Luftwaffe - Obecné dotazy

[Hans S.]

Ten Jumo 213 E mel turbokompresor na sobe integrovany? Nasel jsem malo obrazku a zadny nakres.

Pokud se budeme držet terminologie, tedy že "turbokompresor" je poháněn turbínou, přes kterou jsou hnané výfukové plyny, pak Jumo 213 E turbokompresor neměl. Měl klasický dvoustupňový "mechanický" kompresor s třírychlostní převodovkou (Zweistufen-Dreiganglader) a ano, tento byl "standardně u motoru". Koneckonců především právě kompresorem se od sebe odlišují Jumo 213 A, E, EB a F.

Jeste k tem proudovym motorum: varianta Jumo 004 E, coz bylo upravene D ktere bylo koncem valky pripravena do vyroby bylo optimalizovano pro velke vysky. Nemam ale udaje s jakymi vyskami se pocitalo... takze tady se da zatim tezko rozhodnout.

Nevím, každopádně Go/Ho 229 se výškových testů s největší pravděpodobností nedočkal. Ani nevím, jaké konkrétní motory jediný prototyp měl. Podobné do značné míry zbytečné prototypy mě zrovna moc neberou

[pavlikl]

Nemáte pls nekdo srovnavaci tabulku Luftwaffe vs R.A.F v poctu letadel?

[Tempik]

v jakem obdobi? primo srovnavaci tabulku asi nema nikdo, ale slo by se toho +- dopracovat.

[pavlikl]

No zajmalo mě období těsně před bitvou o anglii

[Tiborek]

Potřeboval bych počty ztrát lidí a letounu luftwaffe od roku 1939- 1945. Budu rád za každičké číslo. Díky

[Jája]

mě ten google fakt baví:

celkové německé statistiky:
http://www.feldgrau.com/stats.html

produkce obrněné techniky:
http://www.feldgrau.com/afvstats.html

produkce děl:
http://www.feldgrau.com/weaprod.html

[Tiborek]

ztráty lidí mám, tak teď už jen ztráty letounů a jsem hotov.

[Kageneck]

Nevěděl jsem, kde se zeptat, tak snad jsem našel správný topic.

Potřeboval bych informaci o rozsahu ztrát německého letectva (popřípadě i spojenců německa) za první den operace Barbarossa. Tedy 22. červen 1941.

Předem děkuji,.

[Hans S.]

Zkus knihu Kříž proti hvězdě, tam je to snad rozepsáno. Možná to bude i v Triumfu a tragédii. Jiný zdroj mě teď z hlavy nenapadá..

[Hans S.]

Bylo to ještě lepší. Kanon MK108 (30 mm-v granátu 75-85 g trhaviny)- na zničení B17 byly třeba v průměru 3 zásahy při útoku ze zadní polosféry, 1 zásah (do přídě) při čelním útoku. A sami víte, že Němci (zkušenější piloti) čelní útoky na B17 hodně praktikovali. A Američani kvůli tomu udělali B17G.

Té trhaviny i v Minen-Geschoss granátu bylo zřejmě o něco méně, 72 g. Nicméně jednalo se o dosti výkonný pentrit a ne "jen" TNT, jako třeba u ruských granátů. V duralovém plechu povrchu křídla to bylo schopno vyrvat díru o průměru asi 150 cm. Nicméně poškození vlastních nosníků a profilů letounu nemuselo být úplně fatální, střepin bylo relativně málo.
Zásah do trupu (přídě) nebývá pro letoun kritický, pro let jsou důležitá křídla, motory, nádrže a řídící systémy.. Granát by musel zasáhnout pilotní prostor a tam zranit/zabít piloty, případně jim zlikvidovat právě systémy řízení. Minen-Geschoss granáty jsou vhodné především na promptní demontáž nosného potahu Čelní útok byla obecně přijatá taktika Luftwaffe, nepraktikovali ji jen zkušenější piloti, ale postupně v podstatě všichni. Velitel v čele formace navedl své stíhače před svaz, ve vhodnou chvíli otočil a obvykle s převahou výšky se na něj čelně vrhl. Pokud vše správně proběhlo, tak po zteči následovalo odpoutání klesáním a shromáždění na předem určeném místě. V ideálním případě se formace dostala k dalšímu útoku, v méně ideálním vzali nohy na ramena a doufali, že je nezasáhne žádný Thunderbolt, Lightning, nebo Mustang

[Tempik]

Ono to takhle vypadá celkem snadně. Ale určitě to zabralo dost času si naplánovat a nabrat spravný kurs. Taky jsem četl, že na takový útok bylo potřeba pevné nervy a přesnou mušku. S přibližovací rychlostí strojů letících proti sobě znamenalo vystřelit ve správnou dobu a ta byla hodně krátká. S příchodem doprovodných stíhačů už rozhodně neměli piloti německých strojů tolik času na to, aby si nastoupali nad bombardery, předletěli je, upravili kurs, provedli přesný útok a pořád si hlídali záda. Muselo to pro ně být hodně složité.

[Hans S.]

Způsoby navedení do svazu byly v zásadě jen dva. Při prvním útočící formace udržovala vizuální kontakt s bombardéry, ale snažila se držet na hranici dohledu. Formace stíhaček byla hůře viditelná, než svaz bombardérů a stíhači tak mohli nepozorováni zaujmout svou pozici.
Druhý způsob závisel na navádění ze země - na zpracování informací radarových stanic centrálami, které mohly vlastní stíhací formace velice přesně nasměrovat.
Pravdou je, že útok na svaz nebyl žádný med. Jednalo se vůbec o nejztrátovější podniky Luftwaffe. S ubývajícím počtem zkušených velitelů formací se vše dále komplikovalo.

Vedle čelních útoků byly samozřejmě ve velké míře prováděny útoky z jiných směrů - především v mírném klesání s převahou rychlosti zezadu, někdy i u boku. Poměrně málo se útočilo zespodu (do příchodu Me 262), protože vrtulové stíhačky v tomto případě moc rychle vytrácely rychlost a stávaly se tak snadnějším terčem pro střelce i eskortní stíhače.
Pokud nehrozilo bezprostřední napadení nepřátelskými stíhači, pak se po první zteči piloti Jagdgeschwadern často neodpojovali, ale provedli obrat (obvykle Immelmann) a ještě s rychlostí se pustili do bombardérů zezadu. Stíhači se za bombardéry povětšinou nezapojovali, ale snažili se útočit v průletech (a vystavovat se tak palbě bombardérů co možná nejkratší dobu).
Mnohem bezpečnější ale samozřejmě zůstával čelní útok.

[Hans S.]

Ahoj mám trochu zmätok v organizácií LW
Na príklad som si myslel že II/JGxx je označenie druhej letky
Nemohol by si mi to tu vysvetliť? Najlepšie tabuľkou aj so stavmi lietadiel.
A okrem Grupe ma metie aj Talianske Stormo.
A ešte čo znamená nemecká skratka Erg.? v názve leteckej jednotky?

Organizační struktura jednotek Luftwaffe (minimálně těch "větších") je poměrně jednoduchá, velice ale doporučuji používat terminologii v Němčině. Převedením na české ekvivalenty se to může plést s jinými jednotkami jiných armád.

Pokud pomineme letecké armády a jiná větší uskupení, tak na samém vrcholu stojí Geschwader (eskadra). Ta má značně rozdílnou velikost v závislosti na době, určení..její velikost nebyla pevně dána. Geschwader byla značena písmenem "G", před něj se přidávalo písmeno určující typ jednotky (J-Jagd: stíhací, K-Kampf: bombardovací, NJ-NachtJagd:noční stíhací, S-Schlacht: bitevní, St-Sturz: střemhlavý..a další). Takže JG, KG..atd. Za tímto označením se nacházelo označení(jméno) jednotky, tedy například JG 26, KG 51, SG 1..atd. Geschwader mohla mít i hodně přes 200 letounů a tedy se dále dělí.
Každou Geschwader tvořilo několik (nejčastěji tři) Gruppen (skupiny). Jsou značené římskými číslicemi, tedy například I./JG 26, III./KG 51. Jenže i Gruppe se svými cca 40 - 70 letouny a posádkami byla moc velkou jednotkou. Gruppe se tedy dělila dále na Staffeln (letky) - obvykle papírově 12 - 16 strojů. Ty se značily arabskými číslicemi. I. Gruppe měla 1., 2., 3. a později 4. Staffel. II. Gruppe 4., 5., 6., později 5., 6., 7. a 8.)..atd. Tedy například 1./SG 1, 12./SG 1..atd. Staffel je také nejmenší jednotkou, která je schopná samostatně operovat. Dále se dělila na taktické skupiny Schwarm (roj) - čtyři letouny a Rotte ("pár").

Pár příkladů:
I./StG 2: 1. skupina 2. střemhlavé eskadry
III./JG 54: 3. skupina 54. stíhací eskadry
7./KG 30: 7. letka 30. bombardovací eskadry
2./NJG 1: 2. letka 1. noční stíhací eskadry
Občas najdete i nestandardní "poznámku", třeba 13.(slow)/JG 52: 13. (slovenská) letka 52. stíhací eskadry.

Stavy:
záleží na tom, o jakou jednotku se jedná. Jestli jsou to stíhači, nebo třeba průzkumníci. Jagdgeschwader měla původně papírově 124 letounů (pokud měla tři Gruppen - 4 na štábu + 3x 40 u každé Gruppe). Gruppe má také 4 letouny na štábu a každá Staffel 12 letounů. Po reorganizaci na podzim 1943 měla každá Gruppe čtyři Staffeln a každá Staffel 16 letounů. Pokud se k tomu připočetly čtyři štábní letouny, pak Gruppe dala 68 strojů, Geschwader se třemi Gruppe pak 208 ks. To jsou ale papírové údaje, nebylo výjimkou, když jednotka operovala s menším než polovičním počtem strojů. Ztráty byly vysoké.

Zkratka Erg by měla znamenat "Ergänzen", tedy doplňovací. Vedle toho poměrně často uvidíš podobné ale významově jiné "Erprobungs", zkušební.


Teď když na to koukám, tak to vlastně píšu zbytečně, protože už jsem kvůli tomu jednou zakládal samostatné vlákno i s obrázkem ZDE

[Hans S.]

Pátrač: V knize od Václava Němečka Vojenská letadla 3. díl, vydanou 1992. Zde, na straně 15 a dále se dočteme:
- za 47 měsíců trvání velké vlastenecké války na východní frontě Rudá armáda zničila 77 000 německých letadel. Za celou 2.SV zničili spojenci na západní Evropou 18 000 německých letadel. V létě '44 činily denní ztráty Luftwaffe stejné množství letadel, jako za celou bitvu o Británii.

Takže zdá se, že dřevo vyhrálo. Je ale jisté, že se asi nikdy nedovíme za jakou cenu toho sověti dosáhli a kolik je to stálo borovic nebo bříz.

Ty údaje jsou asi relativně přesné práce tohoto autora jsou poměrně korektní.


Ne že bych chtěl znevažovat Němečka jako autora, ale ta čísla mi přijdou úplně mimo Snad za pár dní najdu nějaké rozumnější zdroje. Dokonce i Jakovlev snad uvádí, že VVS zničilo 2/3 sil Luftwaffe, což je podstatně méně, než je uvedeno výše. Osobně se domnívám, že ztráty mohly být okolo 1 : 1, nebo třeba 2 : 3, ale Němečkova čísla mi přijdou jako absurdní.
Ruská dřevěná letadla vítězila spíše proto, že jich bylo hodně, než že by v přímé konfrontaci byla výrazně silnější, než ta od Luftwaffe. A hodně jich bylo třeba i proto, že byla dřevěná. Nicméně obecně vzato vaz Luftwaffe zlámali hlavně západní spojenci a ti až na výjimky do boje létali v celokovových letounech.

Je jasné, že Finové tohle letadélko stavěli tak, jak jej stavěli, právě kvůli nedostatku lehkých slitin.

[wildesau]

K Němečkovi....myslím, že pokud chtěl aby jeho kniha v té době vyšla(a díky bohu za ně)tak občas musel udělat nějakou úlitbu bohům té doby.
Sorry za OT.

[YAMATO]

No nevim Hansi, obecně je přijímán fakt, že Luftwaffe (a ostatně Wehrmacht jako celek) vykrvácela na východě. Příspěvek západu byl samozřejmě zásadní, nicméně tu nejhorší dřinu odvedli Sověti.

Mimo to nelze všechny "dřeváky" hodit do jednoho pytle...takový La-7 a nebo pozdější Jaky-9 (a kdo mě zná ví jak mám tuto značku rád ) byly ve většině ohledů s typickými protivníky plně srovnatelné, ba v některých ohledech i lepší.

[Tempik]

A proto nemci ty nejmodernejsi stroje hrnuli prave na zapad, kde meli v vcelku klid a nekrvaceli tam?

[Pátrač]

Ne že bych chtěl znevažovat Němečka jako autora, ale ta čísla mi přijdou úplně mimo Snad za pár dní najdu nějaké rozumnější zdroje. Dokonce i Jakovlev snad uvádí, že VVS zničilo 2/3 sil Luftwaffe, což je podstatně méně, než je uvedeno výše. Osobně se domnívám, že ztráty mohly být okolo 1 : 1, nebo třeba 2 : 3, ale Němečkova čísla mi přijdou jako absurdní.
Ruská dřevěná letadla vítězila spíše proto, že jich bylo hodně, než že by v přímé konfrontaci byla výrazně silnější, než ta od Luftwaffe. A hodně jich bylo třeba i proto, že byla dřevěná. Nicméně obecně vzato vaz Luftwaffe zlámali hlavně západní spojenci a ti až na výjimky do boje létali v celokovových letounech.

Je jasné, že Finové tohle letadélko stavěli tak, jak jej stavěli, právě kvůli nedostatku lehkých slitin.

Plně souhlasím. Při přepisování z knihy jsem udělal chybičku ale ta znamená dost velký rozdíl, opravil jsem to. Ale je zde jedna věc. Němečkovi ta kniha vyšla 2x. Poprvé v 80-tých letech, kterou jsem měl ale dal jsem ji pryč když v roce 1992 vyšlo druhé, rozšířené vydání.
Při jejím dopisování vycházel z nově přístupných informací po rozpadu sovětského bloku. Ta čísla má z německých zdrojů.

Pracoval takto:
Němci vědí kolik letadel za válku vyrobili. A Němci vědí kam vyrobené stroje posílali. Když válka skončila tak se zase vedělo kolik jich kde zbylo. Prostým s čítáním a odčítáním se pak lze dopracovat k poměrně přesným číslům.
Němeček přímo uvedl větu která zní: "Tuto skutečnost si musíme objektivně přiznat bez ohledu na to, jaké pocity a reminiscence SSSR v dnešní době vyvolává".

V roce 1993 jsem se s ním setkal jako s hostem na vrtulníkovém leteckém dni v Prostějově kde jsem v té době dělal paliváře. Při besedě na něho byl vznesen souvisloti s těmito čísly dotaz, zda nějak moc těm Rusákům nefandí. Hodne ho to pobavilo.

Jinak dřevěné ocasní partie k Me 109 se vyráběli se vší pravděpodobností také z důvodu úspor kovů. Mimo jiné se vyráběli v Bučovicích poblíž kterých jsem vyrostl. Ve stodole u pana Jačka jeden ten ocas byl ještě před 5 lety.

Celková koncepce toho finského stroje nebyla špatná. Jen se zdá že v reálném čase nedokázali vyřešit propojení a ergonomii tak rozdílných materiálů a že jim prostě chyběl čas aby dokázali vše sladit do nějaké opravdu funkční podoby.

[Tempik]

Pracoval takto:
Němci vědí kolik letadel za válku vyrobili. A Němci vědí kam vyrobené stroje posílali. Když válka skončila tak se zase vedělo kolik jich kde zbylo. Prostým s čítáním a odčítáním se pak lze dopracovat k poměrně přesným číslům.

Jenze ted jde mimo jine i o to, jak o ty letadla prisli. Na vychodni fronte behem ustupu zustavali stroje proste na letistich bez paliva a zasob. Samozrejme ve vysledku o ty letadla optravdu prisli pri vychodnim tazeni, ale v podstate jen o letadla (navic v te dobe oproti standardu zastarala) a ne o zkusene piloty, jako tomu byvalo pri ztratach ve vzduchu. A jak vsichni vime - nemcum nedosli nikdy letadla, ale prave ti piloti, benzin a nakonec i letiste.

[Pátrač]

Myslím, že je celkově jedno jak ta letadla byla ztracena - nemohla bojovat, nebyly hrozbou. Více prostoru tak zůstalo na ničení těch co létaly a hrozbou byly.
V tom je ten půvab-donutit protivníka aby kvallitní piloti seděli protože není na čem létat nebo naopak donutit letadla zůstat na zemi protože nemá kdo létat.
A díky dobré práci spojenců to nakonec bylo tak že byli piloti, letadla ale nebylo palivo - výsledek opět dobrý.

Zastaralá letadla oproti standartu? A které to byly typy že Němcům nechyběly?