Zákopové nože a bijáky
Napsal: 15/4/2018, 09:40
Zákopové nože a bijáky
Na začátku války byl bodákem vyzbrojen prakticky každý voják a válečná taktika i v této době nepodceňovala význam hromadného bodákového útoku. Teprve změna způsobu boje v prvních letech války bojový význam bodáku přece jen potlačila. V zákopových bojích první světové války se dlouhé bodáky různých typů neosvědčily, vojáci je nahrazovali soukromě pořizovanými noži a improvizovanými bijáky. Vzájemně se mohly odlišovat jednak tvarem i materiálem rukojeti a násady (dřevo, ocelové péro), jednak tvarem hlavice (koule, krychle, hruška, různé typy ocelových korunek s hroty apod.). Voják na úvodní fotografii drží v pravé ruce zákopový biják. Jednalo se o násadu z polní lopatky, nebo jen vyrobenou rukojeť s rozšířením - takový váleček, osazenou odlívaným kováním (takový kroužek s výstupky - sériovější výrobek). Ještě je tam špatně vidět delší hrot na konci bijáku. Dále pak můžeme vidět Rakousko-uherský pružinový biják, v jehož případě se jedná o průmyslově vyráběnou zbraň. Hruškovitá ocelová hlavice tohoto bijáku je navařena na 210 mm dlouhé spirálové pružině z ocelového drátu. Dřevěná rukojeť je zdrsněna příčným rýhováním a zakončena hlavicí s vybráním pro kožený zápěstní řemínek, který zabraňoval vytržení zbraně z ruky. Další zajímavý biják je prostý železný odlitek, dosti archaického vzhledu, na prosté dřevěné násadě. Kulovitá hlavice má na obvodu osm hrotů a další na vrcholu. Rukojeť o délce 532 mm je dřevěná, válcovitá, zakončená cibulovitou hlavicí s otvorem pro kožený zápěstní řemínek. Hlavice je k násadě připevněna dvěma hřeby. Celková délka je 602 mm a hmotnost 818 gramů. V případě boje muže proti muži v úzkém zákopu velmi často posloužila i obyčejná polní lopatka, jejíž hrany byly často dodatečně broušené. Jak se říká, když se dobře nabrousila, přepůlila člověka. Nejlepší je sekat do ramene nebo na spodek krku, snadno se tak dají přeseknout důležité tepny. Další významnou součástí výzbroje / výstroje vojáka, byl jednoduchá zavírací nůž. Ty si přinášeli z domova, nebo zakoupili později za několik korun. Sloužily jim k denní potřebě, zejména při jídle. Změna způsobu boje znamenala nebývalý rozmach významu nožů i pro samotný boj. Příslušníci úderných oddílů si nechávali zkracovat standardní bodáky, ale byly konstruovány rovněž nové typy útočných nožů a dýk. Zákopové nože se nejprve vyráběly primitivním způsobem v polních kovárnách přímo na frontě, nebo je vojákům dodávali nožíři neoficiálním způsobem pomocí týlových příslušníků. V průběhu války, zejména v letech 1916 a 1917, zavedly některé armády pro své speciální oddíly standardní dýkovité nože, které jsou označovány jako útočné. Tyto zbraně byly vyráběny jako zcela nové vzory, nebo byly vytvořeny zkrácením čepelí již zavedených bodáků. Například italské útočné nože byly převážně vyráběny zkrácením předních částí již zastaralých bodáků na pušky Vetterli vzor 1870. Obdobně byla po úpravě využita i přední část pochvy těchto bodáků.
Zdroj:
http://www.vhu.cz/bez-bodaku-si-nelze-v ... redstavit/
http://www.vhu.cz/exhibit/rakousko-uher ... 1914-1918/
http://www.bodak-k98k.cz/fotogalerie/za ... tove-valky
http://www.panzernet.net/php/index.php?topic=2790.15
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=392 ... 1k#p234029