4TP

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

4TP

Příspěvek od kacermiroslav »

Obrázek
Prototyp lehkého tanku 4TP
Polsko
1937


Meziválečné Polsko mělo v rámci Evropy nezáviděníhodnou pozici. Po ukončení bojů První světové války vzniklo na územích, která po staletích patřila převážně Německu a Rusku. Německo po prohrané válce bylo nuceno odstoupit značnou část svých východních území a stejně tak Rusko, ač na straně vítězů, bylo nutno uznat existenci nového státu na územích, která ovládalo od doby rozpadu Polského státu na konci 18.století. Polsko tak mělo na východě i západě sousedy, kteří se nikdy nesmířili se ztrátou „svých“ území. Aby stát mohl fungovat mezi těmito mocnými sousedy, musel vybudovat dostatečně silnou armádu, která by dokázala případného agresora od vpádu do Polska odradit. To ale nebyl jednoduchý úkol, protože Polsko nepatřilo mezi extra ekonomicky silné státy. Nicméně například v porovnání s 15 milionovým Československem disponovalo téměř čtyřiceti milióny obyvatel a tak minimálně v živé síle bylo Německu i Sovětskému svazu respektovanějším soupeřem. Ostatně 1.září 1939 disponovala polská armáda jedním miliónem vojáků v 37 divizích, zatímco Německo mělo 56 divizí s 1,5 miliónů vojáků. Obě země ale měly ještě značné rezervy v lidských zdrojích. Přesila na straně Německa v září 1939 tak nebyla ve všech směrech jednoznačná. V osobách to byl 1,5 násobek, v letadlech 5,3 násobek, v dělostřelectvu 3,2 násobek a v tancích 9,4 násobná. A právě třicátá léta 20.století byla poznamenána prudkým technickým pokrokem mimo jiné v tankových konstrukcích.

Polská armáda vznikla 4.června 1917 na základě politické ofenzivy polské emigrace ve Francii. Od svých francouzských spojenců pak získala i první obrněnou techniku v podobě 120 lehkých tanků Renault FT-17 (z toho 75 ks s výzbrojí v podobě kanónu Puteaux ráže 37mm, zbytek s kulometnou výzbrojí). Polsko tak v době svého zrodu disponovalo úctyhodnou tankovou výzbrojí, kterou ale bylo potřeba počátkem třicátých let obměnit za modernější konstrukce. V roce 1930 se do Polska dostal vzorový tank Vickers (Six Ton Tank), který v roce 1933 následovalo 50 zakoupených strojů. Ty se pak staly předmětem inspirace polským tankovým konstruktérům, kteří na základě nich postavili v srpnu 1934 prototyp vlastního tanku 7TP dw (dvě věže). V březnu 1934 se rozběhla sériová výroba, která v letech 1935 a 1936 dala vzniknout 40 strojům. To se stále ještě jednalo o tanky s kulometnou výzbrojí. V modernější verzi 7TP jw (jedna věž) v lednu 1937 vznikl tank s kanónovou výzbrojí (37mm kanón). Ještě v roce 1937 bylo vyrobeno 16 tanků, o rok později 50 kusů. Do začátku války s Německem pak bylo zkonstruováno kolem jedné stovky těchto tanků, které se staly páteří polské obrněné techniky. To ale bylo v porovnání s Německem žalostně málo.

První moderní polská konstrukce dala vzniknout i dalším, které stojí za zmínku. V roce 1937/1937 vznikl prototyp plovoucího tanku PzInž 130 konstruktéra Edwarda Habicha, se kterým souběžně byl vyvíjen lehký tank PzInž 140 a traktor (tahač) PzInž 152. Tyto stroje měly využívat co největší množství společných komponentů pro unifikaci výroby. Ve všech prototypech se nezapře inspirace tanky Carden Loyd [1], které Polsko zakoupilo ve Velké Británii. Poláci se v konstrukci PzInž 140 (4TP) nechali mimo jiné inspirovat také švédskou firmou Landsverk, kterou navštívili.

Návrh a konstrukce tanku E.Habicha byla připravena 16.prosince 1936 a mohla být zahájena výroba prototypu. Oproti svým britským vzorům v sobě PzInž 140 (4TP) nezapře polský design a také řadů vylepšení.

PzInž 140 měl jednoduchou konstrukci, přičemž korba byla nýtovaná z rovných ocelových plechů. Čelní strana korby dosahovala tloušťky 8 mm a na nejvíce exponovaných místech byla silná až 17 mm. Boky byly nýtovány ze 13mm silných plechů, záď z 10 až 13mm silných desek. Spodní části 4-8mm a horní 5mm. Plně otočná věž pak měla na všech stranách 13 mm silné pancéřování a strop 5 mm Je možné že prototyp byl vyroben z běžné oceli. Podvozek byl stejného systému jako u plovoucí verze PzInž 130. Na každé straně byl tvořen čtyřmi celoocelovými pojezdovými koly s gumovou bandáží zavěšenými v páru, hnacím, napínacím kolem a dvěma kladkami. Šířka pásu byla 26 cm a měrný tlak vyvíjený na půdu dosahoval pouhých 0,34 kg/cm2 při váze 4,33 t.
Obrázek


Pohon obstarával benzínový šestiválcový vodou chlazený motor domácí konstrukce, za jehož zrodem stáli inženýři Jan Werner a Jerzy Dowkontt. Původně byl motor veden pod označením PzInž 405, ale později byl přeznačen na PzInž 425. Motor o obsahu 3.800cm3, zdvihu 92mm dával při 3.600 otáčkách/minuta výkon 95 koňských sil. Vezená zásoba PHM v množství 300 litrů umožňovala na silnici dojezd velice slušných 450 km a v terénu 240 km. Spotřeba byla v průměru 66 litrů na 100 km. Převodovka měla čtyři stupně pro jízdu vpřed a jeden pro jízdu vzad. Prototyp motoru byl dokončen 15.srpna 1936 a po úspěšných testech byl přijat do sériové výroby. Motor byl umístěn asymetricky na pravé straně trupu, což znamenalo, že otočná věž se musela posunout do levé části. Tank byl schopen stoupání 38 stupňů, překonával příkop o šířce 1,8 m a brodit se do hloubky 0,7 m. Poměr výkonu 22 koňských sil / tuna.

Jako o hlavní výzbroji se původně uvažovalo o protitankovém kanónu wz.37 ráže 37mm, který byl používán u tanků 7TP jw. Tím by se otevřela cesta k použití věže z typu 7TP jw a výraznému zlevnění vývoje tanku. Věž však byla na stroj 4TP příliš rozměrná a těžká. Proto bylo rozhodnuto vyvinout novou, která vycházela z věže použité u 7TP jw, a do které by bylo možno montovat 20mm kanón spřažený s kulometem ráže 7,92mm. Počítalo se buď s kanónem typu Madsen, nebo Solothurn. Licence na tyto zbraně se ale nepodařilo včas zajistit a tak prototyp dostavěný 15.srpna 1937 byl testován zatím bez kanónové výzbroje. Osádka byla dvoučlenná s tím, že v trupu seděl řidič a ve věži nabíječ, střelec a velitel v jedné osobě. Není pochyb, že tento člen osádky byl značně přetížen, což snižovalo bojovou hodnotu tanku. Armáda prototyp přijala k testům pod označením 4TP a použila jej spolu s dalšími prototypy během listopadových manévrů „Podzim 1937“, kde urazil celkem 1861 km. Po nich jej odeslala zpět k výrobci za účelem odstranění drobných nedostatků. Poté měl být přijat do armády a uvolněn k sériové výrobě. Testy prokázaly, že tank je spolehlivý a jednoduchý na údržbu v polních podmínkách. V červnu a červenci 1938 již byla zamontována hlavní výzbroj v podobě prototypu 20mm automatického kanónu wz.38 FK-a, který byl ale k dispozici jen pro zkoušky, poté se vrátil zpět k výrobci (fa Zieleniewski v Sanoku). Prototyp kanónu byl dohotoven v listopadu 1937 a během zkoušek byl techniky hodnocen jako lepší než zahraniční Oerlikon či Madsen, přesnější, spolehlivější a i jeho výroba byla jednodušší. Pro rok 1938 byl wz.38 FK-A přijat jako protitanková i protiletadlová zbraň a mělo jich do února 1940 být vyrobeno celkem 200 kusů [2], které měly být montovány jak u tanku 4TP, tak i jeho plovoucí verzi PzInž 130. Počítalo se nim také při modernizaci tančíků TK, kde měl nahradit kulometnou výzbroj.
Obrázek

Kanón wz.38 FK-a měl celkovou hmotnost 57,6 kg a délku 2015 mm (bez úsťové brzdy 1895mm). Hlaveň s úsťovou brzdou měřila 1470mm (bez brzdy 1350mm). Šířka zbraně se zámkem rukojeti – 202,5mm (bez zámku 102,5mm). Maximální výškový dostřel (u protiletecké verze) 7.000 m. Počáteční rychlost střely podle typu munice byla 820 – 858m/s. Teoretická kadence palby 320 ran za minutu. Průraznost kolmo umístěného homogenního pancíře na 200m byla 40mm, 25mm na vzdálenost 800m a 15mm a vzdálenost 1500m. Pokud byl obdobný pancíř skloněn pod úhlem 30° činila průraznost na 300m 25mm, 20mm na 500m a 15mm na 600m. Jako munice se užíval typ APHE-T (PWS) nebo API-T (PZS). Palebný průměr měl být v rozmezí 200 – 250 nábojů. Koaxiálně s ním ve věži byl umístěn vodou chlazený kulomet wz.30 ráže 7,92 mm, pro kterého bylo naleženo 2.500 kusů munice.

Kamufláž – prototyp byl podle všeho proveden v kamufláži hnědo-zelené. Sériové stroje pak měly nést zřejmě standardní kamufláž složenou ze tří barev, šedá písková, tmavě hnědá (sépie) a hnědo-zelená. Interiér byl proveden v pískové barvě.

Podle armádního plánu na budování polské obrněné techniky mělo být v letech 1937 – 1942 postaveno nejméně 480 tanků 4TP, které měly ve výzbroji vystřídat již nevyhovující tančíky TK a TKS [3]. Tanky 4TP měly stát součástí výzbroje 18 průzkumných praporů pěších divizí a čtyř motorizovaných brigád (Odzialow Motorowych). Zahájení sériové výroby se ale stále odkládalo. Prototyp byl dále testován. Poslední testy proběhly ještě v květnu 1939, kdy měl stroj najeto bez větších problémů úctyhodných 4.300 km.
Obrázek


ZHODNOCENÍ
Válka ve Španělsku, kde na jedné i druhé straně vystoupila řada německé a sovětské obrněné techniky ukázala, že tento typ stroje s 20mm výzbrojí je již překonán. Z tohoto důvodu polské velení o prototyp ztratilo zájem, což ale vzhledem k událostem v září 1939 bylo možná ukvapené. Španělské bojiště byla věc jedna a polská kampaň věc druhá. Polsko v září 1939 nedisponovalo potřebnou obrněnou technikou, kterou by dokázalo vrhnout proti Německému agresorovi. Ten měl k dispozici cca 2.500 tanků, zatímco v případě Polska se dá o tancích mluvit jen u 260 strojů.

4TP versus Panzer I.
Tady je ale potřeba si uvědomit, že Německo v této době disponovalo převážně technikou, kterou bychom již v roce 1939 mohli označit za druhosledovou. Konkrétně to platí o německém tanku Panzerkampfwagen I. (dále Panzer I.), který spíše než tankem byl tančíkem s kulometnou výzbrojí. Jeho dva kulomety ráže 7,92mm montované v plně otočné věži nedokázaly prostřelit pancéřování 4TP silné 8 až 17mm. Možná tak jedině z téměř nulové vzdálenosti. To by ale znamenalo, že by se Panzer I. musel nejdříve přiblížit k nepříteli a snažit se nebýt zasažen jeho 20mm kanónem, který jej dokázal zničit ze vzdálenosti větší než 600 metrů. Také rychlostí Panzer I. v tehdy dostupných provedeních Ausf. A, B [4] nemohl konkurovat polskému protějšku. I měrný tlak na půdu měl německý tank vyšší (0,39 hp/cm2 respektive 0,43 hp/cm2), což představovalo vyšší riziko zapadnutí v terénu. V září 1939 Německo použilo 1.445 strojů Panzer I. při útoku na Polsko, což znamenalo téměř polovinu stavu Panzerwaffe (konkrétně 46,4%). Pokud by tedy byl tank 4TP zaveden v dostatečně velkém množství a v potřebném čase, mohl napáchat útočníkovi nemalé ztráty. I tak Němci během září 1939 přišli o celkem asi 100 tanků Panzer I. a to především díky slabému pancéřování (max. 13mm) a neschopnosti ohrozit nepřítele chybějící kanónovou výzbrojí.

4TP versus Panzer II.
Také v případě Panzerkampfwagen II. (dále Panzer II.) se dá mluvit o tanku, který by byl strojem 4TP ohrožen. Panzer II. již měl stejně jako jeho plánovaný protějšek ve výzbroji 20mm kanón, který se již dal proti obrněné technice účinně použít. Pancéřování dosahovalo síly až 14,5mm a rychlost max. 40 km/h. Zde bychom tedy mohli mluvit o tom, že 4TP by byl pohyblivější a rychlejší než jeho cca 1.200 ks Panzerů II. použitých během polské kampaně. Pokud by jej tedy polská armáda měla v inkriminovaném období v dostatečném množství, mohl být významnou pomocí jejím ozbrojeným jednotkám a to přesto, že se jednalo o tak s výzbrojí pouhým 20mm kanónem.


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
TTD – lehký tank 4TP
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*země původu: Polsko
*rok vzniku: prototyp srpen 1937
*hmotnost: 4,33 t
*délka: 3,84 m
*šířka: 2,08 m
*výška: 1,75 m
*světlá výška: 0,32 m
*motor: PzInž 425 o výkonu 95 koňských sil
*rychlost: 55 km/h
*dojezd: 450 km na silnici, 240 km terénu
*zásoba PHM: 300 litrů
*pancéřování: 8 – 17 mm
*výzbroj: 1 x kanón ráže 20 mm, 1 x kulomet 7,92 mm
*osádka: 2 muži

Obrázek


Poznámky:
[1] Tančík (tankette) Carden-Loyd Mk. VI vyvinul soukromě major Gifford Le Q. Martel v Camberley. Jeho úvahou bylo, že stroj bude sloužit jako pojízdné stanoviště kulometu. Tank byl sériově vyráběn ve firmě Vickers v letech 1927 - 1930, přičemž britská armáda jich obdržela 270 kusů. Zpočátku se zdálo, že se bude jednat o novou pokrokovou zbraň, která usnadní boje na frontě proti lehkým zbraním protivníka a následný průlom fronty. Proto tyto stroje, případně i jejich licence, začaly kupovat další státy (opsáno z http://www.wikipedia.org).
[2] Prvních 10 kusů 20mm kanónu bylo vyrobeno v květnu 1939, další v červenci. Do zahájení války v září 1939 bylo dokončeno asi 50 zbraní, ale jen 20 až 24 ks bylo namontováno na tančíky TKS.
[3] Tančíky TK a TKS se měly přesunout ke cvičným jednotkám.
[4] Panzer I. Ausf. A, B dosahoval rychlosti 37km/h respektive 40 km/h. 4TP pak měl maximální rychlost 55 km/h.


Zdroje:
http://www.weu1918-1939.pl/pancerne/czo ... i_4tp.html
Evropa v proměnách staletí – Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková – Libri Praha 1997
Československý vojenský atlas – Naše vojsko MNO – Praha 1965
Obrněná technika 5 – I.Pejčoch – Praha Ares 2004
http://derela.republika.pl/en/4tp.htm
http://www.wikipedia.org
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Obrněná technika“