DH.98 Mosquito (díl druhý: stíhací, bitevní, palubní atd.)

Moderátoři: Hans S., Tempik

Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Hans S. píše:
Fatale píše:Mossik byl urcenej pro takrikajic hodinarskou praci, treba pro znackovani cilu v noci, atd., v tom byla jejich sila, ne v nejakym masivnim bombardovani mest...
Přesně. Pro tyhle úkoly za druhé světové války neexistoval vhodnější letoun, možná s teoretickou výjimkou v podobě Ar 234, ale tomu chyběl navigátor, tedy pro noční lety nebyl až tak vhodný. Nebo Me 262 B, ale to jsou oba letouny jiné generace. A ani ty se doletem nemohou s Mosquitem rovnat (byť na tom nejsou úplně zle).
Blitz zcela určitě, byl to koncepčně stroj hodně blízký Mosquitu, již toho moc nestihl, ale plánovány byly značkovací, noční stíhací, bitevní verse...čili podobná universálnost. Akorát ten dolet...ale se žrouty jako byly první proudové motory...a německé obzvláště...s tím nešlo moc co dělat. Ale i tak to byl dost zajímavý stroj.

Me 262 si jako značkovací moc představit teda fakt neumím...

Hans S. píše:
Yamato píše:Nemluvě o schopnosti několika Mossie simulovat útok a odlákat tak stíhače. Nemluvě o doprovodu vlastních bombardérů...ano, sestřelů jako takových mnoho nebylo, ale obava Nachtjägerů z Mosquit potulujících se kolem letišť způsobila navíc výrazný nárůst nehodovosti.
ANO. ANO. ANO. V tomto je síla Mossie..a jeho efektivita. To jsou body, které dle mého názoru dělaly letcům i velitelům Luftwaffe nejhlubší vrásky. To byla věc, které se museli postavit přímo a nebylo možné ji obejít jako v případě denních rušivých průzkumných akcí, protože Mosquita přímo nutila ke konfrontaci.
A byli schopni si s tímto problémem poradit? Nikoli

Hans S. píše:Ale ihned dodám, že ač je Mossie jako noční doprovodný stíhač takřka legendou (ne-li něčím silnějším), tak jeho úspěchy nebyly až tak vysoké a Luftwaffe ztrácela více letounů kvůli samotným nočním operacím, tedy po různých nehodách při startech a přistáních apod.
Ovšem stres spojený s Mosquitem k nehodovosti velmi přispěl, bohužel takovou věc nelze statisticky postihnout, ale Mosquitofobie byla známá "nemoc" Nachtjägerů...

Hans S. píše:Až v tuto chvíli konečně zazněla i zmínka o rušivých nočních útocích na letiště. Domnívám se, že jedna z nejsilnějších disciplín Mosquit vůbec a zřejmě také důvod největších obav v řadách Nachtjagdfliger a nejen jich. Johannes Steinhoff (Me 262) i Peter-Wilhelm Stahl (Ju 188) se zmiňují o úderech a hlídkách prováděných v noci kolem jejich letišť.
No a Mosquito NF Mk.II (Special Intruder) je o čem?
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

YAMATO píše:Blitz zcela určitě, byl to koncepčně stroj hodně blízký Mosquitu, již toho moc nestihl, ale plánovány byly značkovací, noční stíhací, bitevní verse...čili podobná universálnost. Akorát ten dolet...ale se žrouty jako byly první proudové motory...a německé obzvláště...s tím nešlo moc co dělat. Ale i tak to byl dost zajímavý stroj.

Me 262 si jako značkovací moc představit teda fakt neumím...
Arado mělo na palubě jen jednoho člověka. To je při obtížné noční navigaci dost nepříjemné především při letech na delší vzdálenosti nad ne moc známou krajinou. Proto tam ti navigátoři koneckonců jsou. Me 262 by jako značkovací mohl sloužit jistě také - ale buď by bylo potřeba instalovat do podlahy nějaký zaměřovač Lotfe, nebo by své pumy musel shazovat třeba v lehkém klouzavém letu.

Yamato píše: A byli schopni si s tímto problémem poradit? Nikoli
A jsme zase tam, kde jsme byli. Neschopni poradit si s problémem stíhačů hlídkujících kolem letišť? Spíše neochotní, než neschopní. "Schopnost" a "možnost" něco dělat jsou dle mého názoru dva zcela odlišné parametry, které spolu sice souvisí, ale rozhodně je nelze zaměňovat.
Nicméně i já se domnívám, že odpověď zní NE, tedy že toho noční stíhači Luftwaffe schopní spíše nebyli.
Noční stíhačky Luftwaffe k nějakému výraznému nahánění Mosquit nebyly stavěné (byly pomalé) a denní měly jen minimální šance "záškodníka" objevit. Při relativně vysokých stavech Nachtjagdflieger by asi jistý vzdor proti Mosquitům možný byl. Ale když se nad Říší prohánějí stovky čtyřmotorových bombardérů, tak se jedná o mrhání jejich potenciálem (podobně jako třeba zásahy denních stíhačů proti hloubkařům. Ač je samotné Jagdflieger ohrožoval hloubkař mnohem více, priorita byla jinde - tedy tam, kde to bolí nejvíce.)
Zajímavé je, že vznikaly pokusy adaptovat He 219 vyloženě na lovce Mosquit. Myšlenka zcela zcestná, nerealizovatelná a asi stejně hodnotná, jako se snažit upravit nějakou denní stíhačku pro potírání P51. Noční stíhačky Luftwaffe byly rychlostně degradovány svými sice výkonnými a účinnými, ale z aerodynamického hlediska jednoznačně devastujícími radary. Ztráta byla taková, že sebevýkonnější, nebo sebeodlehčenější německá noční stíhačka vybavená radarem a tlumiči plamenů rychlostně klesla pod Mosquito.
Yamato píše: Ovšem stres spojený s Mosquitem k nehodovosti velmi přispěl, bohužel takovou věc nelze statisticky postihnout, ale Mosquitofobie byla známá "nemoc" Nachtjägerů...
O tom není sporu. Otázkou je, do jaké míry za to mohl strach z přítomnosti nepřátelského stíhače a do jaké celkové vyčerpání + samotná obtížnost nočních operací.
Yamato píše: No a Mosquito NF Mk.II (Special Intruder) je o čem?
Tak jedna malá poznámka ano, připouštím :) Chtělo by to do článku asi přidat nějakou celkovou sumarizaci nasazení a možná se ii hlouběji zabývat výkony. Takhle je to trošičku méně přehledné.
Obrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Hans S. píše:
Yamato píše: A byli schopni si s tímto problémem poradit? Nikoli
A jsme zase tam, kde jsme byli. Neschopni poradit si s problémem stíhačů hlídkujících kolem letišť? Spíše neochotní, než neschopní. "Schopnost" a "možnost" něco dělat jsou dle mého názoru dva zcela odlišné parametry, které spolu sice souvisí, ale rozhodně je nelze zaměňovat.
Nicméně i já se domnívám, že odpověď zní NE, tedy že toho noční stíhači Luftwaffe schopní spíše nebyli.
Noční stíhačky Luftwaffe k nějakému výraznému nahánění Mosquit nebyly stavěné (byly pomalé) a denní měly jen minimální šance "záškodníka" objevit. Při relativně vysokých stavech Nachtjagdflieger by asi jistý vzdor proti Mosquitům možný byl. Ale když se nad Říší prohánějí stovky čtyřmotorových bombardérů, tak se jedná o mrhání jejich potenciálem (podobně jako třeba zásahy denních stíhačů proti hloubkařům. Ač je samotné Jagdflieger ohrožoval hloubkař mnohem více, priorita byla jinde - tedy tam, kde to bolí nejvíce.)
Jenže právě zde byl ten problém...neřešení jednoho problému, který je "méně pálil", zvětšovalo problém druhý, dělalo jej ještě palčivější. Bez značkovacích, průzkumných a vetřelčích Mosquit by účinnost nočních náletů jistě poklesla. Boj s nimi by se stal snažší atd. LW si nemohla dovolit ignorovat takový problém...

Hans S. píše:Noční stíhačky Luftwaffe byly rychlostně degradovány svými sice výkonnými a účinnými, ale z aerodynamického hlediska jednoznačně devastujícími radary. Ztráta byla taková, že sebevýkonnější, nebo sebeodlehčenější německá noční stíhačka vybavená radarem a tlumiči plamenů rychlostně klesla pod Mosquito.
No Mossie taky měly radiolokátor a tlumiče plamenů :lol:

Hans S. píše:
Yamato píše: No a Mosquito NF Mk.II (Special Intruder) je o čem?
Tak jedna malá poznámka ano, připouštím :) Chtělo by to do článku asi přidat nějakou celkovou sumarizaci nasazení a možná se ii hlouběji zabývat výkony. Takhle je to trošičku méně přehledné.

To by pak bylo spíš na knihu než článek.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Yamato píše:No Mossie taky měly radiolokátor a tlumiče plamenů :lol:
Ano. A právě jejich radar jim dával takovou rychlostní převahu, že na německé straně až do realizace rozumného systému radaru nemělo cenu vůbec zkoušet vyvíjet speciálního lovce Mosquit. Leda letoun zcela bez radaru, nebo na to jít jinak, třeba kombinací "nosič radaru" - jednomotorová stíhačka. První by hledal, druhý lovil. Ale v praxi by to bylo asi nepoužitelné..hold Ju 88/He 219 nejsou AWACS :)
Obrázek
Uživatelský avatar
Alchymista
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 4883
Registrován: 25/2/2007, 04:00

Příspěvek od Alchymista »

Zajímavé je, že vznikaly pokusy adaptovat He 219 vyloženě na lovce Mosquit. Myšlenka zcela zcestná, nerealizovatelná a asi stejně hodnotná, jako se snažit upravit nějakou denní stíhačku pro potírání P51.
Problém je to trochu odlišný, predovšetkým v počtoch potrebných lietadiel. Mosquitá operovali samostatne a boli nebezpečné práve nočným stíhačom. Už niekoľko zostrelov by zrejme ich aktivitu obmedzilo.
Ako je niekoľko krát konštatované, problém bol predovšetkým v tom, že chýbal vhodný rádiolokátor.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Alchymista píše:
Zajímavé je, že vznikaly pokusy adaptovat He 219 vyloženě na lovce Mosquit. Myšlenka zcela zcestná, nerealizovatelná a asi stejně hodnotná, jako se snažit upravit nějakou denní stíhačku pro potírání P51.
Problém je to trochu odlišný, predovšetkým v počtoch potrebných lietadiel. Mosquitá operovali samostatne a boli nebezpečné práve nočným stíhačom. Už niekoľko zostrelov by zrejme ich aktivitu obmedzilo.
Ako je niekoľko krát konštatované, problém bol predovšetkým v tom, že chýbal vhodný rádiolokátor.
Ano, na tom se zjevně shodneme. Nicméně před chvílí jsem dokončil nějaké aktualizace na svém článku o Ju 88 a koukám, že jsem zcela zapomněl na anténu Morgenstern vyvinutou pro radar FuG 220 Lichtenstein SN-2. Ta u některých letounů byla téměř zcela schována pod překližkovým krytem a její negativní dopad na aerodynamiku tak byl výrazně nižší, než u ostatních radarů. Obrázek o ní si lze udělat z nákresů, které jsou k nalezení ZDE.
Tedy inženýři v Německu dokázali i radar fungující na bázi dipólových antén aerodynamicky relativně slušně ošetřit. Předpokládám, že maximální rychlost letounů s touto úpravou již snadno překročila v optimální výšce 600 km/h. Nicméně to nic nemění na faktu, že na Mosquito je to stejně málo - a vývoj výkonnějších He 219 byl ukončen dříve, než se Morgenstern objevil. A je také otázka, jestli by vůbec bylo možné na něj plexi-překližkový kryt zastavět tak snadno, jako u Ju 88. Dále je ale třeba zmínit, že anténa Morgenstern se začala objevovat až ve druhé polovině roku 1944, tedy v době, kdy se teoreticky nejúčinnějším lovcem nočních Mosquit mohl stát Me 262 B.

Jen pro doplnění přikládám odkaz na profil jednoho z nejúspěšnějších (a dost možná vůbec nejúspěšnějšího) lovců Mosquit, Wilde Sau experta Kurta Weltera, aneb TAKHLE nějak by to mělo vypadat, když máte lov Mosquit v popisu práce ;-)
Obrázek
Quasar
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 106
Registrován: 25/10/2006, 18:29

Příspěvek od Quasar »

Ahoj lidi, jak to tak sleduju laicky a z povzdali. zajimaji me 3 vecu.
1) Jak fungoval (je) prostředek na poznávání vlastní/cizí? Čekal na signál a odpověděl nebo tam bylo nějaké šifrování a autentifikace. Dneska by se na to šlo asi využitím RSA a elektronického podlisu, nééé? Bylo to využitelné i jindy než v noci a za žtížené viditelnosti.
2) Jakto že němce nenapadlo posílat proti bombardérům letadla vybavená raketami aspoň na úrovni manuální řízení po drátě, jaké nakonec chtěli použít? co zbrzdilo vývoj? Rakety byly navádění by se zplácalo velmí rychle (zapalovače by se postupně zlepšovany) a výsledky by u minimálně eskortovaných byly pro spojence drtivé. Navíc němci používali podobné rakety ve větším balení proti lodím nějaký ten pátek.
3) Proč se věnovalo vývoji protileteckých raket tak málo pozornosti, když rakety byly, strach z bombardování také (od začátku války)?

Přijde mi i logické investovat do těchto směrů a tehdejší vedení to muselo vědět také. Ne blbiny jako atlantický val a nové typy tanků...
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Quasar, dotaz se týká více Luftwaffe, nežli Mosquita. Část odpovědí jsem se pokusil rozvést ZDE.
Obrázek
Islandan
Příspěvky: 9
Registrován: 29/1/2008, 08:16
Bydliště: 569 91 Jedlová,Tovární 323

Příspěvek od Islandan »

K otázce ztrát dopravní verze je třeba doplnit fakt,že Mosquita vzlétala za zájmu něměckých agentů a těch ve Švédsku asi nebylo nejméně.Tak byla jistě Luftwaffe informována o snad každém vzletu a mohla se na přivítání tohoto "dopravního" letadla v obsazeném Norsku dobře připravit.Takové procento ztrát,které provázelo lety Mosquita,se u jiných dopravních letadel nepředpokládalo.
Také na vzhled Mosquita jsou možné různé názory,někomu připadá škaredé,já souhlasím s těmi,kdo v něm viděli dřevěnou sochu.Rozhodující ale bylo hodnocení pilotů RAF a ti s Mosquitem dosahovali skvělých úspěchů,takže špatné letadlo to ve své době nemohlo být.
Islandan
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Aby bylo možné zachytit podle hlášení nějakých agentů letoun, muselo by být známo přesné místo přistání a čas s přesností na minuty (což je zcela nereálné). Nebo by bylo možné záškodníka odchytit na trase. To by ale musela být přesně zmapována, známá výška i čas. A to je opět nereálné. Vytrvalost německých stíhaček byla okolo jedné hodiny, s přídavnou nádrží okolo hodiny a půl. Když připočteme, že Mosquito nepoletí přímo kolem jejich letiště, tak to vyžaduje nějaký přelet a v cílové oblasti můžou piloti hlídkovat třeba 15 minut. Jenže Mosquito mohlo přiletět třeba v rozmezí jedné hodiny a akce by si tak vyžádala vázání dalších sil, které by hlídkující letadla vystřídaly. Pokud sólově letící letoun odchytil nějaký radar, pak se jistě jednalo o ideální možnost. Netuším ale, jak moc bylo sítí radarů protkáno norské území a jestli toto vůbec bylo reálné.
V ideálním případě, kdy bylo jasné kdy a kde přesně Mosquito bude, jistě nepředstavovalo jeho zničení nijak velký problém. Ovšem pouze pokud letělo ve dne za dobrého počasí. Pro létání za zhoršených povětrnostních podmínek nebo v noci neměli stíhači Luftwaffe odpovídající výcvik a podobné lety až na výjimky nebyly prováděny.

Ztráty všech těch možných Lysanderů a jim podobných letounů létajících do Francie nebyly ze strany Luftwaffe o moc vyšší, ne? :)
Obrázek
Batjuska
svobodník
svobodník
Příspěvky: 32
Registrován: 7/2/2008, 00:05

Příspěvek od Batjuska »

K tomu co napsal Hans neni moc co dodat a vystihuje to problematiku dost jasne. Jen bych dodal:
V Norsku bylo umístěno radarů docela dost. Typicky v konfiguraci 2xWürzburg Riese (navadeci) a 1xFreya (vcasna vystraha) byly umisteny hlavne kolem jizniho, zapadniho pobrezi a Osla tak, aby zjistily utok z more - ne vsechny se pouzivaly pro navadeni letadel.
Je treba si vsak uvedomit, ze zachytit nizko letici samostatne letadlo bylo mozne asi tak kolem 20-30 km nebo i mene podle geografickych podminek. Navadeci radar mohl pomerne presne navest stihace na pravdepodobne misto, ale diky rychlosti Mosquita a jiste britske znalosti jejich umisteni, se v dosahu radaru nevyskytovaly dost dlouho. Navic radary byly postaveny pro sledovani od more (nizka nadmorska vyska).
Tedy aby Nemci meli realnou sanci neco podniknout museli by
a) po hlaseni agenta "tocit" ve vzduchu stihace v cele predpokladane oblasti naruseni prostoru Norska. A pokud by Mosquito nevolilo nejkratsi cestu domu, tak se nam oblast pekne zvetsi...
b) radikalne rozsirit konfiguraci radarove site smerem do vnitrozemi a na sever.
Ponecham k uvaze jestli by se jim to vyplatilo.
Islandan
Příspěvky: 9
Registrován: 29/1/2008, 08:16
Bydliště: 569 91 Jedlová,Tovární 323

Příspěvek od Islandan »

Mosquito létalo jako civilní dopravní letadlo do neutrální země,takže bylo možné utajit přílet,ale odlet z civilního letiště,kde bylo možné a nutné naložit a proclít náklad,asi utajit nešlo.Švédsko mělo zájem zachovat si neutralitu a na příkladu Norska,Dánska a Holandska vidělo,jak Hitler s neutralitou zachází,respektoval ji pouze pokud mu nevadila. Domněnka o hlášení odletu ze Švédska je tedy velmi reálná.Také výběr tras asi moc široký nebyl.Co se týče doletu a vytrvalosti německých stíhaček,tak právě pro Norsko byla vyvinuta varianta Bf-110 D-1 s přídavnou nádrží pod trupem.
Otázku radarů nemohu posoudit,jsem v tomto směru laik.
Také neznám ztráty Lysanderů,které skutečně operovaly nad Francií a přistávaly tam ilegálně na provizorních letištích.Určitě ale šlo o jednu z nejrizikovějších prací RAF.
Němci se o vývoj letadel proti Mosquitům snažili,ale vývoj Ar-240,Ta-154,He-219 ani Me-410 jim nedal převahu nad Mosquitem,které mělo výhodu rychlosti,doletu (tím i možnost volit různé trasy nad Norskem) a přeletové výšky.
Snaha překonat Mosquito trvala až do konce WW2,ještě pro rok 1946 plánovalo RLM novou generaci nočních dálkových stíhaček.Jejich hlavní operační úkol byla pochopitelně PVOS Reichu před strategickými bombardéry,ale mezi ně Mosquito také patřilo.
Takže podle mne Mosquita Němcům vadila,setřelovali by je,ale podle Hanse S.neměli proti nim účinnou a efektivní PVO.Nevidím v tom rozpor.
Islandan
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Islandan píše:Mosquito létalo jako civilní dopravní letadlo do neutrální země,takže bylo možné utajit přílet,ale odlet z civilního letiště,kde bylo možné a nutné naložit a proclít náklad,asi utajit nešlo.Švédsko mělo zájem zachovat si neutralitu a na příkladu Norska,Dánska a Holandska vidělo,jak Hitler s neutralitou zachází,respektoval ji pouze pokud mu nevadila. Domněnka o hlášení odletu ze Švédska je tedy velmi reálná. Také výběr tras asi moc široký nebyl.
Luftwaffe by musela na Švédsko namířit své radary a provoz sledovat. Letoun velikosti Mosquita je možno spatřit na vzdálenost okolo 10 km za dobrých povětrnostních podmínek. Jenže pozměnit trasu o 100 km není pro letoun s doletem Mosquita problém. Pro hlídkující Messerschmitty/Focke-Wulfy z JG5 ano. Pokud budeme opravdu hodně teoretizovat a připustíme, že němečtí agenti skutečně spolehlivě nahlásí ty nepřátelské a dokáží jejich odlet v Mosquitech přesně monitorovat, tak následně musí včas zburcovat příslušnou JagdGruppe. Ta nemůže vyslat pouze pohotovostní Schwarm/Rotte, ale minimálně celou Staffel, aby měla alespoň teoretickou šanci sledovat širší okolí a různé výšky.
Nebo může německý agent zavolat do hlavního centra Luftwaffe pro danou oblast a ti si již zkomandují Luftwaffe a nechají ji hlídkovat nad radarem monitorovanými zónami a budou doufat, že Mosquito jimi skutečně proletí v době, kdy tam stíhači budou (tedy Mosquita se trefí do nějaké té "půlhodiny"). Celé je to ale šíleně komplikované, nejisté a nákladné. JG5 měla co dělat, aby alespoň trochu pokryla oblast a udržela své stroje v provozu.
Co se týče doletu a vytrvalosti německých stíhaček,tak právě pro Norsko byla vyvinuta varianta Bf-110 D-1 s přídavnou nádrží pod trupem.
Šance zachycení konkrétně Mosquita s Bf 110 byla malá, nebo spíše žádná. Nicméně v dobách Mosquit na severu, resp. v těchto oblastech, operovala pokud vím pouze stíhací eskadra JG5 "Eismeer". A ta létala s Bf 109 a Fw 190. Jestli se na severu vyskytovala nějaká ZG, to nevím.
Němci se o vývoj letadel proti Mosquitům snažili,ale vývoj Ar-240,Ta-154,He-219 ani Me-410 jim nedal převahu nad Mosquitem,které mělo výhodu rychlosti,doletu (tím i možnost volit různé trasy nad Norskem) a přeletové výšky.
Ar 240, He 219 i Me 410 byly letouny, na nichž se začalo pracovat dříve, než nějaký problém spojený s Mosquity vůbec vznikl, rozhodně nelze říci, že by vznikly kvůli Mosquitu. I Ta 154 se specifikacemi vydanými v září 1942 není zcela typickým pokusem o likvidaci Mosquit, ale spíše o další pokus o tvorbu noční stíhačky, která by nenesla výrobní problémy He 219.
Jak jsem již naznačoval několikrát v tomto tématu. Problém Luftwaffe tkvěl mnohem více v obraně proti typu operací prováděných Mosquity, než v samotném letadle, které je provádělo.
Snaha překonat Mosquito trvala až do konce WW2,ještě pro rok 1946 plánovalo RLM novou generaci nočních dálkových stíhaček.Jejich hlavní operační úkol byla pochopitelně PVOS Reichu před strategickými bombardéry,ale mezi ně Mosquito také patřilo.
O nové generaci nočních stíhaček pro rok 1946 toho moc nevím. Určité plánování se týkalo snad Ju 188. Ale ten by s největší pravděpodobností nenabídl více, než Ju 88 G. Noční stíhací Me 262 B byl vyvinutý a v malém množství nasazený. I Do 335 byl již nějakou dobu připravený (právě Pfeil by svými parametry pro Mosquito představoval obrovské riziko, ale stejně pochybuji, že by je Luftwaffe nasadila prioritně proti "dřevěným zázrakům").
Obrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Já myslím, že ty hádky jsou zbytečné, faktem je, že Mossie byla pro LW velký problém...ať již byly její úspěchy zapříčiněny především kvalitami (můj názor) nebo kapacitní neschopností LW.

Jinak ty úvahy co by kdyby...když už je řeč o LW 46, tak by se mělo mluvit i o RAF 46 a USAAF 46...takové noční stíhací DH Hornety či NA P-82 by byly opět velmi zajímaví protivníci pro nové noční stíhače LW. A i Spojenci pracovali na proudových letounech, konec války však spoustu projektů zrušil či minimálně velmi zpomalil...ovšem i tak Meteory, Vampiry a P-80 hovoří jasně o kvalitách spojeneckých konstruktérů...ostatně všechny tři měly i noční stíhací verse, ovšem s oním zpožděním.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

YAMATO píše:Já myslím, že ty hádky jsou zbytečné, faktem je, že Mossie byla pro LW velký problém...ať již byly její úspěchy zapříčiněny především kvalitami (můj názor) nebo kapacitní neschopností LW.
Pro Luftwaffe právě ani tak moc ne. Jenže pro Reich ano.
Jinak ty úvahy co by kdyby...když už je řeč o LW 46, tak by se mělo mluvit i o RAF 46 a USAAF 46...takové noční stíhací DH Hornety či NA P-82 by byly opět velmi zajímaví protivníci pro nové noční stíhače LW. A i Spojenci pracovali na proudových letounech, konec války však spoustu projektů zrušil či minimálně velmi zpomalil...ovšem i tak Meteory, Vampiry a P-80 hovoří jasně o kvalitách spojeneckých konstruktérů...ostatně všechny tři měly i noční stíhací verse, ovšem s oním zpožděním.
Tyto úvahy bych sem netahal, případně pokud se do nich opravdu chceme pustit, tak by bylo lepší si vytvořit vlastní vlákno.
Obrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

LW a Reich jedno jsou
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

skelet píše:LW a Reich jedno jsou
To by směřovalo asi na filosofickou diskusi, jestli stát a některá jeho složka jsou jedno. Absolutní OT.
Obrázek
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Příspěvek od skelet »

Myslel jsem to tak, že když měl problém Reich měla ho LW a naopak. Oddělit to nelze. Rozhodně ne v době války (v tomto případě vzdušné). Jinak souhlas absolutní OT.
ObrázekObrázekObrázek
Batjuska
svobodník
svobodník
Příspěvky: 32
Registrován: 7/2/2008, 00:05

Příspěvek od Batjuska »

Mossie zpocatku byla pro LW spise otravna, ale jejich vyznam pri naletech se zvetsoval. Napriklad pri naletu na Peenemunde v roce 43 slouzily jako "navnada" a zaslouzily se o to, ze celkove ztraty nebyly tak velke. Jenomze prisel zacatek roku 44 a vznikla skupina Group No. 100 viz strucna historie http://en.wikipedia.org/wiki/No._100_Group_RAF. A tady ja osobne vidim jejich obrovsky prinos: v elektronickem boji, mateni nepritele, spize nez v "honeni" nocnich stihacek LW po obloze - ale ani v tom nebyly uplne marne.

Az do nasazeni navadeni pomoci radaru Jagdschloss Nemci byly v tomto obdobi (nekdy v lete 44) v navadeni dost marni - a to diky hlavne Mossie.

Tedy od roku 44 bylo pro LW prioritni dostat Mossie z oblohy o tom napovida i to, ze v lete 44 Lt. Kurt Welter testoval Me 262 A-1 v roli nocniho stihace a Hans na jeho strucne bio jiz poukazal. Protoze testy byly uspesne zformovalo se v listopadu v Rechlinu "Kommando Welter" - pozdeji zname jako 10./NJG 11. Operovalo kolem Berlina a pozdeji dostalo i par Me 262 B-1a/U1 vybavene SN-2 a Naxosem - jejich specializace neprekvapi: lovci komaru :) Narokuji si v obdobi od ledna 45 do konce valky 42 sestrelenych Mossie. Muzeme jen spekulovat, ze vetsi nasazeni nocnich proudovych stihacek Me 262 B-2 by znamenal konec vyletu komaru nad Risi.

Jeste jednu takovou perlicku:
Trochu jsem patral jak to bylo s temi "civilnimi" lety do Svedska. Nemci opravdu neco podnikli. Zkousel se nasadit Fw 190 A-5 a Fw 190 A-4 u 10./NJG 3 umistene v Dansku koncem roku 43. Duvodem byla rychlostni nedostatecnost pouzivanych Ju-88 C-6 a R-1. Letadla si vypujcili od denni 10./JG 11 (ze zacatku jim je nechteli pujcit!), ale vysledky nebyly uspokojive (cert vi jestli opravnene nebo ne) a tak jim je v breznu zase vratili... To jenom ukazuje, ze to Nemce asi zase tak nepalilo, a nesnazili se nejak zvysit usili - meli starosti dost i tak.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Batjuska píše: Tedy od roku 44 bylo pro LW prioritni dostat Mossie z oblohy o tom napovida i to, ze v lete 44 Lt. Kurt Welter testoval Me 262 A-1 v roli nocniho stihace a Hans na jeho strucne bio jiz poukazal. Protoze testy byly uspesne zformovalo se v listopadu v Rechlinu "Kommando Welter" - pozdeji zname jako 10./NJG 11. Operovalo kolem Berlina a pozdeji dostalo i par Me 262 B-1a/U1 vybavene SN-2 a Naxosem - jejich specializace neprekvapi: lovci komaru :) Narokuji si v obdobi od ledna 45 do konce valky 42 sestrelenych Mossie. Muzeme jen spekulovat, ze vetsi nasazeni nocnich proudovych stihacek Me 262 B-2 by znamenal konec vyletu komaru nad Risi.
Jen trošičku poopravím dataci:
V létě 1944se o Me 262 jako o stíhačce stále ještě mluvit nesmělo. V té době byl Kurt Welter členem NJG10 a později JG300, obě jednotky se specializovaly na noční útoky typu Wilde Sau. "Kommando Welter" bylo zřízeno až v listopadu 1944, tedy o něco později, než Kommando Nowotny. Kommando Welter létalo na Me 262 A stále taktikou Wilde Sau, až později, po přeznačení na 10./NJG11, získali i specializované noční stíhací Me 262 B s radarem.
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Stíhací letouny“