Stránka 1 z 1

Samonabíjecí pušky Mannlicher

PříspěvekNapsal: 24/7/2017, 10:23
od Rase
Obrázek
Automatisches Repetier-Gewehr M1893 v řezu

Samonabíjecí pušky Mannlicher

Šéfkonstruktér společnosti OEWG (Österreichische Waffenfabriks-Gesellschaft) ve Steyru, světoznámý Ferdinand Mannlicher (1848-1904) se na počátku své kariéry zabýval náhradou zastaralých pěchotních pušek Werndl a jejich potencionální přestavbou. Tato práce vyústila v pokusnou pušku M1885, která byla předchůdcem světoznámé opakovací pušky M1895. V této době, ale mladý Mannlicher (nebylo mu ani třicet let) experimentoval i s mnohem inovativnější konstrukcí, kterou byla samonabíjecí puška – zkráceně Handmitrailleuse M1885 - doslova lehký ruční kulomet. Konstrukce využívala zpětného rázu, kdy dojde k odemčení závěru, vyhození prázdné nábojnice, napnutí pružiny úderníku a vsunutí nového náboje do nábojové komory. Načež je závěr uzamčen a zbraň je připravena k dalšímu výstřelu. Samonabíjecí cyklus funguje na principu odběru prachových (spalných) plynů z hlavně. Tohoto systému Mannlicher využil i u samonabíjecí pušky M1891 (Automatisches Repetier-Gewehr mit rückgehenden Lauf und Packetlandung M.91), která již měla jednořadý zásobník ve spodní polovině zbraně, byť poměrně daleko od lulčíku. Na ni později navázala modernizovaná zbraň známá jako M1893, která již má klasický vzhled a je mnohem podobnější opakovacím puškám, přičemž obě zbraně využívaly odběru plynů z hlavně. Ferdinand Mannlicher v roce 1895 vytvořil konstrukci samonabíjecí pušky, která je zajímavá pohyblivým úderníkem, ne nepodobným koltům a plynovým pístem, který je usazena pod hlavní. Na přelomu letopočtu přišel s konstrukcí samonabíjecí pušky M1900 (Automatisches Repetier-Gewehr mit angebohrtem Lauf M1900), která byla vrcholem jeho tvorby. Konstrukce využívá jak pokročilé konstrukce nábojové schránky, která nevystupuje z těla zbraně (jako u opakovacích pušek Mannlicher–Schönauer), nebo plynový kanál, který již není u samotného ústí hlavně, ale je mnohem blíž nábojové komoře. Po výstřelu opět dojde k odběru části plynu, který pohne pístem, napne pružinu úderníku a otevře závěr. Po vyhození prázdné nábojnice, do nábojové komory je vsunut nový náboj a zbraň je připravena k dalšímu výstřelu. Pohrobkem pak byla samonabíjecí puška Mannlicher M1905, která byla představena po Mannlicherově smrti v roce 1904. Tato puška se dokonce zachovala v muzeu v Leedsu (UK). U samonabíjecí pušky Mannlicher M1905 jsou dokonce zapsány dva patenty, konkrétně US Patent 728 739 a US Patent 804 748. U většiny zmíněných návrhů zůstalo pouze u technického výkresu a hlavním probléměm těchto zbraní byla jak výrobní náročnost, které kladla velké nároky na výrobní průmysl a samotnou cenu. Mannlicher rovněž narážel na klasický problém, který jej pronásledoval až do smrti, a to nedostatečnou kvalitou munice, které ještě nebyla na úrovni, aby umožnila zavedení těchto zbraní. Komplikací byl i názor nejvyšších představitelů armády, které zastávalo názor, že zásoba několika desítek kusů munice, je pro pěšáka více než dostatečné množství. V případě opakovacích pušek by se s tímto názorem i dalo souhlasit, ale v případě poloautomatických nebo automatických zbraní, by hrozilo, citujme "plýtvání municí". Rozšíření samonabíjecích zbraní před druhou světovou válkou tak naráželo příliš mnoho překáže. Mannlicherův návrh byl ale zprávný a na stejném principu funguje i známá samonabíjecí puška M1 Garand a mnohé další.

Zdroje:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=92& ... 94#p236994
Mannlicher Rifles and Pistols - Walter H.B. Smith (Pennsylvania, 1947)
https://www.forgottenweapons.com/mannli ... uto-rifle/
http://milpas.cc/rifles/ZFiles/Bolt%20A ... %20bio.htm
http://www.forgottenweapons.com/mannlic ... ing-rifle/

Obrázek
Automatisches Repetier-Gewehr M1900 celkový pohled

Obrázek
Automatisches Repetier-Gewehr M1900 v řezu

Obrázek
Automatisches Repetier-Gewehr M1891 celkový pohled

Obrázek
Automatisches Repetier-Gewehr M1891 v řezu

Obrázek
Automatisches Repetier-Gewehr M1893 celkový pohled

Obrázek
Automatisches Repetier-Gewehr M1893 v řezu

Re: Samonabíjecí pušky Mannlicher

PříspěvekNapsal: 25/7/2017, 20:31
od Martin Hessler
Jako větší komplikaci bych viděl fakt, že všechny uvedené pušky používají náboj s bezokrajovou nábojnicí (F. v. Mannlicher kvůli tomu konstruoval své samonabíjecí pušky kolem německého náboje a nábojového rámečku M.88). Rakousko-uherská armáda tehdy takovou munici neměla zavedenu, náboje 8x50 R přišly do výzbroje teprve nedávno a o jejich náhradě se neuvažovalo.
Jakkoli ostatně samonabíjecí pušky představovaly vyšší stupeň technického vývoje než opakovačky, doba si je dosud nežádala, v tehdy platných taktických doktrínách pro ně nebylo využití a při průměrném technickém vzdělání a úrovni výcviku tehdejších povolanců zjevně představovaly příliš velký hi-tech. Jejich čas měl teprve přijít.

Re: Samonabíjecí pušky Mannlicher

PříspěvekNapsal: 25/7/2017, 21:05
od Rase
On to není problém jen doby před WW1, ale už i poloviny 19.století. Příkladem můžou být prototypy pušek založených na principu střelby pomocí elektřiny. První takovou zbraň zkonstruoval roku 1860 francozský baron žijící v Praze. Baterie byla uložená v pažbě. Další zbraň vynalezl v roce 1883 Henri Pieper z Liege v Belgii. Jednalo se o zadovku, která rovněž využívala elektřinu k odpálení střely a jednalo se ale o extrémě raritní řešení. Střelec měl baterii v kapse kabátu, od ní vedly dráty ke speciálnímu plátu připnutém k rameni. Když si o tento plát opřel střelec pušku, začala do pušky proudit elektřina. Tato zbraň ale také měla velice netradiční náboje. Každá patrona byla vyrobena z kovu, na jedné straně byl speciální kovový křebíček. Pokud došlo ke stlačení spouště došlo ke kontaktu a elektřina začala proudit z baterie do náboje, zde došlo k vytvoření jiskry a zážehu střelného prachu. Udává se, že životnost baterie byla zhruba dva týdny a vystřelit zhruba tisíckrát, než bylo třeba dobít baterii. Tyto zbraně sice nikdy nedokázaly překonat tradiční mechanické zbraně a díky své komplikovanosti výrazně předběhly technické schopnosti doby. A to jak schopnosti výrobců, tak i vojáků, kteří měli tyto zbraně obsluhovat. Znovu by se tak opakoval osud větrovky Girandoni vzor 1779 z časů Napoleonských válek, kdy jimi mohly být vybaveny jen elitní jednotky (Polní myslivci). Tady by to bylo asi podobné.

Obrázek
Pražská puška (1860)

Obrázek
Pieperova puška (1883)

Re: Samonabíjecí pušky Mannlicher

PříspěvekNapsal: 26/7/2017, 13:00
od parmezano
V jedné z povídek o S.Holmesovi , na něj zaútočí jeho protivník prof. Moriarty vzduchovkou .

Re: Samonabíjecí pušky Mannlicher

PříspěvekNapsal: 27/7/2017, 11:06
od Alfik
parmezano píše:V jedné z povídek o S.Holmesovi , na něj zaútočí jeho protivník prof. Moriarty vzduchovkou .

To je sice pravda, ale tam jde zřejmě o špatný překlad - v angličtině to možná ani neznají, ale v češtině je rozdíl mezi vzduchovkou a větrovkou.
V románu jde zřejmě o větrovku, protože se na místo střelec dostavil s předem připravenou zbraní, a střílel na celkem dost velkou vzdálenost (i když už si nepa kolik), a tomu by více odpovídala. Má vyšší tlak (díky své konstrukci), mnohem větší větrník (zásobník tlakového vzduchu), a větší ráži - těžší projektil, a může mu tedy udělit vyšší energii. Diabolka by mu na víc než metr neublížila :)

Re: Samonabíjecí pušky Mannlicher

PříspěvekNapsal: 27/7/2017, 13:46
od parmezano
Alfik: střílel přes ulici , do okna Holmesova bytu na Baker street . Bohužel ta knížka, kde ta povídka je , se mi ztratila (včera jsem ji hledal celé odpoledne ) . Baker street má šířku cca 20 m .

Re: Samonabíjecí pušky Mannlicher

PříspěvekNapsal: 27/7/2017, 14:05
od Dzin
Mělo se jednat o větrovku (air gun) střílející revolverové střely (revolvers bullets).

Tady je na to odkaz

https://en.wikipedia.org/wiki/Sebastian_Moran

Re: Samonabíjecí pušky Mannlicher

PříspěvekNapsal: 27/7/2017, 14:10
od parmezano
Dzin: to je ono

Re: Samonabíjecí pušky Mannlicher

PříspěvekNapsal: 28/7/2017, 10:47
od Alfik
Jenomže oni říkají "air gun" oběma - jen rozlišují (až potom) zda je "spring-used" (spring gun or spring pistol), a to je naše vzduchovka, nebo "compressed air used", tedy u nás větrovka. Je to i přímo v tom odkazu.
Už jsem na to párktát narazil, v překladech. Občas mívá čeština lepší a bohatější terminologii (např. naše chem. sousloví je obdivované a nenáviděné současně - to známé -ný, -natý, -itý, -ičitý, -ečný-ičný, -ový, -istý, -ičelý) protože byla namnoze vymýšlena pozdějí a uměle. A tudíž promyšleněji. Holt tradice úpně vždy neruluje :D