Letouny s parním pohonem

Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Letouny s parním pohonem

Příspěvek od Alchymista »

Ako by to mohol myslieť? Naráža na hmotnosť motoru a merný výkon motoru. Už len kvôli nutnosti existencie pracovného média a chladiča v parnom stroji bude tento v nevýhode.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Re: Letouny s parním pohonem

Příspěvek od Alchymista »

Vlastimil Čech píše:Za sebe, milovníka motorů s vnějším spalováním, upozorňuji také na výhody plynoucí právě z paliva. Určitě tento mix není v ceně leteckého petroleje, určitě nemá tak nebezpečné vlastnosti a jeho výroba asi nebude tak náročná...
Mix leteckého petroleja a uhoľného prachu?
Cena? Zadarmo nebude, petrolej treba vyrobiť tak či tak, uhlie náležite zomlieť, namiešať zmes. A hlavne - počas celého existenčného cyklu paliva od momentu výroby, cez prepravu, SKLADOVANIE, plnenie až do spálenia neustále premiešavať - aby sa to neusadilo alebo nerozvrstvilo.
A bolo by vhodné venovať pozornosť "zbytočným" otázkam - napríklad otázke viskozity takejto petrolejovo uhoľnej zmesy...

Čo sú to "nebezpečné vlastnosti paliva"? V čom je zmes uhoľného prachu s petrolejom bezpečnejšia ako samotný letecký petrolej? Poprosím fakty, alebo testy, nie dojmologiu.
Však uhlie nemá definované ani chemické zloženie... A čo sa bude diať s "nebezpečnými vlastnosťami paliva" na miestach, kde dostane petrolej príležitosť odpariť sa...
Nehovoriac o už takých "drobnostiach" ako uzávery nádob a potrubí - ak je to tekutina, uzáver sa s trochou snahy pri konštrukcii dá vždy uzavrieť hermeticky, plynostesne. Ak je to ale disperzia prachu v tekutine, uzáver nebude nikdy považovaný za spoľahlivo plynotesný.
Vlastimil Čech píše:Někde jsem četl i reportáž o pokusech s parním motorem v ČSR- někdy před válkou. Bohužel už si nepamatuji, kde jsem to vzal. Zaujalo mne, že motor letounu byl tak tichý, že letec se voláním domlouval na své exhibici s diváky. Druhým benefitem pak byl -díky reversi chodu motoru- třeskutě zkrácená dráha přistávací.
Za prvej republiky sa toho skúšalo hoodne. Aj palivo bipoli...
Komunikácia s divákmi - dôvod bol omnoho skôr v tom, že lietadlo bolo tak pomalé a lietalo tak nízko, že nejaké vykrikovanie na pilota malo vôbec zmysel a stroj nestihol odletieť príliš ďaleko...
A skrátenie pristátia sa dá oveľa efektívnejšie dosiahnuť reverzáciou vrtule natočním jej listov.
Vlastimil Čech píše:Pokud se týká kybernetiky uvažované jako vliv na provoz parostrojů, zde ovšem s Vámi souhlasiti nemůžu. Právě kybernetika je schopna zajistit zcela bezobslužný provoz a bleskurychlý start boileru a rychlou přípravu páry. Sleduje a reguluje provoz-zkrátka vykonává práci topiče.
Jasné - a karbónová lopata s digitálnym riadením tromi mikroprocesormi má má oproti klasickej dreveno-železnej desaťnásobný výkon...
Štart bojleru a príprava pary je proces daný natvrdo fyzikálne - výkonom zdroja tepla. Pri rovnakom maximálnom výkone zdroja tepla nebude v rýchlosti štartu žiadny rozdiel.
Jediná výhoda automatického riadenia je v tom, že umožňuje ísť s riadenými výkonmi a rýchlosťou riadiacich procesov do oblasti, kam sa žiadny strojník neodváži, pretože nie je fyzicky schopný odsledovať všetky potrebné parametre a urobiť všetky potrebné riadiace zásahy.

K otázke lodných motorov:
Tieto obrovské vznetové dvojtakty by boli bez problémov schopné pracovať s uhoľným prachom, nebyť jednej nepríjemnej drobnosti - popola z uhoľného prachu. Je to abrazivum, ktoré sa nedá žiadnym spôsobom z paliva odstrániť a celkom brutálne znižuje životnosť motora - spalovacích komôr vo valcoch na 1% bežne dosahovanej životnosti (nie o 1%, ale skutočne na 1 stotinu). Dôvod je jednoduchý - pri teplotách v spalovacej komore sa popol čiastočne taví a vzniká materiál podobný sopečnému prachu.
kenavf píše:
Vlastimil Čech píše:..Palivem měla být směs práškového uhlí a ..
Na práškové uhlie mal lietať Škoda-Kauba Sk. P-14, https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda-Kauba_Sk_P.14
:mrgreen: Len taká nevyslovená drobnosť - ten stroj mal mať náporový motor Sänger Lorin.
A je celkom otázka, či tento motor bol schopný fungovať na uhoľný prach alebo skôr či bol vôbec schopný fungovať s nejakým použiteľným ťahom.
ObrázekObrázek

Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Letouny s parním pohonem

Příspěvek od Rase »

Parní motor od Otto Lilienthala

Konstrukcí parního motoru pro letouny (ornitoptéry), se zabýval i německý průkopník letectví a konstruktér Karl Wilhelm Otto Lilienthal (1848-1896). V roce 1870 získat inženýrský diplom a vstoupil do armády. V Prusko-Francouzské válce nesplnil rozkaz důstojníka sestřelit francouzský pozorovací balón, ale namísto toho unešeně pozoroval jeho let. Po skončení války pracoval ve firmě Maschienenfabrik von Schwarzkopff v Berlíně. Firma se zabývala výrobou parních strojů, zařízení pro plynárny, vodárny a další zařízení dle požadavků zákazníků. Postavil přístroj k měření mávací síly, modely vrtulníku a speciální parní stroj k pohonu ornitoptéry. Kotel parního stroje musel maximálně odlehčit a tak vznikla konstrukce trubkového kotle z mosazných trubiček o průměru 6 mm. Parní stroj i se zásobou lihu měl hmotnost 2,5 kg a dával výkon 0,19 kW. Ornitoptéra se při prvním pokusu rozpadla, avšak kotel Lilienthalovi zabezpečil existenci. V roce 1881 založil továrnu na trubkové parní kotle v Berlíně. Zkonstruoval velké množství kluzáků a při jednom z testů přišel o život. Zanechal ale velkou stopu ve vývoji letectví. https://cs.wikipedia.org/wiki/Otto_Lilienthal

Obrázek Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12969
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Letouny s parním pohonem

Příspěvek od Rase »

Avion III (též Aquilon nebo Éole III)

Tento primitivní letoun těžší než vzduch, s netopýřími křídly, vyrobil mezi lety 1892 a 1897, francouzský konstruktér Clément Ader (1841-1925). Projekt byl financován francouzským ministerstvem války. Úžasné je, že byl poháněn dvěma malými motor, ale tehdy se ještě jednalo o miniaturní parní stroje (!) Zkoušky začaly 12. října 1897 na vojenské základně v Satory poblíž Versailles, kdy letadlo pojíždělo po kruhové dráze. 14.října byl proveden pokus o vzlet a podle většiny zdrojů skončil téměř okamžitě havárií, aniž by letoun opustil povrch země. Později Ader tvrdil, že letoun uletěl 100 metrů a že mu to mohou potvrdit dva svědkové. Ať už se stalo cokoliv, pokus na vojenskou komisi neudělal dobrý dojem a další finanční podpora Aderovi byla zastavena. Byl vystaven na Exposition Internationale de Locomotion ATrienne (Salon de l'Aviation) konané roku 1909. Letoun je uchován v Musée des arts et métiers v Paříži. V 80.letech prošel rozsáhlou obnovou.

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Odpovědět

Zpět na „Letectvo“