Luftwaffe - Obecné dotazy
Napsal: 5/2/2008, 14:47
Do tohoto tématu můžete psát různorodé dotazy týkající se Luftwaffe, případně náměty na tvorbu článků..apod. Dotazům i námětům se samozřejmě pokusíme vyhovět.
FuG 25 IFF je ve své podstatě klasický transpondér. Zařízení vysílá impulsy s určitou frekvencí (FuG 25: 168 MHz) a o určité vlnové délce. Dále bylo schopno rozpoznat vlny jdoucí od dalšího přístroje FuG 25 a takto určit, zda se jedná o vlastní, nebo nepřátelský letoun.Quasar píše:Ahoj lidi, jak to tak sleduju laicky a z povzdali. zajimaji me 3 vecu.
1) Jak fungoval (je) prostředek na poznávání vlastní/cizí? Čekal na signál a odpověděl nebo tam bylo nějaké šifrování a autentifikace. Dneska by se na to šlo asi využitím RSA a elektronického podlisu, nééé? Bylo to využitelné i jindy než v noci a za žtížené viditelnosti.
Němce napadla spousta věcí velmi užitečných při boji se svazy bombardérů a osobně jsem přesvědčen, že se se vzniklou situací vypořádali v mnoha směrech velice slušně.Quasar píše:2) Jakto že němce nenapadlo posílat proti bombardérům letadla vybavená raketami aspoň na úrovni manuální řízení po drátě, jaké nakonec chtěli použít? co zbrzdilo vývoj? Rakety byly navádění by se zplácalo velmí rychle (zapalovače by se postupně zlepšovany) a výsledky by u minimálně eskortovaných byly pro spojence drtivé. Navíc Němci používali podobné rakety ve větším balení proti lodím nějaký ten pátek.
Vývoji raket se v Říši věnoval prostor značný a dalo by se říci, že právě v rámci Luftwaffe bylo dosaženo značných úspěchů (stejně tak i u sovětských RS a BRS). Ale jak jsem již naznačil výše, protiletadlová řízená raketa byla za druhé světové války technologicky jen těžko realizovatelná a v praxi nepoužitelná.Quasar píše:3) Proč se věnovalo vývoji protileteckých raket tak málo pozornosti, když rakety byly, strach z bombardování také (od začátku války)?
Vývoj techniky v Říši se neustále pohyboval mezi vrcholným pragmatismem a totální šíleností. Jenže i řada věcí postavených na dobré základní myšlence se v praxi ukázala zcela nepoužitelná (třeba Me 163), jiné, docela bláznivé, nápady se ale ujaly a skutečně obstojně fungovaly (Mistel).Quasar píše:Přijde mi i logické investovat do těchto směrů a tehdejší vedení to muselo vědět také. Ne blbiny jako atlantický val a nové typy tanků...
Stačilo málo - jen aby byl použit jako stíhací letoun se stejnou podporou, jaké se dostalo bitevní/bombardovací variantě. V létě mohla být bojeschopná celá eskadra, do zimy klidně další dvě. Letounů bylo k dispozici dostatečné množství. Stačilo, aby se na jedné přehlídce Willi Messerschmitt nešťastně "neprořekl" a nepodpořil tak Hitlerův plán na Schnellbomber.YAMATO píše: Me 262 je mohly zastavit...teoreticky. Musely by přijít dříve a v podstatně jiných počtech...a s jinými piloty. Jejich nasazení sice přineslo krátké zděšení, ale Spojenci to rychle zvládli.
Provedení jakýchkoliv větších změn u letounů znamená výraznější časový posun. Závěsníky se mohly projevit potřebou předimenzování přídě, instalací další elektroniky k odhozu pum. Celý systém musel úspěšně projít zkouškami. To vše mohlo v ideálním případě zpomalit program vývoje letounů o několik týdnů, v horším ale o několik měsíců. Pro zaváděný letoun není nic horšího, než změna požadavků na poslední chvíli.YAMATO píše:V létě celá eskadra? A jak by to udělali? Čím se Me 262 A-2 tak strašně lišil od A-1, že jim to tak trvalo? Dvojice závěsníků tam, dvojice kanonů ven...a pár drobností...nevidím problém. Prostě jim zavedení trvalo a tohle je jedna z oblíbených "co by bylo kdyby Hitler"...
Špatného na tom není nic. Jediným problémem proti konvenčním stíhačkám byly horší charakteristiky při nízkých rychlostech a mnohem větší zranitelnost motorů.Yamato píše:Mimochodem...čistě teoreticky...co bylo tak divného na stíhacím bombardéru? IMHO ta myšlenky byla správná, myslím Me 262 bez problémů bombardující invazní pláže. Že to nestihl a že by byl problém s okolní podporou je věc jiná.
Pokud by se spojencům situace začala komplikovat, pak by jistě uspíšili zavedení vlastních reaktivních letounů. Jak moc účinné by mohly být proti vývojovým řadám Me 262 a jeho následníků je až moc velká teorie. Viz. naše diskuse okolo Meteoru, pro případné zájemce je k nalezení ZDE, je tam diskutován i přínos v krátkodobějším vývoji obou typů.Yamato píše:No a jinak...Me 262 pro Spojence zas takový problém nebyl...vzhledem k počtům a tomu, co většinou sedělo v kabině. Jistě, být jich více a s kvalitními piloty, tak by do zavedení Meteorů Mk.III, Vampirů Mk.I a P-80 měli Spojenci velký problém. Ale to je jen další "co by kdyby".
Přípravy na vylodění Me 262 ovlivnit nemohl. I pokud budeme uvažovat o jeho teoretické maximální podpoře v roce 1944, pak by se do vylodění nezvládl objevit ve vyšších, nežli z válečného hlediska zanedbatelných počtech. Velký význam by mohl - a opět zdůrazňuji slovo teoreticky - sehrát při vzdušné obraně Říše až v průběhu podzimu 1944. Osobně jsem zastáncem myšlenky, že na počátku roku 1944 v tomto letounu tkvěl dostatečný potenciál, aby celou denní leteckou ofenzivu zastavil.skelet píše:Hitler měl sice částečně pravdu, ale nasazení stíhacích Me262 ve velkém počtu by mohlo ovlivnit více strategii Spojenců během příprav na vylodění. Mohl by zde zahrát roli strach o dopravní letouny, a to by asi dělalo hodně.
Připravuji třídílný "seriál" o Me 262, Ar 234 a Me 163, tam se pokusím vše rozepsat do větších detailů. Hitler byl v mnoha směrech velmi logicky uvažující člověk, který si nechal radit od lidí, kterým důvěřoval a které považoval za odborníky. V případě stíhacích Me 262 si nechal poradit sice od odborníka, ale informace mu podaná byla zcela chybná. Jeho lékař mu řekl, že stíhání s takto rychlými stíhačkami znamená podstupovat taková přetížení, kterým není lidský organismus schopen vzdorovat. To byla jedna ze základních příčin, proč Hitler odmítal podpořit Me 262 jako stíhačku a také jeden z důvodů, proč vzniklo Kommando Nowotny ověřující, zda je Me 262 vůbec použitelným stíhacím letounem. Navíc po neúspěšném atentátu již byla s Hitlerem dle pamětníků mnohem slabší domluva, než předtím. Přesto se stíhací piloti snažili se svými požadavky chodit přímo za ním a obcházet zcela chybně uvažujícího Göringa. Eskapády okolo Me 262 snad nejlépe vystihuje Johannes Steinhoff ve své knize "V poslední hodině" - a to včetně plánované vzpoury proti Göringovi a dalších "pikantností", navíc je to čtivé, velmi tedy doporučuji.skelet píše:Stejně nechápu, proč Luftwaffe neukecalo AH, že bude do výzbroje čistě stíhací verze, která by se pak v dílnách neupravila na stíhací-bombardovací? Bylo to ze strachu z AH nebo nedostatku kapacit?
V roce 1943 byl vývoj X-4 teprve zahájen a vývoj jakéhokoliv zařízení trvá nějakou dobu. Protiletadlová dálkově řízená raketa byla úplnou novinkou, a proto se její vývoj protáhl až do druhé poloviny roku 1944. Její nasazení v roce 1943 tedy bylo nereálné. Zmiňované protilodní střely Hs 293 a Fritz X byly vyvinuty v roce 1942, resp. 1943. Zkušenosti z jejich vývoje a nasazení ale mohly být u X-4 využity jen omezeně.Quasar píše:Já jsem měl hlavně na mysli proč nenasadili rakety al a X-4 hlavně v roce 43. Počítám, že vzhledem k tomu, že měli tu protilodní a podobné nebyl problém v technologii. V 43 se mohli potulovat okolo s 2motoraky docela dost.
Nacpat se tam teoreticky dá, ale takovému letci musíš zaručit nerušený výhled. Ani Bf 109, ani Fw 190 nebylo dost dobře možné pro podobný úkol připravit. Jejich dvoumístné cvičné verze nabízely zadnímu z dvojice letců výhled jen velice omezený, rozhodně ne dostatečný pro odpal a zaměření střely.Quasar píše:A i potom řízená raketa nevyžaduje 2motorák ale 2. člena posádky. Ten se pokud se nepletu dal nacpat i do 1motoráku bez výraznější degradace výkonu.
V2 ještě nebyla v době vylodění připravena. Střela V1 mohla být zaměřována jen velmi nepřesně - pravděpodobně by bylo velmi komplikované samotnou pláž vůbec trefit. Navíc se jednalo o zbraň na výrobu mnohem dražší, než jakýkoliv klasický dělostřelecký granát, který je navíc možné umístit mnohem přesněji.Quasar píše:dále mi není jasná úvaha proč v sice kropili GB V1 (efekt 0, krom vázání sil) a nepoužili místo toho V1 (ale i V2) jako těžké dělostřelectvo proti plážím.? Pokud by se to pohybovalo nad vlastním územím a nelétalo daleko (čím dále tím větší rozptyl) šlo by dosáhnout rozptylu tak do 100m (radiomajáky al a Hermine blízko pláží, manuální řízení po rádiu v koncové fázi, ...), nebo ne? Taková sprška 50ti z nichž by se jich 10 trefilo by byla pro spojence smrtící... V1 byla levná a ve vnitrozemí šla ukrýt před letectvem...
B29 neměly proti Me 262 snad nic co by scházelo B17 a B24. Těžká výzbroj Schwalbe postačovala na zničení čehokoliv z tehdejší doby jen po kratičké dávce.skelet píše: Při masivním nasazení by Me262 mohly USAAF způsobit dosti těžké ztráty, které by mohly vést k dočasnému pozastavení letů nebo přejití na noční bombardování. Nicméně by to rovněž znamenalo nasazení B-29 nad Evropou.
No trochu jiná letová hladina, která by zrovna dvakrát Me 262 nesvědčila.Hans S. píše:B29 neměly proti Me 262 snad nic co by scházelo B17 a B24. Těžká výzbroj Schwalbe postačovala na zničení čehokoliv z tehdejší doby jen po kratičké dávce.skelet píše: Při masivním nasazení by Me262 mohly USAAF způsobit dosti těžké ztráty, které by mohly vést k dočasnému pozastavení letů nebo přejití na noční bombardování. Nicméně by to rovněž znamenalo nasazení B-29 nad Evropou.
Přesně jak píše Hans.Quasar píše:dále mi není jasná úvaha proč v sice kropili GB V1 (efekt 0, krom vázání sil) a nepoužili místo toho V1 (ale i V2) jako těžké dělostřelectvo proti plážím.? Pokud by se to pohybovalo nad vlastním územím a nelétalo daleko (čím dále tím větší rozptyl) šlo by dosáhnout rozptylu tak do 100m (radiomajáky al a Hermine blízko pláží, manuální řízení po rádiu v koncové fázi, ...), nebo ne? Taková sprška 50ti z nichž by se jich 10 trefilo by byla pro spojence smrtící... V1 byla levná a ve vnitrozemí šla ukrýt před letectvem...
Quasar píše:To je pro mě další záhada proč nepřišli na systém al a R4M dříve, zatímco vyvíjeli jiné ... Ujalo by se to i na pístových stíhačkách.
Vyšší maximální rychlost - to se snadno řekne a hůře dělá. Znamená to buď vyměnit raketový motor za výkonnější (pokud je k dispozici), nebo upravit/přepracovat stávající. Vedlejším produktem může být třeba vyšší spotřeba raketového paliva a kratší dolet + samozřejmě čas potřebný na vývoj. Nebo konstruktér přidá další palivo a zvýší se celková hmotnost střely. To se v konečném důsledku promítne do vlastností letounu, který raketu nese. Stabilitu střely lze vylepšit i volbou lepšího tvaru, přítomností stabilizačních ploch, rychlejší rotací..Quasar píše:Nebo u těch dělostřeleckejch raket nemuselo bejt hned navádění, pro začátek stačila pouze vyšší rychlost (lepší bal vlastnosti),
Ani toto není úplně banální úprava, byť v tomto případě by jistě efektivní byla. Znamená to vývoj a instalaci odhazovacího mechanismu, pravděpodobně by to v konečném důsledku i lehce zvýšilo hmotnost zařízení. WGr 21 nebyla zrovna tou nejefektivnější zbraní, až moc často explodovala ještě před odpálením, což mělo pro stíhačku samozřejmě zcela fatální následky.Quasar píše:odhazovatelnost té roury, tak že po odpalu byla stíhačka plně bojeschopúná a ne s aerod odporem jak... Nějaký zapalovač (kránich fotobuňka...). Ale oni se dlouho o nic nesnažili...