utoku na SSSR se ucastnilo dost Bf 109 E v době, kdy už proti Aanglii létali Bf 109F. V době, kdy se britové střetávali s Bf 109G a hlavně FW 190 se na východ odsunuli Bf 109F. G6 se na východ dostali až po té, co na západě bylo dost FW a pozdějších sérií G/K. Na východě prakticky vůbec nelítali proudové stroje a FW 190 (ať už A, nebo D verze). U těch FW to bylo dáno tedy i stylem boje na východě, ale určitě by byly i tak užitečné.
To není úplně přesné. Moderní letecká technika byla distribuována víceméně vyváženě mezi západem i východem. Pravda je, že při útoku na SSSR byl ve výzbroji části východních eskader ještě Bf 109 E, ale ty byly ve stíhací roli relativně rychle nahrazovány modernějšími Friedrichy. Ostatně v době Barbarossy ani západ nebyl zcela přezbrojený na 109 F). Nové Bf 109 G-1/2 se dostávaly na východ okamžitě po zahájení výroby (k JG3, to byla stíhací jednotka, která se v podstatě zcela osamocená starala o Stalingrad, dost krvácela. Později se podívala ke Kubáni a následně byla jako jedna z prvních přeložena na západ kvůli boji s Američany). Bf 109 G-6 se na východě objevily také prakticky okamžitě po zavedení do výroby, když se zapojily do Bitvy u Kurska. První Fw 190 se na východní frontu dostaly prostřednictvím JG51 v říjnu 1942. (to již byly na Focke-Wulfy přezbrojené obě západní Jagdgeschwadern). Fw 190 A-6 na východě létal dříve, než na západě, jeho premiéra byla u Kursku, u JG54. Fw 190 A-7 a A-8 se objevily na východní frontě v první polovině roku 1944, v té době tam ale operovala již jen jediná stíhací eskadra na Fw 190: JG54 Grünherz. Nové Fw 190 A-9 tato jednotka dostala okamžitě po zahájení výroby - jako vůbec první jednotka operující s Fw 190 - v srpnu/září 1944. Fw 190 D-9 u JG54 nesloužily, ale na sklonku války na ně byla ještě jednou částečně přezbrojena JG51 "Mölders". Ono to bylo docela jedno, protože VVS se v téhle době střetávalo i se západními jednotkami. Zajímavé je, že Heinz Marquardt (IV./JG51), který dostal svou Doru 4. 4. 1945 na ní do svého zranění, které utrpěl 1. 5. 1945 sestřelil 24 nepřátelských letounů a stal se tak nejúspěšnějším stíhačem na Fw 190 D. Mimochodem zranění utrpěl v boji s přesilou Spitfirů RAF, ale jednoho z nich si ještě podal
Stíhací Me 262 na východě nebojovaly z důvodu, že v době jejich příchodu (11.44) byly potřeba k zachytávání svazů těžkých bombardérů.
sa58: Zlomeným vazem Luftwaffe se ale válka nevyhrává, i totálně rozbombardované území je stále územím protivníka. Strategické bombardování sice obracelo německá města v sutiny, ale pokud si dobře vzpomínám, v roce 1944 dosáhla německá výroba vrcholu. Pokud území nezabere pozemní armáda, je převaha ve vzduchu si sice pěkná, ale poněkud nevýrazná převaha. Ani zlomení psychiky obyvatelstva se většinou nekoná, viz. nálety na Anglii.
Ovšem teď zcela zanedbáváš výhody plynoucí ze vzdušné nadvlády při vedení pozemních bojů + dopad na ně
Porážka Luftwaffe byl při sražení Říše na kolena jeden z veledůležitých kroků.Pátrač: Otázka taktiky je zajímavá a já si myslím že západní spojenci nic převratného z hlediska použití letectva proti Luftwafe nevymysleli.
Západní spojenci opravdu nic převratného nevymysleli, ale minimálně Američané se dokázali držet svých správných taktik a dosahovali tak úspěchů. Jejich základní strategií bylo vylákat Jagdwaffe do vzduchu a tam ji zničit na poli, kde mají převahu. Tedy ideálně ve velkých výškách vysokým počtem.
Na druhou stranu ale je otázka kterou frontu považovalo Německo za důležitější - odkud hrozila větší hrozba.Ze západu nebo z východu?
Jo to nevím. Obě fronty měly svá specifika, těžko říci, která byla důležitější. Pro Jagdwaffe stála hlavní rizika na západě.
Skutečně to nejlepší a nejpočetnější nasazení Luftwaffe bylo takové aby jí mohli západní spojenci zlomit vaz?
Ano. Většina stíhacích sil byla z východní fronty přeložena na západ. V druhé polovině roku 1944 na východě sloužila pouze celá JG51 a JG52. A dále pak jedna Gruppe od JG53 a dvě Gruppe od JG54. To dalo dohromady tak 300 stíhacích letadel pro celou východní frontu.
Na západě v této době sloužily: JG1, JG2, JG3, JG4, JG6, JG11, JG26, JG27, dvě Gruppe JG53, dvě Gruppe JG54, JG77, JG300 a JG301. Krom těchto ještě JG76 a JG302 (které se následně transformovaly v jiné jednotky výše uvedené) a severská JG5. Později byly sestaveny ještě JG7 a JV44 (ta měla sílu Gruppe).
No..snad jsem toho moc nezapomněl
Přesun východních eskader na západ začal již v prvním čtvrtletí 1943 a dokončen byl právě víceméně v létě 1944. Množství západních letadel bylo mnohonásobně vyšší, než těch na východě. Budeme-li uvažovat, že průměrná jednotka operovala s 2/3 tabulkového stavu, dobereme se k cca 2000 denních stíhacích letounů. Ale osobně bych tak optimistický nebyl a počítal raději s nějakými 1500 letouny. Nicméně by nebylo složité říci přesná čísla, jen by mi to zabralo mnohem více času. Ještě bych se musel podívat na bombardovací a bitevní jednotky.
