U-BOAT XXI

Lodě Bismarck, Tirpitz a další, ponorky, ponorkové základny.

Moderátoři: Zemakt, jarl

vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 934
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Vladimír píše:Byly tyto bóje i ve výzbroji vzducholodí?
Blimpy třídy K je běžně nosily. Zatím jsem nezjistil, kolik sonobójí měly na palubě; sonobóje nesměla být těžší než 17,7 kg. Ale vím, kde byly uloženy-mezi stanovištěm mechanika (motoráře) a záchodovým kbelíkem (potty place).
Naposledy upravil(a) vodouch dne 6/2/2011, 22:14, celkem upraveno 1 x.
Obrázek
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

scrat:

no ty veze asi pancir tak jak jej chapou namornici (tedy pridavne kusy na trupu) opravdu nemely, ale celej vnejsi trup byl delanej z pancerove ocele, tj. ocele co se pouzivala na obrnene vozidla. A trebas ty veze specialne byly nejmene z 15 mm ocele a jejich predni polosfery" ze 40 mm. jestli todlencto propalily 13mm kulomety letadel WW2 no tak teda to ochranu zadnou neposkytovalo, ale spise si myslim, ze proti trupu XXI byly palubni kulomety te doby vcelku k nicemu. Ona byla tak zamerne stavena.

kopaka:
takovehle nasazeni sonoboji mne nenapadlo. moje chyba k pouceni.
Co se FIDA tyce - je na vetsi rozbor, kolik zasahu bylo na ponorene ponorce jedouci na elektro. Z vyhledavacich hloubek torpeda uvazuji, ze 15m varianta se shazovala z letadla na ponorky na hladine a 45m zase v kombinaci s ASW lodemi a jejich pumami (kdy vypnuti motoru nebyl dobry napad). Obecne u ponorek je nejiste spolehnout se na jen na spojenecke i nemecke udaje (bez rozboru). Protoze kdyz se podarilo ponorku sejmout, malokdo prezil aby vypravel co z tech mnoha ruznych nasazenych zbrani je doopravdy zabilo.

Jo a beru zpet, ze to bylo skoro mechanicke ovladani, nejak jsem v popisu prehlidlun tu zesilovaci elektronku.
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

zajimavost:
Jedna XXI vysla na cca 6 milionu RM, coz je na dnesni cca 24 mil. Euro. Jeden B-24 vysel na dnesnich cca 5 mil. USD. Tedy za cenu jedne XXI slo postavit maximalne 6 liberatoru. IMHO zdarily priklad asymetricke zbrane.

Vi nekdo, kolik staly nejmodernejsi torpedoborce te doby? Nasel jsem, ze Fletcher stal skoro 8mil tehdejsich USD, ale se mi to nejak nezda, bo na dnesni by to bylo 90 mil. USD.
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 934
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

cernakus píše:scrat: ... jestli todlencto propalily 13mm kulomety letadel WW2 ...
Já na XXI pouštím Liberator se 127mm raketama nebo Mitchella se 75 mm-a nalétávám od slunce (jde prosím o vtip).
Obrázek
Uživatelský avatar
Scrat
podporučík
podporučík
Příspěvky: 683
Registrován: 1/8/2009, 12:06

Příspěvek od Scrat »

cernakus píše:.....celej vnejsi trup byl delanej z pancerove ocele, tj. ocele co se pouzivala na obrnene vozidla. A trebas ty veze specialne byly nejmene z 15 mm ocele a jejich predni polosfery" ze 40 mm. jestli todlencto propalily 13mm kulomety letadel WW2 no tak teda to ochranu zadnou neposkytovalo, ale spise si myslim, ze proti trupu XXI byly palubni kulomety te doby vcelku k nicemu. Ona byla tak zamerne stavena.....
Takže ještě jednou.
Na stavbu ponorek se "pancéřová ocel" nepoužívala, ani na vnitřní tlakový trup tak ani na vnější lehký. A to jak ve formě homogenního tak ani povrchově tvrzeného materiálu. Konkrétně na německé ponorky se používala klasická konstrukční ocel vyráběná v ocelárnách koncernu Krupp. Zhruba do roku 1931 to byl materiál s označením Schbst. III a po roce1931 nový s označením Schbst. 52. Tvrdost podle Brinella se u těchto konkrétních pohybuje v rozmezí 150 - 160. Podobně Američani používali konstrukční ocel HTS (Brinell cca.160) Angličané materiál s označení DuColl (DS) a Italové ocel ER (obojí Brinell kolem 170).
Nejměkčí německý homogenní pancíř známý jako Wotan weich (Ww) vykazoval hodnoty tvrdosti od 180 nahoru, těžký homogenní pancíř Wotan hart cca. 225 - 250 a konečně KC n/A měl tvrdost 670/240.

Je fakt že s těmi kulomety jsem to asi přehnal ovšem jaká byla výzbroj letounů protiponorkových hlídek? Mimo hlubinek a torpéd to byly hlavně rakety. A hlídání konvojů? Koncem války byly hlavními britskými doprovodnými plavidly eskortní torpédoborce tříd Hunt I - III zatímco Američané měli podobných plavidel několik stovek a desítky dalších na skluzech loděnic.
Možná by ponorka pronikla ke konvoji a zaútočila ale podařilo by se jí utéct? A kolik různých posádek by to dokázalo. Co si budeme nalhávat, ponorkáři z let 44 - 45 už nebyli stejní jako z počátku války. Technicky dobře vybavení a s nabiflovanými informacemi, jenom ty zkušenosti už povětšinou chyběly. Ale kde je chceš získat když životnost ponorky byla koncem války maximálně dvě až tři bojové plavby.

scrat
All great things are simple, and many can be expressed in single words: freedom, justice, honor, duty, mercy, hope.
Winston Leonard Spencer-Churchill
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

cernakus píše:A trebas ty veze specialne byly nejmene z 15 mm ocele a jejich predni polosfery" ze 40 mm. jestli todlencto propalily 13mm kulomety letadel WW2 no tak teda to ochranu zadnou neposkytovalo, ale spise si myslim, ze proti trupu XXI byly palubni kulomety te doby vcelku k nicemu. Ona byla tak zamerne stavena.
Kulomet r.12,7 mm má kupodivu docela velkou průbojnost, při zkouškách v SSSR ( na jiné si zrovna nevzpomínám ) s jistotou probíjel 18 mm pancíř,v 20 mm při jednotlivém zanechával důlky, při opakovaném zásahu došlo k probití, protože materiál se v důlku ztenčil...
Pokud jde o konstrukční ocel, tam se ( při použití protipancéřových nábojů ) průbojnost pohybuje právě kolem těch 40 mm.
cernakus píše:takovehle nasazeni sonoboji mne nenapadlo. moje chyba k pouceni.
Tak těch taktik bylo rozhodně víc, tohle vzniklo jako reakce na spoustu falešných poplachů při vyhledávání detektorem magnetických anomálií.
Já bych si na ty sonobóje ani nevzpomněl, ale kdysi dávno jsem četl článeček který popisoval další taktiku s jejich použitím.
Popisovalo se tam použití v případě ztráty kontaktu s ponorkou, loď která kontakt ztratila před odplutím odhodila sonobóji a zmizela, signál sledovalo letadlo a kontrolovalo, jestli se ponorka po uklidnění situace nepokusí zmizet.
cernakus píše:Z vyhledavacich hloubek torpeda uvazuji, ze 15m varianta se shazovala z letadla na ponorky na hladine a 45m zase v kombinaci s ASW lodemi a jejich pumami (kdy vypnuti motoru nebyl dobry napad).
Tak o Fidu je všude psané,že z počátku se používalo nastavení na hloubku 15 m a později se přešlo na těch 45 m, Německé ponorky asi zdrhaly hlouběji, tak proč je hledat u hladiny. Pokud jde o vlastní lodě, Fido nešla na menší hloubku než 12 m.

Mimochodem, netuším kolik stál torpédoborec, ale torpédo Mk.24 " Fido " ( označované v rámci utajení jak " Mine " Mk.24 ) stálo 1800 dolarů.
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

scrat:

s pancirem mas pravdu nemecke slovo Panzerstahl jsem proste prelozil jako pancerova ocel. Predpokladejme tedy, ze vse bylo z 52ky. Veze vsak pro kulomety stale tezko proniknutelne a tedy ochrana diiametralne vetsi nez u primitivnich trid predvalecneho designu.

Co se raket tyce, chtel jsem to napsat uz u vodoucha. Raket bylo malo a byly sakra pomale. Strilet na maximalni dolet 3 km bylo jako je odhodit do more a priletet blize znamenalo zcela nemanevrujici letadlo (jinak netrefi raketama) vystavit PL palbe. Rakety se primarne pouzivaly na ponorujici se ponorky, kde nehrozilo riziko odvetne palby a naopak riziko, ze nez se letadlo dostane nad ponorku pro shoz pum, bude tato uz pod hladinou nekam zatacet.

Faktem ale zustava, ze pravdepodobnost stretu letadla a XXI by byla nizka, protoze radar XXI (o detekrotu radaru ani nemluve) mel velky efektivni dosah, no typ letadla uz moc nerozlisil. Pochybuji, ze by kapitan ponorky zvolil potencialne rizikovy souboj, namisto toho aby se ponoriul a atuajil tak nejen polohu, ale i pritomnost (letecke radary nemely takovy dosah proti zemi jako pozemni proti vzduchu).

Jinak co se tyce tve obavy, jestli by ponorka unikla eskorte po potopeni konvojovych lodi ... to zalezi na tom, zdali by posadka zvolila dobrodruznejsi moznost a nechala eskortu byt. Vyucovany pristup pro nove posadky XXI bylo napadnout eskortu, vyridit ji a pak uz je to jednoduche. Zaukonigy uz nebylo tak snande oblafnout jako Falkeny rehtackou na lane.

Jo a zkusenosti - s ohledem na spoustu techncikych ficurin byla ta technicka priprava IMHO dulezitejsi.
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

kopaka:

co psali na FAS, tak tech 12m limt bylo az u verze 45 m hledani. Dokonce uvadeji, ze nasazeni te hloubky 45 m, bylo kvuli bezpecnosti hladinovych lodi coz mi implikuje, ze se FIDA 45m pouzivala prave v kombinaci s ASW lodemi. Tedy aby ponorka mohla uspesne unikat hlubinnym pumam shazovanym podle sonaru (maximalni ticho ponorek nemelo smysl) musela mit motory asi plno = FIDO se ma na co zamerit.

Ad. prubojnost. Nevim, vychazim z vlastni zkusenosti, jak me kazdej lakoval, ze vz. 58 s celoplastovymi naboji pohodlne probije kolejnici a po 100ce pokusu jsme to vzdali, protoze vyjma dulku ani houbelec. V kazdem pripade jak z diskuzi u tankovych panceri vypliva, ocividne zalezi nejen na faktoru vzdalenosti palby a sklonu dopadu projektilu, ale take na tom cim pri dopadu prochazi. Nuze trup XXI byl pokryt gumou a to si myslim docela splnuje parametry pro predstavny "pletivovy pancir" jako se dnes pouziva u obrnencu v afganu. Samozrejme dokud nevevzmu tezkej kulomet a nepujdu pokropit muzealni kousky, tak se o tom muzu jen domnivat.

Cele bych to uzavrel tezi, ze se ochrana kulometciku ve vezicce na XXI zvdela opravdu diametralne oproti kulometu na nozicce s malym kusem stitu. (o cemz ta pre vlastne byla)
Uživatelský avatar
Stuka
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 2120
Registrován: 22/8/2010, 20:18

Příspěvek od Stuka »

ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

cernakus:
FIDO:je to možné...

průbojnost:pokud jde o kulomety r.12,7 mm tak ty samozřejmě sloužily pro rozptýlení pozornosti obsluhy a rozhodně ne jak primární zbraň proti ponorce a je opravdu velmi nepravděpodobné, že by samotné ponorce mohly významněji ublížit.

S.vz.58 by kolejnici ( ve zúžení ) probil snad jen s nějakým hoodně speciálním nábojem, běžně to z malé vzdálenosti dokáže až průbojný 7,62 x 54R mm. Natolik běžně, že na tyto náboje existuje i " vrtačka " na kolejnice...

Tak mě napadá, to pokrytí trupu gumou ovšem ukazuje, že jakákoli větší produkce typu XXI by narážela na značné potíže se získáváním gumy...
Ta guma by jako představný pancíř skoro určitě nefungovala, v jakékoli rozumné tloušťce pro průbojnou munici nepředstavuje problém.
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 934
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

cernakus píše:scrat:
Zaukonigy uz nebylo tak snande oblafnout jako Falkeny rehtackou na lane.
1. Zaunkönig, případne Zaunkoenig.
2. Jak "střízlík" odlišil hluk generovaný lodí od hluku generovaného návnadou?
3. Foxer nebyla řehtačka na laně.
Obrázek
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

vodouch:
1) máš pravdu, ale i tak to všichni pochopili, ne?
2)Je to trochu složitější, řehtačka i Foxer ( děrované trubky, " randál " vytvářela voda proudící přes díry ) byly víceméně stejně účinné ( tj. ne moc, jen Foxer dělal o dost větší randál ) protože nikdo nevěděl, že torpédo díky uložení hydrofonů nevnímá hluk za sebou ( hluk pozadí ). Takže torpédo sice šlo po hluku, ale při manévrech kolem návnady docházelo k zachycení zvuku lodi i přes hluk nástrahy. Opravdu účinné bylo vlečení dvou nástrah.
Ignorovat hluk nástrahy mělo až torpédo T11 Zaunkoenig II, nejspíš prostě došlo k změně ladění tak aby hydrofony reagovaly jen na hluk lodě.
Ale případné ověření účinnosti by patřilo spíš do nějaké debaty o " Kriegsmarine46 " a určitě by se daly vyřešit nástrahy na používané frekvenci...
3) souhlasím, viz výše.

EDIT: tipnul bych si, že původní problém s nefunkčností nástrah ( tedy jedné ) byl způsoben testováním návnad pomocí vlastních samonaváděcích torpéd, pravděpodobně konstrukčně stejného jak Mk.24 " Fido ".
Fido totiž mělo hydrofony rozmístěné kolem trupu ( takže by případné nástrahy byly velice účinné ), zatímco T5 Zaunkoenig je měl umístěné v přední částí a proti pozadí je stínil samotný trup torpéda.
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Norek
svobodník
svobodník
Příspěvky: 32
Registrován: 12/2/2011, 13:29

Příspěvek od Norek »

Použití torpéda MK.24 FIDO proti ponorce XXI je prakticky nemožné, rychlost FIDA je 12 uzlů a max. rychlost XXI je uzlů 17 – torpédo ponorku nedožene.

Pro ponorku nebezpečnější zbraně byli HEDGEHOG a SQUIT.

HEDGEHOG: salvový vrhač projektilů před příď lodě, zaměřovaný sonarem. Vystřeloval 24 projektilů o váze 29kg plněných Torpexem nebo TNT(nálož 16kg). Při dopadu vytvořena elipsa nebo kruh o průměru 30m 230m před lodí,nárazový zapalovač, na zničení ponorky stačil 1-2 zásahy. Rychlost klesání 7m/s. Zaveden březen 1943.

SQUIT: tříhlavňový hmoždíř ráže 305mm,zaměřovaný sonarem, odpalující v salvě projektily o hmotnosti 177kg(nálož 94kg) do vzdálenosti 250m od lodi. Při dopadu vytvořen trojúhelník o straně 37m, rychlost klesání 13m/s, časový zapalovač umožňoval výbuch do 274m. Zaveden květen 1943.

Ovšem i použití těchto zbraní by bylo problém, hloubkový dosah ponorky přes 300m, navíc s pogumováním trupu z ní dělalo pro sonar velmi špatně zachytitelný cíl, nemluvě o přesnosti zaměření.
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

Norek píše:Použití torpéda MK.24 FIDO proti ponorce XXI je prakticky nemožné, rychlost FIDA je 12 uzlů a max. rychlost XXI je uzlů 17 – torpédo ponorku nedožene.
Teoreticky máš pravdu, je tu ale několik " ale ".
Fido sem uvedl, aby bylo jasné že nejen Němci měli technologie.
Fido je zbraň použitá poprvé v roce 1942, v řešení byla už i výkonnější torpéda, jenže nepřinášela moc výhod. Prostě Fido stačilo. Dokonce původní zakázku seškrtali z 10000 ks na 4000, někomu došlo, že Němci nemají dost ponorek.

Pokud jde o rychlost, XXI je samozřejmě rychlejší, jenže zatímco Fido VŽDY jelo na plný výkon, ponorka často ne.
Sranda je v tom, že právě způsob nasazení Fida mu dával slušné šance, ponorka byla často nalezena detektorem MAD, ověřena pomocí sonobójí a následoval útok Fidem. Ponorka plujcí pod hladinou tak nemusela mít tušení o přítomnosti letadla a jela spíš pomaleji. Druhá věc je zda při té menší rychlost Fido dokázalo vyhledat cíl.
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11457
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Nehledě na to, že čím vyšší rychlostí ponorka pod vodou pluje, tím je snáz zjistitelná hydrofony. Pokud by XXI plula pod vodou 17 uzlů, byla by pravděpodobně záhy odhalena a zlikvidována. Hlavní předností ponorky není rychlost, ale utajenost.
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Norek
svobodník
svobodník
Příspěvky: 32
Registrován: 12/2/2011, 13:29

Příspěvek od Norek »

Pokud byla zjištěna MAD, tak následoval spíš útok retrobombami, za WWII byli úspěšné útoky v Gibraltarském průlivu. MAD zjistí ponorku přímo pod letadlem a normálně odhozená bomba (nebo torpédo) spadne před ponorku. FIDO se používalo spíš po radarové nebo vizualní detekci, kdy byla vidět brázda na hladině a ponorka se "na plný plyn" ponořovala. Citlivost zvukového zaměřování torpéd Mk.24 nebyla tak vysoká aby se na ponorku plující potichu zaměřila.
Těch 17 uzlů by pravděpodobně plavala po prozrazení do větší hloubky, potom přešla na tichý chod a zmizela.
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

splouchnuti torpeda do vody z letadla posadka ponorky slysela snad i bez hydrofonu. Sama o sobe plula samozrejme mnohem nizsi rychlosti nez 17 uzlu, protoze na tuhle rychlost by byla bez energie za mene nez 4 hodiny mnohem vice se spolehalo na tichy chod = max 6 uzlu, provoz cca 50 hodin, hlucnost o cca 20dB mene nez VIIC/42 pri 7 uzlech. Na tento chod byla ponorka v podstate nezjistitelna spickove vycvicenou posadkou s obrimi hydrofony ASW lodi, jake sance asi tak mely sonoboje (spise hydrofonicke boje?) s tehdejsi kvalitou radiovych prenosu natoz pak prvni generace pasivne akustickych torped? Cislo hodne blizke nule myslim.

Jezek a olihen pak sice meli vetsi efektivitu, ale mensi pocet zabiti nez hlubinne miny. Duvod je stejne prosty jako u leteckych raket - pocet opakovani maly a prodlevy mezi opakovanim velke. pokud se nepovedlo zabiti na prvni ranu, na druhou uz byla malokdy sance.

btw. o tom, jak tezke bylo vysledovat a zautocit na electro u-boote svedci i kubanska krize, kdy ponorky tridy Foxtrot parametry zhruba srovnatelne s XXI (v tichem rezimu, na plny vykon to byly tri-sroubove rehtacky), prostor chraneny koncentrovanymi silami US navy neporovnatelne mensi nez severni atlantik a technika ASW boje byla od roku 1945 hoodne daleko, presto vsechno se jim ze ctyr ponorek podarilo vyhledat a "napadnout" jen tri a z toho jen jednu tak, ze by si neskrtla. O vsech ze spionaze vedeli, ze vypluly. Prevedeme-li to do roku 1945, nemelo a taky neexistovalo jeste dlouhe roky pote nic, co by dokazalo efektivne ponorky takove technicke urovne potlacit.
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17688
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

silně, ale opravdu silně pochybuju, že by posádka ponorky v hloubce 15metrů slyšela dopad torpéda do vody.

edit: citace jednoho kolegy, kterého netřeba představovat
teď mám třeba rozečtenej životopis Otto Kretschmera z r. 1955, kterej sám Kretschmer schválil a autorizoval; autor dokonce oběhl některý členy jeho posádky plus Angličany, který s ním měli co do činění po Kretschmerově zajetí (třeba pozdější admirál MacIntyre vzpomínal, že se s Kretschmerem popral o jeho dalekohled, kapánek mu rozbil držku, dalekohled slavně ukořistil a používal ho až do důchodu :lol: ). No a jeden námořník tam vzpomíná, jak jednou seděl na záchodě, když vtom uslyšel, jak se torpédo otřelo o ponorku asi tak metr za jeho zadkem! Celej vyděšenej vyběhl ven, všichni se mu smáli a poslali ho zpátky do hajzlu... A teprve asi za minutu viděla hlídka na věži periskop anglický ponorky. Tož následoval poplach a bleskovej únik do hlubin. Výrok "splouchnuti torpeda do vody z letadla posadka ponorky slysela snad i bez hydrofonu" je tudíž zcela out, protože by to znamenalo, že posádka nejúspěšnějšího německýho ponorkáře WW2 by tím pádem musela být banda hluchejch slepců!
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans Lehmann
četař
četař
Příspěvky: 64
Registrován: 5/2/2011, 14:02
Bydliště: Trenčín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans Lehmann »

Hmm... to je ťažko povedať... určite záleží aj na tom v akom štádiu ponoru ponorka je... ak sa v nej vrieska "Alárm" asi ťažko by niekto počúval niečo iné ako povely kapitána, dôstojníkov a poddôstojníkov... avšak ak už išla ponorka na tichý chod (skúsená posádka vie byť nepočuteľná) je možné že v malej hĺbke by počula šplechnutie torpéda do vody... ale že je to torpédo by napadlo možno pár námorníkov, a kapitán by z návrhu na vynorenie nadšený nebol... :)

Pozdravy,
Lehmann
cernakus
poručík
poručík
Příspěvky: 797
Registrován: 20/3/2007, 08:15

Příspěvek od cernakus »

Skelete:

je pod tvoji rozlisovaci schopnosti odlisit vypusteni torpeda z ponorky a shoz do more z letadla? S vypnutymi motory a v dostatecne blizkosti byly slyset i shozy hlubinek z torpedoborcu. Vubec to je neporovnatelne, ani nevim proc na taky blud odpovidam. Kretschmerova ponorka byla vynorena a nejspise jela na diesely. Anglicka ponorka z velke blizkosti asi nestrilela atd...
Odpovědět

Zpět na „Kriegsmarine“