Graf Zeppelin objeven!

Lodě Bismarck, Tirpitz a další, ponorky, ponorkové základny.

Moderátoři: Zemakt, jarl

Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Destroyman píše: Fakt?:mrgreen:
Hlavně že ses zasmál, jak sám rád řikáš: že tě to baví...příště ale raději jdi k věci, než zbytečně plácat smajlama.

Neni snad pravda že od roku 1943 severoarktická flotila posílala své ponorky k Norským břehům? A že spolu se sovětským leteckým průzkumem to byly právě tyto oči co sledovali severní Norsko a pobřežní plavbu.
Vždyť už v roce 42 se odehrál "mýtus" s K-21 a Tirpitzem.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

SK: OK, tak vážně, proč ne? Tvé dedukce jsou celkem správné, bohužel mají jednu malou chybku: vycházejí z jakýchsi obecných mouder, ne z toho, co se tehdá ne mořích dělo.
Tak tedy: Na začátku WW2 měli Britové skutečně 60 akceschopných člunů (plus další ve stavbě) a všechny v Atlantiku. Do konce roku 1939 neměli ve Středomoří nic, teprve v lednu 1940 tam – v souvislosti se zhoršujícími se vztahy s Itálií – poslali 10 ponorek. Na tomto stavu se dlouho nic nezměnilo, jen jaksi po záboru Řecka a Jugoslávie britskou středomořskou ponorkovou flotilku posílily asi tři ponorky řecké, jedna jugoslávská a jakýmsi způsobem se tam dostala i jedna polská. Jádro britských ponorek zůstávalo v Atlantiku, a to právě pro ten případ, že by se Raeder zbláznil a chtěl si to s Royal Navy rozdat na moři. Na této situaci se nic moc nezměnilo ani po Pearl Harboru, ani po pádu Singapuru. Britský ponorky zkrátka hlídaly doma. Teprve když loděnice vychrlily dostatečný počet nových kusů, byla středomořská flotilka průběžně posílována, ale na Dálný východ už jaksi nic nezbývalo a operovaly tam akorát ty jejich prťavý X-crafty.
Z toho plyne asi toto: Nemá cenu vykládat „cobykdyby“, ale fakt je, že na eventuální operace proti německým hladinovým lodím měli Angličani ponorek víc než dost. Míním tím dost na relativně stísněný prostor Severního moře a přilehlých vod. Pro srovnání uvádím, že Američané měli v roce 1941 pro celej (a nesrovnatelně větší) Pacifik cca pouhou padesátku člunů a – taky se z toho nepodělali.

Cassius Chaerea: Vidím, že jsi velký fanoušek sovětských ponorek, když argumentuješ takovými propagandistickými mýty jako Tirpitz versus K-21. Bohužel ti musím připomenout tu smutnou skutečnost, že největší válečná loď, kterou slavné ruské a sovětské ponorkové síly dokázaly během dvou světových a jedné občanské války potopit, byl torpédoborec. A i ten byl jen jeden a ještě stál na kotvách.
P.S. do toho jestli budu nebo nebudu používat smajly si kecat nenechám. :eek:

EDIT:
Málem bych zapomněl, britské ponorky Trident, Tigris, Seawolf, Sealion a Sturgeon musely v roce 1941 připlout do Murmansku, aby svým spojencům v praxi vůbec ukázaly, k čemu můžou bejt ponorky vlastně dobrý. Během deseti misí potopily sedm nákladních lodí a jeden stíhač ponorek (18 000 BRT), na což udatní sovětští morjaki koukali jak Standa Gross na lokomotivu.
Naposledy upravil(a) Destroyman dne 29/7/2009, 14:14, celkem upraveno 1 x.
さようなら。
Uživatelský avatar
SK
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 196
Registrován: 14/9/2005, 09:36
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od SK »

Destroyman:
aha, takže sme to zúžili na oblasť severného mora, lenže tam by GZ mal sprievod či už letecký tak i menšie hladinové lode... Takže po preniknutí na atlantik by GZ asi veľmi ťažko narazil na nejakú britskú ponorku...A nemám pocit, že by sa britským ponorkám darilo zabrániť v prenikaniu nemeckých hladinových lodí do atlantiku, ty áno?
Uživatelský avatar
Cassius Chaerea
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1247
Registrován: 19/9/2007, 10:52

Příspěvek od Cassius Chaerea »

Destroyman píše: Cassius Chaerea: Vidím, že jsi velký fanoušek sovětských ponorek, když argumentuješ takovými propagandistickými mýty jako Tirpitz versus K-21. Bohužel ti musím připomenout tu smutnou skutečnost, že největší válečná loď, kterou slavné ruské a sovětské ponorkové síly dokázaly během dvou světových a jedné občanské války potopit, byl torpédoborec. A i ten byl jen jeden a ještě stál na kotvách.
P.S. do toho jestli budu nebo nebudu používat smajly si kecat nenechám. :eek:
A teď mi řekni co je přesně v tomhle případě mýtus? Že zaútočil a údajně zasáhl Tirpitz, ano. Že zaznamenal a později udal pozici a kurs Tirpitze? Smiř se s tím, že smát se zastaralým ponorkám, nekvalitním námořníkům a torpédům je laciné. Zvláště když byly pořád větší hrozbou u severních břehů Norska, než celej nedostavěnej Zeppelin.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Výborně hoši. Koukám, že pomalu začíná vítězit rozum.
SK: Jistě, ojedinělý korzár měl šanci proklouznout na Atlantik, o tom není sporu. Ale poslat jako korzára letadlovou loď ? Ale s doprovodem? Že by takovej konvoj nedrapli už někde cestou?
Cassius Chaerea: Ano, konečně něco s čím souhlasím. I legrační sovětský ponorky byly tisíckrát lepší než celej slavnej nedostavěnej GZ.
さようなら。
Uživatelský avatar
SK
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 196
Registrován: 14/9/2005, 09:36
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od SK »

Destroyman: máš pocit, že by sa dvojiciam S+G, prípadne bismarcku s PE nepodarilo preniknúť do atlantiku?
A nikde som nehovoril, že by GZ mal ísť sám, ale skôr ako súčasť zväzu napr. Bismarck Tirpitz a GZ. GZ by zabezpečoval prieskum a stíhaciu ochranu a B+T samotné ničenie konvojov...v prípade stretu by sa GZ vzdialil a podporoval B+T lietadlami a držal by sa mimo dosah protivníkovej paľby...
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Počkej, počkej... Flotila ve složení GZ, Bismarck a Tirpitz - to mi zní dost divoce... Co doprovodný torpédoborce? Co tankery? A kdy bys to tam chtěl poslat, když do konce války z GZ nevzlítlo ani rogalo?
さようなら。
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Příspěvek od Tkuh »

no já bych ještě k Bismarkovi, Tirpitzovi s GZ přidal jednoho z dvojice Scharnost, Gnesenau. A k tomu ještě eskortní ponorky. 8-)
Uživatelský avatar
SK
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 196
Registrován: 14/9/2005, 09:36
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od SK »

načo torpédoborce? Aby zväz spomaľovali? DD sú fajn proti lietadlám a ponorkám a tieto hrozby boli v strede atlantiku pre nemcov minimálne. DD by zväz spomaľovali - v rozbúrených vodách atlantiku by za veľkými lodami nestíhali rýchlosťou a navyše by ich dosah obmedzoval zväz a ten by musel často tankovať...
Tankery mali nemci rozmiestnené v atlantiku na dohodnutých miestach takže tie by pre takýto malý zväz stačili...
Gz bolo tesne pred dokončením, lietadlá boli k dispozícii takže niekedy v polovici r 1941 by pri troche snahy bola akcieschopná...
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Vidím, že fantazie ti nechybí, mám pár dotazů, tož popořadě:
načo torpédoborce? Aby zväz spomaľovali?
Tak tomu říkám revoluční názor. Z toho vyplývá, že všichni admirálové bez rozdílu bojujících stran jak za WW1, tak za WW2 byli zpátečníci bez nedostatku špetky fantazie a bojového ducha.
Tankery mali nemci rozmiestnené v atlantiku na dohodnutých miestach
Eh, mohl bys být přesnější a prozradit, kde přesně? Nebo aspoň přibližně, ale hlavně: kolik PHM měly?
lietadlá boli k dispozícii takže niekedy v polovici r 1941
Myslíš ty mesery a stuky, který měly pro operace nad mořem doslova trapnej dolet a tím pádem byly prakticky nepoužitelný?
さようなら。
Uživatelský avatar
SK
nadrotmistr
nadrotmistr
Příspěvky: 196
Registrován: 14/9/2005, 09:36
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od SK »

Je sakra rozdiel či tvojou taktikou je stret s protivníkom alebo sa snažíš vyhnúť mu...ak sa chceš vyhnúť tak je lepšie DDčka nebrať...spomaľujú zväz. Zober si prípad Scharnhorst a jeho posledný boj, DDčka s ním v žiadnom prípade v búrke nestíhali držať krok a ledva sa plazili tak 15 uzlov...V prípade, že by ich napr. Bismarck ťahal zo sebou tak pri tej rcýhlosti akou Bismarck sa plavil by mali dosah asi tak 2500 mil teda ani nie k dánskemu prielivu pomaly...Teda prínos pre nemecký zväz minimálny len starosti ako im zabezpečiť palivo a ako ich nestratiť...
Ty fakt o nemeckých zásobovacích lodiach nič nevieš? tak trochu googluj...jasné, že po potopení Bismarcku šli takmer všetky pod hladinu aleto bolo spôsobené že nemcom rozlúštili enigmu...
Pri ochrane zväzu nepotrebuješ dolet ala Zero úplne stačí ten trápny krátky...na rozprášenie letky Swordfishow úplne bohate. Rovnako Ju 87C, dolet stačí ak by sa nasadovali hlavne v prípade napadnutia zväzu hladinovými lodami teda max pár desiatok km...proste GZ by som nepoužíval ako útočnú silu ale ako prieskum a ochranu bitevných lodí...
Uživatelský avatar
cayman
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 276
Registrován: 2/6/2005, 22:56
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od cayman »

Vcelku odvážna what-if téma o nasadení nikdy nedokončenej Graf Zeppelin. Nemecku chýbalo 20 rokov skúseností s operáciami lietadlových lodí ktoré mali Británia, USA a Japonsko. Toto sa nedá vydupať zo zeme za noc aj keby bola v tom momente GZ dokončená a plne bojaschopná. Otázne je ako by to vyzeralo s leteckou výzbrojou vzhladom na problémy s kompetenciami Luftwaffe vs. Kriegsmarine.

Ad protilodná výzbroj na lietadlových lodiach, áno spočiatku začiatkom 20. rokov boli lode vyzbrojené ako ťažké krížniky, aj neskôr sa protilodná výzbroj zvažovala, ale žiadne z nových konštrukcií mimo GZ protilodnú výzbroj neniesli. Prečo asi? Najväčšia ochrana lodí sa ukázali byť lietadlá ktoré niesla, či už na obranu pred leteckými útokmi, ale aj na útok proti lodiam protivníka. Protilodná výzbroj zbytočne zaberala priestor ktorý by sa lepšie využil pre lietadlá, alebo ich výzbroj, výstroj, palivo. O plavidlá ktoré by prenikli na dostrel sa mali postarať doprovodné plavidlá, trebárs aj dnes v inej téme spomínané bitevné lode.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Hezky jste se tu chlapci vykecali, někdy je potřeba provětrat trochu zatuchlé téma :D

Už mi tu chybí jen názor, že GZ se díky "těžké" výzbroji mohl utkat s nějakým křižníkem a prostřílet si cestu na volné moře :D

Vyslání jakýchkoliv těžkých lodí do Atlantiku, kde budou působit jako korzáři, je podle mne jen plýtvání palivem, lidmi a loděmi. Podobnou roli daleko líp mimo ponorek zajistí nenápadné pomocné křižníky.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
PAPA_CHUBBY
Příspěvky: 3
Registrován: 18/1/2010, 17:27

Příspěvek od PAPA_CHUBBY »

Prepacte ze Vam tu narusujem uz asi ukoncenu debatu ale nazor ako napisal CAYMAN mi tu velmi chybal. Ako to bolo naprikladom s vycvikom letcov pre GZ? Pristavat na hojdajucej sa plosine rozmerov cca 30x150m bolo nieco uplne ine nez na letisku s pevnym podkladom. Takze aj keby GZ dokoncili povedzme do 44teho bol by schopny skutocne plnohodnotnej akcie aspon do roku 45? Nemyslim len vycvik ale celkovo aspon ake take skusenosti s prevadzkou takehoto plavidla a vsetkoho s tym spojeneho.

Ak by sa v atlantiku objavila skupina v zlozeni T+B+GZ na napadanie konvojov, myslis ze USA by nebolo do atlantiku nutene poslat nejaku svoju lietadlovu lod ? A pri skusenostiach americkeho palubneho letectva a nemeckeho by bol vysledok pravdepodobne jasny.
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Příspěvek od Scrat »

PAPA_CHUBBY píše:Prepacte ze Vam tu narusujem uz asi ukoncenu debatu ale nazor ako napisal CAYMAN mi tu velmi chybal. Ako to bolo naprikladom s vycvikom letcov pre GZ? Pristavat na hojdajucej sa plosine rozmerov cca 30x150m bolo nieco uplne ine nez na letisku s pevnym podkladom. Takze aj keby GZ dokoncili povedzme do 44teho bol by schopny skutocne plnohodnotnej akcie aspon do roku 45? Nemyslim len vycvik ale celkovo aspon ake take skusenosti s prevadzkou takehoto plavidla a vsetkoho s tym spojeneho.

Ak by sa v atlantiku objavila skupina v zlozeni T+B+GZ na napadanie konvojov, myslis ze USA by nebolo do atlantiku nutene poslat nejaku svoju lietadlovu lod ? A pri skusenostiach americkeho palubneho letectva a nemeckeho by bol vysledok pravdepodobne jasny.
Proč se omlouváš za dotaz??

S výcvikem letců by byl až do dokončení GZ problém. Můžeš mít dobré piloty ale nemůžeš s nimi cvičit start z katapultu a přistání na hák na letadlové lodi když žádnou nemáš. Něco piloty naučíš na pevnině ale na ostrý výcvik a hlavně získání potřebných návyků prostě LL potřebuješ. Navíc musíš vyškolit LSO, FDO a palubní manipulační skupiny. Počítám tak nejmíň půl roku za předpokladu že nebudou žádné problémy. Jenomže ty byly už v osobě samotného Hermanna Göringa. Klidně se mohlo stát že loď by patřila námořnictvu zatímco její letecká skupina by spadala pod velení Luftwaffe, přičemž výsledkem by byl mírně řečeno pěkný chaos.

A k tomu případnému řádění německé skupiny v Atlantiku?
Pokud by trvalo déle, případně bylo nepříjemnější než je zdrávo tak by byli Američané pravděpodobně přinuceni přesunout do Atlantiku jednu letadlovou TG, možná včetně logistiky. Stále totiž platila spojenci přijatá doktrína "Německo první" a americké palubní letectvo by s takovýmto druhem ohrožením asi rychle zametlo. Přece jenom Wildcaty/Hellcaty, Avengery a Dauntlessy byly jiné kafe než britské Swordfishe, Barracudy a Firefly.

Scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Scrat - nevíte pane kolego jestli v době II. SV existovali u některého námořnistva nějaké trenažéry pro nácvik startů a přistání na letové palubě?

Dovedu si představit že i Němci mohli na kus letiště namalovat plochu odpovídající palubě GZ. Mohli i natahat příčně lana a pokusit se imitovat přistání. Ale to asi bylo vše.

A měli vůbec Němci zvládnutou technologii katapultů?
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
PAPA_CHUBBY
Příspěvky: 3
Registrován: 18/1/2010, 17:27

Příspěvek od PAPA_CHUBBY »

Jeden zo sposobov je popisany aj tu :
http://palba.cz/viewtopic.php?t=2437

Ale tiez by ma osobne zaujimalo ako boli cviceny a priparvovany letci pre prve lietadlovky.
Uživatelský avatar
Pátrač
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 7850
Registrován: 14/8/2008, 06:44
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Pátrač »

Děkuji za odkaz a omlouvám se. I když jsem na Palbě už rok a pár měsíců ne všechno jsem prošel. Tuto věc o Nelsona jsem zasklil :oops:
ObrázekObrázek

Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:

JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

PAPA_CHUBBY píše:Ale tiez by ma osobne zaujimalo ako boli cviceny a priparvovany letci pre prve lietadlovky.
V podstatě nijak, byla to práce pro sebevrahy. Například Angličani za WW1 místo startovací paluby vymysleli vlečný ponton o rozměrech asi 10 x 3 metry, který měl tažný torpédoborec rozfofrovat na 30 uzlů a více. Z toho měl odstartovat Sopwith Camel a doufalo se, že vzlétne. S přistáním si nikdo hlavu nelámal - pilot měl přistát na moři a vykoupat se. Zkoušky se udělaly dvě. Při první letadlo dobrovolníka plukovníka Samsona vůbec nevzlétlo, ale zahučelo do vody, Samson se z kokpitu sice vyškrábal, ale vynořit se nemohl, protože měl nad sebou právě ten ponton, o který se praštil do hlavy a omdlel. Nakonec ho víc mrtvýho než živýho z vody přece jen vytáhli a není divu, že Samson o další pokusy jaksi ztratil zájem.
Přesto se našel druhý dobrovolník, kanadský podporučík Stuart D. Culley. Tomu se cvičný start skutečně povedl, proletěl se a přistál ne ve vodě, ale na normálním pozemním letišti. Tím se zkoušky uzavřely jako "úspěšné" a šlo se do akce. Culley 11. srpna 1918 v Severním moři odstartoval z pontonu vlečeného torpédoborcem Redoubt a s trochou štěstí sestřelil německou vzducholoď L.53 (kapitánporučík Eduard Pröls). Nakonec přistál na moři a námořníkům se povedlo z vody vytáhnout nejen Culleyho, ale i jeho Camel. Ten je dnes je k vidění v Imperial War Muzeu v Londýně, Culley dostal DSO a za WW2 velel stíhací peruti a letecké skupině. Medaili (konkrétně Air Force Medal) dostal i mechanik, který na rozvlněném moři dokázal nahodit vrtuli aniž by mu usekla hlavu nebo ruku.
Tím kariéra pontonů skončila, protože zanedlouho přišly na svět první letadlovky (Argus a další) a služba na nich musela být oproti nějakému pontonu vyloženě "zívačka". 8-)
さようなら。
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Příspěvek od Scrat »

Pilotní výcvik na prvních LL byl bez problémů, probíhal totiž v mírových dobách. Do vzduchu to nějak dostali vždy (ony ty první letadla nebyl při protivětru problém dostat do vzduchu doslova na pár metrech a pokud se pilot necítil na přistání na palubě tak prostě přelétl nad pevninu a přistál někde na letišti. Šlo jenom o získání návyků a to chce čas kterého bylo dost. A pontony zmínil Destroyman.
V průběhu WWII měli Američané vlastní školní flotilu na Velkých jezerech a na zimu se myslím stahovali na NAS North Island u San Diega. A tam myslím dostali k dispozici některou z eskortních letadlových lodí. Kde cvičili piloti Royal Navy nevím ale předpokládám že po výcviku na běžném letišti byli převeleni přímo ke své jednotce a buď se chytí nebo ne. Naopak Japonci výcvik náhrad těžce nezvládli, nepočítali totiž s tak dlouhou válkou. Jejich první (předválečná) skupina byla dokonale vycvičená ale v momentě kdy o ně Japonci přišli v Korálovém moři, u Midwaye a u Guadalcanalu byl konec. Kompletní pilotní výcvik byl omezen do té míry že novou leteckou skupinu Američané bez problémů rozsekali ve Filipínském moři u Marian.
Kde by cvičili Němci nevím, předpokládám ale že na Baltu. Tam ale teoreticky hrozilo nebezpečí v podobě ruského letectva a ponorek.
Dovedu si představit že i Němci mohli na kus letiště namalovat plochu odpovídající palubě GZ. Mohli i natahat příčně lana a pokusit se imitovat přistání.
A měli vůbec Němci zvládnutou technologii katapultů?
Nejde o to nalajnovat si plácek a tam se učit. Letiště ti nikam neuhne a když to přepálíš tak se nic neděje. Oproti tomu LL se ti kolébá ve vlnách a musíš prostě získat cit kdy a jak jít na přistání. V historii bylo hodně nehod za situace kdy šla loď akorát na vlně nahoru a letoun se rozstřelil o zadní hranu, nebo naopak když šla dolů a pilot přeletěl lana (pak jenom záleželo na tom jestli má ještě dostatek tahu pro vzlet).

A německé katapulty byla kapitola sama o sobě.
Na GZ byly použity modifikované katapulty z bitevních lodí se všemi jejich nedostatky. Stlačený vzduch který je poháněl byl ve speciálních nádržích jejichž kapacita stačila na 10?? startů. Potom je bylo nutno znovu naplnit (některé zdroje udávají že plnění mohlo trvat i více než ¾ hodiny) takže o nějaké rychlé rotaci letecké skupiny nemůže být řeč.
U amerických katapultů byl letoun uchycen lany přímo k člunku katapultu který ho poté vyhodil do vzduchu. Němci ale použili řešení kdy celý letoun byl v hangáru usazen na zvláštní vozík, poté vyzvednut na palubu, po kolejích dostrkán ke katapultu a tam byl k člunku uchycen celý vozík. Ten měl po startu sjíždět zpět do hangáru kde se na něj upevnil další letoun. Takových vozíků mělo být několik, teoreticky by prý Němci mohli do vzduchu poslat jedno letadlo za minutu. V porovnání s hromadnými starty Američanů nebo Britů to působí dost komicky, předpokládám že by časem zřejmě došlo u GZ k zásadní rekonstrukci.

Scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
Odpovědět

Zpět na „Kriegsmarine“