...ve své brilantní dedukci a opisování wikipedie tu někdo ohýbá fyziku tak aby mu to vyšlo - hlavně napsat, že Rosomak je blb...
Díky, dobře se bavím touto neutuchající snahou, i když už je to nudné.
A ti, co na základní škole dávali při fyzice pozor, určitě ví, kde je v jejich "brilantních závěrech" zakopaný pes.
Humor je boj s lidskou hloupostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát, ale nikdy v něm nesmíme ustat. Ovšem pozor na zmýlenou - ten, koho považujeme za blbce, považuje za blbce nás. Jde o to nevyvraždit se. Werich.
Přeji Ti veleúspěšný rok 2010, hodně píle, trpělivosti, tolerance a především zdraví!
Bude mi ctí se s Tebou opět sejít, pokecat a pochlastat. Rudyard Kipling by to asi řekl takto: "Ty a já jsme jedné krve".
RAYTHEON (občas rejpající víc, než je nezbytně nutné).
Kolego RAYTHEON,
přejí Ti stejné - veleúspěšným 2010 počínaje a určitě se při knize sejdeme jak říkáš.
Myslím, že jste řekli s kolegou Barrymore vše.
Mnoho rozvíjejících se zbrojních i teoretických programů - a myšleno velice surovinových náročných - bylo v roce 1943 nacistickými špičkami pozastaveno.
Po porážce u Stalingradu od jara 1943 v III. Říši platilo:
"Co z vývojových dílen nelétá, nejezdí a nestřílí do 9ti měsíců bude omezeno v dodávkách surovin a prostředků."
Toto nařízení postihlo velké množství projektů - na některých se sice buď tajně, nebo laboratorně, s pomazáním některého šéfa, pracovalo dál, ale již se nedotáhlo do stádia průmyslové a vojenské aplikace - použití masově.
AB ( Atomová Bomba) tak díky tomu nebyla v III. Říši také dotažena do konce.
Dnešní vytahování všech těchto projektu jsou " Spekulace" velice žádané určitou částí veřejnosti a vděčné pro " senzacechtivé novináře".
Bylo tomu tak v 60.,70.,80., 90. letech minulého století a postihuje to i první 10ti letí 21. století.
Ta seriozní část historiků tvrdí, že Němci přes "těžkou vodu" měli mnohem dál k AB než je 9 měsíců..... ( přispěla k tomu i sabotáž odbojového hnutí Norska na " Těžké vodě" shromažďované v Norsku a připravované k odvozu do Německa)...
Jiná tvrzení jsou spekulace.
Čau kolego RAYTHEONE a těším se na setkání o kterém si napíšeme.
Barrymore píše: Podle tety Wiki Němci v roce 1944 experimentovali se směsí 40% kapalného kyslíku a 60% hnědouhelného prachu. 8kg nálož vyrobila údajně mýtinku o průměru 600m v lese poblíž Doberitz a tlakovou vlnu bylo cítit na 2km.
Takým zmesiam tekutého kyslíku a organického prachu (kamenouhoľný, hnedouhoľný, drevný, múka, cukor, bavlna....) sa hovorí oxyliquid/oxyliquit a sú známe od roku 1895 (Carl von Linde), hojne sa používali v medzivojnovom Nemecku.
Ale uvedený výkon patrí do ríše rozprávok - detonačka takejto žiadnej zmesy neprevyšuje 4000m/s a výkonom sú podobné dynamitom.
Výhodou je veľmi nízka cena a slušná prepravná manipulačná bezpečnosť, nezanedbateľný je i fakt, že do hodiny sa kyslík odparí a nálož prestane byť výbušná (nehrozí výbuch zvyškov nálože pri odpratávaní sute).
Takže to bolo v skutočnosti asi takto - "odpal 8kg nálože bol urobený na čistinke poblíž Doberitz a bolo ho počuť na 2 km", pretože na "výrobu" 600 metrovej čistinky by si potreboval pár ton "čohokoľvek".
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Zpět k oblasti Ohrdruf. Na základě knihy zde byly pod dohledem armády odebrány vzorky. Vzhledem k zamoření radioaktivním spadem z jaderných zkoušek, dále spadem z Černobylu jsou veškeré výsledky neprůkazné - tj. nedá se jednoznačně říci, že zde žádná jaderná bomba nevybuchla, ani že zde vybuchla. Závěr je stále otevřený.
Zkoumal se zde umělý radionuklid Cs 137, poměr rozpadu U235 a U238, množství Li 6 (kdo mně pozorně čte, asi chápe, jakou otázku bych rád položil).
Poznámky pod čarou:
____________________________________________________________________________________________________________________
michan píše:Po porážce u Stalingradu od jara 1943 v III. Říši platilo: "Co z vývojových dílen nelétá, nejezdí a nestřílí do 9ti měsíců bude omezeno v dodávkách surovin a prostředků."
V-2, V-3, U-Boat typ XXI, Horten IX/GO 229 Gotha, Do-335, Tiger II...
Požadavky vědců a týmů řešící vývoj jaderné pumy oproti nárokům těchto projektů byly zanedbatelné, výsledek mnohonásobný.
Dekódování Enigmy byla také jen spekulace do poloviny 70 let, pro veřejnost ještě o trochu déle.
Archivy se typicky otevírají po 50 letech, zmiňovaný autor nalezl mj. v nich zajímavou práci Heisenberga, která byla dosud neznámá...
EMP se dá v pohodě vyrobit z klystronu. Přemýšlel jsem zde sem dát nákres konstrukce, ale aby to někdo doma zkoušel (stačí k tomu běžné klystrony a dostanou se z toho pulzy 75MV/m a 10A/cm2), tak ať má aspoň ztíženou práci, než to najde.
Rosomak - čtu Tě velice pozorně, ale nevím jakou otázku by jsi chtěl položit. Jsem totiž občas natvrdlý - prot Tě vyzývám - Tak ji polož. Mám kamaráda nukleárního fyzika, rád bych mu tuto diskusi dal projít, aby se mi k tomu vyjádřil.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Rosomák je bojovník a to se cení. Sice také nechápu, jakou chce položit otázku ale to nevadí.
to Rosomák
1. Schopnost luštění stroje ENIGMA tajili Britové z prostého důvodu, po skončení války bylo k disposici velké množství těchto strojů a používaly je i bývalé kolonie UK, které postupně získávaly samostatnost. ENIGMA měla pověst nerozluštitelného stroje a Britové s dobrotivostí sobě vlastní nechtěli kazit iluse těm, kteří ji používali, bylo by to jednak surové a dále by přišli o možnost být informováni o dění ve svých bývalých koloniích. Se schopností luštění ENIGMA se pochlubili až poté, co tyto stroje přestaly používat i ty nejzaostalejší státy. Není vinou UK, že k tomu došlo až na začátku sedmdesátých let.
2. Ty máš možnost sehnat klystron? Nebo vlastníš návod na domácí výrobu?
Jak už jsem říkal, nejsem jaderný fyzik (takže budu rád, když mu dáš tuto diskusi přečíst - nemám patent na rozum) a určitě bude dobré, pokud zde bude jasný fyzikální názor, či uvedení věcí na pravou míru.
Otázka je jednoduchá - ze zkoumání co provedli, především poměru rozpadu U235 a U238 jestli je možné daným měřením tohoto poměru detekovat i velmi čistou plutoniovou nálož nebo nálož z jiného izotopu používaném při konstrukci JP.
to Michan: Slova chvály těší mé ucho. Dovol, bych i Tobě přál mnoho sil při dalším oblažování srdcí našich četbou análů dějepisných z dob Světové války, toho jména druhé.
to Alchymista: Mně se to taky zdálo trochu moc silné na 8kg nálož. Díky za upřesnění.
to Pátrač: Kamaráda fyzika, prosím kontakuj. Samotného by mě zajímalo, jaký vztah k jadernému výbuchu mají umělý radionuklid Cs 137, poměr rozpadu U235 a U238, množství Li 6.
A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."
6Li je vzácnejší ľahký izotop lítia vhodný na fúznu nálož, pretože sa pri ožiarení neutrónmi alebo pod extrémnym tlakom rozpadá na dva atomy trícia.
Ide o to, že občas sa v tejto oblasti špekulácií mihne názor, že nemci sa v poslednej fáze vojny pokúsili preskočiť štiepne nálože a postaviť malú vodíkovú, resp. neutrónovú bombu s použitím výlučne klasických výbušnín. Teoreticky by to mohlo fungovať...
Úloha cézia 137Cs mi ale jasná nie je. Je to rádiaktívny beta žiarič s polčasom rozpadu 30 rokov. Je samozrejme produktom štiepenia uránu i plutónia.
Na dlhodobé zamorenie obstojné svinstvo - zasviní prostredie aspoň na 200-250 rokov, podobne ako stroncium 90Sr, a jeho soli sú dobre rozpustné vo vode.
Naposledy upravil Alchymista dne 4/1/2010, 17:34, celkově upraveno 1
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
EMP se dá v pohodě vyrobit z klystronu. Přemýšlel jsem zde sem dát nákres konstrukce, ale aby to někdo doma zkoušel (stačí k tomu běžné klystrony a dostanou se z toho pulzy 75MV/m a 10A/cm2), tak ať má aspoň ztíženou práci, než to najde.
Co je špatného na tom, že si někdo postaví zdroj elektronů pro synchrotron?
Taky bych rád upřesnil těch 75MV/m a 10A/cm2: To nejsou hodnoty dosahované pomocí uvedeného udělátka, ale hodnoty, kterých je nutno v určitých místech zařízení dosáhnout, aby vůbec fungovalo. Mimochodem, proudovou hustotu 10A/cm2 bych za extrémní nepovažoval. Pokud zapneš žehličku, tak v drátech máš řádově stovky A/cm2. Na těch 75MV/m se doma asi jen tak nepodíváš. Už při cca. 3MV/m začnou skákat blesky.
A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."
6Li je vzácnejší ľahký izotop lítia vhodný na fúznu nálož, pretože sa pri ožiarení neutrónmi alebo pod extrémnym tlakom rozpadá na dva atomy trícia.
Ide o to, že občas sa v tejto oblasti špekulácií mihne názor, že nemci sa v poslednej fáze vojny pokúsili preskočiť štiepne nálože a postaviť malú vodíkovú, resp. neutrónovú bombu s použitím výlučne klasických výbušnín. Teoreticky by to mohlo fungovať...
Můžeš prosím upřesnit, za jakých fysikálních podmínek by to mohlo fungovat?
Alchymista píše:8-) 6Li je vzácnejší ľahký izotop lítia vhodný na fúznu nálož, pretože sa pri ožiarení neutrónmi alebo pod extrémnym tlakom rozpadá na dva atomy trícia.
Ide o to, že občas sa v tejto oblasti špekulácií mihne názor, že nemci sa v poslednej fáze vojny pokúsili preskočiť štiepne nálože a postaviť malú vodíkovú, resp. neutrónovú bombu s použitím výlučne klasických výbušnín. Teoreticky by to mohlo fungovať...
Úloha cézia 137Cs mi ale jasná nie je. Je to rádiaktívny beta žiarič s polčasom rozpadu 30 rokov. Na dlhodobé zamorenie obstojné svinstvo - zasviní prostredie aspoň na 200-250 rokov, podobne ako stroncium 90Sr, a jeho soli sú dobre rozpustné vo vode.
Díky za zvýšení mé kvalifkace coby chemika. Spíš mám ale dojem, že Rosomák narážel na to, že to jsou produkty nějakých jaderných reakcí.
A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."
RAYTHEON píše:Můžeš prosím upřesnit, za jakých fysikálních podmínek by to mohlo fungovat?
V istom období bola jedna z ideí pri konštrukcii malých vodíkových/neutrónových náloží - stlačiť priamo fúzne palivo v ohnisku proti sebe smerovaných kumulatívnych náloží, pričom ich kovové kumulatívne vložky mali tvoriť obal okolo fúzneho paliva. Touto technikou je pravdepodobne možné dosiahnuť tlaky rádu až TPa, čo je tak zhruba medza pre zapálenie fúzie.
Svojím spôsobom je to i variácia na konštrukciu "boosted" štiepnych náloží
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Barrymore píše:Taky bych rád upřesnil těch 75MV/m a 10A/cm2: To nejsou hodnoty dosahované pomocí uvedeného udělátka, ale hodnoty, kterých je nutno v určitých místech zařízení dosáhnout, aby vůbec fungovalo. Mimochodem, proudovou hustotu 10A/cm2 bych za extrémní nepovažoval. Pokud zapneš žehličku, tak v drátech máš řádově stovky A/cm2. Na těch 75MV/m se doma asi jen tak nepodíváš. Už při cca. 3MV/m začnou skákat blesky.
Díky za upozornění, já jsem narazil na hodně nekvalitní scan a tak jsem ho podrobně nelouskal (vzal jsem jen " typical running parameters").
Já zase upřesním, že když zapnu žehličku, tak v drátech stovky A/cm2 nemůžu mít ani chvilku, protože žehlička je prostá odporová zátěž cca 2.000W a při napětí 250V to odpovídá 8A, což nejsou stovky A na cokoliv...
to rosomak: A jakýpak má asi průřez mědi kabel vedoucí od zásuvky do žehličky? A co topná spirála? Kabel bude mít max. 5 mm2. A to hodně přeháním, ale ať se to dobře počítá. 8A/5mm2 = 1,6A/mm2 = 160A/cm2.
A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."
Ale sú... odporový drôt vo vyhrievacom telese má priemer okolo pol milimetra, takže pri 8A je v ňom prúdová hustota niekde okolo 400A/cm2.
Edit: Barrymore bol rýchlejší...
Оптимисты изучают английский язык, пессимисты - китайский. А реалисты - автомат Калашникова
Rychlost je moje ztracená příbuzná, která zůstala hodně pozadu.
Jenom by mě v souvislosti s jadernými bombami zajímalo, jaké byly tehdy a teď minimální množství štěpného materiálu pro vyvolání neřízené reakce. Samozřejmě za použití dobových technologií. Nemáš o něčem takovém info? Ale to je spíš už na jiné vlákno.
A Mistr Sun pravil: "Pokud nebyly povely dosti jasné, rozkazy dosti srozumitelné, pak je to chyba hlavního velitele."
Podľa mojich skromných znalostí sú tie množstvá materiálu stále rovnaké. Pretože fyzikálne zákony sa zatiaľ nezmenili.
Moderné bomby sú výkonejšie len preto, že sú "účinejšie". T.j. väčšie množstvo štiepneho materiálu sa dostane do neriadenej jadrovej reakcie, a väčšia časť z toho sa premení na výbušnú energiu. Celkovo....tá účinnosť je stále dosť mizivá....uránu U235 treba približne 52 kg (záleží to aj od konštrukcie bomby), z týchto 52 kg sa približne len 500 gramov dostane do nezastaviteľnej jadrovej reakcie, a z týchto 500 gramov sa maximálne 2 gramy premenia na energiu výbuchu. (účinosť 0,11%) To ale odpovedá 42 kt TNT. Z čoho je zase jasne vidieť že E=MC2 skutočne funguje :-)
A nezáleží len od hmotnosti materiálu, ale aj od toho akého bude tvaru (najlepšia je guľa), a od toho aká tá guľa bude mať priemer (čím menší, tým menšie je kritické množstvo)....a potom ešte aj od toho aký je ten materiál nahustený, či je obklopený odrážačom neutrónov, akú má teplotu........
A: "Počul som, že internetové diskusie spôsobujú degeneráciu. Je to pravda???"
B: "IMHO LOL"
