Stíhací letadla první světové války – část 1

Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Stíhací letadla první světové války – část 1

Příspěvek od sa58 »

Stíhací letadla první světové války – část 1

Na počátku první světové války se letadla používaly téměř výhradně k pozorování nepřítele, průzkumu, pouze vyjímečně k bombardování. Brzy se objevil požadavek na nový druh letounu, schopný ničit nepřátelské letouny ve vzduchu, nejlépe dříve něž dokáží způsobit nějakou škodu. Tyto letouny měly mít zcela jiné vlastnosti než doposud používané stroje – rychlost, obratnost, ovladatelnost, dostup, stoupavost a především silnou výzbroj.

Všechny tyto požadavky přinášely před válkou velké problémy. Řešili je především sami piloti, kteří promýšleli a zkoušeli bojové obraty a vymýšleli metody zničení protivníka. Největším problémem se ale ukázala samotná výzbroj stíhacího letounu. Pomineme-li různé metody sebezničení (taran), tak bylo možno vyzbrojit stíhače kulomety. Problémem byla ale instalace kulometů s ohledem na zaměření.
Již před válkou se objevila možnost montáže kulometu v ose letounu tak, aby pilot zaměřoval zbraň celým letounem. Problémem byla střelba okruhem vrtule, proto první „stíhací“ stroje měli rámovou trup a tlačný motor vzadu na gondole. Kulometu tak nic nebránilo ve výstřelu. Rámové stroje však svými výkony poněkud zaostávaly za klasickou koncepcí letounu a tudíž se musela konstrukce stíhacích letounů ubírat jiným směrem.
Představitel první generace stíhaček byly francouzské stroje Farman a Voisin, britský Vickers F.B.5 a jiné – nedá se však přímo mluvit o stíhacích letadlech, jednalo se spíše o ozbrojené víceúčelové stroje.

První kdo vytvořil stíhací letadlo klasické koncepce byl francouzský technik a pilot Eugene Gilbert. Namontoval na jednoplošník Morane-Saulnier „L“ lehký pěchotní kulomet Hotchkiss a umístil je před pilota na hřbet letounu. Styk vrtule a střel vyřešil jednoduše a zároveň originálně – namontoval v místě výstřelu na listy vrtule kovové klíny, které odrážely střely. Motor měl sice nižší účinnost (až 10%) a letounu poklesla rychlost cca o 15 km/h. I tak to byl průlom ve výzbroji stíhacích letounů.
Francouzi tímto systémem vyzbrojili středoplošníky Morane-Saulnier „N“ a díky nim ovládli počátkem roku 1915 nebe na západní frontě. Dočkali se i prvního „esa“, jímž se stal slavný Rolland Garros (někdy je uváděn jako vynálezce zařízení).

V dubnu 1915 se díky Garossově nehodě dostalo Němcům do ruky „sekací“ zařízení a jejich konstruktéři byly vyzváni k napodobení systému. Holanďan Anthony Fokker vyzbrojil svůj letoun A.III kulometem Parabellum a použil synchronizační zařízení pro řízení střelby mezi listy vrtule – zrodil se synchronizovaný kulomet.

Fokker nabídl v létě 1915 svůj letoun letectvu jako stíhací jednosedadlovku E.I a postaral se o to, aby letoun mohl vyzkoušet Oswald Boelcke. Tomu se záhy podařilo sestřelit nad frontou nepřítele. Postupně byly zaváděny letouny E.II a E.III, oba s motorem Oberusel o výkonu 100 HP. Výzbroj tvořil kulomet Maxim vz. 05/15 (Bergmann MG 15?). Dosahoval rychlosti až 140 km/h.

Na jaře roku 1916 už působilo nad frontou více než 100 letounů řady E. Okamžitě změnili dosavadní situaci nad frontou. Staly se až do léta 1916 pány na obloze.

Anglickému a Francouzskému letectvu chyběl spolehlivý synchronizátor, proto se začalo používat jiných řešení. V létě 1915 se na dvojplošníku Nieuport 11 objevil nad baldachýnem kulomet střílející mimo okruh vrtule. Nebylo to ideální řešení, hlavně kvůli malé kapacitě zásobníku kulometu (většinou anglický Lewis), ale Nieuport byl prvním prostředkem pro zachycení německého náporu v druhé polovině roku 1915.
Angličané začali dokonce opět stavět stíhačky s rámovou konstrukcí. Nejznámějším byl asi De Havilland D.H.2 – malý a obratný letoun s dobrou stoupavostí.

pokračování příště


Obrázek Morane N

Obrázek Nieuport 11

Obrázek Fokker E.III
Naposledy upravil(a) sa58 dne 1/5/2008, 18:20, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Dobrý článek sapíku.

Mohl by mi ale někdo z odborníků na letectví vysvětlit proč se vlastně začaly konstruovat dvojplošníky, když původní koncepce byla jednoplošná?
Myslím, že se zvýší obratnost ale výrazně poklesne rychlost.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

To by mě taky zajímalo, prostě asi došlo k sjednocení určité koncepce, taky asi hodně záleželo na konzervatismu konstruktérů - šli už vyzkoušenou cestou.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Zajímala by mě tahle věc: ve WW I se také používal rotační hvězdicový motor...jak to ale vlastně funguje?
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Tak to bych taky chtěl vědět, hlavně jak se dostane palivo do rotujícího válce.

Jinak ideálně je to vidět tady http://www.keveney.com/gnome.html
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

k tomuhle tematu bych doporucil 2 knizky:

1.- Letajici Holandan- autobiografie A.H.Fokkera
pekna ctiva knizka o zrodu vojenskych letadel, zajimavy je, ze prvni letadlo mel sestrelit na natlak nemeckyho veleni sam, ale ikdyz uz mel francouze v zamerovaci, nevystrelil, chtel zustat jako konstrukter z neutralni zeme, teprve potom dostal letadlo Boelcke...

2.-75 sestrelu- autobiografie R.Foncka
z dnesniho pohledu hodne usmevna knizka, hlavne co se taktiky tyka- zadna nebyla, teprve na sklonku valky to zacalo bejt co k cemu. Fonck ale lital hlavou a proto byl tak uspesnej, navic nikdy zranenej, jeho domenou byly prekvapivy utoky ze slunce, popisovane jako super novinka :lol:
Nejzajimavejsi v knizce je ale asi pasaz o jednotce Capu, kde slouzil, a jejich slavnych pilotech, Guynemerovi, Nungesserovi, etc...
bohuzel ve verzi co mam ja je naprosto otresnej preklad :(

Dvojplosniky se imho zacaly konstruovat proto, ze bylo treba neco nosit, at uz dalsiho cloveka jako pozorovatele, nebo i bomby, kvuli slabouckym motorum by ale jednoplosnik musel bejt moc velkej, proto dalsi nosna plocha, imho teda zalezitost hlavne kvuli velikosti letadla...
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

norad píše:Mohl by mi ale někdo z odborníků na letectví vysvětlit proč se vlastně začaly konstruovat dvojplošníky, když původní koncepce byla jednoplošná? Myslím, že se zvýší obratnost ale výrazně poklesne rychlost.
fatale to už tady v podstatě řekl, tehdy nebyli schopni sestrojit lehké a výkonné motory, jinak řečeno letadlo jak jistě víte z fyziky se drží ve vzduchu jen díky tvaru křídla, křídlo obtéká proud vzduchu a vytváří tzv. vztlak nahoru. Jinak řečeno čím víc křídel tím větší vztlak, ale také vzniká větší odpor vzduchu, jinak řečeno letadlo má tedy jak napsal fatale díky dvěma křídlům nad sebou větší nosnost, avšak s takovým letounem by nebylo možné za předpokladu výkonného motoru dosáhnout velkým rychlostí, kvůli vzrůstajícímu aerodynamickému odporu.

Stručně řečeno v průběhu letu působí na letadlo čtyři základní síly:

Vztlak - vzniká obtékáním křídel proudem vzduchu. Působí směrem vzhůru.

Tíhová síla - vzniká působením gravitace Země na letadlo. Je rovna součinu hmotnosti letadla a tíhového zrychlení. Označuje se písmenem G.

Tah - je vytvářen motorem letadla a uděluje mu dopředný pohyb.

Odpor - síla vytvářená pohybem letadla proti proudu vzduchu a působí v opačném směru jako tah.

Z toho tedy plyne, že ideální je takové letadlo, které má co největší vztlak, je lehké, má velký tah motoru, a má co nejmenší aerodynamický odpor. Sestrojit takové letadlo ovšem není jednoduché, navíc když uvážíme, že některé požadavky jsou v protikladu.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

sa58 píše:Tak to bych taky chtěl vědět, hlavně jak se dostane palivo do rotujícího válce.
Co se týče toho jak se dostávalo palivo do válců, dokážu si představit takový mechanismus. Například tento: palivo je pod tlakem pomocí čerpadla, každý válec má svůj přívod paliva do válce, trubička vede od válce do středu, kde je zakončena ventilem, tento ventil se otevírá vačkou umístěnou na otáčecím mechanismu.

Mě by spíš zajímalo proč se otáčel celý motor, a ne jenom klika? Jaký to mělo význam?
Takovej motor musel docela házet, dokonce jsem četl, že toho piloti využívali, neboť když se motor točil doprava byl otáčka letadlem vpravo hodně uderná, ovšem když se letělo rovně byla tendence letadla stáčet se na jednu stranu.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

No ten rotačák byl kvalitní setrvačník, proto u Camelu byla pověstná rychlá zatáčka (pravá?).

Rotační motory se stavěly jen do určitého výkonu, němci snad měli birotační motor (???). Po válce se uchytil hvezdicový motor s pevnými válci
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

jasně, ale nějak mě unikaj ty výhody, ten krouťák doprava bych viděl spíš jako nevýhodu, dokázali ho využít jen zkušení piloti - Bigless?

Obrázek

Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

To nebylo jenom u Camelu, ale treba i u Dr.1 a jak pises, pro toho kdo to neznal to bylo prej litani o drzku, asi i proto je za nejlepsi britskou stihacku povazovana S.E.5 a ne Camel ci Snipe (ten prisel k jeho smule moc pozde), ikdyz tu samozrejme hrajou roli i jiny skutecnosti, rychlost, etc...
S.E.5 prej bylo letadlo laskavy, vylozene pro novacky, na rozdil od Camelu, Triplane, Pupu...
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Sa 58: birotační motor...?
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Motor a vrtule rotovaly proti sobě, vyráběl je Siemens a měli až 240 HP
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Proboha, typicky německý nápad!
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

sa58 píše:No ten rotačák byl kvalitní setrvačník, proto u Camelu byla pověstná rychlá zatáčka (pravá?).
Ovšem zatáčka na druhou stranu asi musela být dost fuška.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

na jednu stranu pretacivy, na druhou nedotacivy, fuska zatacet imho nebyla, spis to s tou zatackou neprehnat...
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Nelson píše:Mohl by mi ale někdo z odborníků na letectví vysvětlit proč se vlastně začaly konstruovat dvojplošníky, když původní koncepce byla jednoplošná?
Myslím, že se zvýší obratnost ale výrazně poklesne rychlost.
Původní jednoplošná koncepce letadel mohla vyhovovat jen do doby, než se ve válečném dění po letcích požadovalo, aby schazovali bomby, tahali s sebou různou výzvědnou aparaturu, silnější a tím pádem i těžší výzbroj, padák atd. Proto se začali stavět víceplošníky, které měli větší plochu křídel a tím pádem i větší nosnost. Samozřejmě to nejsou všechny důvody, proč se začali prosazovat víceplošné konstrukce.

Jinak Fokker šel až do extrému a postavil prototyp pětiplošníku:-) v té době ostatně jinak než postavením stroje se nedala ta či jiná myšlenka ověřit, takže těch různých prapodovných letadel bylo u všech válčících států postaveno spousty:-)
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Dvojplošná koncepce umožní vyztužit nosné plochy tak, že vytvoří slušně pevnou skříňovou kostru. Samotné nosné plochy byly dost tenké a tudíž do nich konstruktéři nedostali pevnější nosníky.
Mezi supertěžkými letadly byly i jednoplošníky (třeba jeden Zeppelin-Staaken).
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 936
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Příspěvek od vodouch »

Můj názor na rotační motor:
Směs benzín-vzduch se dostávala do válců přes klikovou skříň jako u dvoutaktu, sací ventil se otvíral podtlakem ve válci, výfukový ventil byl ovládaný táhlem a asi vačkou.
Jak dostávali vysoké napětí ke svíčce? Dotknutím kontaktu v okamžiku zapálení směsi? To muselo jiskřit a kolem rotačního motoru bylo dost olejové mlhy (přece znáte kryty rotačních motorů).
Obrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Nelson píše:Dobrý článek sapíku.

Mohl by mi ale někdo z odborníků na letectví vysvětlit proč se vlastně začaly konstruovat dvojplošníky, když původní koncepce byla jednoplošná?
Našel jsem tuhle docela zajímavou otázku při brouzdání novými tématy :) Ona je to celkem složitá problematika, protože u letadel vše souvisí se vším. Jednu věc naznačil Fatale - hmotnost letadel skutečně rostla a aby byly zachovány určité vlastnosti, bylo třeba zvyšovat plochu, resp. rozměry křídla. To sebou nese řadu negativních dopadů. Zvýší se aerodynamický odpor a především klesne pevnost. Větší křídlo je třeba více dimenzovat, roste jeho hmotnost..atd.
Dvouplošník má naproti tomu velkou výhodu, že se obě křídla vyztužují navzájem - především mohou eliminovat krut vznikem jakési torzní skříně. Druhá výhoda tkví v soustředění hmotnosti blíže trupu, čímž klesnou silové nároky na vychýlení křídla. To je spjaté s kladnými charakteristikami v příčné rovině.

V konečném důsledku je možné dvouplošník postavit jako lehký a dostatečně pevný, zatímco u jednoplošníku s použitím stejných materiálů a technologií to tak slavné není.

Skutečně největším záporem dvouplošníku (pomineme-li výhled z letounu) je vyšší aerodynamický odpor oproti jednoplošníku s ekvivalentní plochou křídla a dále vyšší indukční odpor. V důsledku to znamená, že s podobnými motory a technologiemi dvouplošník nikdy nemůže být tak rychlý, jako jednoplošník (nebudeme-li zacházet do absurdna). Jakmile tedy během 30tých let technologie a nové materiály pokročily natolik, že se mohly objevit skutečně pevné samonosné konstrukce, dvouplošníkům bylo odzvoněno. Dodatečná pevnost poskytovaná dvěma křídly byla rázem zbytečná a obrovská nosná plocha křídla taktéž - letadla zrychlila a při vyšších rychlostech i jednoplošníky podávaly vztlaku dostatek při použití menší plochy. Všechen tenhle boj nakonec znamenal obrovské revoluce v pojetí leteckého boje, ale to je už trochu jiná kapitola letecké historie.
Odpovědět

Zpět na „Letectvo“