Stránka 2 z 6

PříspěvekNapsal: 9/10/2009, 16:40
od lkala
Děkuji za informace o Himmlerovi a Heisenbergovi. To jsem netušil. Jinak mám (evidentně) o německém vývoji atomové bomby úplně jiné informace. Je ale pravda, že se o něj již nijak blíže nezajímám (dlouho).

Jinak na téma Heisenbergovi návštěvy v Dánsku už se vyskytlo tolik
názorů (co tam dělal), že už si na všechny ani nevzpomenu. Mě osobně
se ale nelíbí jeho celkové přeceňování, těch lidí se v kvantové fyzice pohybovalo více.

Prečo iné?

PříspěvekNapsal: 9/10/2009, 16:48
od kenpeter
Prečo máš evidentne iné informácie? Podľa mňa sa v podstatných veciach zhodneme. :)

PříspěvekNapsal: 9/10/2009, 17:16
od lkala
Podle toho co si pamatuji, tak ten "uranový klub" byl (měl být) hlavním "motorem" vývoje bomby v Německu. Zde se měli soustředit poznatky a probírat, co bude kde kdo dělat. Proto mě překvapil ten poslední odstavec.

PříspěvekNapsal: 9/10/2009, 23:23
od Rosomak
Co jsem kolem toho kdysi nastudoval, tak jsem získal pocit, že Německo vyvíjelo přímo termojadernou bombu, proto to nestihlo.
Většina dokumentů a lidí byla v US zóně, některé zdroje praví, že dobytí Orlího hnízda a operace v Alpách bylo pouze zástěrkou pro operaci na zlikvidování jiného podzemního krytu, kde probíhal výzkum (myslím že to nedávno šlo tiskem, že zde také nic nebylo, kromě rozestavěného reaktoru).
Po válce se udělala a dotáhla pohádka o tom, jak Německo bylo od funkční bomby daleko, ač opak byl pravdou (historii píší vítězové).
Kde se mohla na závěr války bomba vyvíjet?
Nejlépe tam, kde se armády měly setkat a kde nebylo nic důležitého a strategického. Oblast kolem Vltavy. Nemyslím tím Štěchovice, ale Bezejovice a okolí, tj. celou oblast SS-Truppenübungsplatz Beneschau.
Hradištsko je možná jen místo ukrytí archivů na poslední chvíli, ale podzemí mohlo být situováno jinde, maskované např. jako SS-Hofy...

Pozn. Haigerloch určitě není mezi vysokými horami, kopce v okolí mají tak 600m.

Pre kapitána Rosomaka

PříspěvekNapsal: 10/10/2009, 05:57
od kenpeter
Čo sa týka termonukleárnej bomby, máš pravdu, Nemci ju vyvíjali, ale to je iná kapitola, to sa danej témy striktne netýka. No a čo sa týka Haigerlochu, ja som čerpal informácie z Neobjasnených záhad druhej svetovej vojny od Roberta Jacksona. Podľa mňa je to celkom dobrá kniha, autor sa vyvaroval takých hypotéz ako že Hitler utiekol po vojne do Argentíny a tam dodnes žije atď. No a tam sa píše, že Haigerloch bol v kotline chránený od náletov jednak tým, že to bol strategicky nedôležitý bod a jednak tým, že dookola boli vysoké kopce. No tak neviem, ja som tam nikdy nebol. A koľko metrov musí mať hora, aby zabránila náletu bombardérov, to fakt neviem, v tom sa nevyznám.

Pre Ikalu

PříspěvekNapsal: 15/12/2009, 12:06
od kenpeter
Naštudoval som to do detailov. :eek: Uranverein bol spolok, ktorý sa zaoberal jadrovou energiou ako takou. S obrovskou dávkou fantázie by sa dalo povedať, že išlo o predchodcu EUROATOMu. Členovia Uranvereinu boli seriózni vedci, šarlatáni, nacisti, antinacisti, kariéristi, vojnoví štváči, pacifisti, skrátka nesúrodá zmes. Osadenstvo (a názory) sa menilo podľa politickej klímy. Spolok vo všeobecnosti konštatoval, že atómová energia sa dá využiť ako mierovo tak vojensky. Pravda, na konci vojny každý tvrdil, že bol za výlučne mierové využitie. Lenže mierové využitie jadrovej energie v nacistickom Nemecku prioritu nemalo. Členovia Uranverein nikdy neprijali nijaké reálne rozhodnutie, ak aj áno, tak všetko ostalo iba na papieri. Do vývoja jadrových zbraní zasahovali Hitler, Goering, Goebbels, Himmler a Bormann svojimi zbrklými a často scestnými rozhodnutiami. Keby som ja bol nacistický fanatik a mal by som za úlohu vyrobiť jadrovú zbraň k dosiahnutiu konečného víťazstva, nevyháňal by som fyzikov pre ich židovský pôvod do Ameriky, naopak, zavrel by som ich do nejakého prepychového laboratória, dal im vysoký plat, záruku bezpečnosti pre ich rodiny a ak by nespolupracovali, postrašil ich Gestapom a koncetrákom. (Takto nejako to Stalin riešil s Koroľovom, ale to je na úplne inú debatu.)
Takže ak to mám zhrnúť, pravdu som mal aj ja, aj ty. Uranverein bol teoreticky hnacím motorom výskumu jadrovej enregie, ale prakticky sa výskumu venoval Diebner a jeho kolegovia.
Je to ako s von Mansteinom. Počas jeho ťaženia v Sovietskom zväze podpísal zopár rozkazov k výpaleniu niektorých obcí a miest. Za to šiel do väzenia ako vojnový zločinec. Ale bolo by smiešne domnievať sa, že práve on bol strojcom a hnacím motorom holokaustu na Východnom fronte. Prajem pekný deň!

PříspěvekNapsal: 29/12/2009, 14:25
od Dzin
Němci že mohli vyvynout v brzku funkční jadernou pumu? Hmmm.... Jak přesně daleko s tím tedy byly? Chybělo jim už jenom potřebné množství štěpného materiálu? Stejně tak termojadernou zbraň. Kdo na ní přesně v Německu pracoval?

PříspěvekNapsal: 29/12/2009, 16:51
od Tempik
Dzin píše:Němci že mohli vyvynout v brzku funkční jadernou pumu? Hmmm.... Jak přesně daleko s tím tedy byly? Chybělo jim už jenom potřebné množství štěpného materiálu? Stejně tak termojadernou zbraň. Kdo na ní přesně v Německu pracoval?

Přesně tak. Stačilo pár let výzkumu, podpora jen těch rozumnějších vědců a byla na světě :D
Teda pokud by jim nejdřív došlo, že z toho jde opravdu udělat zbraň...

PříspěvekNapsal: 30/12/2009, 21:43
od Rosomak
No, vypadá to, že konečně také někdo na nelogičnosti při současně oficiálním výkladu vývoje A-bomby přišel na to, že Němci byli možná dál než všichni.
A klidně se mohlo stát, že německá A-bomba byla zlikvidována při přípravě nebo nevybuchla a tak válka dopadla jak to známe.

A ta hlavní nelogičnost? Že Němci/Hitler nevěnovali vývoji A-bomby dostatek pozornosti a prostředků.
Stačí si uvědomit fascinaci Hitlera velkými zbraněmi.

Jsou znalci z fyzikálních odborníků a okruhu badatelů v oblasti atomového výzkumu, kteří říkají, že jim scházely tak čtyři měsíce.

Zní takové tvrzení příliš odvážně? Pak poslyšte vzpomínky Kláry Wernerové, kastelánky německého zámku Wachsenburg. Bylo to měsíc před koncem války, 3. dubna 1945, když jí její známý Hans Rittermann řekl, aby se večer dívala směrem na Röhrensee. Prý uvidí něco velkolepého.

F: Do věže jsem šla asi v 8 hodin večer. V půl desáté oblohu ozářila snad stovkou blesků. Uvnitř bylo světlo červené a z venku žluté. Byla to taková záře, že se mohly číst noviny. Všechno trvalo jen krátce, a potom jsem na chvilku vůbec neviděla. Pocítila jsem mohutný vítr a netrvalo dlouho a všechno se uklidnilo. Obyvatelé nedalekých vesniček Holzhausen a Wechmar příští den krváceli silně z nosu, měli bolesti hlavy a cítili nepříjemný tlak v uších. Já jsem byla druhý den jako "zmlácená." Cítila jsem se zcela nesvá.

Co způsobilo tento záblesk, to se můžeme jen dohadovat. Podle svědectví to měla být 100gramová atomová bomba. Tak lehký granát by ale musel znamenat, že byli Němci s vývojem dokonce dál než Američané. Někdo namítne, že Americká bomba svržená na Nagasaki potřebovala minimálně 10,5 kg plutonia a ta z Hirošimy dokonce 25 kg speciálně upraveného uranu. Každopádně je zajímavé, že ani Spojené státy, ani Rusko ještě neodtajnily to, co našli jejich vojáci v německých pokusných laboratořích. Jisté je jen to, že Spojené státy vyčlenily v roce 2003 celkem 68 milionů dolarů na financování vývoje atomových minibomb. Teoreticky prý taková zbraň možná je.

http://www.rozhlas.cz/wwii/technika/_zprava/168423

Tato zpráva je jednak v úvodní části tohoto tématu, ale už její propagace do veřejnoprávního média je nutné ji zopakovat.

Další nelogičnost - píše se, že Němci neměli k dispozici dostatek uranu.
Pokud neuvažujeme Jáchymov (ten je znám myslím každému Čechovi), tak když Němci v květnu 1940 napadnou Belgii. Ve městě Oelenu najdou továrnu na obohacení uranu a v ní 1.200 tun této suroviny. V německých rukou je teď polovina světových zásob uranu.

Škoda, že některá tajemství archivů jsou zaplombovány navždy.
Třeba by bylo jasné, proč se musely totálně vybombardovat Drážďany.

A doporučuji i tento kompilát:
http://www.diegolory.estranky.cz/clanky ... tombomb.cz

PříspěvekNapsal: 30/12/2009, 22:06
od Sawyerik
Nepřipadá vát to poněkud fantasmagorické.

Že by např., když už se takové informace šíří na NETu, nikoho nenapadlo zajet do těch míst s dozimetrem?

Že by se něco takového dařilo utajit 65 let po válce?

Že by si nikdo nevšiml zvýšeného výskytu leukemie v okolí?

Že by se teprve nyní, po těch zmíněných 65 letech při všech znalostech a možnostech dnešní vědy a techniky ještě vojenským velmocem nepodařilo Němce v tomto napodobit?

A kdo byli ti tajemní vědci kteří to tehdy dokázali? To nepadli do zajetí?

A hlavně, jaký je důvod pro který by něco takového vlády velmocí i případných dalších zemí celá léta tajily?

PříspěvekNapsal: 31/12/2009, 09:20
od RAYTHEON
to Sawyerik

Plně souhlasím. Stopy po případném pokusném jaderném výbuchu nelze dodnes skrýt a lze je najít amatérskými prostředky. Stejně tak výpovědi internovaných německých vědců nic podstatného neprokázaly.
Takže to považuji za fantasmagorie, kterými se živí technicky nepříliš vybavení jedinci se sklony ke konspiracím na každém rohu.

PříspěvekNapsal: 31/12/2009, 11:08
od bheid
Také si myslím, navíc to, že má někdo 1200 tun uranu neznamená že může sestrojit atomovou bombu, když z něho nejprve musí dostat uran 235, kterého je v uranu pouze 0,7%. To zabere určitý čas. A kdyby to bylo tak jednoduchý tak má dneska A bombu kde kdo.

PříspěvekNapsal: 31/12/2009, 20:05
od Rosomak
Sawyerik píše:Nepřipadá vát to poněkud fantasmagorické.

Že by např., když už se takové informace šíří na NETu, nikoho nenapadlo zajet do těch míst s dozimetrem?

Co tam s tím dozimetrem chceš měřit? Připadá mi to, jak někteří oficiální "experti" podobně vybavení šli do bývalých objektů vzniklých v rámci akce Javor a neexistenci radioaktivity vydávají za důkaz, že zde jaderné hlavice nebyly skladovány.

Sawyerik píše:Že by se něco takového dařilo utajit 65 let po válce?

Vždyť se toho tolik stále utajuje... Např. mediálně známá věc - kdy byla odtajněna skutečnost, že spojenci uměli dešifrovat Enigmu a co k tomu vedlo?

Sawyerik píše:Že by si nikdo nevšiml zvýšeného výskytu leukemie v okolí?

Zeptám se jinak - o kolik % se zvýšila nemocnost v Hirošimě a o kolik v Nagasaki a o kolik v okolí Černobylu?

Sawyerik píše:Že by se teprve nyní, po těch zmíněných 65 letech při všech znalostech a možnostech dnešní vědy a techniky ještě vojenským velmocem nepodařilo Němce v tomto napodobit?

Ano, USA a SSSR/Rusko si pilně vyměňují výsledky špionáže a výzkumu...

Sawyerik píše:A kdo byli ti tajemní vědci kteří to tehdy dokázali? To nepadli do zajetí?

Pročpak asi jsou stále protokoly z jejich výslechů tajné? Po padesáti letech + dalších třicet let.

Sawyerik píše:A hlavně, jaký je důvod pro který by něco takového vlády velmocí i případných dalších zemí celá léta tajily?

Svatá prostoto... Proč by to měly troubit do světa?

Jedinci, kteří myšlenkově ustrnuli u jaderných pum první generace počítané dle škály USA, zaslouží shovívavost a doporučení, aby při své sebestřednosti si alespoň něco dostudovali. Dnes se hovoří o čtvrté generaci.

PříspěvekNapsal: 31/12/2009, 21:03
od Barrymore
To Rosomak: Mám jenom dotaz v souvislosti s tou 100gramovou bombou, co oslnila Kláru Wernerovic: Jaké je kritické množství uranu nebo plutonia?

PříspěvekNapsal: 31/12/2009, 21:10
od kopapaka
Sawyerik píše:A hlavně, jaký je důvod pro který by něco takového vlády velmocí i případných dalších zemí celá léta tajily?

Já tomu sice taky nějak moc nevěřím, ale odpověď na tvůj dotaz je velice jednoduchá: Pokud by to za relativně jednoduchých podmínek dokázali už tehdy a rozneslo se to po světě, tak by dneska měl atomovku každý a byla by nacpaná v každém kousku výzbroje který by ji unesl...

Docela dobrý důvod, ne?

PříspěvekNapsal: 31/12/2009, 22:45
od Alchymista
Barrymore píše:To Rosomak: Mám jenom dotaz v souvislosti s tou 100gramovou bombou, co oslnila Kláru Wernerovic: Jaké je kritické množství uranu nebo plutonia?
Bežne sa uvádza ako minimum 8-10kg uranu a 4-6kg plutonia pre materiály vysokej izotopovej čistoty.
Lenže...
Pokiaľ sa primerane zvládne technológia kompresie na čele detonačnej vlny, dá sa krátkodobo (v mikrosekundách) dosiahnuť hustota materiálu cez 35g/cm3 a kritická hmotnosť výrazne klesne...

PříspěvekNapsal: 31/12/2009, 22:53
od knezdub
Ale ještě pořád to nebude "kufříková" bomba. Jaká je vůbec minimální bezpečná vzdálenost dvou podkritických množství?

PříspěvekNapsal: 31/12/2009, 22:58
od Rosomak
Barrymore píše:To Rosomak: Mám jenom dotaz v souvislosti s tou 100gramovou bombou, co oslnila Kláru Wernerovic: Jaké je kritické množství uranu nebo plutonia?

Já se bavím o čtvrté generaci. Tam žádnou jadernou pumu ke spuštění termojaderné reakce nepotřebuješ.
A nikdo z nás neví, kudy se vyvíjel německý výzkum. SSSR přímo přeskočil první generaci a testoval plutuniovou bombu (co je pravdy na tom že to byla kopie bomby USA ví jen ony dvě mocnosti).
Malá provokace - USA nevyzkoušel jadernou pumu před výslechy německých vědců.

BTW, standardní potřebné množství U235 je asi 52 kg (podle konstrukce 48 kg), U233 asi 16 kg, 239Pu asi 10 kg, a s kvalitní trhavinou se dá dostat u plutonia až na cca 250 g (menší než kulečníková koule), u U235 je to více, 900 kg (ale zde to závisí na kvalitě neutronového odražeče).

A Kláru Wernerovic mohl ohromit test, co známe dnes jako EMP.

PříspěvekNapsal: 1/1/2010, 00:19
od Pátrač
Pokud by šlo o nějaký méně stabilní izotop, mohlo by pro vyvolání štěpné reakce stačit i málo. O Kaliformia 14 se mluví dokonce o 38 gramech. A štěpná reakce může spustit termojadernou fúzi.

Víme málo a tak spekulujeme. Osobně si myslím, že se nic přesného ještě 50 let nikdo nedoví a to už mi to bude myslím celkem jedno. Na rozsypové loučce budu podporovat růst travin a pampelišek.

PříspěvekNapsal: 1/1/2010, 01:09
od Alchymista
Nemci sa za 2.sv.v nedostali ani na plutonium ani na izotopové separovanie uránu, podľa všetkého nemali dokonca ani funkčný reaktor či už grafitový alebo ťažkovodný, takže transurány mohli skúmať tak maximálne teoreticky.

Pokiaľ by nemci prišli na akýkoľvek spôsob, ako známe limity a problémy atómovej bomby obísť, a spojenci sa k týmto spôsobom dostali, v horúčkovitých 50. a 60. rokoch by ich použili. A aj keby sa k nim neodstali a spôsob by existoval aspoň teoreticky, za tie roky by naň s pravdepodobnosťou blízkou istote niekto na jednej či druhej strane prišiel.

Pokiaľ niekto má funkčnú štiepnu nálož prakticky ľubovoľnej veľkosti, urobiť z nej fúznu je pri dostatku uránu (aj ochudobneného!) a lítia bezmála "záležitosť" stredne veľkej chemička a strojární a zlievarní krajského významu.

Rosomak - 50 a viac kg uránu je treba naizotopovú čistotu okolo 90% alebo menej a konštrukciu typu "delová hlaveň", s ktorou sa už okrem vyslovených amatérov nikto babrať nebude.
Na guľové implózne systémy treba podľa kvality iniciacie len 1/4 až 1/10 tohoto množstva. Pokiaľ si konštruktéri dokážu pomôcť výkonným externým zdrojom neutrónov, tak sa dá ísť ešte nižšie.