MARK-IV britský tank

[Tuchačevskij]

Tank MARK-IV byl vyvinut jako nástupce tanků MARK-I, MARK-II a MARK-III. Tank MARK-I představoval skutečnou revoluci na bojišti jako první použitelný tank. Měl ale také celou řadu problémů a nedostatků...

Jeho vývoj začal v říjnu 1916 a od února 1917 byl tank MARK-IV připraven k masové výrobě.
Dosud se spoléhalo na původní motor Foster-Daimler, šoupátkový vodou chlazený řadový šestiválec o výkonu 78,3 kW při 1000 otáčkách za minutu a k němu připojený převodový systém, ale jinak se jednalo o zcela vylepšené vozidlo, do jehož konstrukce byly zahrnuty zkušenosti z bitvy u Flers-Courcelette, ale i z bojů, které se odehrály v průběhu roku 1917.
Převodovku motoru byla dvourychlostní + zpátečka, spojená s přídavnou převodovkou o dvou rychlostech (celkem tedy 4 stupně vpřed a dva stupně vzad)

(Motor Foster-Daimler umístěný v tanku MARK-IV Male)

Některé stroje z prvních modelů trpěly z důvodu použití gravitačního (samospádového) dodávání paliva z vnitřních nádrží o objemu 227 litrů (50 imperiálních galonů) neboť benzin z těchto nádrží prosakoval v případě zasažení tanku i do jeho vnitřních prostor a tím představoval ohromné nebezpečí pro osádku. Tank také přerušoval svou jízdu při překonávání předprsně zákopu nebo při sjíždění z ní. Proto byla u tanku MARK-IV nádrž přemístěna na vnější stranu vozidla mezi dva záďové výstupy.

Víčko plnícího otvoru nádrže...

To také umožnilo zvětšit její objem na 318 litrů (70 imperiálních galonů) čímž také stoupl dojezd stroje na 56,3 km (na silnici) při spotřebě 5,9 l/km
(2,08 imperiálního galonu na míli) a zabezpečit její pancéřovou ochranu. Motor byl navíc doplněn čerpadlem k zajištění nepřerušené dodávky paliva.
Rychlost na silnici byla ale i tak maximálně 6 km/h.
Tank se dokázal brodit do hloubky 1,37 m bez přípravy.
Stoupání 47% a kolmá překážka 1,37 m.
Tank byl schopen překonat zákop o šířce 3,05 m.
MARK-IV se už také obešel bez zadních řídících kol, jaké měl jeho předchůdce MARK-I. Dalším hlavním vylepšením bylo také použití silnějšího pancéřování z nýtované oceli o proměnné síle. (16 mm v přední části, 12 mm na skloněných částech a 8 mm na ostatních místech), což zvýšilo odolnost vozidla vůči německým průbojným puškovým a kulometným střelám.
Ke zvýšení tažné síly v těžkém terénu mohl být také na každý třetí, pátý a nebo devátý článek pásu uchycen ocelový výstupek.

Sponson u mužské verze (Male) byl zmenšen tak, že se mohl během transportu zavěšovat do vnitřního prostoru místo jeho demontáže. Spodní část sponsonu byla také upravena a to z důvodu, aby nedocházelo k jeho zanášení bahnem a tank při průjezdu v nerovném terénu nedrhl o jeho dno.

Na motor se také upevnil výfuk s tlumičem hluku. Zlepšilo se uspořádání vnitřního prostoru, jeho ventilace a také chlazení. Osádka tanku však ale i nadále trpěla nepředstavitelným teplem, které vydával motor při jeho chodu...
Osádku stroje tvořilo 8 mužů...




Na tank mužské verze (Male) se montovala dvě kratší šestiliberní rychlopalná děla (ráže 57mm) L/23 Hotchkiss s drážkovou hlavní o délce 23 kalibrů, aby se zabránilo nabírání nečistot do ústí hlavně. Děla byla montována po jednom a to vždy v přední části sponsonu.
Úsťová rychlost kanonu L/23 Hotchkiss s drážkovou hlavní o délce 23 kalibrů byla 411 m/s a jeho dostřel 7300 metrů.

Mužská verze (Male) vezla 332 nábojů do těchto 57 mm děl.
Vezené druhy dělostřelecké munice: Ocelové (plné) střely, granáty (explozivní střely) a kartáčové střely.
Na každé boční straně sponsonu byl také umístěný kulomet s celkovou zásobou 6272 nábojů pro tři kulomety u této verze.

Děla nebyla stabilizována ani v elevaci, ani v odměru ( 120º od podélné osy) a k dispozici byla jednoduchá optická mířidla.

1. Horní válec brzdovratného zařízení
2. Zadní část klínového závěru kanonu
3. Kryt závěru (chrání střelce před pohybem kanonu při střelbě)
4. Rukojeť spouště
5. Dolní válec brzdovratného zařízení
6. Lafetace kanonu
7. Kryt kanonu (kryt je válcový a zakrývá otvor při všech úhlech palby)
8. Vodní nádrž (jde o soudek, kam padají prázdné náboje z kanonu)
9. Zaměřovač No.4Mk.III (4 násobné zvětšení)
10. Otvor pro střelbu z pistole (pro ochranu těsného okolí tanku)
11. Otvor pro uchycení lafety kulometu
12. Vstupní dveře
13. „Řídící“ tyč, jde o prvek sloužící k pohybu kanonem, střelec s její pomocí vede kanon na cíl, kanon nemá obvyklá náměrová a odměrová řídící kola a je
ovládán touto tyčí (opěrkou) přímo střelcem...
14. Páka otevírání závěru (ovládá ji nabíječ)
15. Pozorovací otvor (v boji se používá štěrbina, v případě potřeby je možno otvor odkrýt)
16. Stropní světlo

(A takhle viděla 24. dubna 1918 obsluha děla L/23 Hotchkiss osádky tanku MARK-IV Male při 4 násobném zvětšení skrze optický zaměřovač (No.4Mk.III) svého protivníka)

(Pohled na závěr šestiliberního rychlopalného děla (ráže 57mm) L/23 Hotchkiss. Na pravé straně je také vidět část motoru Foster-Daimler o výkonu 78,3 kW. Před motorem je také vidět místo pro řidiče a velitele stroje)

Kanon L/23 Hotchkiss s lafetací umístěný v tanku MARK-IV (Male)
1. Hlaveň (drážková o délce 23 kalibrů s úsťovou rychlostí 411 m/s a dostřelem 7300 metrů)
2. Zesílení hlavně
3. Maska kanonu
4. Nábojová komora
5. Kompresor
6. Optický zaměřovač (No.4Mk.III)
7. Uchycení zaměřovače
8. Ovládání klínu závěru
9. Ochranný štít
10. Ovládací páka
11. Spoušť
12. Páka zajištění Náměru
13. Páka zajištění odměru
14. Vzpěra pro zajištění kanonu v pochodové poloze
15. Podstavec kanonu
16. Sesazovací okruží
17. Kolébka kanonu
18. Brzdovratné zařízení


( Bod 11. Detailní pohled na spoušť děla (ráže 57mm) L/23 Hotchkiss. Na pravé straně je opět vidět část motoru Foster-Daimler o výkonu 78,3 kW)


( Bod 1. Hlaveň (drážková o délce 23 kalibrů)

V zadní části sponsonu u verze MARK-IV (Male) byla také uzavíratelná vstupní dvířka...
1.2.
(1. fotografie-venkovní část a 2. fotografie-vnitřní část. Na fotografii je také vidět systém uzavírání pozorovacího průzoru a otvoru pro ruční zbraň)

Na horní část tanku se na konzolách-rámu dal upevnit buď samovyprošťovací trám a nebo svazek hatí.

Samovyprošťovací trám se dal použít v případě, když stroj zapadl v podmáčeném terénu na jeho samovyproštění.
(Po upevnění trámu se zařadilo vpřed nebo vzad a trám tažený řetězy zvětšil plochu záběru natolik, že obvykle umožnil vyjetí zapadnutého tanku. Rám nad tankem umožňoval několikanásobné použití, bez něj by se trám zachytil za výčnělky na horní části tanku)

Svazek hatí se používal na shození do nepřátelského zákopu, díky kterému mohl stroj překonávat širší překážku.

(Na této fotografii je i moc pěkně vidět zavěšení bočního sponsonu do vnitřního prostoru při přepravě)

Místo původních kulometů Hotchkiss v kloubovém uložení byly montovány kulomety Lewis ráže 7,7 mm british, které měly možnost pohybu v úhlu 90º v náměru i odměru.


(Pohled do vnitřku sponsonu verze Male na lafetaci osazenou kulometem Lewis ráže 7,7 mm british)

Zkušenost však brzy ukázala, že kulomety Lewis nejsou pro použití v tanku příliš vhodné, neboť měly vzduchem chlazený systém, který naplňoval vnitřek stroje dýmem. Kulomet byl dosti zranitelný nepřátelskou palbou a to díky svému rozměrnému chladícímu plášti. Také potřeboval zvětšení otvoru ve sponsonu za účelem umístění tohoto rozměrného a vzduchem chlazeného pláště. Tím se ale také zvýšila možnost pronikání rozprasknutého kovu od nepřátelských střel.
Na druhou stranu výhodou kulometu Lewis byla větší kapacita zásobníku (47 a později 90 nábojů) zatímco kulomety Hotchkiss používaly plechový pásek s kapacitou pouze 24 nábojů.
Proto byly tyto kulomety Lewis ráže 7,7 mm british později nahrazeny revidovanými systémy Hotchkiss, ovšem ne už v původní verzi a s omezeným pohybem.
Tank MARK-IV bez ohledu, zda-li se jednalo o mužskou verzi (Male) a nebo ženskou verzi (Female) měl umístěn také kulomet v jeho přední části...

(Venkovní pohled-lafetace osazena kulometem Lewis ráže 7,7 mm british)

(Vnitřní pohled-lafetace kulometu neosazena)

Detail uzavírání výhledu řidiče a velitele v přední části stroje...


Tank MARK-IV byl také vybaven množstvím pozorovacích průzorů a uzavíratelných otvorů pro ruční zbraň...

Po ukončení vývoje byly tanky MARK-IV dodávány do vojska v dubnu 1917. Výroba 1015 kusů tanků probíhala v poměru tři varianty Female na dvě varianty Male.
Tank MARK-IV verze Female se poněkud lišil od dřívějších variant Female, neboť jeho sponsony byly trochu mělčí (díky tomu mohl být pod sponsonem zabudován pár vstupních dvířek na obou stranách v místech, která byla před tím zakryta rozměrnějším sponsonem) a užší - jen 0,381 m.

(Lafetace jsou osazeny kulomety Hotchkiss. Pod sponsonem je vidět umístění páru bočních vstupních dvířek)
(Lafetace osazena kulometem Lewis ráže 7,7 mm british. Pod sponsonem jsou také částečně vidět otevřená boční dvířka)

(Lafetace je osazena kulometem Lewis ráže 7,7 mm british. Za povšimnutí stojí otevřený otvor pro ruční zbraň)

(Lafetace je osazena kulometem Lewis ráže 7,7 mm british. Boční dvířka jsou otevřená a nasvědčují tomu, že osádka se zoufale pokoušela dostat ven z hořícího stroje...)

(Vnitřní pohled do sponsonu verze Female-lafetace osazena kulometem Lewis ráže 7,7 mm british)

(Vnitřní pohled do sponsonu verze Female -lafetace kulometu neosazena)
Z fotografie je patrné, že kulová lafetace je umístěna na desce. Dle mého se jedná o stejnou lafetaci, která se nachází na přední části tanku.
Tenhle celek je pak vložen do jakéhosi soudku, který chrání celou lafetaci a ten je umístěn do bočního sponsonu ŽENSKÉ VERZE. V bočním sponsonu verze Female jsou tyhle soudky umístěny dva...
Verze tanku Female byla vyzbrojena pouze kulomety a to vždy po dvou umístěných v bočních sponsonech. Nižší hmotnost těchto sponsonů a jejich výzbroje také přispěla ke snížení celkové bojové hmotnosti varianty Female na hodnotu 26 418 kg oproti tanku Male s hmotností 28 450 kg.


1. Chladič
2. Páka uzávěru diferenciálu
3. Diferenciál
4. Hlavní převodovka
5. Olejová nádrž
6. Regulátor motoru („plyn“)
7. Systém oběhu chlazení
8. Přívod paliva (od karburátoru)
9. Osa pro startovací kliku
10. Hnací řetěz startování (převod na kliku motoru)
11. Páka zasouvání starteru (zajišťuje spojení startovací kliky a motoru)
12. Řadící páka hlavní převodovky
13. Páka řízení (brzdí pás)
14. Pedál nožní brzdy
15. Spojkový pedál
16. Pomocná páka spojky (pomáhala stisknout pedál)
17. Zadní plát trupu
18. Články pásu
19. Hnací kolo
20. Hnací řetěz
21. Zadní horní průchod (zřejmě pro výfuk)
22. Zadní horní pancíř
23. Osa která zajišťuje vzájemné ustavení dílů korby při montáži (další je na konci a začátku trupu)
24. Otvory pro osy kladek pásu
25. Horní držák pro upevnění kamufláže
26. Boční pozorovací průzor
27. Boční pozorovací otvor (na rozdíl od průzoru bylo možno otvor zakrýt krytem)
28. Horní vedení pásu
29. Přední pozorovací průzor
30. Přední držák pro upevnění kamufláže
31. Velitelský pozorovací otvor (zde ještě bez krytu, nad ním je průzor)
32. Otvor pro montáž kulometu Lewis (ráže 7,7 mm british)
33. Drážka pro systém posunu napínacího kola
34. Místo pro umístění napínání pásu
35. Kladky pásu


1. Kláda pro samovyproštění
2. Tlumič výfuku
3. Válcová maska kanonu
4. Potrubí chladícího systému
5. Startovací klika
6. Šnekový reduktor
7. Chladič
8. Zadní příklop
9. Palivová nádrž
10. Hnací kolo
11. Pojezdové kolo
12. Řetězový redukční převod
13. Ventilátor
14. Směrová převodovka
15. Dveře sponsonu
16. Olejová nádrž
17. 7,7 mm kulomet Lewis
18. Motor Daimler
19. Kanon Hotchkiss L/23 (ráže 57mm)
20. Sedačka řidiče








(Tank MARK-IV Male)
Rozměry: celková délka - 8,05 m
celková výška - 2,49 m
šířka - 4,115 m


(Tank MARK-IV Female i s jeho osádkou)

Uchycení samovyprošťovacího trámu pomocí řetězů...


(Skupina vraků... V popředí a za ním MARK-IV Male, na pravé straně MARK-IV Female)


(Němečtí vojáci si prohlížejí vrak tanku MARK-IV Male, který má na sobě připevněn samovyprošťovací trám )

Detail samovyprošťovacího trámu, na kterém je dobře vidět okování z důvodu zvýšení jeho životnosti...


Uchycení svazku hatí na stropnici stroje...


Detail konzolí-rámu sloužícího k uchycení samovyprošťovacího trámu a nebo svazku hatí...
1.2.
3.
(1.celkový pohled na konzele-rám na zadní části, 2.přichycení konzole-rámu k příďovému výstupku, 3. přichycení konzole-rámu k záďovému výstupku)

Článek pásu používaných u tanku MARK-IV...


Spodní strana části pásu tanku MARK-IV na kterém je zachycen ocelový výstupek ke zvýšení tažné síly v těžkém terénu...


MARK-IV dioráma (Jako předloha modelu byla použita kresba v knize. Na ní je ale zachycen tank MARK-I)



MARK-IV model (Za povšimnutí stojí ocelový výstupek, který se montoval na články pásů)


Osádka tanku také používala pro svou ochranu helmu Mark-I Brodie doplněnou síťkou z ocelových kroužků a koženou ochrannou masku obličeje...



Zdroj: Chrystoper Chant-ENCYKLOPEDIE TANKŮ, Osprey a vlastní poznatky...

[Stuka]

Chci se zeptat pár věcí:

Je možné jednoduché rozlišení mezi ženskou a mužskou verzí tanku a to, že ženská verze měla kulomet a mužská dělo?

Taky se chci zeptat, jestli MARK IV byl horší než lehký Renault FT? Vychází mi že ano, většinou čtu, že chválí Renault, ale už jsem se setkala i s tím, že chválili MARK IV.
Mark byl dobrý na pevném terénu, ale jinak zapadal.

Přidám taky jednu fotku, spíš ale jenom jako zajímavost. Všimli jste si jak vypadalo vozidlo v Indian Jones? Vycházel asi z MARKA IV :

[kacermiroslav]

Ano, to rozlišení je správné, kulometná verze = ženská, dělová = mužská:-) U toho srovnání s FT17 je možné se podívat dále, jakým směrem šel vývoj. Stroje, které měly zbraňové systémy napevno v trupu se jaksi za WW2 příliš neprosadili. Naopak menší a pohyblivý stroj s otočnou věží na horní části trupu Ano. Tím si myslím je daná i odpověď toho srovnání, o výrobních nákladech ani nemluvím:-)

[Trismegistos]

Přidám taky jednu fotku, spíš ale jenom jako zajímavost. Všimli jste si jak vypadalo vozidlo v Indian Jones? Vycházel asi z MARKA IV :

Za základ posloužila replika tanku MARK - VIII postavená z rypadla, na kterou přidělali věžičku.

[Tuchačevskij]

No, s tím tankem MARK - VIII bych řekl, že se jednalo pouze o inspiraci... Stroj použitý v tom filmu byla děsná slátanina. Už jen to, jakou rychlostí tam jezdil Když se dívám na tank MARK-VIII tak mě celkem v tom řezu upoutal fakt, že motor už byl od bojového prostoru oddělen. Také si říkám, že je škoda, že válka končila v roce 1918. Bylo vidět, že vznikala celá řada zajímavostí a to včetně tanků. Jen se to už nestihlo použít v praxi

S tím rozlišením kulometná verze ženská, dělová = mužská také souhlasím a potvrzuji. To co rozlišovalo tank MARK-IV od mužské a ženské verze byla pouze ta výzbroj umístěná v jeho sponsonech...

S tím srovnáním je to z mého pohledu dosti složité. Tank Renaul FT-17 byl lehký tank. Měl také mnohem menší hmotnost a nesl ve své věži vždy jen jednu zbran (kulomet, kanon) Také neměl tak početnou osádku. Jen dva muže a to bylo pro plnohodnotné plnění bojového úkolu dost málo. voják ve věži byl velitel, nabíječ a zároven i střelec. Je potřeba vzít v potaz, že tank MARK-IV měl mnohem větší palebnou sílu. ŽENA = 5x kulomet, MUŽ = 2x dělo a 3x kulomet. Co se týče té průchodivosti terénem, tak bych rozhodně neřekl, že tank MARK-IV byl na tom špatně. Musíš brát tu jeho celkem značnou hmotnost a množství zbraní, které měl.
MARK-IV nelze dle mého absolutně srovnávat s tankem Renault FT-17
Každý měl prostě své pro a proti a každý měl také své výhody a nevýhody...

[Trismegistos]

[Stuka]

Tris, dobrý fotky. Je na nich vidět, i to, že MARK IV posloužil jako válečná kořist Němcům a taky ho používali bělogvardějci.
Dík všem za vysvětlení.

[Rase]

Jen pro zajímavost, když byli koncem roku 1917 v Berlíně zástupci R-U armády, aby se seznámili s tankovou technikou, nebyl jim prezentován tank německé výroby (A7V), ale kořistní britské stroje (!) Armádní činitelé uvažovali o nákupu dvanácti strojů, ale konečné rozhodnutí bylo odloženo až po průlomu italských pozic na řece Piavě. Z nákupu tedy sešlo. Na tomto příkladu je krásně patrné, jak malý význam přikládali samotní němci tankům vlastní konstrukce

[Tuchačevskij]

Tris, dobrý fotky. Je na nich vidět, i to, že MARK IV posloužil jako válečná kořist Němcům a taky ho používali bělogvardějci.
Dík všem za vysvětlení.

Jo, kořistní MARK-IV Němci používali opravdu v hojném počtu...
Stačí sledovat průběžně můj článek a časem se tam pár informací o těchto kořistních tancích také objeví. Mám uloženo plno fotek, kde jsou tyhle stroje moc pěkně zachyceny. Kořistním strojům se budu ale věnovat později. Nejprve bych chtěl dokončit popis i s obrázky tanku MARK-IV samotného. Hlavně se chci věnovat detailům tohoto stroje Dnes jsem třeba doplnil fotografie dveří ve sponsonu u verze Male
Jinak tady máš Stuka malej dárek k odpovědi o vozidlu v Indian Jones
http://www.landships.freeservers.com/mk ... l_info.htm

To co píše Rase se přiznám, že jsem nevěděl...
Chceš tedy říct, že armádní činitelé armády R-U měli zájem koupit 12 strojů tanků MARK-IV ? Myslíš, že věděli o tom, že ty stroje jsou kořistní?
Němci jako překupníci

[badaxe]

Obávám se že Rase poněkud zapřahá vůz před koně. To že R-U delegaci byly předvedeny britské stroje bylo spíš proto, že prostě byly k dispozici. První sériový tank A7V byl vyroben někdy v říjnu 1917 a předán výcvikové jednotce, zřejmě tedy nebyl k dispozici pro nějakou předváděčku. První objednávka na 100 kusů šla zřejmě až po oné návštěvě, protože je kladena na počátek roku 1918. Výroba A7V běžela až po oné návštěvě, takže to že jim byly převedeny britské stroje je celkem logické.
Myslím že Stuka se ptá poněkud nesmyslně, srovnávat těžký a lehký tank je asi jako se ptát jestli je lepší fabie nebo tatra 815. Pokud byl třeba Mark schopen překonat asi 3,5 m zákop, FT-17 toho samozřejmě schopen nebyl. Jeho největší výhodou byla nízká cena (proto se jich vyrobilo 3500) a i francouzi si uvědomovali že na řadu věcí nestačí, takže se pokoušeli postavit těžší stroje. Britové si byli zase vědomi že jim chybí lehčí tank a řešili to typem Whipet.
Osobně bych poněkud pochyboval že bělogvardějci měli tanky Mark IV, do ruska šly pokud vím pozdější Mark V, některé i v poválečné přestavbě na verzi "hermaphrodite" tedy s jedním větším dělovým a druhým menším kulometným sponzonem. I na pomnících v rusku stojí pokud vím pouze verze Mark V.

příspěvek o indiho tanku je odmazán.

[Tuchačevskij]

Já měl celou dobu za to, že Britové nerozlišovali těžký a lehký tank...
Myslel jsem si, že u nich to byl prostě jen tank
O používání tanku MARK-IV bělogvardějci bych také pochyboval. Vždy jsem viděl na památnících v Rusku stát pouze MARK-V.

[badaxe]

To rozlišení je pozdější, britové Medium Mark A Whippet považovali za rychlý (byl 2x rychlejší než Mark IV), podle pozdějšího dělení by patřil k lehkým tankům. Prostě i britové zjistili že potřebují něco co se umí přesouvat mobilněji a doplní těžké tanky Mark IV/V. Nasazení Whipetů bylo docela úspěšné, ale po válce byla výroba zrušena a tanky skončili jednak v Irsku kde britové dost těžce bojovaly a pár kusů jich bylo použito v Rusku na straně bílých, z nich 12 ukořistili a používali sověti až do 30´let.

[Hans S.]

Stroje, které měly zbraňové systémy napevno v trupu se jaksi za WW2 příliš neprosadili.

Tohle i mně, letci, přijde jako velmi odvážné tvrzení...

[Rase]

badaxe - díky za korekci. Citoval sem rovnou z knihy Rakousko-uherská armáda (od Osprey), tak sem nad tím nepozastavoval. Doposud sem si myslel že výroba A7V se rozjela poněkud dřív než píšeš - zdá se že němci byli ještě víc pozadu než sem si myslel...

[badaxe]

Němci (stejně jako R-U) prostě používali jinou taktiku. Pro R-U v podstatě tanky nebyly potřebné a pro němce v době kdy se objevily už vlastně také ne. Ono když se podíváš na to jak se bojovalo na západní frontě, tak němci vlastně už většinou jen hájili získané území, k tomu tanky nepotřebovali a jejich vývoj který byl zadán už dříve tedy neměl větší prioritu. Spojenci se pochopitelně snažili zabraná území získat, pro ně něco co umožnilo prorazit linii zákopů mělo jasně větší přínos. Ono je to hlavně o penězích, za jeden tank bylo třeba 20 děl a ty asi udělaly víc práce v obraně (němci právě polními děly 77 mm zničili hodně tanků). Prostě to bylo specifické období a místo. Ono je trošku špatně srovnávat tehdejší tanky a pozdější, dnešní definice je že jde o pancéřované pásové vozidlo s otočnou věží, jenže tomu za WWI odpovídá snad jen FT-17, ostatní tanky spadají do kategorie samohybných děl, no a těch bylo za WWII vyrobeno asi docela dost. Třeba němci a sověti jich dělali vyloženě tisícové série. Kupodivu se právě samohybná děla prosadila velmi dobře a třeba ten StuGIII na obrázku byl velmi úspěšný typ v boji s tanky

[Rase]

Souhlas, jenže když koncem války byli Němci (a rakušané v jejich vleku) nuceni sami přejít k velkým ofensivám, začali se také zajimat o možnosti použití tanků a jejich výrobu. Patrně i němci chápali že tanky jsou účinnou útočnou zbraní, i když viděli jak snadným terčem tanky jsou v případě špatného použití. Dle mého si byli vědomi toho, že pokud mají být jejich útoky úspěšné, budou potřebovat vlastní tanky. Tady bych ještě zmínil že koncem války střídala jedna německé ofensiva druhou (z počátku byly úspěšné, pozdější byly utlumené krátce po svém zahájení.

[Tuchačevskij]

S tou taktikou je to dosti sporné... Přeci jen každému šlo hlavně o územní zisk. Ke konci války si dle mého moc dobře Němci uvědomovali, že v oblasti tankového vývoje jim ujel vlak. Používali ale velké množství ukořistěných strojů právě tanku MARK-IV a to jim tenhle nedostatek částečně kompenzovalo. Také měli svůj trumf v rukávu a tím mám na mysli jednotky Sturmtruppen. Nasazení těchto jednotek se ukázalo jako velice efektivní. S těma dělama má badaxe pravdu. Dělo udělá v obraně mnohem více práce. Ostatně v bitvě u Cambrai v roce 1917 se to ukázalo. Němci před tím své obsluhy děl v proti-tankovém boji cvičili a zde to doneslo své ovoce
V tom dokumentu říkají:
Bitva u Cambrai nebyla zdaleka u konce. Němci připravili postupujícím spojencům nepříjemné překvapení. Němci se vzpamatovali z a zahájili palbu ze zbraně, která se brzy stala postrachem tankových osádek – z polního kanónu Krupp FK16 ráže 77 milimetrů. Dělo se standardně používalo pro nepřímou palbu na nepřátelské zákopy, ale bylo rychle upraveno pro přímou střelbu proti tankům. Průbojná střela s hmotností 6 kilogramů měla dostatečnou přesnost, aby dokázala tank zasáhnout na vzdálenost kolem jednoho kilometru.

Od léta 1917 začali Němci své dělostřelce cvičit v protitankovém boji. Svůj křest ohněm si odbyli na bojišti u Cambrai u vesnice Flesquieres. Britské tanky tu prorazily frontu a narazily na německou baterii, která prošla výcvikem v protitankovém boji. Starší tanky, které měly nádrže uvnitř, byly palbou polních kanonů snadno zranitelné. Když se podařilo prostřelit pancíř, bylo velmi pravděpodobné, že se vznítí palivo, od něho munice a tank exploduje. To většinou nikdo z osádky nepřežil. Dvoudenní boje stály spojence 179 tanků, ale nakonec se jim Flesquieres, klíč k městu Cambrai, podařilo obsadit. Bitva u Cambrai byla považovaná za úspěch. Za vítězství. Ale byl to velmi pochybný úspěch. O bitvě u Cambrai se často mluví jako o první velké tankové bitvě. Tanky dosáhly velkého úspěchu. Podařilo se jim postoupit o 30 kilometrů. Ale je nutné dodat, že německé jednotky za pár dní, s poměrně malými ztrátami, dobyly ztracená území zpět.
Ostatně ten dokument se dá stáhnout na (ulož to) a pod tímhle názvem se tam dá i najít
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1028 ... i-monstra/
Tam se o tom také zminují...

[badaxe]

Němci po Verdunu už moc snahu dobýt další území neměli a v roce 1918 pak jim šlo už spíš jen o dobré podmínky při uzavření míru. Ostatně ani po uvolnění jednotek z východní fronty (po míru s rusy) už na nějaké velké útoky neměly prostředky. Sturmtruppen sice dokázaly prorazit ale zřejmě by nedokázaly útočit na nějakém výraznějším průlomu, ostatně jich asi nikdy nebylo tolik aby dokázaly nějaké masivní průlomy. Podobně s tanky, pro němce nebyly nijak zásadní, používali asi 40 tanků Mark (4 roty) a dalších 20 svých A7V. několik Mark IV bylo i ve školách (ty se zřejmě pak objevily ve Freikorpsech), francouské tanky se nepoužívaly, je zaznamenán jediný kus Schneideru použitý ale zřejmě jednotkou která jej ukořistila. Britské tanky byly upraveny přezbrojením na německý standard, tedy kulomety Maxim a kanony belgické 57 mm, na ženských byly údajně některé kulomety nahrazeny protitankovými puškami (T-Gewehr). Ale němci tanky používali poměrně málo a vyloženě místně, prostě je pro svou taktiku konce války moc nepotřebovali.

[Rase]

Ono ota taktika útočných jednotek nebyla jen pro elitní jednotky, z počátku se jí učily ženyjní oddíly, ale od nich si měli osvojovat novou taktiku další a další jednotky. Ve výsledku měly tuto taktiku ovládat všechny bojové jednotky. Mýtus kolem sturmtruppen je výplodem západních historiků, který přejali ostatní pisatelé. Cílem německé armády nebylo mít jen malou elitní skupinu vojáků (něco na způsob třeba SS), ale aby se touto elitou stala celá armáda. V R-U tomu bylo obdobně, jen se zpožděním. S ještě větším zpožděním se zakládaly útočné jednotky v turecku (došli jen do fáze výcviku samotných instruktorů). Rozdíly mezi sturmtruppen a řadovými jednotkami byly i na konci války, ale to jen kvůli tomu, že víc vojáků nestihlo být přecvičeno, než válka zkončila.
T-Gewehr byl hodně podivnou zbraní která měla velký zpětný ráz. Zbraň by musela být nějak speciálně uchycena. Moc se mi tomu nechce věřit - přeci jen to byla jen zvětšená puška

[badaxe]

Vyprávění o zpětném rázu jsou pravdivé jen z části, Stejně jako podobné pušky na velkou africkou zvěř (největší ráže byla 600 Holand a Holand tedy 14,5 mm) měla zbraň velký zpětný ráz, ale z části ho samozřejmě pohltila hmotnost zbraně, samozřejmě i tak to byl proti běžné pušce větší zpětný ráz, ale rozhodně ne takový jak se občas nesmyslně tvrdí. Němci pušky zavedli docela rychle a pokud se nepletu byly dvě na jednu rotu pěchoty. To že v tanku by byly uchyceny (stejně jako kulomet) je jasné. Problémem T-Gewehru bylo něco jiného, nebyl schopen dlouhodobější střelby, hlaveň se značně zahřívala a umožňovala jen asi 20 ran po sobě. Ona ta výzbroj T-Gewehrem (pokud k ní došlo) není až tak nelogická, do ženského tanku se prostě jiná zbraň schopná poškodit protivníkův tank prostě nevešla. Velkorážní kulomety a 2cm kanony Becker byly teprve ve vývoji a zřejmě by i tak byl problém je do malých sponzonů dostat, takže důvod je zřejmý. To zda se to dělalo a v jakém měřítku je ovšem otázka.
Sturmtruppen tak jak fungovaly v dané době, byly pokud vím jednotky složené z vojáků od různých zbraní, využívajících i nestandardní výzbroj (samopaly, nálože..) takže to masové rozšíření by asi nějakou dobu trvalo (pokud by k němu došlo). Je fakt že se postupně takhle vycvičení vojáci dostávali do běžných rot, ale nejsem si jist, jak moc je byli běžní velitelé schopni využít.