Stránka 4 z 4

PříspěvekNapsal: 15/2/2011, 13:44
od skelet
Cernakusi, i kdyby ten citát nebyl relevantní (spíš se mi líbila ta historka), tak torpédo shozené z letadla BEZ HYDROFONU by ponorka určitě nezachytila. Představa, že pod leteckým útokem zůstane ponorka ticho bez motorů mi přijde mírně řečeno legrační.

PříspěvekNapsal: 15/2/2011, 15:21
od Zemakt
Vcelku by mne zajímalo jestli se jednotlivá technická výzbroj a výstroj testovala na starších typech ponorek respektive třeba radar. Bylo jeho použití testováno na starších modelech v bojových misích a popř. s jakým výsledkem?

PříspěvekNapsal: 15/2/2011, 23:10
od cernakus
zemakt:

radar byl prevzat od luftwafe (Donitz se o ne pretahoval s Goringem). Zalozen byl na FuG 200. Narozdil od predchozich ponorkovych radaru byl snadno pouzitelny diky kompaktni antene a male vlnove delce. Ve variante pro XXI tedy FuMo 61 se provozoval od roku brezna 1944. A to jak na nove postavenych IX tak na VII. Z vyse uvedenych duvodu jej nedostavaly ponorky uz existujici, ty si musely vystacit s FuMo 30, ktery mel cirka polovicni vykony. vykony FuMo 61 pri vysilacim vykonu 20kW byly do 10km na namorni cile (prtave lode typu torpedoborec cca 5km) a 20km na letadla. Zajimavy fakt, je ze opacne (z letadla) tento radar dokazal ponorku detekovat jen na 10km a protoze tento radar byl srovnatelny s bezne uzivanymi anglickymi, mela ponorka vyhodu, ze videla letadlo drive nez ji mohlo videt letadlo.

Ponorka XXI pak byla od podzimu 1944 vybavovana vylepsenou verzi FuMo 65, ktera byla v podstate stejna, jen mela zhruba dvojnasobny vysiliaci vykon a osciloskop byl nahrazen PPI displejem. Dosahy se zhruba zdvojnasobily.

I kdyz byly ponorky vybavovany radary zhruba od konce roku 1940, posadky je moc rady nepouzivaly. za prve narozdil od XXI a IXD ponorek nemely anteny vlastni schranku a jejich vysunuti a zasunuti bylo na dlouhe lokte coz s kratkym dosahem nebyla dobra kombinace.

Za druhe, pasivni hlasice ozareni radarem mely vetsi dosah nez tehdejsi radary, navic tehdejsi radary neumoznovaly efektivne identifikovat cil (slo rozlisit velikost lodi, ale ne typ). Takze ponorka se mohla napraskat torpedoborci, coz obvykle nesvedcilo jejimu zdravi.

Nicmene pouzivany byly, zejmena za zhorsene viditelnosti a k dostopovani oznameneho konvoje.

Zajimavosti je, ze FuMo 65 mohl byt pouzivan v soucinosti s PL zbranemi, protoze jeho zobrazovaci jednotka umela presne zmerit vysku, vzdalenost, rychlost a uhel k cili, coz teoreticky zvysovalo efektivni dosah PL palby.

PříspěvekNapsal: 23/2/2011, 00:58
od cernakus
scrat:

K naší diskuzi o pancéřování/nepancéřování této ponorky. Teď tvořím regulérní článek o této ponorce a našel jsem americkou zprávu o testech ukořistěných 21ček. Podle tohoto dokumentu byly určité části, specificky vrchní pozorovací část věže, obě protiletadlové kapličky a vrchní části sekundárního trupu zakrývající klíčové vybavení ponorky z materiálu Wh, aneb Wotan hart. Tedy celý vnější trup z pancéřové oceli nebyl, ale klíčové části ano.

PříspěvekNapsal: 23/2/2011, 12:30
od Scrat
To mi přijde trochu podivné protože sami Němci uvádějí ve specifikacích jako materiál pouze klasickou konstrukční ocel. A také vzhledem k faktu že koncem války měli zoufalý nedostatek legovacích prvků, co si matně pamatuji některé zdroje se dokonce zmiňují o tom že například ocel na tankové pancíře se Němci pokoušeli zušlechťovat hliníkem a jinými "podivnými" přísadami. Některé tanky vyrobené na samotném konci války už skutečný pancíř neměly vůbec místo něj byla použita obyčejná válcovaná ocel. A že by použili vysoce kvalitní a drahý pancíř na místech kde nebyl z principu potřeba?

Scrat

PříspěvekNapsal: 23/2/2011, 12:52
od cernakus
scrat:

samozřejmě můžeš mít pravdu, že z finálních specifikací pancéřovou ocel nahradila ocel obyčejná. Amíci dostali v podstatě nejstarší XXI a tedy asi nejvíce se blížící původním záměrům. Stejně tak tyhle dva kousky měly závažný problém s přeplńováním a šnorchlem, což snížovalo trvalejší výkony dieselu na 1700 (na hladině) a 900 koní (pod hladinou šnorchl). pozdější 21ky už tyto problémy neměli (a nebo si na ně britové a sověti nestěžovali).

Obecně byla stavba, vývoj a zavádění do výzbroje těžká improvizace, v těch podmínkách se tomu nelze divit.

Uvidíme jak sověti, vzhledem k tomu, že rusky moc nepaněmaju, tak to budu louskat mnohem déle. Ale dostali nejnovější a rozdělané kousky, takže jsem zvědav z jakého papíru měly pancíř ony :-)

all:
V americké zprávě k U-3008 se uvadí, že jako PL kanóny byly použity 30mm. To víceméně souhlasí s původním zadáním, kdy tyto kanóny měla vyrábět zbrojovka Brno. Označení bylo zhruba "Flak M 44", nemá prosím někdo odkaz nebo více informací o nich?

PříspěvekNapsal: 23/2/2011, 12:59
od skelet
Nevycházely z protiletadlové výzbroje pro XXI naše protiletadlové kanóny vz.53? Nebo to byly dokonce přímo ony..

PříspěvekNapsal: 23/2/2011, 13:00
od kopapaka
Nebyl to čirou náhodou kanón ZB 303 Br, tedy půlka budoucího 30 mm PL kanonu vz. 53?

Obrázek
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1636

skelet: zas sem byl pomalejší... :)

PříspěvekNapsal: 23/2/2011, 13:03
od cernakus
jo to bude ono, i kadence sedí. Díky chlapci.

kopaka:
Ona to nebyla půlka, ale asi celý ten dvojkanón, protože u-3008 měla 2x2x3 cm :-)

PříspěvekNapsal: 24/2/2011, 20:55
od vodouch
Je informace, za jak dlouho po vynoření byla ponorka „feuerbereit“?
Když ponorka musela z jakéhokoli důvodu na hladinu a bylo reálné nebezpečí leteckého útoku, určitě se činila opatření (hlídky, radiolokátor). Když se obsazovala střelecká stanoviště, nepotřebovaly zbraně určitou kontrolu? Při plavbě pod vodou byly zaplavené (počítám, že i střelecké věže ponorek XXI), určitě stálo za to zjistit, zda nezůstala voda tam, kde by překážela střelbě. Pak bylo třeba vynosit z ponorky munici; té vzhledem ke kadenci protiletadlových zbraní nebylo málo.

PříspěvekNapsal: 24/2/2011, 23:37
od cernakus
Bohužel nevím přesná čísla času na přípravy palby, ale nebylo to moc času od vynoření. V kapličce byly 4 otvory o průměru 20 cm v podlaze, které sloužily pro odtok vody. Z voleje nedám přesně, kolik mohl být průtok, ale odhaduji, že do 10 sekund byla voda pryč. Vstup do kapličky byl z věže, takže žádná zdržovačka. Hydraulický ovladací systém pracoval na cca 55 atmosférách a tak byl pod tlakem i pod vodou (průsak by byl možný až kolem 500 metrů a to už by bylo po ponorce). A každý kanón měl podavač pásu vodotěsný a nabito i pod vodou 200 nebo 250 náboju každý. Takže zde také žádné zdržení. hlaveň pak parkovala v elevaci -10 stupńů takže než se střelec připravil, už byla prázdná (zátka se nepoužívala, hlavně byly beztak nedostupné) a první výstřel ji dokonale vysušil. můj osobní předpoklad tak je, že palba mohly být možná tak 20 sekund od vynoření (úplného).

Jinak nevím určitě kde skladovali munici, ale skoro bych si tipl, že v kapličkách. podlaha byla nepohyblivá, a náboje (zejména pro 30mm) těžké nejméně 25kg. neumím si dost dobře představit, jak by je v tom fofru tahali po žebříku z velitelské do věže:-)

Domnívám se však, že na překvapivý útok letadlem nemohlo normálně dojít. Detektor ozáření radarem měli na šnorchlu a tak ho nejprve vystrčili, periskopem prohlídli oblohu (pozorovací periskop měl větší zobrazovací úhel) a pak se teprve vynořili. Navíc vynořování se provádělo při vysoke rychlosti (cca 10 uzlů), takže ponorka byla furt v pohybu. Pokud by vylezivší posádka zpozorovala letadlo, mohla být při této rychlosti do půl minuty zase pod vodou. Což by asi zvolili spíše než hektický souboj s letadlem.

PříspěvekNapsal: 25/2/2011, 01:41
od Scrat
Neznám sice náboj ráže 30 mm vážící "nejméně" 25 kg ale pokud máš na mysli granáty ráže 10,5 cm používané na ponorkách v první fázi války tak pohotovostní zásoba munice byla v malém vodotěsném kontejneru ve věži a zbytek se tahal z nitra ponorky. A pro náboje do flaku to bylo zřejmě obdobné.

scrat

PříspěvekNapsal: 25/2/2011, 01:55
od cernakus
Ty 2 cm kulomety mely zasobniky po 200 kusech. Pocitam tedy ze cely zasobnik vazil 25 kg a vice. Samo ze naboj jeden tolik urco nevazil. Mam pocit ze jsem nekde zahledl u 20 mm to ma tak 100 gramu:-)

Re: U-BOAT XXI

PříspěvekNapsal: 15/10/2012, 12:16
od radecky
Hmotnost náboje 20mm kanónu je kolem 200g. Letecké verze mohly mít hmotnost menší. Např. v případě Oerlikonu FF je hmotnost střely 90g. Hmotnost náboje 183g. Zásobníky jsou skříňové po 15 až 20 nábojích. Bubnové zásobníky obsahovaly 45 až 75, výjmečně 100 nábojů.