Vought F4U Corsair

Moderátor: Hans S.

Uživatelský avatar
cayman
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 276
Registrován: 2/6/2005, 22:56
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od cayman »

To sme sa teda dopracovali až k Lavočkinom... :)

Hans, pozerám že na americké lietadlové lode sa okrem nočných stíhacích dostalo prakticky len pár jednotiek Corsairov a aj to od marines, hoci možnosť by tu bola ďaleko skorej. Čo k tomu američanov viedlo? Bolo to proste preto, že Hellcat stále plne postačoval už len kvoli kvalite pilotov (či skorej nekvalite tých japonských) a nič ich k výmene (čo by znamenalo preškolovanie pilotov a "pozemneho" personálu, nejaké tie počiatočné problémy s prevázkou atď.) proste netlačilo? Alebo za to mohlo práve to zložitejšie pristávanie kvoli blbému výhladu?

P.S. Bearcat nám už asi nehrozí... (?)
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Micuhide Akechi
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 141
Registrován: 11/10/2006, 11:13
Bydliště: Příbram

Příspěvek od Micuhide Akechi »

Jen tak hádám, ale nemohlo být dřívější používání Corsairů na britských letadlových lodí způsobeno odlišným způsobem přistání? Jejich piloti se ke svým lodím přiblížili ve výšce cca 60 m, pak zpomalili a přibližně pod úhlem 3 stupňů klesli na letovou palubu. Oproti tomu Američané přilétli vodorovným letem ve výšce 7 - 9 m nad palubou, ve vhodný okamžik stáhli plyn a "práskli s letadlem na loď". Mělo to své výhody, ale pro Corsair, který tak rád odskakoval, to musel být problém.

Boyington ve své knize zmiňuje, že ve střemhlavém letu Corsairu stačila jediná japonská stíhačka, Ki-44. Nevíte někdo, jestli je to pravda, nebo jen mýtus tehdejších pilotů? Mám pochybnosti, zda se vůbec v té době v oblasti Šalamounských ostrovů Corsair s "Tódžem" střetl. Několikrát už jsem o takových případech slyšel, ale dosud jsem nezjistil, která jednotka tam mohla Ki-44 používat. Muselo jich být hodně málo, pokud vůbec nějací.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

# píše:Je rozdíl mezi Ačkovou řadou, včetně U3 verze a F a G. A4 U3 je stíhací bombardovací, F čistě bitevní a G stíhací bombardovací, ale zase jen se dvěma kanóny, jinými (a více) závěsníky, měla větší dolet, atd.
U A4 U3 šlo vlastně jen o dodatečný zamontování spodního pancéřování, které však na celkové váze letounu přidalo jedno velké nic a jednoho závěsníku na bombu, případně nádrž. Váha se pak kompenzovala vymontováním křídelních kanónů. Žádný další změny mi nejsou známy a jelikož se v testu o žádným držáku bomb nehovoří, logicky mi z toho vychází, že tato verze byla naopak ještě lehčí, než byla klasická stíhací, právě o ony vymontované kanóny. Spodní pancéřování dělalo nějakých 30kg, takže nic.
No..A-4/U3 byl v průběhu výroby přeznačen na Fw 190 F-1. Takže ono to s těmi rozdíly není zase tak jednoznačné. Montování pancíře na spodní partie letounu se sice u Fw 190 F provádělo, ale zase jen u některých subverzí. Nejrozšířenější Fw 190 F-8 létaly bez přídavného pancéřování pouze s tím, s čím do boje chodily Fw 190 A-8. Zásadní rozdíl mezi Fw 190 A a F netkvěl ani tak v absenci kanonů, jako spíše v instalaci trupového a případně křídelních závěsníků včetně upravené elektroinstalace (aby bylo možno křídelní závěsníky ovládat) + nezbytná úprava ovládacích prvků v kokpitu. Pokud jde o výkony, tak Fw 190 F-8 a Fw 190 A-8 s obdobným závěsníkovým vybavením a obdobnou motorizací podávaly výkony de facto identické.
# píše:V tématu u 190A uvádíš (konkrétně u Liškutínovy kauzy), že tyhle bitevní či stíhací bombardovací verze mohly díky závěsníkům pum přijít až o několik desítek km/h. O několik desítek. Pořád ti to připadá, že to je letadlo, které se mohlo v klidu postavit komukoliv? Protože zase v jiných tématech píšeš, že rozdíl několika desítek km/h je rozdíl třídy...
Záleželo na typech a množství závěsníků, které byly na daném stroji použity. Jednu dobu byl zkoušen (a nasazen) takový "Aerodynamický bazmek". Fw 190 s touto hrůzou byl dokonce ukořistěn Brity. Rychlostní ztráta díky instalaci těchto závěsníků šla hodně nahoru a spolu s ETC 501 to mohlo dělat právě i několik desítek km/h. Poměrně brzy bylo od této závěsníkové tragédie upuštěno.
# píše:Takže trvám na tom, že u F a G šlo o letoun nevhodný ke stíhání a stejně tak mi připadá, že testovaný letoun má s bitevním asi tolik společného, jako můj bicykl.
Chtěl bych mít tvůj bicykl :)
# píše:ETC 501 bral (dle mých zdrojů) zhruba 40km/h (jestli to je správnej údaj, to netuším, ale věřil bych mu), což je už hodně znát. A nejspíš by byl aspoň trochu znát i na zhoršení rollu. Pokud teda fakt testovali verzi s tímhle držákem, mohlo by to (částečně?) vysvětlit nesoulad mezi hodnotama od Britů a americkýma, jak píše Hans. Ten test jsem ale neviděl.
ETC 501 sice mohl roll ovlivnit a jistě ho i ovlivnil, ale domnívám se (ba jsem si tím dokonce naprosto jistý), že ovlivnění bylo tak malé, že snad ani nemohlo být měřitelné. Závěsník je stále velice blízko osy letounu a jeho hmotnost je velice nízká. To už roll více ovlivnila montáž vnějších kanonů..možná i těch vnitřních.
Závěsník ETC 501 ubíral na maximální rychlosti něco okolo 10 km/h. Fw 190 A-8, kde byl ETC 501 standardním vybavením, létal pomaleji o 20 km/h, nežli Fw 190 A-5 bez tohoto vybavení. Tuto ztrátu měl na svědomí právě ETC 501 a další úpravy rušící aerodynamickou čistotu stroje - jiná instalace kulometů a další antény. Někde mám naměřenou přesnou ztrátu způsobenou ETC 501. V případě zájmu mohu dohledat.
# píše:Jen co mi říká selskej rozum- když už nemám plnohodnotnou stíhací verzi toho daného letounu, ale mám jabo modifikaci, která spočívá vlastně jen v tom držáku, a chci-li porovnat letouny, jak by obstály ve vzájemném stíhacím souboji, jednoduše bych ten držák sundal. To mi říká logika.
Má logika to vidí podobně. Ovšem jen pokud znáš přesnou konfiguraci stíhací verze. Američané na to u Fw 190 A-4/U3 šli podobně, stejně tak Britové.
# píše:Jinak bych byl opatrnej s těma Lavočkama a Jakama, ona taková FN by asi s aspoň trochu schopným pilotem udělala z F trhací kalendář, pakliže by neměl německej pilot nějakou taktickou výhodu.
To zase nemusí být tak docela pravda. La-5FN sice podávaly velice dobré tabulkové výkony, ale kvalita jejich výroby byla údajně natolik rozkolísaná, že často výkonově spadly hodně hodně hodně dolů. Nejsem si vůbec jistý, jestli Lavočky měly proti Fw 190 F aktivní skóre. Na těchto strojích létalo pár letců, kteří dosáhli i dosti slušného množství sestřelů. Vedoucí mezi bitevníky - August Lambert - padl po 116ti sestřelech. A to do toho ještě likvidovali tanky apod. Největší ztráty bitevníkům působil flak, ne stíhači.
cayman píše:Hans, pozerám že na americké lietadlové lode sa okrem nočných stíhacích dostalo prakticky len pár jednotiek Corsairov a aj to od marines, hoci možnosť by tu bola ďaleko skorej. Čo k tomu američanov viedlo? Bolo to proste preto, že Hellcat stále plne postačoval už len kvoli kvalite pilotov (či skorej nekvalite tých japonských) a nič ich k výmene (čo by znamenalo preškolovanie pilotov a "pozemneho" personálu, nejaké tie počiatočné problémy s prevázkou atď.) proste netlačilo? Alebo za to mohlo práve to zložitejšie pristávanie kvoli blbému výhladu?
Osobně se domnívám, že hlavním důvodem byly potíže s velice náročnou údržbou a extrémními obtížemi při opravách poškození způsobených v boji. Corsairy musely své konstrukčně velice specifické křídlo třeba kompletně vyměnit, zatímco u Hellcatu stačila nějaká ta "záplata". Domnívám se, že důvod nenasazení Corsairů na letadlových lodích měl především logistický charakter. Na druhou stranu Britové to "nějak zvládali". Jenže britské Corsairy v porovnání s těmi americkými toho zrovna moc nenabojovaly a tyto obtíže se tedy u nich nemohly naplno rozvinout.
Co se týče schopnosti operování z letadlových lodí, tak Corsair od pozdější verze F4U-1 (občas značené jako -1A) už za Hellcatem nijak výrazně nezaostával.
Ale ono bude asi souviset všechno se vším - náročná údržba, přecijen horší použitelnost na palubě + slabý nepřítel.
cayman píše:P.S. Bearcat nám už asi nehrozí... (?)
No..nikdy neříkej nikdy :). Ale spíš jsem se chystal na německou reaktivní techniku.

[quote"Micuhide Akechi"]Boyington ve své knize zmiňuje, že ve střemhlavém letu Corsairu stačila jediná japonská stíhačka, Ki-44. Nevíte někdo, jestli je to pravda, nebo jen mýtus tehdejších pilotů? Mám pochybnosti, zda se vůbec v té době v oblasti Šalamounských ostrovů Corsair s "Tódžem" střetl. Několikrát už jsem o takových případech slyšel, ale dosud jsem nezjistil, která jednotka tam mohla Ki-44 používat. Muselo jich být hodně málo, pokud vůbec nějací.[/quote]

O japonském armádním letectvu mám jedinou knihu, ale nevzpomínám si, že by tam byly zmínky o Ki-44 na Šalamounech. Ty snad operovaly hlavně z kontinentální části Asie, Mandžusko a tam někde. Ale asi by se to i dalo dohledat :) Mám teď rozkoukané Black Sheeps, tak třeba se v seriálu u nějakých Ki-44 "Pappy" zmíní :).
Ki-44 byl dle amerických hodnocení velice silný jak ve střemhlavých letech, tak při stoupání. Těžko říci, zda se skutečně vyrovnal Corsairu, ale jestli se mu něco japonského přibližovalo, tak to byl z těch starších letounů skutečně snad jen Ki-44. Modernější Ki-84 a námořní J2M + N1K by v tomto směru měly být taky hodně silné, ale s těmi se Boyington myslím už nestřetl.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6814
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Prostudoval jsem a nechal i prouzkoumat od "Roz" co jsem neuměl a i nerozuměl.
Skvělé, nemám a nemáme výhrady - je to technicky čtivé - ještě jednou Ď. ( Líbí se mě následná diskuse a co vše v ní doplňujete)
Skutečně jsme pátrali i po tom - co odborníci na dolnokřídlý - středokřídlý.
Máš pravdu ty - většina publikací a odborníků říká - středokřídlý.
Museli bychom prý mít více detailnějších snímků, že připojení křídla není úplně u spodku trupu a vyhlásili ho za středokřídlý ( fakt to prý hodně zkreslují skládací křídla pro LL)...
ObrázekObrázekObrázek
Stryx
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 135
Registrován: 22/11/2009, 22:00
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Stryx »

Co se tyce souboje La 5 FN a Fw 190 F,tak 18.10. 1944 byl nad letistem Tri Duby sestrelen Fw 190 F8 z 1. /SG 77 pilotovany H.Wiesseottem. Sestrel si pripsal ppor. Stanislav Hlučka (La 5FN č. 24). Při tomto souboji byl taky napaden druhym Fockem (ano,tim neschopnym stihani...verze F) ktery mu pekne pocuchal ocas (prava klapka na vyskovce pryc). Dalsi 2 stroje Fw 190 F 3 byly poskozeny Štičkou na 23ce :).
Uživatelský avatar
#
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 525
Registrován: 10/7/2009, 15:57

Příspěvek od # »

Stryx píše:Co se tyce souboje La 5 FN a Fw 190 F,tak 18.10. 1944 byl nad letistem Tri Duby sestrelen Fw 190 F8 z 1. /SG 77 pilotovany H.Wiesseottem. Sestrel si pripsal ppor. Stanislav Hlučka (La 5FN č. 24). Při tomto souboji byl taky napaden druhym Fockem (ano,tim neschopnym stihani...verze F) ktery mu pekne pocuchal ocas (prava klapka na vyskovce pryc). Dalsi 2 stroje Fw 190 F 3 byly poskozeny Štičkou na 23ce :).
Takže když to sesumírujeme- 4x FW 190F proti 2x La-5FN. Výsledek: 1x FW-190F dole, 2x FW-190F poškozen, 1x La-5FN poškozena. To nezní nějak tragicky, ne?

Zajímalo by mě navíc výchozí postavení letounů, to by mohlo taky hodně napovědět. Možná se pletu, ale nebyl to souboj, kdy navíc fokouše měly solidní výškovou převahu? Trochu se mi to už slejvá... Bližší info nemáš?
Don't worry, pee happy.
Stryx
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 135
Registrován: 22/11/2009, 22:00
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Stryx »

No ono tech focku bylo 11. Ty naše lavočky se vraceli z hlidkovyho letu a narazili tam na ne jak poostrelovali Tri Duby. Da se rict,ze nemci sedli cechum na lep.protoze lavocky byly krasne ustajeny v hangarech a po okrajich letiste byly naskladany šmolíky a jinej vyrazenej dvouplosnej srot (+ 2x P 51 C) a do toho si nemci vystrileli munici. Lavočky je vzali z vrchu , Hlučka sestrelil jednu, pak to chytl do ocasu,tak to zabalil a vratil se na Zolnou(prece jen bez jedne vyskovky se blbe manevruje), druhe Lavočce se zase pro zmenu zasekl kvalitni rusky švak,takze leda na jeden kanon to vysypala do dvou focku,jeden zacal kourit,z druhyho neco odlitlo a tak to radsi zabalili. V tom se z vrchu pustilo 7 stodevitek (vyskovy kryti) takze Lavocka radsi kopla do vrtule a stahla se na Zolnou.
Pojde dobytek,zemřou tví přátelé. I ty jednou zemřeš. Však jedno nikdy neumírá ! Tvé jméno! Tvé jméno,tvá sláva a skutky jenž si vykonal.
Flogger G
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 920
Registrován: 24/9/2009, 15:01
Bydliště: Č.Budějovice

Příspěvek od Flogger G »

Autorovi děkuji za velmi obsáhlý článek a vyčerpávající odpovědi na otázky ( v rámci možností).

K článku mám jednu otázku: Jak jsi došel u stroje F4U1-B ke zkrácení rozpětí o 2 032 mm, když 1 inc ( palec) je 25,4 mm. Nemělo to být 80 inc? Navíc, rozpětí je udáváno běžně ve stopách ( ft).

K dřívějšímu používání britských F4U na letadlových lodích jedna poznámečka: Dle US. zdrojů nebyl letoun vhodný pro provoz na palubách LL kvůli příliš tuhým tlumičům hlavního podvozku = vysoký odskok při dosednutí na letovou palubu. Druhým uváděným důvodem je nedostatečný výhled pilota z kabiny.
Zatím co druhý problém vyřešili Britové jiným ustavením sedačky v kabině a změnou zasklení kabiny, první problém byl zatlačen do pozadí naléhavou potřebou letounu této výkonnosti na palubách LL Královského námořnictva ( RN).

Letecké síly USN a USMC na nasazení tolik nespěchaly. I když pozdější provedení F4U-1 pro obě složky námořních sil USA již přicházelo s upravenými kabinami a vyvýšenou sedačkou, dle britské úpravy, na paluby LL USN se dostaly až F4U-1D s upravenými tlumiči hlavního podvozku.
Naposledy upravil(a) Flogger G dne 7/1/2010, 17:04, celkem upraveno 2 x.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Zapomněl jsem na desetinnou čárku (tečku), je to 203,2 mm :) - tedy 8 palců. V textu už jsem do opravil.
Flogger G
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 920
Registrován: 24/9/2009, 15:01
Bydliště: Č.Budějovice

Příspěvek od Flogger G »

Díky Ti za rychlou reakci, Hansi.

Jedním z důvodů použití křídla lomeného do "W" byla nutnost instalace velké vrtule, která by dostateřně zužitkovala výkon použitého motoru.
Pokud by konstruktéři nechali křídlo klasické, potom by museli zkonstruovat velmi vysoký podvozek, který by neskýtal dobrou stabilitu stroje při pohybu po zemi. Navíc je takový podvozek křehký a náročný na prostor při zatažení. Lomené křídlo umožnilo použít podvozkové mohy kratší a tedy i pevnější.

Mnozí považují P-51 "Mustang" za nejlepší jednomotorovou stíhačku US. původu. Já dávám z mnoha důvodů přednost stroji F4U "Corsair", pokud jde o stíhací letouny WW II.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Od rychlých reakcí jsem tu 8-)

Na Pulawského koncepci křídla (do W) je třeba se dívat právě ne jako na "jeden" přínos, ale jako na kombinaci více faktorů, které se "mohly hodit". Není pravda, že by byl nějaký problém postavit letoun klasické koncepce, ale konstruktéři se rozhodli jinak.
Vezmeme-li takový F6F, tak ten má prakticky identický motor, jako F4U, přičemž je to ale v podstatě středoplošník (i když s křídlem posazeným hodně nízko) - a stroj na tom byl z hlediska podvozku paradoxně o třídu lépe, než Corsair. A problém s přenosem výkonu na vrtuli taktéž nebyl.

Jak již bylo zmíněno v hlavním článku - středoplošná koncepce je z hlediska aerodynamiky nejvýhodnější. Použitím křídla do W je možné takovéto křídlo vybavit menším podvozkem při použití větší vrtule. Nevýhoda tkví ve slabším výkonu samotného křídla v porovnání s klasickým, tedy nelomeným křídlem a pak je náročnější i samotná výroba - u Corsairu ještě umocněná bodovací technikou připevňování krycích duralových plechů na konstrukci.

Mustang vs: Corsair:
Mám někde dobový srovnávací test mezi těmito dvěma stroji. Corsair jako soubojová stíhačka díky své obratnosti dosti jednoznačně vede. To je dáno nízkým plošným zatížením křídla i použitím turbulentního profilu na křídle. Výkony už si přesně nepamatuji, ale mám za to, že Corsair (porovnání bylo myslím F4U-1 a P51B) vykazoval lepší stoupavost v nízkých a středních výškách a v těchto hladinách také srovnatelnou (nebo mírně nižší) rychlost s P51. Ve vysokých hladinách vedl jednoznačně Mustang. Z hlediska odolnosti (byť to v testu zmíněné není) je na tom Corsair mnohem lépe, stejně tak ve směru výzbroje.
Mustang měl dvě zásadní výhody - výkony ve výškách a dolet. Corsair byl z hlediska výhod univerzálnější.
Flogger G
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 920
Registrován: 24/9/2009, 15:01
Bydliště: Č.Budějovice

Příspěvek od Flogger G »

Křídlo typu "W" má samozřejmě výhody i nevýhody. K výhodám můžeme přiřadit nižší výšku pro vyzvedávání raket a pum k podvěsům, což ulehčuje práci technickému personálu.

Porovnání letounů P-51 a F4U je určitě zajímavé, ale také složité. Již volba pohonných jednotek předurčuje Mustang pro větší výšky, zatímco Corsair je lepší na středních a nízkých letových hladinách.

Když jsem dnes kontroloval svůj příspěvek ze dne 4. 1. 2010, zjistil jsem chybu v poslední větě. Namísto F4U-4 jsem měl napsat F4U-1D. Dnes jsem to poopravil. Zpětně se všem omlouvám za chybu.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

V případě zájmu si všichni můžete pročíst celkem zajímavé srovnání, které jsem zmiňoval výše. Je to původní text, je tedy nutná slušná znalost jazyka Shakespearova...
Srovnávací test provedlo US NAVY.
Přílohy
p-51b-f4u-1-navycomp.pdf
(1.25 MiB) Staženo 330 x
Flogger G
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 920
Registrován: 24/9/2009, 15:01
Bydliště: Č.Budějovice

Příspěvek od Flogger G »

Kvalita letounu F4U Corsair byla potvrzena společným rozhodnutím USN a USMC nakupovat i po ukončení bojů WW II pouze tento letoun ze všech těch, které se zúčastnily tohoto zatím posledního celosvětového konfliktu. Jak již Hans psal v základním článku, bojová kariéra tohoto typu pokračovala v Korei a poté i ten byl vyřazen ze stavu námořních sil USA jako nadbytečný. Další boje s účastí Corsairu proběhly v Alžíru pod bojovou vlajkou AdA. Po vstupu leteckých sil USA do bojů nad Vietnamem měly letecké složky USMC zájem odkoupit od AdA jejich Corsairy, ovšem Francouzi si byli vědomi kvalit letadel a nabídku USA odmítli. Své F4U si ponechali až do vyčerpání životnosti letadel.
Naposledy upravil(a) Flogger G dne 12/1/2010, 18:38, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

Delší kariéra vrtulových strojů na letadlovkách je zapříčiněna hlavně tím, že nastupující proudová letadla neměla dostatečnou akceleraci na start z krátkých palub (mimo jiné). Nejde o to, že by byl Corsair dostačující i v Korei/Vietnami proti prvním prouďákům, ale z palub nemělo co lepšího startovat.
Uživatelský avatar
#
štábní praporčík
štábní praporčík
Příspěvky: 525
Registrován: 10/7/2009, 15:57

Příspěvek od # »

Jen tím to nebylo, vždyť vrtule se používaj dosud.
Don't worry, pee happy.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17709
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Přidal bych k tomu "žravost" prvních rour a také předpokládám i častější opravy oproti osvědčeným pístovým motorům.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Vrtule se na palubách držely ze všech důvodů, které jste uvedli. US NAVY nemělo úplně ideální prodové letouny pro operace z palub. Podomotorování bylo zcela zásadním faktorem, ale potíží bylo více - například dlouho trvalo přeškolení letců na proudovou techniku. Výborný zdroj informací je v tomto směru kniha o Marionu Carlovi.
Co se týče výkonů Corsairu v Korei, tak jako stíhací letoun naprosto nedostačoval. Jako bitevník ale úspěšný byl. Bitevníkům se hodí i dobré vlastnosti při nižších rychlostech, které Corsair vykazoval nesrovnatelně lepší, proti proudovým letounům.

Jinak důvod, proč se i dnes používají v letectví vrtule je jednoduchý - jsou v určitých režimech letu obecně vzato levnější, byť je téměř v jakémkoliv typu letounu bylo možné nahradit proudovým motorem.
Flogger G
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 920
Registrován: 24/9/2009, 15:01
Bydliště: Č.Budějovice

Příspěvek od Flogger G »

O dlouhé poválečné službě Corsairu nerozhodla jen vrtule a pístový motor, ale také robustnost a adaptabilita jeho konstrukce.
Jistě že nemohl konkurovat proudovým letounům v roli stíhacího letounu, ovšem při podpoře pozemních operací v kopcovitém terénu či bujnou vegetací porostlém prostoru byla jeho nižší operační rychlost výhodou.
Uživatelský avatar
Tempik
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1690
Registrován: 24/3/2008, 20:27
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tempik »

To se všem souhlasím. Jen jsem reagoval na extra zmínku o kvalitě Corsairů. Jako bitevník samozřejmě jeho výkony dostačovaly a uplatnil se vcelku dobře (ale i veškeré jeho výhody byli po té nahrazeny proudovými bitevníky). Jako stíhací (na co byl původně konstruován) už však tak moc ne.
Odpovědět

Zpět na „Stíhací letouny“