Landsverk L60 / Strv. m/38/39/40

Odpovědět
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Landsverk L60 / Strv. m/38/39/40

Příspěvek od sa58 »

Lehký tank Landsverk L60 / Strv. m/38/39/40 (SWE)

Obrázek
Když jsem ve svém minulém článku psal o transportéru Bv 202, zmínil jsem se o předválečné spolupráci mezi Československem a Švédskem. Mimo dodávky tančíku AH-IV-Sv byl na severu zájem i o lehký tank TNH-S, vybavený švédským motorem Scania-Vabis. Zatím co tančíky byly na sever dodány, přednost před naším skvělým tankem dostal domácí výrobek. Jistě zde vyvstane otázka proč tomu tak bylo. Jaký tank mohl v té době porazit asi nejlepší lehký tank na světě? Bylo za tím jako obvykle nějaké zákulisní jednání? Nemá cenu o tom spekulovat, švédská armáda dala přednost domácí konstrukci Landsverk L 60. A ta si zasluhuje alespoň menší připomenutí.

Prototyp lehkého tanku Landsverk L 60 byl postaven již v roce 1934. Ve své době se jednalo o velmi moderní konstrukci lehkého tanku. Tank byl převážně vyroben technologií svařování, čelní o boční pancíře byly sešikmené. Jako vůbec první sériově vyráběný tank měl L 60 použit odpružení podvozku torzními tyčemi. Většina tanků té doby používala listová pera. Podvozek byl tvořen předním hnacím kolem, čtyřmi pojezdovými koly s gumovou bandáží a zadním napínacím kolem. Nad pojezdovými koly byly umístěny dvě napínací kladky. Pohonnou jednotkou byl švédský motor Scania-Vabis 1664 o objemu 8470 ccm a výkonu 142 HP při 2300 ot./min, byla použita převodovka FAK-55. Síla pancéřování se pohybovala v rozmezí od 4 do 15 mm. Vozidlo bylo vybaveno volantovým řízením. Řidič seděl vlevo, nad jeho místem byl umístěn svařovaný kryt s pozorovacímu průzory. Na pravé straně bylo umístěno převodové ústrojí.

Výzbroj byla umístěna v plně otočné věži, jednalo se o kanon Bofors m/38 stridsvagn ráže 37 mm. Jako sekundární výzbroj byl použit kulomet Ksp m/36 ráže 8 mm. Ve věži měl stanoviště velitel – střelec a nabíječ. Do věže se nastupovalo bočními dvířky.

Švédská armáda objednala 16 kusů L60S (modifikace) v roce 1937. V armádě dostal označení Stridsvagn m/38, většinou lze narazit na označení Strv. m/38. Byly to první tanky ve Švédsku vyzbrojené dělem.

Koncem roku 1939 je objednána další série dvaceti kusů L60 S/II. Oproti předchůdci se tato verze vyznačuje posílením výzboje, je přidán další kulomet stejné ráže lafetovaný v čelní stěně věže. Řízení je již klasické pákové. Stroj měl být v případě napadení Švédska opatřen dodatečným pancéřováním o síle 35 mm. Armádní označení tohoto tanku bylo Stridsvagn m/39.

Výroba další série 100 tanků byla reakcí na německý zákaz vývozu již objednaných tanků TNH-Sv. Švédsko si koncem roku 1939 objednalo 90 kusů TNH-Sv, smlouva byla podepsána v březnu 1940. V červenci 1940 však OKW zakázalo jejich vývoz a celou dodávku zabavilo pro vlastní potřebu. Proto byla objednána série L60S/III, což byla upravení verze SII s již namontovaným přídavným pancéřováním přímo z výroby. Byla použita nová hydrodynamická převodovka Atlas-Diesel. Stroj nesl armádní označení Stridsvagn m/40L.

Poslední sérií tanku L60 byla licenční výroba m/40L u firmy KVM v Karlstadu. Jelikož tradiční výrobce Landsverk neměl kapacitu, byla vyráběna upravená verze u jiného výrobce. Vozidlo mělo jiný pohon, byl jím motor Scania-Vabis 603/3 (8470 ccm) o výkonu 162 HP při 2300 ot./min. Síla pancíře se pohybovala od 4 do 50 mm. Armádní označení tohoto stroje bylo Stridsvagn m/40K. Poslední stroje této série byly dodány v roce 1944.

Již před válkou byl L60 exportován – 2 kusy do Irka a jeden do Rumunska. V roce 1956 bylo dodáno 26 tanků m/40L do Dominikánské republiky, kde sloužily až do roku 2001! V této republice se také zachovalo nejvíc tanků L60 coby památníky. Švédská armáda vyřadila všechny své L60 z výzbroje v roce 1957.

Švédsko však nebylo jedinou zemí kde se L60 vyráběl sériově. Již v roce 1938 byl dodán vzorový kus do Maďarska kde se s úpravami licenčně vyráběl jako tank Toldi. To je však již jiná historie.


technická data Stridsvagn m/39 // 40L // 40K
délka – 4,8 // 4,8 // 4,9 m
šířka – 2,075 // 2,075 // 2,08 m
výška – 2,05 // 2,05 // 2,08 m
hmotnost – 8,95 // 9,36 // 10,9 t
výkon motoru – 142 // 142 // 162 HP
max. rychlost silnice – 45 km/h
osádka - 3



Použité zdroje:
http://www.tfd.chalmers.se/~m95perm/fordon/
časopis ATM
Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Obrázky m/38

Obrázek Obrázek

Obrázek Obrázek

Obrázek
kanon m/38

Obrázek Obrázek
m/38 v Irsku
Naposledy upravil(a) sa58 dne 14/1/2007, 00:53, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »


Obrázek
Stridsvagn m/39

Obrázek
Stridsvagn m/40L

Obrázek
Stridsvagn m/40K
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

L60 z Dominikánské republiky

Obrázek

Obrázek

Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
jeikob
praporčík
praporčík
Příspěvky: 354
Registrován: 4/6/2006, 21:00

Příspěvek od jeikob »

Na jedné fotce je jeden s bílím křížem používaným při polském tažení.Tak se ptám jestli je němci nasadili.jinak vypadá velmi zajímavě.hlavně podvozek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

jeikob píše:Na jedné fotce je jeden s bílím křížem používaným při polském tažení.Tak se ptám jestli je němci nasadili.jinak vypadá velmi zajímavě.hlavně podvozek
Němci tento typ nepoužívali, jedná se asi o uherského Toldiho. Ale asi sem slepý a kříž nikde nevidím :shock:
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
jeikob
praporčík
praporčík
Příspěvky: 354
Registrován: 4/6/2006, 21:00

Příspěvek od jeikob »

druhej zprava na hned ty první obrazky.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

To je švédský znak...
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
jeikob
praporčík
praporčík
Příspěvky: 354
Registrován: 4/6/2006, 21:00

Příspěvek od jeikob »

jo už to vidím ono to rámovaní kříže modrou na tý černobílí bylo špatně videt.já se právě divil ,protože o tomhle tanku se ted dovídám prvně
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Je docela zajímavé, že na výhodu zkloněného pancíře před válkou přišly snad jen ti Švédové a Rusové. (No snad i ti Francouzi, ale ti to měli celé lité, tak to měli i zakulacené)

Jinak by mě docela dost po technické stránce zajímalo to řízení volantem. Zpřevodování volantu na mechaniku přibržďování pásů musela byt celkem konstrukční rubikova kostka. Řízení volantem sem viděl popsané snad jen u vozidla ŠOT, ale to bylo řízení pomocí zapojování a odpojování elektromotorů. Takže dost jinak.

No a celkem by bylo zajímave porovnat tuto konstrukci s LT vz.35 a 38, což spadá tak do stejného období. Tím obdobím ale myslím až ty novější stroje. 35 to asi překonávalo, ale s 38 byl asi plně srovnatelný. Tím ale už potom myslím ten se zesíleným pancéřováním.

A to s tým bílým, teda žlutým křížem mě docela pobavilo. Ale stane se.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Člověče Sa - měl jsem kdysi možnost nahlédnout i do švédských tabulek oceli a přkvapilo mě tam a nechal jsem si od Švédů složitým překladem do angličtiny a češtiny vysvětlit. Oni měli Švédové stejné třídy oceli jako Angličani a Němci a Češi - o něco lepší. Brinnel, Rockvel a Vickrs - zkoušky na tah, tlak a pevnost v krutu, byla u jejich oceli při třídě srovnatelné s ostatní Evropou lepší ( Měli v té oceli jiný poměr Mg a Cr).
Z toho jasně plyne, že i ocel na tancích byla lepší a v tom smyslu se nám i vyjádřili. Ptal jsem se - fandíc armádě v roce 1994 na tanky.
Vyznívalo to asi tak, že síla 4 mm je jako naše obdobná síla 5 mm.
Mimo toho samozřejmě výroba v této severské zemi - při jejich zimních teplotách - zajišťovala i odolnost v různém klimatu - oleje, mazadla. No a samozřemě provoz a startování.
Většinou skutečně neobyčejně spolehlivé stroje.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

Ani to není tím, že by tenkrát měli tak kvalitní technologie (oproti třeba Německu viz pancéřování Bismarku), ale hlavně je to dané tím, že švédská ruda je nejlepší rudou na světě. A z nejlepšího jen naprostý magor dokáže vyprodukovat podprůměrnou kvalitu.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Pozor, pozor - z každé rudy je nejprve surové železo a potom zušlechťováním ( přísadami v konvertorech) získáš ocel. Ta švédská a to máš na mysli má méně hlušiny a větší procento Fe než je běžné. Ono to o těch tabulkách a technologii je. Stejně jako u německé oceli "Wotan" a ta nejen u Bismarka, ale i protiponorkových pásů u všech novějších německých lodí Tirpitz atd.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

To mně vysvětlovat nemusíš, jak se dělá ocel, do teho fušuju ve škole už čtvrtým rokem. To není jen tím způsobem. Už to surové železo je jiné než surová železa od jinud. To je dáno už tím složením rudy. Je prostě jiná než třeba sovětská ruda.

Jinak je dál jasné, že teprve další úprava v konvertorech udělá neco co se neláme.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Tak co jsi tedy chtěl říci. Ano ve švédské rudě jsou i některé využitelné prvky pro ocel.
Já, ale přece říkal o jejich tabulkách a že jsme jen těžko dle ČSN se Švédy našli stejnou ocel dle podobné třídy. Tehdy jsme pro ně potřebovali obrobitelnou, něco jako naše 11 600 - jednalo se o hřídelky v statisícových seriích malých rozměrů. Oni nám kliňďo brňďo nabídli, že i automat koupí( jim se to i s povrchovkou vyplácelo). Při té příležitosti říkám, že jsem měl možnost nahlédnout do jejich tabulek. No a zeptal jsem se i na plechy a dozvěděl jsem se i složení plechů. Samozřejmě bych již přesné složení přísad a % dohromady nedal.
Skutečnost jsem popsal a oni jí potvrdili.
I Angličan českého původu se zadivil - dostali jsme se i na tanky a dospěli jsme k tomu, že švédská ocel je lepší, ale i prvky jako je Mg, Cr, Ni .... V tom bylo rozdíl jen v setinách a Brinnel, Rockwel a Vickrs, vykazoval větší parametry než náš podobné třídy.
Když tak říkáš ty 4 roky školy tak u mne si přidej k tomu samému 25 let praxe a z toho 5 let vedoucí technologie ( závod o 1 000 zaměstnancích) a asi jsem vše ještě neuved.
Zajímavé na jejich tabulkách bylo, že v nich měly srovnatelné parametry, anglických, německých, ruských a našich tabulek.
Základní a zásadní rozdíl v oceli je až v technologii, kterou provedeš v konvertoru a ne v surovém železe. To snad dál nebudem né!!!
Naposledy upravil(a) michan dne 15/1/2007, 17:43, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Pěkně jste si pokecali o oceli, akorát dnes se snad všechno dělá s oceli třídy 10. To je snad ocel do betonu... :D

Jinak kvalita pancířů z Vítkovic a Kladna byla na vysoké úrovni už za Rakouska-Uherska. Srovnejte si lodě R-U bitevní lodě postavené rakušany a uhry...

Jinak řízení pomocí volantu měl i Tiger, prý se ta obluda řídila bez problémů. Někde tu snad je i fotka.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

No tak teda budu ti věřit, že je to jen tů technologií. Dál to rači řešit nebudem, vidím, že máš větší znalosti.

To řízení volantem sem pochopil, že by mohl fungovat dobře, ale nevím, jak to bylo udělané, aby pohyb volantu plynule řídil przdy na pásech.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Tady je něco o Tigeru a jeho řízení - http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=359
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
hydrostar
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1717
Registrován: 26/9/2006, 21:19
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od hydrostar »

No je tam sice pěkně popsané všecko možné, ale jak je to brzdící ústrojí dané na ten volant tam bohužel néni.
Hydrostar se s námi trvale rozloučil...
Odpovědět

Zpět na „Obrněná technika“