2 Dzin, Arten, Polarofox, Skelet
Ačkoliv se na sérii od HBO teprve chystám (=někdy ve 2. půlce roku), tak nabídnu svůj obecný pohled. Zůstal bych pouze u otázek výstavby/provozu JE z mého laického pohledu na fail/safe management (omlouvám se, ale nevím jaký je ustálený překlad do češtiny, zčásti to je i není BOZP). Odhlédnu od ostatních věcí k řešení jako např. vyvedení výkonu, používání JE jako teplárny, otázka dostupnosti paliva a jeho následné likvidace (spíše uložení), otázky spojené s osudem JE po ukončení jejího provozu,...
Okomentuji na příkladu pro a proti (a proč) JE v Litvě a Bělorusku, kteří měli a nyní mají zkušenost v diskusi "jak dál s JE".
V SSSR byla na sever od ukrajinských JE (RMBK reaktorů) ještě další. JE Ignalina. 2 hotové RMBK bloky a 2 plánované. Dokončená v 80. letech. Postavená u východních hranic dnešní Litvy. Lokalita patrně byla vybrána z hlediska dostupné vody k chlazení (leží u jezera). Elektrárna byla v provozu do r. 2004 (starší blok) a do r. 2009 (novější blok). Dlouhodobě byla snaha zastavit provoz, v čemž patrně sehrála jak litevská zkušenost s Černobylem, tak i částečná dostupnost "měšce" na výstavbu nové JE. Litevci dlouho řešili dimenzování výkonu JE nejen pro potřeby Litvy, ale i na export např. do Lotyšska... (geo)politické otázky jako dostupnost elektřiny v exteritoriu RF (Kaliningrad) nebo export do Polska či Běloruska nechám stranou.
Nepovedlo se zahájit (natož finišovat) stavbu před ukončením provozu obou bloků JE Ignalina. Pro zajímavost výsledky referenda o případném prodloužení provozu JE Ignalina
https://en.wikipedia.org/wiki/2008_Lith ... referendum
Poslední pokus litevské vlády zastavilo další referendum, které bylo vyhlášeno v půlce roku 2012 (havárie JE Fukušima JE 03/2011). Pro zajímavost výsledek popularity politiků, kteří nechtěli rozhodování veřejnosti za situace nedávné havárie ve Fukušimě. Litevští středoví Křesťanští demokraté ve volbách 2008 - 20% hlasů, 2012 (volby spojené s referendem) - 15%, 2016 - 23%. Efektem ukončení provozu JE v Litvě došlo k nárůstu výroby z litevských zdrojů (např. dřevo/štěpka) a rovněž ke zvýšení ceny elektřiny plus budování (podmořských) linek vedení elektřiny ze zahraničí (Švédsko,...)
Bělorusko. První JE v Bělorusku měla být cca 50 od Minsku (a měla sloužit i jako teplárna). Překvapivě neměl být použit RMBK reaktor, ale VVER. 2 bloky. Plány z počátku 80. let, ale do havárie v Černobylu nebyla výstavba v příliš pokročilém stavu. A pokud vím, tak byla zastavena ještě před rozpadem SSSR. Snahy po výstavbě nové JE zesílily po běloruské energetické krizi/disputaci 2007. Překvapivě si Bělorusové pro 2-blokovou JE vybrali lokalitu 20 km od bělorusko-litevských hranic a to ve značné vzdálenosti od běloruských velkoměst. Podotýkám, že urbanizace v Bělorusku je cca 80% (zhruba jako u nás).
A teď to zajímavé - Bělorusko se už roky snaží dohodnout s Litvou ohledně vodní regulace, tak aby mohla být nová Běloruská JE v provozu. A zejména je zajímavý způsob řešení neplánovaných situací při výstavbě. Reaktorová nádoba (hmotnost 300+ tun) spadla z několika metrů v r. 2016. Neuvádím můj laický názor jestli šlo o vážnou nehodu. Důležité je, že Bělorusové (a ani jejich ruský dodavatel) o nehodě neinformoval. Teprve poté, co se v sousedních státech došlo k úniku informací do médií, tak až po několika týdnech zveřejnil běloruský kontrolně-jaderný úřad info o nehodě, s tím, že v podstatě se nic vážného nestalo. Fakticky však došlo k zastavení výstavby JE (prý jaksi prověřovali zda při nehodě spadlého dílu nevznikly trhliny=netuším jak by to mohli ověřit vzhledem k obrovským rozměrům v kontextu s hmotnosti a velmi důležitou rolí reaktorové nádoby). A ve výsledku po velkém mediálním a politické tlaku na Bělorusku dodal ruský dodavatel jinou reaktorou nádobu určené pro jinou JE (a mj. i kvůli tomu došlo ke zrušení výstavby této jiné JE).
"Dle vyjádření zástupců společnosti není reaktor poškozen..."
https://oenergetice.cz/elektrarny-evrop ... lsi-prace/
10 měsíců po spadnutí reaktorové nádoby: "Na základě testů bylo zjištěno, že tímto pádem nebyla nádoba nijak poškozena. I tak se však dodavatel technologie, ruská společnost Rosatom, rozhodl vyměnit tuto stěžejní součást."
https://oenergetice.cz/elektrina/beloru ... vou-nadobu
Závěr: Myslím, že vždycky bude v populaci určitá skupina lidí odmítajících JE. Ale k tomu, aby převážil názor této (odmítající) části občanů i ve skupině nerozhodných/nerozhodnutý občanů, tak podle mě není možné bez SKUTEČNÝCH chyb, které reálně nastaly v JE. Respektive, pokud došlo k chybě, tak odstranění následku probíhá/probíhalo nedůvěryhodně. A proto věřím, že názor veřejnosti na ne/důvěryhodnost provozu nových JE nijak neovlivní televizní série o havárii v jiném (zastaralém) typu JE.
