území dostalo Rumunsko, Polsko a Itálie) a bylo určeno 50 kilometrové pásmo na Rýně.
Německo, jeho Výmarská republika již od počátku považovalo Versailleskou smlouvu za výsměch (necítilo se poraženo), nespravedlivý příkaz, který je nutný obejít, nebo co nejdříve zrušit.
Dalšími, velmi důležitými, i když nedokonalými smlouvami byly Locarenská smlouva podepsaná 16. října 1925. Locarenské smlouvy zajišťovaly závazně jen nové německé hranice s Belgií a Francií, jakož i 50 kilometrové demilitarizované pásmo na Rýně. Východní hranice Německa s Polskem a Československem zaručovaly tyto Locarenské smlouvy jen rámcově, což předpokládalo rozhodčí řízení v případě sporu.
Francie proto podepsala s Československem a Polskem, s každým zvlášť, naprosto nekompromisní spojenecké závazky také tento den, tedy 16. října 1925. Protokolem se vysvětlovalo, že oboustranná vojenská pomoc bude uplatněna v případě selhání vlastních Locarenských smluv, nebo při jejich porušení Německem - http://en.wikisource.org/wiki/Locarno_Pact
Například německým útokem na Polsko, Československo, či Francii. Vše bylo pojištěno tím, že od Společnosti národů (SN) hrozí nebezpečí z prodlení (zdlouhavé projednávání pojmu agresor a další). Tedy, že se začne i bez schválení SN, které se při poměru sil v něm kladně vyjádří tak jako tak.
Byla to však neexistence dvoustranných smluv mezi Československem a Polskem, které mělo později přímo katastrofální důsledky na Evropu a vedlo k 2. světové válce jako jedna z několika příčin.

Napsal: 28/1/2008, 07:44
od michan
Západní fronta 1939-1945 Úvod. Č 2.


Část 2.

Československo se nikdy před 2. světovou válkou na dvoustranných smlouvách s Polskem nedohodlo, přes několikeré urgence Francie. Těch důvodů proč se tak nestalo je několik a my si zde některé vyjmenujme:
1) Budoucí prezident Dr. Beneš, tehdy československý ministr zahraničí si byl vědom prospěšnosti, důležitosti a účelnosti francouzského návrhu, aby byla uzavřena čs. – polská spojenecká smlouva, ale s projednáním moc nespěchal. Německo totiž tehdy bylo drženo Versailleskou smlouvou, smluvně potvrdilo hranice s Československem (v Locarnu) a z německého území dostalo Československo jen bezvýznamné Hlučínsko. Naproti tomu bylo jasně vidět, že Německo může mít v budoucnosti zájem o získání slezských a pomořanských okresů, které po 1. světové válce získalo na úkor Německa Polsko. Beneš považoval za nevýhodné, kdyby byl smluvně vázán k Polsku, výlučně pro polské zájmy. Beneš ale nevylučoval čs. účast v případné válce proti Německu po boku Polska. Chtěl však, aby Československo mělo v této otázce Polska a Německa volnost jednání.
2) Polsko mělo největší problém mezi válkami s Ruskem (SSSR). Československá vláda měla velkou nechuť k vojenské či politické podpoře Polska v jeho konfliktu se SSSR, který by byl rozpoután o ukrajinské oblasti odtržené od Ruska (SSSR). Otázka území, které Polsko získalo v polsko-bolševicko Ruské válce bude osvětlena blíže, až se budeme věnovat Polsku samostatně, před 1. září 1939, samotným vznikem 2. světové války.
3) Poláci zase naopak se nechtěli angažovat pro Československo v jeho očekávaném sporu o sudetoněmecké oblasti v československém pohraničí, které mohou nastat s Německem. Ministerstvo zahraničí Polska, vedené J. Beckem zásadně odmítalo principy čs. zahraniční politiky, Čechům vyčítalo nespravedlivé řešení těšínské otázky, dále tradiční rusofilství, zradu čs. legií v Rusku na bělogvardějském táboře ( rozuměj Bělogvardějci jako celek, kteří bojovali proti bolševikům v Rusku a v tomto bělogvardějském táboře, v jejich řadách bojují čs. legie – čs. legie odjíždějí do Vladivostoku a pryč z Ruska) a spolu s římskokatolickou církví tvrdě odsuzovalo Čechy jako kacíře, s jejich novotami (uzákonění rozvodů a občanských sňatků, odtržení školství od církve a pozemkovou reformu církevního majetku). Antipatie měly k sobě i nejvyšší vojenské kruhy Československa a Polska. V československé armádě byli nejvyššími hodnostáři ruští legionáři, kteří bojovali za 1. světové války po boku carské armády proti Rakousko – Uhersku a Německu. V polské armádě generalitu tvořili především příslušníci Pilsudského legií, které bojovali proti Rusku v řadách centrálních mocností.
4) Polsko vždy přisuzovalo smlouvě s Francií jen podružný význam a po podepsání Locarenských smluv už vůbec nepředpokládalo, že by mohlo být napadeno Německem. Naopak, Polsko se snažilo co nejméně trvat na paktu s Francií a zlepšovat vztahy s Německem. Plukovník Josef Beck, ministr zahraničí Polska, měl z Čechů fobii a snažil by se vytěžit z čs. – německého konfliktu co nejvíce. V případě napadení Československa chtěl Beck zachovat neutralitu Polska, i když v prospěch Československa vystoupí Francie, a řídit se až výsledkem války. Kdyby vyhrávala koalice Československo – Francie přidal by se k nim a tím by získal přístup k moři a další možnou úpravu hranic ve Slezsku. Kdyby prohrávala tato koalice a sílilo by volání Francie po míru, Polsko by obsadilo Těšínsko a další sporná místa, která Československo získalo od roku 1919 ( kdy Polsko bojovalo s bolševickým Ruskem - bude osvětleno samostatně).
5) Co ale sledovalo Polsko především, to bylo získání spolehlivých záruk na svých nejistých hranicích na východě. Polsko totiž vždy mezi oběma válkami považovalo SSSR, z důvodů jeho zahraniční politiky, stejně jako ideologie, předchozích historických válek a vzájemné historie vůbec, za úhlavního nepřítele. Československo se na východě nechtělo angažovat a tak Polsko hledalo přítele v Německu politickou cestou. Polákům se zdála smlouva s Francií jako podružná a uzavření čs. – polského paktu bylo dokonce považováno za škodlivé. V tomto myšlení Polsku mnohem víc přinesla spojenecká smlouva s Rumunskem ze dne 3. března 1921, krátce po skončení polsko – bolševicko Ruské války, po které si Polsko připojilo rozsáhlé západní části Ukrajiny (budeme o tom hovořit ještě u Polska jako celku).
Poláci také nemohli zapomenout na to, že Československo zakázalo průjezd vlaků s municí ( stejně tak je zakázala Německá Výmarská republika) přes své území z Maďarska do Polska v době války mezi Polskem a bolševickým Ruskem, když už Poláci neměli skoro čím střílet a na výzvu Kominterny (například generální tajemník Svazu dopravců v Londýně Ernest Bevin zadržuje všechny britské transporty) mají dělníci zakázáno vykládat a nakládat munici pro Polsko, které jsou mu posílány jako spojenecká dodávka.
Rumunsko mělo stejné potíže jako Polsko, protože si po 1. světové válce odtrhlo Besarábii. Polsko – rumunská spojenecká smlouva (podepsána 3. března 1921) sice řešila otázky vzájemné vojenské pomoci proti Rusku (SSSR), ale určitě by nestačila na stále mohutnější vojenský potenciál sovětského Ruska. Tak jak se konsolidovaly poměry v SSSR zvětšoval se ruský vliv na zahraniční politiku Evropy, zvláště Evropu střední. Bylo jen otázkou času kdy SSSR ( bolševické Rusko od počátku, a ani pozdější SSSR nikdy neuznávalo Versailleské smlouvy) začne z jakýchkoliv důvodů (ideologických, nebo územních požadavků) chtít zpátky území západní Ukrajiny (od Polska) a Besarábie (od Rumunska), která jí tyto státy odebraly v době, kdy bylo bolševické Rusko slabé. Polsko – rumunský pakt příliš nepodporovala Francie a jeho význam začal pomalu klesat, když se Rumunsko začalo přiklánět k francouzskému systému kolektivní bezpečnosti, po podepsání sovětsko – francouzského paktu. Sovětsko – francouzský pakt byl podepsán 28. února 1936, když vytvořen byl již v roce 1935. Tento pakt byl tahem francouzské diplomacie výhradně v zájmu posílení obrany Československa proti Německu.
Spojenecká smlouva čs. – sovětská byla podepsána v Moskvě 16. května 1935 a její článek číslo 2 říkal, že SSSR vystoupí na pomoc Československu jen v případě, že po jejím boku současně vystoupí i Francie. Komunistická historická literatura jej vykládala vždy tendenčně ve svůj prospěch. Skutečností je, že zájem na zařazení tohoto podmiňujícího článku byl oboustranný. Francie i Československo se jím zabezpečovalo tak, aby SSSR nepodnikal v Československu a odtud i do střední Evropy samostatné akce inspirované Kominternou. Zařazení tohoto článku však vítala i vláda SSSR, protože zaručoval, že Sověti nebudou nuceni vojensky se angažovat ve prospěch Němci napadeného Československa sami a nebudou muset nést celou tíhu války v případě, že se Francie nějakým způsobem válce s Německem vyhne.
Poláci spolu s nacisty z Německa viděli v těchto paktech umožnění legálního vstupu bolševismu do Evropy a polská vláda jej tvrdě odsuzovala. Pakty Francie a Československa se SSSR tak představovaly předěl, od kterého polská vláda navazovala s Německem ještě užší vztahy a odkláněla se od Francie.
Polsko však již 26. ledna 1934 podepsalo s nacistickým Německem pakt na 10 let o vzájemném nenapadení.

Německo, Rakousko – Uhersko, Turecko a Bulharsko, státy poražené v 1. světové válce, své závazky vyplývající z Versailleské smlouvy a z ostatních mírových smluv plnily jen potud, pokud dohodové mocnosti jednotně trvaly na jejich bezpodmínečném plnění.
Ale již koncem 20. let vlastně jediného garanta ze všech vítězných 4 mocností představovala Francie.
Jako 1 z řady vítězných mocností, garantujících Versailleské dohody vypadlo nejprve USA, které se brzy přestalo zajímat o evropské záležitosti a věnovalo se jen sobě (Izolacionalismus USA – ještě o něm bude několikrát řeč).
Brzy odpadla i Itálie, kde se vlády zmocnily fašisté v roce 1922 a kde se italská zahraniční politika, už těsně po 1. světové válce, zaměřovala na narušování francouzských záměrů ve střední a východní Evropě a začala silně podporovat Maďarsko a Rakousko. Poté se od 30.let Itálie začala paktovat s Německem a SSSR. Od nástupu nacistů v Německu se Itálie postupně orientovala na společné německo-italské rozdělení vlivu ve střední a jihovýchodní Evropě ( nejprve měla s Německem spory o Rakousko – popíši u Italský fašismus).
Velká Británie, poslední vítězná velmoc, nejevila o poměry ve střední Evropě a na Balkáně žádný velký zájem. Britská zahraniční politika se zajímala především jen o své kolonie a v Evropě považovala za nejpřijatelnější řešení udržení určité rovnováhy, s pevnou hranicí na Rýně a to i za cenu opětného zesílení Německa, ve kterém viděla vhodnou protiváhu přílišnému rozšíření vlivu Francie v Evropě a zároveň spolehlivou zábranu proti pronikání bolševismu do Evropy. K francouzské kolektivní bezpečnosti se VB stavěla vlažně. Na oko ji podporovala, ale ve skutečnosti svůj zájem soustředila jen na zajištění belgických a francouzských hranic s Německem. Vše co se dělo na východ od Rýna, tak to Velkou Británii moc nezajímalo.
Je z toho jasně patrné, že celková kontrola, garance a dodržování mírových smluv – Versailleské smlouvy především, tak leželo jen na Francii.
Od roku 1933,34 kdy Německo začalo postupně, provokativně budovat mohutnou útočnou armádu, zůstával celý francouzský systém kolektivní bezpečnosti opřen již jen o několik východních spojenců, především o Československo.
Francie, když viděla, že se nebude schopna proti zvyšující se branné moci Německa bránit, usilovala o spolupráci Polska, Československa, Rumunska a Belgie. Snažila se vtáhnout Velkou Británii, ale ta se tak maximálně snažila angažovat o udržení hranic na Rýně. Polsko s Československem se snažily jen minimálně, a tak se Francii nedařilo vytvářet proti Německu 2 frontu na východě.
Nástup nacistů k moci po roce 1933 přinesl do střední Evropy dalekosáhlé změny. Nacisté Německa rozjeli program likvidace všech článků Versailleské smlouvy, který mohl být realizován jedině ochromením Francie a jejích spojenců. Jak se jim to dařilo si řekneme u popisu „Nacismus“ a „Fašismus“.
Československá vláda měla od začátku 20. let velmi silně vázané ruce v tzv. „Malé dohodě“ podepsané 21. dubna 1921 mezi Rumunskem, Jugoslávií a Československem. Malá dohoda vznikla v důsledku bojů agresivního Maďarska, ať již bolševika Bela Kuna, který pronikl až na Slovensko, ale především pro výbojnost Maďarska, které si chtělo připojit území, která jí odebrala Trianonská smlouva,
http://wwi.lib.byu.edu/index.php/Treaty_of_Trianon
území , která byla obývaná Maďary v Československu, Rumunsku a Jugoslávii a uvést na maďarský trůn Habsburka (obnova císařství Rakousko – Uhersko). Signatáři Trianonské smlouvy ( podepsána byla 12. června 1919 v paláci Velký Trianon v zámku Versailles poblíž Paříže), kterými byly USA, Velká Británie, Francie, Itálie, Československo, Rumunsko a Jugoslávie pak měly bdít nad dodržováním odzbrojovacích procesů Maďarska a na dodržování smlouvy. Vše bude ještě osvětleno před popisem událostí v Československu okolo Mnichova.

Napsal: 28/1/2008, 07:45
od michan
Západní fronta 1939-1945 Úvod. Č 3.

Část 3.

Ani zde v tomto Úvodu jsem nepostihl všechny dvoustranné smlouvy, které byly mezi jednotlivými státy Evropy po 1. světové válce uzavřeny ( Rappalská smlouva mezi SSSR a Německem – Výmarskou republikou, ratifikovaná 16. dubna 1922). V Úvodu jsem chtěl jen naznačit složitost procesů, které se po uzavření Versailleské smlouvy v Evropě otevřely. Nezmínil jsem se o mnoha dalších událostech, jako byla Hospodářská krize, která začala v roce 1929 v USA a do Evropy se přenesla v roce 1930. Tato Hospodářská krize měla vliv nejen na pozdržení modernizace zbraní jednotlivých států ( mnohé vítězné velmoci – VB, Francie a USA odzbrojily, demobilizovaly a dál spoléhaly v drtivé většině na arzenál zbraní z 1. světové války. Hluboce se 1. světovou válkou zadlužily – ještě bude osvětlováno u jednotlivých kapitol), ale především měla ohromný vliv na různé společenské vrstvy, na jejich revolučnost, na jejich pochybnosti o správnosti kapitalismu. Pro nacismus a fašismus pak hospodářská krize přihrála argumenty k úplně „novým řešením“. Právě tato „ Nová řešení“, fašismus a nacismus a jeho agresivnost, stále ustupovaní a rozpad jednoty států, garantů vítězství v 1. světové válce, vede k 2. světové válce
Nebylo ani úmyslem Úvodu zde vše vysvětlovat a pojmenovávat, chtěl jsem jen říct některá fakta. Mnoho dalších faktů si řekneme až při konkrétních kapitolách a již řečená fakta si probereme hlouběji, s mnoha souvislostmi. Stejně tak si v těchto kapitolách popíšeme některé boje, které v tomto období na frontách Západu proběhly.
Západní fronta 1939 – 1945 se bude skládat z kapitol, které mimo prvních pěti kapitol ( I., II., III., IV. a V.) kopírují válečné události 2. světové války, jejich časovou osu, pochopitelně bez bitev Velké Britanie v Africe a v Asii, které jsou již na Palbě popsány u „ Středomoří“, v rubrice - Boje v Severní Africe: http://www.palba.cz/viewforum.php?f=132
Bez těchto 5ti ( I.- V.) kapitol nelze dobře pochopit, jak začala 2. světová válka dne 1. září 1939.
Historicky a fakticky hlouběji budou popsány tyto kapitoly:

I. Itálie – Fašismus – Etiopie – Habeš 1935,36.
II. Německo – Nacismus.
III. Španělsko – Fašismus 1934 – 1939 ( Občanská válka 1936 -1939).
IV. Rakousko – Anšlus 1938.
V. Československo – Mnichov 1938,39.
VI. Polsko 1. září 1939 – Začátek 2. světové války.
VII. Dánsko, Norsko 1940.
VIII. Francie 1940.
IX. Velká Británie 1940.
X. Jugoslávie, Řecko 1941.
Xa. Operace Merkur, květen 1941
XI. Operace Husky“, Sicilie 1943.
XII. Itálie 1943.
XIII. Normandie 1944.
XIV. Operace MARKET GARDEN,
XV. Bitva o Ardény.
XVI. Do Německa 1945.

Další bojové akce po Normandii, do května 1945, budou následovat až po dohodě s adminy, zda nedokončit nejprve Východní frontu po Bagrationu.

Použité materiály:

Duce – Anatomie jedné kariéry – Luboš Taraba.
Adolf Hitler a jeho cesta k moci – Rainer Zitelmann.
Nacismus – Alessandra Minerbiová – editor: Flavio Florani.
Pakty Stalina s Hitlerem – výběr z dokumentů 1939 a 40 – Naše vojsko.
Přísně tajné 3/99, 4/99, 3/05 a 3/08.
HPM ročník XIV. – Ivo Pejčoch – Těžký křižník Canarias.
Září 1938 – Role a postoje spojenců ČSR – Miloslav John.
Dějiny světa, svazek IX – L. I. Zubka, A. M. Zubinský a G. N. Sevosťjanov.
Dějiny světa, svazek X. – V. V. Kurasov, A. M. Někrič.
Krev, slzy a pošetilost v nejtemnější hodině 2. světové války – Len Deighton.
Druhá světová válka – Úplná historie – Martin Gilbert.
Blitzkrieg od Hitlerova nástupu po pád Dunkergue - Len Deighton.
Druhá světová válka – John Keegan.
Polské tažení Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku – Janusz Piekalkiewicz.
Tanková válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Letecká válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Námořní válka 1939 – 1945 - Janusz Piekalkiewicz.
Historie německé armády 1939 – 1945 – Philippe Masson.
Slovenská armáda 1939 – 1945 – Charles K. Kliment, Břetislav Nakládal.
Hitlerovi válečníci – Guido Knopp.
Německé obrněné jednotky – Horst Scheibert.
Hitlerovy elitní jednotky – Lucas Cooper.
Němečtí parašutisté ve II. světové válce – Volkmar Kühn.
Operace Jubilee, Dieppe 1942 – Norman Franks.
Narvik – Donald Macintyre.
Ocelová lavina – Darius Jedrzejewski, Zbigniew Lalak.
Bitva o Británii – Leonard Mosley a redakční kolektiv Time-Life Books.
Černí andělé, Historie zbraní SS – Rupert Butler.
Historie válek – David Brownstone a Irene Franck.
Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv – Christopher Andrew, Vasilij Mitrochin.
Den D, 1944, Hlasy z Normandie – Robin Neillands, Roderick de Normann.
Druhá světová válka den za dnem – Donald Sommerville.
Svět ve válce 1939 – 1945 – Dr. Duncan Anderson, Dr. Stephen Badsey, David Chandler, Dr. Paddy Griffith, Sean McKnight, Gary Sheffield.
Marcel Jullian – Bitva o Británii – červenec-září 1940
Alan Cooper – Cíl Drážďany.
Boje o Itálii 1943 až 1945 – Dominick Graham a Shelford Bidwell.
Hitlerovy horské jednotky – James Lucas.
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1176,
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1179
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1193
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1209
a v nich následné diskuze.
Miloš Hubáček – Bitva u Matapanu.
Miloš Hubáček - INVAZE.
Válka v Normandii. Ode Dne D k St. Lo,
německýma očima - Vince Milano a Bruce Conner.
Charles Kirkpatrick - Spory o druhou frontu.
Stephen Badsey - Příprava operace Overlord.
Detlef Vogel - Německá obrana.
Edward Marolda - Operace Neptune.
Steven J. Zaloga - Den D 1944 Pláž OMAHA.
Roger Cirillo, Stephen Badsey - Den D.
Charles Kirkpatrick - Soustřeďování sil.
Alfred Price - Vzdušné boje.
Nigel de Lee - Boje v Ńormandii.
Nigel de Lee - Průlom.
Bernard Nalty - Invaze do jižní Francie.
Roger Cirillo - Pronásledování k Sieně.
John Prager, C. W. Star Busmann - Bitva u Arnhemu a válka v Západní Evropě.
Generálmajor R. E. Urquhart, CB DSO a Wilfred Greatorex - ARNHEM.
Jaroslav Hrbek - ARNHEM 1944.
Tim Saunders - NIJMEGEN - Operace Market Garden (americká 82. vzdušná výsadková divize a gardová obrněná divize).
Donald R. Burgett - CESTA DO ARNHEMU - Křičící orel v Holandsku.
Frank Steer - ARNHEM - Operace Market Garden - Přistávací plochy a Oosterbeek.
A. Korthals Altes a N. K. C. A. in´t Veld - ZAPOMENUTÁ BITVA. ( The Forgotten Battle)
Jaroslav Hrbek – Tobruk 1941.
Janusz Ledwoch – Afrikakorps.
Paul Carell – Lišky Pouště.
Janusz Piekalkiewicz – Rommel – Tajná válka v Africe.
Dwight David Eisenhower – INVAZE DO EVROPY.
Harry C. Butcher – TŘI ROKY s EISENHOWEREM.
Jiří Brož – STŘEDOMOŘÍ V OHNI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY.
D – DAY OPERACE OVERLORD, dle nakladatelství Salamander
Den D 1944 Pláž Omaha, - Steven J. Zaloga, Howard Gerrard.
Books Ltd, Londýn.
Další související historická literatura.
Mé dlouholeté poznámky a mapy.
Z webu http://www.Palba.cz je použito jako podklad a upoutávka:
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 u Francie zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=143
a zde jednotlivé sekce:
a) Pozemní a cizinecká legie – (články od Kačermiroslav, Sa 58 a Bruno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=160
b) Letectvo – ( články YAMATO, Kačermiroslav a Fatale):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=161
c) Námořnictvo – (ovládal Norad – Nelson):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=162
d) Opevnění a bunkry – (od Bruna a Lorda):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=48
Aby pak důležitou smlouvu o porážce Francie z 22. června 1940 dodal Kačermiroslav v sekci
e) Ostatní:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3463
V subkapitole – Armády 1918 – 1945 pak nalezneme - Británie viz zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=139
kde jsou pak jednotlivé sekce, a v nich potom musíš otevřít - Pozemní vojsko:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=154
tam teprve otevřeš Obrněná technika – (především YAMATO, TonyHazard a Easy_Company) zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=241
aby pak ještě následovaly odkazy od Sa 58:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=3351
a Thór:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2936
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2892
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2821
Royal Navy (především Norad – Nelson a také trochu Mikhassel. Dralno):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=153
Letectvo:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=99
pak má své podsekce:
Stíhací letouny – (xradar, YAMATO, Tempík, Reisen):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=216
Bombardovací a bitevní letouny – (Haness, YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=217
Ostatní letouny – (Kačermiroslav):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=218
Různé – (od Haness, Ikala, Lord a YAMATO):
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=220
A starší neaktualizovaný článek od Fatale:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1180
O Německé obrněné technice je možné se na Palbě dozvědět na tomto odkaze v subkapitolách zde http://www.palba.cz/viewforum.php?f=138
Tanky a stíhače tanků:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=116
od Sa 58, YAMATO, TonyHazard.
Samohybná děla http://www.palba.cz/viewforum.php?f=117 také od Sa 58 a YAMATO.
Mnoho dalších věcí, jako jsou OA – Obrněné Automobily - na tomto odkaze http://www.palba.cz/viewforum.php?f=17 také od Sa 58.
Z letecké techniky jsou to především v subkapitole Luftwaffe
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=20
u Stíhacích letadel http://www.palba.cz/viewforum.php?f=112
monografie Hans S a YAMATO, stejně jako u Bombardovacích a bitevních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=113
a u Ostatních http://www.palba.cz/viewforum.php?f=192
je to pak Tunac, Haness, Hans S a YAMATO.
Vybavení letounů http://www.palba.cz/viewforum.php?f=193je od Ikala, Eda a Sa 58.
O Itálii jsou pak jednotlivé subkapitoly zde:
http://www.palba.cz/viewforum.php?f=142

Napsal: 28/1/2008, 09:31
od Rosomak
Michane, dobrá práce.

K těm smlouvám - je možná dobrá zmínit smlouvu z 6. listopadu 1921 Československo-Polská smlouva o respektování územní celistvosti a vzájemné neutrality.

Zároveň tehdy byl vyřešen i tranzit přes Polské území do Ruska/SSSR, který se například využil k dovozu potravin za 10 mil. Kč. Bohužel, nikde jsem nenašel, jak to bylo s transportem vojenského materiálu (narážím na rok 1938). Třeba má Michan lepší zdroje...

Napsal: 28/1/2008, 11:02
od EASY_COMPANY
opět výborný článek... a musím velmi hluboko smeknout před tvýma znalostma a také kvůli tomu co tě ještě čeká, tak že přeji hodně sil budeš je jistě potřebovat :up: v článku je docela dost věcí které vybízejí ke spekulacím, napadá mě, jestli že by nám sověti pomohli v případě německého útoku na nás.. a sovětského vítězství, vedlo by to k rychlejšímu nástupu komunistů k moci ???

Napsal: 28/1/2008, 13:12
od michan
Kolegové děkuji.
Rosomák, ty smlouvy byly myšleny o vzájemném nenapadání, vše co píšeš to bude vzpomenuto, jak říkám, u kapitol V. a VI. ( Československo , Polsko).
EASY_COMPANY, dík, dobrá spekulace, jak říkáš, a netroufám si odpovědět jednoznačně. Jen doufám a věřím, že v 30. letech ještě byly demokracie hodně silné a nenávist k bolševiku byla ještě veliká, lidé si vážili osobního a rodinného majetku ( Až tak strašnou válkou - světovou, došlo k radikalizaci) - fakt bych spekuloval.