PALBA.CZ

Letadlo jsi slyšel, ale šipky už ne, ani jejich vypuštění, navíc pokud byla okolo válečná vřava, tak jsi ani to letadlo nemusel zaznamenat, nebo že je nepřátelské.

Problém je v tom, že ona tichost odporuje taktice, kterou se flechetty používaly. Bylo totiž žádoucí, aby lidé nebo zvířata na zemi představovaly co největší cíl. U koní, proti kterým byly tyto šipky primárně určené, to nebyl problém, ale u pěšáka už ano. Proto pilot neprve hodili na pěchotu granáty, pěšáci zalehli a kryli se před střepinami, načež na ně pilot vypustil šipky. Jsou sice známé případy, kdy flechetta prolétla celým vojákem od přilby až "dolů" nebo jezdce přišpendleného k jeho koni, ale ve většině případů se jen zapíchly do země a divoké deště šipek patří spíš do novinových ilustrací. Čím výš letoun letěl, tím spíš tady byla možnost, že si jej pěšáci nevšimnou, ale pak se šipky příliš rozptýlily, u příliš nízkého letu, zase hrozile, že všechny šipky dopadnou na příliš malou plochu. Flechetta shozená z jednoho kilometru, měla šanci 1:80 že zasáhne pěšáka - shazovaly se nějčastěj po tisíci kusech. Přeci jen shazování hřebíků, nebo čehokoliv z letounu, by asi bylo méně smrtící, ale na moráku pěchoty by to mělo taky né zrovna pozitivní vliv.


Na tomto obrázku z roku 1915, se pruský korunní princ ukrývá před šipkami pod svým automobilem.

Hodiť najprv granát z lietadla aby pechota zaľahla a potom vypustiť šipky.
Otázky:
-aká bude dráha a čas letu granátov
-aký bude okamih oneskorenia a poloha lietadla pri vypúšťaní šipiek
-aká bude dráha a doba letu šipiek
-kam dopadnú granáty a kam šipky

Ako hlboko do tela sa môže zapichnúť volne padajúca,nestabilizovaná šipka

kenavf:
Podle francouzských propočtů mělo 1000 šipek, svržených z kilometru, pokrýt plochu 500x200m. Vzhledem k rychlosti tehdejších letounů, nebyl problém (po odhození granátů) se nad cílem otočit. Dopadová rychlost šipek byla spočtena na 150m/s (možná až 200m/s) - tedy by padaly o něco víc jak 6 sekund. Samozřejmě v případě hřebíků by to bylo pomalejší, ale myslím, že by člověka dokázaly taky zabít (záleží na výšce). Klasická flechetta byla stabilizovaná pomocí křidélek nebo drážek, viděl jsem i peříčka. Zkrátka aby byla většina váhy na čumáku - o smrtelnosti takového zásahu asi netřeba diskutovat - pokud měly dobrou rychlost, tak asi opravdu nebyl problém aby proletěly stojícím člověkem skrz.
Tehdejší šipky padaly kolmo, oproti tomu moderní flechetty dopadají pod úhlem, nebo skoro kolmo, což je mnohem nebzpečnější. Tady je článek zaměřený na účinky moderních flechett:
http://www.antipersonnel.net/sdllc/002.html

Cimrman spočítal, že kapesní nožík padající ze stíhací vzducholodi Karel, se zaryje asi 80 cm do půdy... sorry na OT ale nedalo mi to

- aká bude dráha a čas letu granátov - dráha je balistická, ako u iných leteckých bomb, charakteristická doba pádu (nebrzdeného) granátu bude niekde medzi 22-30 sekúnd (z výšky 2000 metrov a doprednej rýchlosti 40m/s)
- aká bude dráha a doba letu šipiek - dráha je samozrejme balisická, ako u leteckej bomby, a charakteristická doba pádu bude niekde medzi 20,5 až 28 sekund z výšky 2000 metrov pri doprednej rýchlosti 40m/s (144km/h)

- kam dopadnú granáty a kam šipky - kedže odhodenie bude výšky do 1000 metrov, skôr len niekoľko sto metrov, doba pádu granátov i bômb bude dosť podobná, a body dopadu pri súčasnom odhodení budú vzdialené zrejme menej než sto metrov. Ťažko ale odhadnúť, "čo" dopadne bližšie k bodu odhodenia, granát má pravdepodobne dlhšiu dobu pádu ale horší aerodynamický tvar, takže bude viac zbrzdený v doprednej rýchlosti, šipka naopak poletí rýchlejšie, ale doprednú rýchlosť stráca pomalšie...
Myslím, že letci celkom rýchlo získali potrebnú prax v odhade ako a kedy treba granáty a šipky odhadzovať.

K priebojnosti - typická šipka hmotnosť najmenej štvrť kila a ak bola dopadová rýchlosť viac ako sto metrov za sekundu, mala dopadovú energiu viac ako jeden kilojoule - teda plne porovnateľnú so strelou vojenskej pušky na porovnateľnú diaľku.

Alchymista píše:...
K priebojnosti - typická šipka hmotnosť najmenej štvrť kila a ak bola dopadová rýchlosť viac ako sto metrov za sekundu, mala dopadovú energiu viac ako jeden kilojoule - teda plne porovnateľnú so strelou vojenskej pušky na porovnateľnú diaľku.

Akých štvrť kila.V úvodnom príspevku sa píše cca 30g.To by bolo 150J.

ups... tak to som sa dobre sekol.

Jsem prekvapen velikosti dopadove plochy pro tech tisic sipek. To skutecne mohlo zdecimovat celou pochodovou kolonu. A navic nalet se mohl opakovat, protoze tech dalsich tisis sipek (celkem dva tisice) snad tolik nevazilo a letoun tu unesl.

1 000ks šipek á 30g je celých 300kg.
Které "létající aparáty" se mohly pyšnit takovou nosností už. nákladu a kdy?

Mirku sekl jsi se o řád 1000 šipek á 30g je 30kg...

V počátečních fázích války (do roku 1915) vzniklo několik druhů šipek, dle výrobce a státu původu. Jejich délka se pohybovala zpravidla v rozmezí 12 až 17 centimetrů a hmotnost od 20 do 30 gramů. Nejčastěji se dopravovaly v krabicových zásobnících o kapacitě 500 kusů šipek. V místě shozu letec pouze jednoduchým mechanismem či ručně otevřel víko a celý náklad krabice se začal sypat ven. Jedna dávka tedy činila 10 až 15 kg šipek, i letouny z roku 1914 s malou nosností tak mohly při jednom letu distribuovat několik takových krabic.

Zdroj: http://technet.idnes.cz/letecke-sipky-f ... enstvi_erp

A to jsem klepal na kalkulačce!!!
Holt jsem blbej, s tím už se moc nedá dělat, musím se s tím smířit
Mea culpa.
Ale stejně, v roce 1914 se "létadélka" pyšnila nosností už. nákladu tuším 20- 50kg.

Na kalkulačce se nejsnáz spleteš Takový Ilja Muromec by dal i těch tvých 300kg https://cs.wikipedia.org/wiki/Ilja_Muromec_(letadlo) Nicméně na západní frontě se asi stroje s takovou nosností nevyskytovaly. Letadla 1sv. války nejsou moje parketa.

Oblíbený letoun, používaný i jako bombardér, Etrich Taube (1910) měl kupříkladu 200 kg na pilota, palivo a zbraně. Francouzský bombardér Voisin III (1914) zvládal 91 kg bomb, Rumpler G.I (1915) unesl 250 kg bomb, bombardovací letoun Zeppelin-Staaken Riesenflugzeuge (1915) 2000 kg, AEG G.III (1915), zvládal 300 kg bomb, AEG G.IV (1916), 400 kg, AEG G.V (1918), zvládal 600 kg bomb a Friedrichshafen G.III (1917) 1000 kg. Britské bombardéry se mi hledat nechce, ale bylo jich dost. Muromec zvládal na začátku války 350 kg bomb, později 500 kg.

No vida docela solidní nosnosti!

Britské bombardéry se mi hledat nechce, ale bylo jich dost.

a dost výkonných. Můj oblíbený Short Bombers (1915), což byl jeden z prvních speciálů dával 8 x 50 kg.

Z letadel shazovali ocelové šipky, proletěly člověkem skrz naskrz

Tomáš Chalupa
5. 10. 2015 | 14:00

V počátcích vojenské avioniky se experimentovalo s nejrůznějšími typy bomb. Piloti tak za první světové války shazovali nejen granáty a bomby, ale také ocelové šipky. Ty mohly proletět stojícím člověkem skrz celé tělo. Překvapivě se používají dodnes.

http://extrastory.cz/z-letadel-shazoval ... askrz.html

French pilots used to drop arrows (Flechettes) from their aircraft, and upon hitting a surprised soldier down below could puncture his body from head to toe. Curious to see what one of these arrows looked like? An image (photograph) was featured on 23rd January, 1915 in The War Illustrated and had a full description of these arrows.

http://www.warhistoryonline.com/war-art ... rrows.html

Dnes se již ale v tomto smyslu nepoužívají...
Dnešní šipky se totiž volným pádem z letadla nevyhazují. Jsou obsahem nějaké pumy a nebo rakety.

Najčastejšie delostrelecké granáty...

Tak vrtulníky AH-64 Apache a AH-1 Cobra používají rakety Hydra ráže 70 mm, ve verzi APERS (proti živé síle), které obsahují 96 flešet. Flešetovou munici mají i tanky. V obou případech ale šipky letí vodorovně nebo i pod úhlem, tak jejich ničivé schopnosti jsou úplně jinde než za WW1. V první světové válce byly kolmo padající šipky určené primárně proti jezdectvu, které poskytuje mnohem větší cíl než stojící člověk. Přeci jen dokud si voják nelehl, bylo velmi málo pravděpodobné, že jej něco zasáhne (šipek prostě nebylo dost). To je i důvod, proč se shazovaly nejprve granáty, které donutily pěchotu zalehnout a krýt se proti střepinám. Brzy se ale stejně ukázalo, že pumy dokáží napáchat více škod.